Zimňátka 05/06 č.50 - Jak jsme byli v nemocnici
- Rodičovství
- pepi
- 11.04.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak máme za sebou první nemoc :(. Strávili jsme kvůli ní 6 dní v nemocnici. Pro mě to byla úplně nová zkušenost,a i když já sama jsem taky zdravotník, byla jsem ze všeho dost vyjukaná.
První dubnové pondělí začaly obě děti kašlat, Davídek byl ještě ve školce, ale večer jsem si říkala, že druhý den už nejspíš nepůjde.Neli začala kuckat taky, ale nebylo to nic hroznýho.
Druhý den jsme měli jít k Dr. s Neli na 3 měs. prohlídku a na první Hexavakcínu.Vzala jsem s sebou i Davídka na poslechnutí.Dr je oba poslechla a řekla, že průdušky i plíce jsou čisté, že to bude zřejmě jenom nachlazení.Dostali jsme sirup a kapičky do nosu. Očkovaní jsme samozřejmě nebyli, až budeme v pořádku.Dr mi ještě řekla, že kdyby se to nelepšilo, ať se určitě ještě přijdeme ukázat.
Po 2 dnech Neli kašlala pořád, nosánek měla plný, museli jsme několikrát odsávat, k tomu lesklé červené oči, občas vykouzlila nějaký úsměv, ale nebyla to ona - bylo ji mi moc líto.:( Teplotu neměla.Manža byl ten den dopoledne doma, tak jsem vzala Nelinku a vyrazili jsme pro jistotu k Dr. na poslechnutí.Davídek sice taky ještě kuckal, ale už řádil, takže jsem si říkala, že bude brzy v pohodě.
K Dr. jsme šli infekčním vchodem, kde už byla jedna maminka s o pár dní starším chlapečkem než Neli.Měl prakticky to samé, akorát daleko víc kašlal a bublal než my.Když vylezli z ordinace jenom s receptem na další sirup, tak jsem si říkala, že my budeme taky v pohodě.Dr Neli dlouho poslouchala a nakonec mi řekla, že se jí tam něco málo nezdá, tak nás radši pošle na rentgen a na dětskou ambulanci v nemocnici.Že si myslí, že by se to mohlo zvládnou ambulantně, ale ať si pro jistotu vezmu věci, kdyby si nás tam chtěli nechat.Zůstala jsem jako opařená, v ordinaci jsem se ještě držela , ale v autě už jsem brečela jako želva.Hned jsem volala mojí mamce, kvůli hlídání Davídka, ale tu jsem akorát vyděsila, protože jsem hrozně brečela do telefonu.
Manža, když mě viděl ubulenou, hned mu to došlo a pořád mě uklidňoval, že „aspoň budeme mít jistotu“.(to mi bylo jasný!…kolikrát, jsem tohle sama tvrdila lidem, když jsme je odváželi sanitou do nemocnice, ale nikdy se přitom nejednalo o moje dítě!!! )
Doma jsem zjistila, že najednou vůbec nevím, co si mám s sebou zabalit.(Tam jsem potom zjistila, že jsem si vzala úplně zbytečné věci a ty potřebné nechala doma 
, naštěstí manža jezdil skoro denně za námi )
Do nem. jsem jela sama autem s Neli a z toho, jak jsem byla rozhozená jsem udělala několik dopravních přestupků Neli dost kašlala, začínalo mi být pomalu jasné, že si nás tam zřejmě nechají 
Na RTG nikdo nebyl, tak jsem měla radost, že budeme brzy hotový.No, čekali jsme dlouho a nic se nedělo, Neli se začínala budit, kašlala a brečela - měla chudinka už hlad, tak jsem se začínala dost aktivně po někom shánět, čímž se pro ně zřejmě spustil nějaký průšvih, jak jsem později zaregistrovala, jelikož tam stále musí někdo být, ale to už je jiná pohádka…
Neli vyfotili - na úplně holém lehátku, nahatou , bez jakékoliv podložky - no síla!
