Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Třetí dítě v 35 letech?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.10.20 18:30
Já bych také moc chtěla třetí dítě, ale u nás to nevypadá (malý dům). Bojím se, že jednou budu litovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.20 18:30
@meduzza píše:
Máte pro 3 děti zázemí, jste zdraví, podporu je vás rodina. Věk je také dobrý. Být vámi, jdu do toho
Asi tak. Ve skolstvi ona najde praci vzdy. Pro chlapa se tez prace najde, kdyby nahodou o stavajici prisel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.10.20 18:32
@luci.no píše:
Zdate se jako pohodova a bezproblemova rodina, ktera nema existencni potize a vi, ze dalsi dite by zvladla i financne. Mam ted cerstve 3. dite a rozdil to pro me je. Kdyz mi nekdo hlida treba jen 1 starsi, tak je to vazne dost znat. A kdyz mam doma jen kojence, tak je to jako bych doma byla samaAle nejstarsi dite je narocnejsi nez jine deti. Ja tedy nelituju a az ted citim, ze jsme jako rodina kompletni
Ale co si budem povidat, obcas si clovek rika, ze trocha klidu by neskodila
Ale detsky usmev a radost v jejich ocich je nejvic, co si muzu prat
To je jediné, kdy si říkám, zda by prarodiče tři děti zvládli - tchýně je má spíše od rána do večera, sem tam přes noc (ale i to pomůže, zase je to nějaké zpestření pro děti), moji rodiče si berou vnoučata do ZOO apod. tři sedačky asi do auta nedají, půjčila bych své - ale tohle nerozhoduje.
První dítě je velký krok, druhé tak nějak automatické a třetí už člověk hodně přemýšlí 
- Citovat
- Upravit
Ariadne
25.10.20 18:33
Rozdíl to není co se týče oblečení, hraček, jídla atd. Leccos se dědí. Jen ruce máš jen Jedny, ale ty dvě jsou už starší a to je lepší. Měla jsem tři během 5 let a byl to fofr. Teď je jim 7,5 a 2 a je to už v pohodě. Kdo jiný by měl mít víc dětí než slušní, inteligentní lidí, kteří mají zázemí. Jděte do toho. Až se prcek narodí, tak uvidíš, že budeš cítit, že jste kompletní. Naše nejstarší dcera by si přála ještě ségru, ale asi v příštím životě. Tělo a srdce by to zvládli, ale nebydlíme tak, jak bych si přála a po 8 letech doma chci jít do práce. Třeba se ještě rozhoupeme na prahu 40.
- Citovat
- Upravit
25.10.20 19:05
Já ti asi neporadím, ale sama mám děti 8 a 2 a čekáme třetí neboť jsme to tak oba chtěli. Bydlení budeme muset do budoucna vyměnit za větší, děti nám nikdo nehlídá a moc se na třetí těšíme 
do ani jednoho auta 3 kvalitni autosedačky nedáme, tak to musíme vyřešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.20 19:17
@Anonymní píše:
Ahoj,chci oživit diskuzi se svým dotazem.
Je mi 30, mám dvě děti (3 a 5 let) - obě na první pokus, bezproblémové těhotenství, hladké porody (první dvě hodiny a druhý do 20minut). Celou dobu toužím po dalším dítěti. když jsem byla poprvé těhotná, dohodli jsme se na 4 dětech, bohužel pak přišel rok 2015 (migrace), letos corona a muž si nebyl jistý a cukal se. Poslední dobou tomu začíná být otevřený. Máme hypotéku, klasická splátka vč energii do 10tis, jinak bez dluhů. On pracuje v logistice a já ve školství. Tuctová rodina, dům po rekonstrukci, dvě auta, vycházíme dobře.
Muž se hodně odkazuje na nejistotu budoucnosti - ale ta není jistá nikdy, at už máme nouzové stavy, nebo uprchlíky, že…Nicméně vnitřně jsem si jistá. Vyloženě mi hodiny netikají, práce mě baví, jsem štastná jak věci jsou, ale to dítě chci, chybí mi, toužím po něm, mám pocit nenaplněného hnízda - těžko se to vysvětluje.
Litovaly jste někdy toho, že jste se pro to třetí nerozhodly? Moji rodiče se rok o třetí dítě pokouseli, nevyšlo, bratr pak v pubertě umřel… Máma mi tak říká, že si máme jít za svým snem a nic není víc jak rodina a děti, že oni velmi litují, že po pouhém roce to vzdali (tam tedy proběhl ještě i bankrot jejich firmy - takže i jiné věci do toho vstoupily)…
Litovaly jste že to třetí dítě máte? - asi blbá otázka, kdo by litoval… ale víte jak to myslím…
Dvě, nebo tři děti, to už není takový rozdíl, ne? U mě je problém, že jsem vždy chtěla 4 děti, muž se mi přizpůsobil, ale pak se zalekl a stopnul dvě, ted prý by ty tři možná bral, prý kompromis… Tři sedačky do auta dáme, máme 4pokojový, velký dum
No snad mě chápete, děkuji. Anonym kvůli rodiněe to spíše o te hlavě. Srdce chce, moc. Hlava přemýšlí a neustále řeší zda ano, ne a kdy…
Zázemí máte, finančně jste zajištění, vztah vám klape. Nevidím důvod, proč do třetího dítěte nejít.
Nyní čekám své třetí dítě (čtvrté společné) a přesto, že jsem původně chtěla jen jedno dítě, nelituji. Jestli je rozdíl zda jsou děti dvě nebo tři, tak opravdu až takový rozdíl nevnímám, teda až na jejich hádky. Ale to přikládám tomu, že máme prostě tvrdohlavé sebevědomé kluky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.20 19:30
@Anonymní píše:
Ahoj,chci oživit diskuzi se svým dotazem.
