Zítra, 25.8.2003, bude Marečkovi 14 týdnů? jsme zase všichni doma
- Rodičovství
- barca4
- 26.08.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Deníček emiminkovský nemusí být vůbec nudný a náš není jen deníčkem Marečka, ale hlavně deníčkem rodičů, a zejména deníčkem maminky, protože ta si od porodu už zkusila i dost smůly. Pořád ale máme strašné štěstí a radost, že Marečka máme, často jsme si to teď připomínali, když ležela Peťulka v nemocnici a Marečka jsme vozili po 3 hodinách na kojení.
Už jsme ale všichni tři doma, v pátek 22.8.03 pustili Peťulku z kardiologie a embolie plicní se zánětem pohrudnice je už přes týden účinně léčena antibiotiky (nyní Zinnat 2×500mg) a Warfarinem (7,5mg). Teploty klesají, již jsou jen okolo 37 st. Warfarin na ředění krve bude muset Peťulka preventivně užívat asi rok, vzhledem k jejímu antifosfolipidovému syndromu. (vysvětlení syndromu v komentáři k mému deníčku ?Zázraky se opravdu dějí , Mareček zítra 5týdenní? z 22.června 2003).
Domácí život se začíná vracet do normálních kolejí, ještě nám jezdí a budou jezdit pomáhat babičky a prababičky, sestřenice a dědové, ale třeba teď večer jsme doma v našem domečku sami tři, Peťulka už má menší bolesti a tak Marečka už zase sama přebaluje a dokonce ho i dnes myla. Nutno podotknout, že ho myla za jeho velkého křiku. Měl totiž asi už velký hlad a byl z celého dne unavený (19,45 hodin). Jeho pláč Peťulka ukojila tím, že ho nakojila. Takže přes tu plicní embolii stále kojí, i když mléka má při některých kojeních málo a tak asi dvakrát denně vypije Mareček po 180 ml hypoalergenního mléka od Nestlé. Teď už Mareček spinká jako andílek (22,00), Peťulka musela k němu sice dvakrát jít, protože nemohl ?zabrat?.
Musím se taky pochlubit za Marečka, co už dokáže. Zatímco já s dědečky Pepou a Zdeňkem stavěl o víkendu sloupky plotu a Peťulka odpočívala doma, tak babička Jarmila na zahradě naučila Marečka po:,–(it se za pomocí dvou rukou, někdy i jedné ruky. Moc se mu to líbí, protože se sám přitahuje rukama a zapíná břišní svaly a nechce si zpátky ani lehnout. Tak se mu ta nová perspektiva líbí. Taky se s malou pomocí otočí za hračkou z lehu na zádech na bříško a hlavičku na břiše zvedá hravě a skoro se už opírá o ruce. Pohybové pokroky jsou tak rychlé, že už asi dáme matraci v postýlce o kus níž. Protože kdyby se po:,–(il sám, což už skoro zkouší, tak by mohl z postýlky vypadnout. Křik, smích a výskání jsou taky o poznání jiné a hlasitější, trénuje si asi plíce. Dnes jsem kousek nahrál na video, protože dnes předváděl opravdu veselé kousky.
Prosím maminky a tatínky, napište mi, jak se vede vašim miminům v Marečkově věku (*19.5.2003), já vím, že se to nemá srovnávat, aby někdo z nás neměl stresy, že naše mimino něco nedovede, ale my na emiminu stresy nemáme, protože víme, o co jde?
Na závěr zdravím rodiče o dva dny mladší Karolínky, a moje krásně a pozitivně komentující čtenářky ? Zuzku, Hanku, Romanu, Stáňu, Janu a ročního Pajáska, Janu s Vilíkem a snažilku Jitku? Děkuji a přeji krásný poslední srpnový týden s Marsem na obloze a babím létem na obzoru. Prostě pohodu.
Zdenda (97kg), Peťulka (72kg), Mareček (6,7kg)
Přečtěte si také
Snoubenec mi roky tajil, že platí nájem své bývalé partnerce. Asi nechci svatbu
- Anonymní
- 25.06.26
- 1629
Do svatby nám zbývalo jen pár týdnů a já se těšila, že už máme to nejnáročnější za sebou. Místo radosti z blížícího se velkého dne ale přišel šok, po kterém jsem začala přemýšlet, jestli svého...
Našel si jinou. Ale já musela vysvětlit dvouleté dceři, proč už s námi táta není
- Anonymní
- 25.06.26
- 968
Když mi manžel řekl, že se zamiloval do kolegyně z práce, mojí první reakcí nebyl křik. Ale uzavření se do sebe. Totální zděšení, co bude následovat. Dceři byly pouhé dva roky. Hrála si ve své...
Je mi 38 a chci dítě. Výsledky testů mě ale šokovaly: Jsem prý v přechodu!
- Anonymní
- 25.06.26
- 919
Celý život jsem žila v přesvědčení, že na všechno je dost času. Nechtěla jsem v pětadvaceti zapadnout do stereotypu plenek, vaření a mateřské dovolené. Chtěla jsem nejdřív něco dokázat. Vybudovala...
Zhubla jsem z velikosti 48 na 38. Manžel mě ale přestal chtít
- Anonymní
- 25.06.26
- 903
Dřív jsem nosila velikost 48, měla velká prsa, měkké břicho, výrazné boky i stehna. Takovou si mě manžel vzal a taková ho přitahovala. Jenže já jsem změnila životní styl, začala se hýbat, zhubla na...
Jsem matka, která si užívá noční život. Sousedé mě řeší víc než vlastní život
- Anonymní
- 25.06.26
- 748
„A to jako necháš dítě doma a jdeš se bavit?“ řekla mi sousedka přes plot. Neřekla to nějak útočně, spíš zvědavě... A dřív by mě to možná i zranilo, ale teď už ne. Jsem dál. A necítím potřebu se...
Tchyně ze mě dělá neschopného chlapa. A moje žena jí začíná věřit
- Anonymní
- 24.06.26
- 1854
Jsem manžel a táta, který se snaží postarat o rodinu, děti i domácnost. Jenže matka mojí ženy je u nás pořád a do všeho mluví. Kritizuje, jak vychováváme děti, shazuje mě před ženou a nenápadně jí...
Nechala jsem syna (3m) manželovi a odjela pryč. Opravdu jsem tak špatná máma?
- Anonymní
- 24.06.26
- 2084
Myslela jsem, že největší problém bude odloučení od miminka. Nakonec byly mnohem horší reakce lidí kolem.
„Ještě jednou a dítě vyřadím!“ Ředitelka na mě křičela kvůli zpoždění v zácpě
- Anonymní
- 24.06.26
- 1446
Být pracující mámou znamená žít v neustálém napětí. Každý den je to závod s časem – odpracovat své hodiny, bleskově nakoupit a utíkat pro dítě do školky dřív, než se zavřou dveře. Většinou tenhle...
Deset let po svatbě spíme odděleně. Ticho je hlasitější než hádky
- Anonymní
- 24.06.26
- 1006
Sedím v obýváku, za oknem už je tma a z vedlejšího pokoje slyším jen klapání klávesnice. Manžel zase sedí u počítače, jako každý večer. Naše dítě už dávno spí, já jsem ho uložila, přečetla mu...
Dopis pro ni: Dnes by ti bylo šest let. Pořád jsi moje dcera
- Anonymní
- 24.06.26
- 796
Tolik let už uplynulo, ale bolest v srdci zůstává...