Odebrali jsme se do dětské ambulance, kde nás vyšetřovala moc hodná Dr.Neli řvala jako pardál, nešla vůbec utišit, takže Dr toho asi moc neslyšela.Pak jukla do počítače na snímek a řekla mi, že si nás tam nechá, protože vpravo jsou na plicích stíny .V tu chvíli mně to ani nevadilo, protože Neli po všem tom našem putování kašlala docela škaredě.
Dr mi řekla ať se po:,–(ím a nakojím a u toho jsme v klidu sepisovali potřebné formuláře.(no, v klidu, já si nemohla vzpomenout ani kolik Neli vážila, když se narodila )
No, a tak si nás tam s diagnózou zápal plic nechali.:((
Ještě než budu psát, co se s námi dělo, musím napsat, že jsme leželi v krásné nové nemocnici v Ústí n.Orlicí.Všichni doktoři a sestřičky byli moc hodní.Dětské odd. vypadá jako jedna velká herna ve tvaru lodi, kde je spousta hraček pro děti.Vůbec to nevypadá jako v nemocnici.Pokoje po 2 maminkách a 2 dětech, my leželi s 10měs. holčičkou Rozárkou, která na tom byla stejně jako my.Návštěvy neomezené, docela pohodová atmosféra, přesto jsem moc ráda, že už jsme doma .
Takže co s námi prováděli:
DEN 1. - přijetí:
Uložili nás na pokoj, kde Neli nahatou zvážili, změřili jsme teplotu, zvedli hodně postýlku pod hlavou a dali nám monitor dechu Nanny.
Potom odběry krve - z ručičky(máme modřinu a červenou kůži od hnusné náplasti)
Nelepili Nelince na - pořád ještě nevím, jak tomu říkat , sběrný sáček na moč, s tím, že u holčiček se to občas stejně nepodaří .Nám se to podařilo - bohužel i s kakáním, takže jsme sáček mohli vyhodit do koše
dostali jsme kapky na kašel, do nosánku a provádíme inhalace 3× denně, což se nám moc nelíbí, musíme totiž vydržet vdechovat tu hnusnou páru 10 minut x denně měříme teplotu (naštěstí pořád nemáme!), vytíráme nosánek a občas jdeme k sestřičkám na odsátí (maminy, můžu vás uklidnit, když jsem viděla, jak až daleko strčila sestřička doost dlouhou hadičku Neli do nosánku…málem se mi zastavilo srdce, no ale je pravda, že odsála hoodně)
Vážíme před a po kojo a zapisujeme kolik Neli vypije (naštěstí nám chutná )
Dr nás přijde ještě poslechnout a říká, že odběry dopadly docela dobře, takže to možná zvládneme bez antibiotik
NOC:
Usínáme docela brzy, holčička vedle má puštěnou nebulizaci, což je zvlhčený kyslík v hadici, z které se kouří nad postýlku a ukrutně nahlas to syčí, takže spát se moc nedá
Každou chvíli přiletí sestřička a měří buď nám nebo holčičce vedle počet dechů a saturaci - okysličení.Nám oznamuje, že musíme kojit nejpozději ve 4 hod ráno, protože Neli budou ráno provádět laváž žaludku (výplach), aby jí odsáli hleny a dali je na kultivaci
Vždy když usínám, budí se Neli na kojo, nebo vletí do pokoje sestřička:(Někdy v noci usoudí, že Neli potřebuje taky nebulizaci a začne shánět po oddělení příslušné hadice.Představa 2 syčících hadic je děsná .Sestřička nakonec přináší tichý model, který vypadá jako krabice a příjemně vrní…
DEN 2.
