Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
4 a více dětí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.10.16 08:59
@Anonymní píše:
Mě by zajímal i pohled z druhé strany, tedy těch dětí, protože si myslím, že není vše tak sluníčkové, jako u Betynky. Známí (z nichž nejmladší je můj vrstevník) mají dětí pět. Mezi prvním a druhým je rozdíl 2 roky, mezi ostatními rok. Jsou to super hodní lidé a právě proto, že jsme se celé dětství stýkali vím, že to má hodně ale, které možná rodiče předem nevidí. Nejstarší byla holka, jinak kluci a nemusím asi popisovat, jak vypadalo její dětství. Když jsme běhali venku, ona buď hlídala nebo vařila, či pomáhala s domácností. Až ostatní dorostli, tak se samozřejmě zapojili, ale jsou to kluci. Také proto, že jich bylo celkem 7 byly větší výlety nebo dokonce dovolené tabu (možná je to i dobou, tehdy opravdu auta pro 7 lidí nebývala), kroužky taky, všechno se dědilo, takže když nejmladší dostal něco, co je jen jeho, byla to pro něj abnormální radost. Ano, možná namítnete, že materiální stránka není důležitá, ale to dítě to vnímá jinak, když v tom žije. A vím i z jejich vyprávění, že se i když se mají bezmezně rádi, tak by si tuhle cestu sami dobrovolně nezvolili a nejen kvůli výše zmíněnému.
Uf, to jsem se rozepsala. Proto by mě zajímal názor i té druhé strany.Prosím o anonym, mluvím o cizích lidech, jejichž příslušníci to mohou číst a nechci dělat zpětně rozbroje v rodině.
Chápu, co říkáš, ale myslím, že popisuješ situaci jedné rodiny, která se nemusí vztahovat na všechny početné rodiny. A snad byla částečně ovlivněná i tou dobou.
My máme taky pět dětí, narozených zběhem 4,5 roku. Nejstarší děti nepomáhají nijak nad rámec běžné pomoci pětiletých (podat příbory, odnést nádobí ze stolu, poklidit po sobě hračky). Vařit nemusí (jedna pomáhá, protože ji to baví), hlídat taky nemusí, mají normální dětství jako jejich vrstevníci. Popravdě, když se rozhlédnu kolem sebe tady na vesnici, tak mají dětství podstatně podnětnější, než velká většina jejich vrstevníků. Chodí na angličtinu Helen Doron a do předškolních skautů, které tady s příteli vedeme. Víc aktivit pro předškoláky nechci, jinak by nebyl problém je zařadit. Doma zpíváme, hrajeme, tancujeme, malujeme se všemi dětmi společně, složitější činnosti dělám s nejstaršími jak aktuální situace dovolí, obvykle v době, kdy mladší trojka po obědě spí. Poslední dobou jsme dělaly třeba andělíčky z lepenky, podzimní výzdobu, chystáme se dělat mýdla pro příbuzné na Vánoce, taky čokoládové pralinky. S tou, která ráda peče a vaří, napeču vánoční cukroví, už má založené obrázky, co bude chtít péct. Druhou pečení nebaví, ta bude s tátou dělat dřevo.
V létě jsme byli na dvou táborech a na horách, jen se staršími a miminkem jsme strávily několik dní v Praze. Jinak běžné výlety po okolí, hrady, zámky, opékání špekáčků, akvapark, prostě normální prázdniny.
Každý rok jsme týden v zimě na horách a týden v létě u moře. Máme normální sedmimístné auto.
Mám práci, která je časově flexibilní, když to jde, vezmu toho víc a vydělám něco extra, když to nejde, beru zakázek míň. Máme dům u lesa, velkou zahradu, splácíme hypotéku, zatím to finančně zvládáme. Ano, až budou děti starší, bude to náročnější, ale zase budu moct víc pracovat, takže věřím, že se to zase zvládne.
Určitě je ta logistika mnohem náročnější, než u jednoho nebo dvou dětí. Taky si fakt musí některé věci odpustit, když chtějí hrát společenskou hru, musí počkat, až mladší spí, nebo o víkendu, když je doma víc dospělých. To ale asi řeší každá máma, která má kromě předškoláka i mladší dítě. Navíc jsem přesvědčená, že umět odložit svoje potřeby je důležitá schopnost.
