Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Čtyři děti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.2.21 07:24
@zimni.bludiste píše:
Mně to nepřijde normální, chápu jedno maximálně dvě děti. Od tří dětí výš to jde mimo moje chápání. Manžel je ze čtyř dětí a výrazně se to na něm v negativním smyslu podepsalo. Nulová výchova k empatii v dětství. Neumí se dělit, protože co si neurval, to neměl. Nyní v dospělosti si toho je vědom a pracuje na sobě. Naopak u tolik zatracovaných jedináčků se setkávám s pravým opakem, evidentně na ně mají rodiče více času a prostoru, asi je to spíš k dobru věci. Nemám vícečetné rodiny ráda, k tomu se klidně přiznám.
Evidentně se dětství podepsalo na manželovi, ale i na Tobě. Ať si má každý, kolik dětí chce, ale nesnášet vícečetné rodiny? Jsi normální??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.21 07:25
My máme 3, do čtvrtého bychom dobrovolně nešli, ale kdyby nějak přišlo, tak na potrat určitě nepůjdu. Zvládlo by se to dovedu si to představit. Já bych snad i chtěla, ale manžel už ne. Ono to je o dětech, o rodičích.. ne o počtu. Někde se servou a nesnáší dvě děti, jinde se 4 miluji a pomáhají si. Někde je rozmazleny jedinacek, jinde benjamínek.. Někde se macka 3 děti v pokoji, jinde spí jedinacek s rodiči v 1kk. Chudí jsou lidé s 1 i s 5 dětmi… atd atd. Rozhodni se podle sebe a manžela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.2.21 07:37
Ne normální ?
@zimni.bludiste píše:
Mně to nepřijde normální, chápu jedno maximálně dvě děti. Od tří dětí výš to jde mimo moje chápání. Manžel je ze čtyř dětí a výrazně se to na něm v negativním smyslu podepsalo. Nulová výchova k empatii v dětství. Neumí se dělit, protože co si neurval, to neměl. Nyní v dospělosti si toho je vědom a pracuje na sobě. Naopak u tolik zatracovaných jedináčků se setkávám s pravým opakem, evidentně na ně mají rodiče více času a prostoru, asi je to spíš k dobru věci. Nemám vícečetné rodiny ráda, k tomu se klidně přiznám.
Jako že se 100 párům narodí jedno, maximalně dvě děti? Ve škole jste chyběli? Takže máme tady ostrov, představte si to, první generaci je na tom takhle, prostě 200 lidí, druhá je o 50 lidi menší počítám, ze dovolíš některým, aby měli druhé dítě. 
No ta vyroste a vytvoří páry, bude jich 75 dvojic. Nikomu se pro zjednodušení nic nestane, neonemocni a všichni jsou plodní a tak dále. Ty taky mají 1,5 TFR. Takže mají 105 dětí a tyto děti až vyrostou se starají o výživu a ekonomiku 200 důchodcům a to ještě jde, ale jejich děti tedy pravnuci původních osadníků, těch je už jenom 75 to už je mazec.
Jsem z 5ti, máme tři ( byly by čtyři ale jedno umřelo v 20tt), Manželka z dvou a byli by tři, tchyně se ale vrátila z porodnice bez chlapečka po par dnech umřel. Husakovo období.
Vypadá to, že lidé kteří nechtějí víc dětí, nebo dokonce žádné, jsou sobci, ale není tomu tak, jenom jsou nepředvídaví. Jedináčkové sice mají víc zabezpečení ale pravděpodobně z nich nevyrostl zdraví a emočně silní jedinci. Část z nich nebude umět vyjednávat a soucítit, část bude smutná, ze neméla sourozence a taky bude obtížnější najít si partnera a vydržet s nim. Možná by se při dotazech zakladatelem o partnerských problémech mělo psát taky jak na tom jsou v sourozeneckych konstelacích, tedy z kolika děti kdo pochází a v jakem pořadí se narodil. / prosím o anonym - citlivé osobní údaje
- Citovat
- Upravit
5.2.21 07:44
To záleží na povaze. Já bych to nedala. Nejsem ten obětující mateřský typ. Spíš trochu sobec. Kamarádka má 4 a zvládá to skvěle, je spokojená ale je prostě jiné povahy. Nebo se prostě naučila neřešit blbosti. 