Je 7 hod a Neli řve hlady.Výplach žaludku už se měl dávno konat a nic se neděje …Jdu se hlásit, ať to máme za sebou
Nelince nasunuli přes nos hadičku do žaludku, vstříkli trochu vody a pak vytáhli.(o tom, jak hrozně brečela se nebudu rozepisovat )Pak jsme ještě odsáli z nosánku, aby to stálo za to
Dále ve zkratce - vážíme, kojíme, měříme teplotu, vytíráme nosánek, inhalujeme 3× denně.
Máme nové kapičky na kašel, LACTOBACILUS, protože najednou máme i průjem a dostáváme poprvé antibiotika
Dr. Neli několikrát poslouchá, sestřičky všelijak měří.
Jiná sestřička nám z pokoje odnesla nehlučný nebulizátor a přinesla syčící hadici - prý je výkonnější
Neli má nalepený nový sběrný sáček na moč a činíme pokus č.2 - neúspěšně, opět je plný hovínek!
Teplota je nejvyšší 37,1 a Neli kašle pořád hodně
NOC:
Nemůžeme usnout,Neli se kroutí, bolí ji bříško, musím ji unosit v šátku, to pomáhá.
Ve 22 hod přináší sestřička sirup a ATB, takže ji musím budit
Noc je celkem v klidu, Neli kašle jenom občas, v pokoji syčí 2 nebulizace, ale už mi to vůbec nevadí
DEN 3.
Pořád kašleme a kakáme , jsme bez teplot , odsáváme z nosánku, inhalujeme, užíváme kapičky a ATB.
Neli má bolení bříška - hodně užívám šátek, v kočárku moc usínat nechce , špatně se ji v něm odkašlává
Sestřička chtěla nalepit Neli další sběrný sáček na moč, ale chudinka má to inkriminované místo po lepení příšerně zarudlé , až se jí sestřičky zželelo.Napadne mě, že se pokusím chytit čurání přímo do zkumavky, tak si s nahatou N. chvíli povídám a lechtám ji na bříšku a najednou máme zkumavku plnou - holky šikovný
NOC :
Docela v pohodě, akorát rozespalá mamka 2× zapomene při kojo vypnout NANNY, takže 2× po sobě způsobíme poplach a rychle k nám přikluše sestřička
DEN 4.
Kašleme, ale už je to trošku lepší, kadíme pořád
odsáváme, užíváme léčiva, inhalujeme, měříme , vážíme
Tajně doufáme, že bysme mohli zítra domů.....
NOC:
Docela v pohodě, záchvaty kašle už jen párkrát
DEN 5.
Tak domů ještě nejdeme , ale Dr slíbila, že pokud se to nezhorší, tak snad zítra a velká vizita nám to potvrdila
Kašleme už míň,ale „aspoň se to odhleňuje“, jak pravidla Dr, kadíme taky.
Inhalujeme, užíváme,odsáváme, vážíme, měříme.
Mamka má už příšernou depku a chce domů:(
NOC:
Neli je hodně neklidná, pořád se převaluje, musím si ji vzít k sobě do postele.Já jsem ráno křivá jako paragraf a Neli se posrajdila tak, že postel je taky mokrá
DEN 6.
Hurááá, jdeme domů!!!!
Ještě ráno odsajeme a nainhalujeme, dostaneme léky, zvážíme, změříme a už si pro nás přijíždí taťka!!!
Sice jsme ještě ve stavu nemocných, nesmíme ven, ale už jsme aspoň doma!!Teď máme do pondělí pauzu a potom zase začneme brát antibiotika.Neli kašle, ale už míň, odsávat ji budu muset taky . Brášku máme u babičky, už prý nekašle, zítra si pro něho jedeme, tak se na něho moooc těším!!!
Musíme teď na Neli dávat pozor, protože je oslabená.Zápal plic byl zřejmě virového původu, u nás nějaká potvora lítala, protože spoustu dětí v nem., bylo z našeho města, a spoustu z nich se do nem. po týdnu vrátilo , tak doufám, že my to ustojíme!!!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1272
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 747
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1316
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 547
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 332
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19289
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2537
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2775
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2496
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1673
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
)