Taky jsme z mužem mnohem unavenější, než rodiče z menších rodin. Když někdo z nás onemocní, je to hodně náročné, protože v jednom je to prostě teď záhul, jak jsou děti ještě malý.
Ale na druhou stranu - pak přijdou starší ze školky, vezmou mladší na zahradu, vytáhnou si ze zahradního domku stolky a židle a dvě hodiny si hrají na piknik. Starší vaří, mladší ochutnávají, já s miminem na zádech sbírám jabka a jsem šťastná jak blecha. Ve školce moje nejstarší holky jen chválí, že jsou zvyklé se domluvit, hledají kompromis, umí se omluvit, když něco provedou - prostě sociálně jsou hodně vpředu, no bodejť taky.
Neříkám, že je to všechno růžový, to vůbec ne. Tenhle styl života má svoje nevýhody a není pro každýho, ale to přeci platí o všem. I mít jedináčka je styl života, který má své plusy a minusy a ne každý by v tom byl šťastný.
Nejdůležitější asi je, být si vědom nevýhod aktuálního rodinného uspořádání a aktivně se snažit je kompenzovat. Když mám jedináčka, snažím se ho dostat do kolektivu, kde bude mít možnost se sociálně rozvíjet. Když mám pět dětí, snažím se aktivně vyhledávat příležitosti, jak trávit čas jeden na jednoho se všemi z nich, byť by to byla malá chvíle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 09:00
Ahoj, 4 děti to je v pohodě. My jsme teď na 10, čímž zdravím vícečetné rodiny 
.
fragolo, moc ti fandím a přeji pohodové těhotenství. U nás se taky vždy na další dítko těšíme, všechny jsou milované, považované za obrovský dar. Když jsem byla naposledy v porodnici, jedna sestřička se mě ptala, jak to zvládáme. Říkala jsem, že jsem prostě stále s dětmi doma a jsem jim k dispozici. Povzdechla si, že mi závidí, že ona je se všemi těmi dvanáctkami, proslouženými svátky, víkendy vlastně se svými dvěma dětmi minimálně. My jsem to takto s manželem chtěli (i když ze začátku jsme tolik dětí neplánovali) a s každým dalším jsme si říkali, jak bude asi vypadat, na co bude nadané, komu se bude podobat… Nikdy jsem ani v těhotenství nepostupovala žádná vyšetření, protože jsme byli připraveni, že i postižené dítě je prostě naše dítě a v každém případě bychom se i o ně postarali a milovali ho. Čím více dětí, tím více lásky. Nikdy bych neměnila. Mmch i naše děti chodí do kroužků, včetně LŠU - baletu, nástrojů, na všechny výlety, lyžáky i tábory zatím jet mohly. Dopoledne jsem tu pro menší děti, odpoledně děláme úkoly s většími, chodíme ven atd. jako každá jiná rodina. Manžel občas bere děti do Státního divadla, jezdíme do zábavných center, na výlety i na společnou dovolenou. Sice ne do nějakého luxusu, ale děti tam chtějí každý rok, takže se jim tam líbí stejně jako nám. Nejsme nijak výjimeční, s větším počtem dětí je zde rodin více. Je pravda, že hranici hluku máme nastavenou někde jinde a dokonale uklizený dům taky neřešíme. Děti si dělají stále někde bunkry, vyvíjejí nějaké aktivity, televizi nemáme. Mnozí jsou čtenářští maniaci, takže místní knihovna je jejich druhý domov. Jediné, co mě trápí, jsou nemoci, protože když celá rodina onemocní takovou střevní chřipkou, je to hukot. Ale je pravda, že imunitu mají vybudovanou celkem obstojně. Každý má své povinnosti, včetně péče o zvířata, větší mají i své vlastní pokoje. Pokud to půjde, strašně rádi bychom se věnoval i pěstounství a přijali do rodiny ještě nějaké dětičky. Strašně miluji, když se tak všichni sejdeme doma, každý mluví s každým 
a je to jako v úlu. Děti jsou prostě nezasloužený dar, za který nikdy nepřestanu děkovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 09:11
@s.y.p.t.a ano,jiste, mate ve vsem pravdu, ale pro tohle se musi clovek tzv. narodit a zrejme to ma i velkou souvislost s vasemi prozitymi minulymi zivoty, blbost tady spekulovat, co si tu tzv. s detmi odmakavate-velmi odlehcene receno…kazdopadne diky za takove lidi jako jste vy, klobouk dolu od takovych jako jsem ja, jelikoz muj salek kavy to neni…hodne stesti a zdravi vam vsem, ze srdce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 09:30
Tak já jsem z z 5.ti dětí, a 5.dětí bych nechtěla. Musím říct, že Vánoce jsme měli vždy hezké, jsme skromné a skromě vychované. Na některé z nás to měla spíš opačný vliv, pač teď se snaží dát svým dětem vše to co my jsme neměli a není to příliš dobré.