Je mi 30, mám dvě děti (3 a 5 let) - obě na první pokus, bezproblémové těhotenství, hladké porody (první dvě hodiny a druhý do 20minut). Celou dobu toužím po dalším dítěti. když jsem byla poprvé těhotná, dohodli jsme se na 4 dětech, bohužel pak přišel rok 2015 (migrace), letos corona a muž si nebyl jistý a cukal se. Poslední dobou tomu začíná být otevřený. Máme hypotéku, klasická splátka vč energii do 10tis, jinak bez dluhů. On pracuje v logistice a já ve školství. Tuctová rodina, dům po rekonstrukci, dvě auta, vycházíme dobře.
Muž se hodně odkazuje na nejistotu budoucnosti - ale ta není jistá nikdy, at už máme nouzové stavy, nebo uprchlíky, že…Nicméně vnitřně jsem si jistá. Vyloženě mi hodiny netikají, práce mě baví, jsem štastná jak věci jsou, ale to dítě chci, chybí mi, toužím po něm, mám pocit nenaplněného hnízda - těžko se to vysvětluje.
Litovaly jste někdy toho, že jste se pro to třetí nerozhodly? Moji rodiče se rok o třetí dítě pokouseli, nevyšlo, bratr pak v pubertě umřel… Máma mi tak říká, že si máme jít za svým snem a nic není víc jak rodina a děti, že oni velmi litují, že po pouhém roce to vzdali (tam tedy proběhl ještě i bankrot jejich firmy - takže i jiné věci do toho vstoupily)…
Litovaly jste že to třetí dítě máte? - asi blbá otázka, kdo by litoval… ale víte jak to myslím…
Dvě, nebo tři děti, to už není takový rozdíl, ne? U mě je problém, že jsem vždy chtěla 4 děti, muž se mi přizpůsobil, ale pak se zalekl a stopnul dvě, ted prý by ty tři možná bral, prý kompromis… Tři sedačky do auta dáme, máme 4pokojový, velký dum
No snad mě chápete, děkuji. Anonym kvůli rodině
Dvě nebo tři je rozdíl.
Dokonce 3 děti jsou pro matku nejhorší počet, dle jedné studie
Já mám 3,chtela jsem 4. Čtvrté nebude. Tři jsou dost.
Pokud máš po třetím tak velkou touhu a partner je pro. Tak bych do toho šla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.20 19:34
@Anonymní píše:
To je jediné, kdy si říkám, zda by prarodiče tři děti zvládli - tchýně je má spíše od rána do večera, sem tam přes noc (ale i to pomůže, zase je to nějaké zpestření pro děti), moji rodiče si berou vnoučata do ZOO apod. tři sedačky asi do auta nedají, půjčila bych své - ale tohle nerozhoduje.První dítě je velký krok, druhé tak nějak automatické a třetí už člověk hodně přemýšlí
Nám tři najednou hlídali jen párkrát. Hlídají nám je postupně. Když chceme čas jen sami dva, musím mít hlídačů víc. A to mojí rodiče mají 53 a 57. Takže patří mezi mladší prarodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.20 21:27
Pokud se na to cítíte, tak bych neváhala:) Mě je 35, máme děti 7, 4 roky a tříměsíční miminko. Je to radost, i když náročnější, rozhodně bych netvrdila, že 3 a 2 děti nejsou rozdíl. Teď je to velký frmol (zvlášť v době covidu, kdy jsme doma všichni) a do budoucna přibude výdajů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.20 22:26
Měla jsem podobné pocity a k tomu 36 let. Trvalo přes rok než jsem otěhotněla. Až se třetím se cítím kompletní a strašně moc si ho už 3 roky užívám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.12.21 13:30
Zajímal by mě váš názor - pořád tak nějak přemýšlím a prahnu po 3. dítěti. Je mi 36, mám dvě malé děti (1,5 a 3,5, zatím nechodí do školky) a další dítko bych si přála hlavně proto, že jsem sama jedináček, mám už pouze starší maminku, která mě měla pozdě a často se cítím osamělá. Nechtěla bych, aby tenhle pocit mé děti zažívaly, vidím, jak si rozumí a proto bych jim přála ještě parťáka. Zároveň vím, že jsem stará, moje maminka se mi snaží pomáhat, ale síly ji nepřibývají. Manželova rodina je daleko a upřímně - nemyslím, že by z této strany pomoc moc hrozila, pokud nebudu na smrtelném loži. Jsou hodní, vycházíme dobře, ale mají své starosti. Za celou dobu mateřské ( 4 roky) děti nikdy nebyly u babiček třeba na odpoledne /noc, jsem s nimi pořád, sama jsem za tu dobu byla s přáteli možná desetkrát na pár hodin. Manželovi vadí, že jsem z toho už někdy nervní, že občas po starším dítěti pokřikuju, zkrátka nemá pocit, že jsem šťastná. Já to beru jako dočasné období, kdy nikam nemůžu, ale sama nedokážu vyhodnotit, zda mimino ještě mít. Finančně bychom to zvládli, pokud se něco nepokazí
- Citovat
- Upravit
17.12.21 13:39
Neváhala bych dlouho, ale klidně bych do dalšího šla. Tři máme, je to super Ten nejmladší se narodil, když mi bylo 34. Rádi bychom ještě jedno miminko, rodila bych v 36-7 letech.
Cítím se na to úplně v pohodě Pak se to chvíli vydrží a do čtyřicítky máš to nejhorší za sebou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