Ale také jsme museli hlídat mladší sourozence, museli jsme s nimi psát úkoly. nikam jsme nesměli a kroužek neexistovala. i když byli dané kroužky školou, kam jsme mohli chodit, ale rodiče nás neposílali i když jsme chtěli. Také jsme se neučastnili hromadných akcí, jako jsou školy přírodě, školní výlety, lyžáky. prostě nic.
My jsme tedy nemohli ani moc ven, jen před barák, nebo za barák, ale za spolužačkou, a jedinou dívkou v mém věku na vsi jsem taky nemohla, pač byla 0,5km od domu. Do školky jsme taky nechodili. Také to přiklánění jen k některým dětem, pač nejstarší je nejlepší, nejmladší mohla vše. Popravdě, teď když sedíme s nejbližší sestrou (pač jsme každá úplně jiná a s ostatními se moc nerozumíme) tak si bohužel nepamatujeme, že by si s námi máma povídala.
Hodně asi záleží jak se k tomu rodiče postaví, ale po této zkušenosti rozhodně ne. máme děti 2. bohatě to stačí, ano bráníme se nehormonální antikoncepcí, a kdyby přišel malý zázrak a miminko přišlo, tak budeme mít děti 3, ale dobrovolně ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.10.16 09:57
Díky všem za názory. Samozřejmě, že se rozhodneme podle svého pocitu, jen mě zajímalo jak to cítí lidé s početnými rodinami. Financí máme dost i veliký dům, auto se musí obměnit, ale to nebude problém. Takže materiálně bez problémů, jen se snažíme dětem co nejvíc věnovat a dávat jim pokud možno podnětné prostředí a k tomu si myslím patří i čas strávený s každým o samotě a sdílení.. Ve třech to problém není a jak tak čtu ve 4 to také jde, když si to člověk správně zorganizuje.. Tak asi se jen obrnit na keci našich rodičů.. Díky všem 
zakl.
- Citovat
- Upravit
21.10.16 10:03
@Mc_niky Děkuji Děti jsou únor 04, září 05, prosinec 06, květen 08, leden 10, leden 11, květen 13, dvojčata 14, únor 16 
@Betynka87 Děkuji
@kanka80 Děkuji. Muž prostě pracuje, to je jasné, peněz takto velká rodina spolkne spoustu, ale s tím vědomím jsme do toho šli. Do Výměny apod. bychom fakt nešli, soukromí bychom nikomu neprodali…
@Efka2015 Taky děkuji
Anonymní - to je přesně to, o čem jsem psala na začátku. Vezmu jeden mustr, který znám ze svého okolí a buchnu ho na všechny ostatní velké rodiny a nikdo mi to nevymluví… Krásně se na toto téma rozepsala Ronja
Ale na jednu stranu chápu, velké rodinyt vždycky vzbuzují emoce, ať už jsou jakékoli…
@Akivasha I tobě děkuji
@s.y.p.t.a Zdravím „kolegyni“ V některých pasážích tvého příspěvku jsem se našla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 10:36
@fragola píše:
@Ginuš Asi vím, že ode mne to bude znít jako klišé, ale ani my děti nebereme jako samozřejmost a jsme za 10 krásných, zdravých dětí vděční… Neberu to, že už jsem zase těhotná. My z toho máme prostě pokaždé radost
My máme 7 a máme 2 holky kluka 2holky kluka a holku, takže počítám, že kdybych měla další dítě, tak to bude holka. U vás se to taky pěkně střídá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 10:39
@Katy 7 To ano Jen ta naše první dcerka je takový zkušební vzorek , pak už pěkně po třech
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 11:11
@Anonymní píše:
Zdravím, zajímala by mě zkušenost rodičů se 4 a více dětmi. Uvažujeme nad 4 dítětem a já dumám jak bych to dělala abych zvládala rozdělit pozornost mezi 4 děti, zvládáte s každým strávit alespoň nějaký čas o samotě? Je to velký rozdíl proti třem? Prosím zachovat anonym, nechci se zatím šířit s tím že uvažujeme o dalším dítěti.
Ahojky, určitě pozornost rozdělíš my máme jedno dítě a dvě jsou teď na cestě. Do čtvrtého bych taky šla, ale rodit dvojčátka budu ve 36letech, tak do toho čtvrtého zřejmě už nepůjdeme kvůli věku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 12:25
@monrom píše:
@Ronja Tak to se omlouvám, asi jsem se spletla. Nemyslela jsem si, že jsou dvojčata takhle po sobě tak častý jev.
To jsi myslela fofrníka, ne? Ale ten má ty dvojčátka rychle po sobě 3×, jestli se nepletu:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 12:58
@fragola píše:
My máme dětí 10, jedenácté je na cesté. A to jen proto, že to já a muž takhle chceme. Je mi jasný, že bych si tady vyslechla lamentace, jak je to strašný a nezodpovědný mít tolik dětí a šla bych si hodit mašli
Fragola: Už jsem tu na tebe několikrát narazila v různých diskusích a nepřestávám žasnout (ale v dobrém) a obdivovat tě, 11 dětí v jedné rodině si ani neumím představit:-)Jak už tu někdo psal, to je tak na natočení dokumentu, který by se potom promítal maminkám, když propadají chmurám, že to mají těžké s jedním nebo dvěma dětmi:-) Můžu se zeptat na věk dětí? I kdyby mezi nimi byly větší rozestupy, tak to musí být pro tebe a manžela organizačně strašně náročné, jen počet pokojíčků, přeprava kamkoli, vaření, nákupy potravin… napadá mě taková úsměvná představa, že takto početná rodina jede třeba na nedělní oběd k babičce… to už je na mikrobus, ne-li autobus:) Ale je to skvělá ukázka toho, že když se chce, všechno jde! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 13:38
@Lussye to je teda smutný čtení a dost zpackané rodičovství, jestli to tak můžu říct. Přemýšlela jsem o tom a na jednu stranu si myslím, že tohle přímo nesouvisí s počtem dětí - nadržování jednomu z dětí a neférové zacházení s sourozenci znám od svých nejbližších přítel, kteří v tom vyrostli, a v bou případech jsou to standardní 2-3dětné rodiny. N´Paseku v životech jim to ale nadělalo všem pořádnou. Na druhou stranu je asi pravda, že pravděpodobnost takhle odbytého rodičovství (viz tvůj poznatek, že maminka si s vámi nikdy nepovídala) je vyšší v rodinách, kde je dětí víc, protože rodiče jsou prostě pod větším tlakem.
Nevím, jak třeba fungoval váš táta, ale když si představím, že bych na těch svých pět byla sama, bez pomoci muže a mojí mámy, tak by to taky asi bylo dost tristní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 13:39
@monrom jo, tos myslela Fofrníka a to můj muž není. Jak už někdo psal, oni mají dvojčata 3×, zato ale s větším rozestupem, než my Nic se nestalo. Mě by zase silně zajímala fofrníkova manželka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 13:53
@Ronja Jakým způsobem děláš s dětmi mýdlo? Jinak je vidět, že jsi velmi trpělivá a laskavá máma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