Každopádně, po celodenním výletě s nima, jsem potřebovala 2 hodiny ticha a láhev vína. Slyšet tolikrát “mámííí” je na palici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.21 07:55
Ctyri mam, nepřijde mi to jinak šílený. Čtvrtý je s větším rozestupem a sourozenci si ho rozmazluji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.21 08:02
@Aduš8 píše:
@Novak2 tak to bylo uvedené spíš jako příklad. Já sama v takové rodině vyrostla, nás tedy bylo 5 a už jen proto bych tolik dětí nechtěla a obdivuji každého, kdo to zvládá. Musí na to být opravdu povaha. Moji starší sourozenci mají třeba s mamkou vztah dost chladný, protože na ně prostě čas neměla. Nestíhala se jim věnovat jednotlivě, podporovat je v jejich zájmech. A už vůbec neměla čas sama na sebe.
Taky jsem z větší rodiny a bylo to u nás stejný. Máma věčně v nervu, nestihající, křičící, kdy se to starší dítě věčně staralo o ty mladší…
Znám takových dětí víc a nikdy to nebyl med (téměř nikdo nechce víc dětí než 2), jen na EM jsem se dozvěděla, kolik maminek takových dětí stíhá vše. Jako určitě existují, ale budou to spíš výjimky, podle mě. Je prostě dost lidí, co neodhadne svoje limity. Moje máma měla ráda hlavně miminka, pak už zájem celkem upadal. 
A mám kamarádku, co má víc než 3 děti, miluje je a je moc šťastná, ale když nejsou kolem lidi, tak si občas i pobrečí, je strhaná a celkově dost ubitá, často na děti křičí. Chlap se totiž zrovna nepřetrhne aby jí pomohl a hlídání nemají. Má to těžký, ale vybrala si to tak, veřejně si nikdy nestěžuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.21 08:41
Dřív se děti rodily a někde se vůbec neřešilo, jak je uživí atd. Mamka mi to vyprávěla. Na vesnici bylo x případů. Že si upletli třeba 5 dětí, rodiče se nestarali. Zrovna měli sousedy,6 dětí a ty byly věčně hladové. Jidla málo, mamka měla trochu jídla ve skrince, která se zamykala.No hrůza
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
5.2.21 09:02
@Anonymní píše:
Jako že se 100 párům narodí jedno, maximalně dvě děti? Ve škole jste chyběli? Takže máme tady ostrov, představte si to, první generaci je na tom takhle, prostě 200 lidí, druhá je o 50 lidi menší počítám, ze dovolíš některým, aby měli druhé dítě.
Jsem z 5ti, máme tři ( byly by čtyři ale jedno umřelo v 20tt), Manželka z dvou a byli by tři, tchyně se ale vrátila z porodnice bez chlapečka po par dnech umřel. Husakovo období.
Vypadá to, že lidé kteří nechtějí víc dětí, nebo dokonce žádné, jsou sobci, ale není tomu tak, jenom jsou nepředvídaví. Jedináčkové sice mají víc zabezpečení ale pravděpodobně z nich nevyrostl zdraví a emočně silní jedinci. Část z nich nebude umět vyjednávat a soucítit, část bude smutná, ze neméla sourozence a taky bude obtížnější najít si partnera a vydržet s nim. Možná by se při dotazech zakladatelem o partnerských problémech mělo psát taky jak na tom jsou v sourozeneckych konstelacích, tedy z kolika děti kdo pochází a v jakem pořadí se narodil. / prosím o anonym - citlivé osobní údaje
JO, jo, za současné přelidněnosti země opravdu důležitý se množit… . V dnešní době se dá na důchod zabezpečit i jinak než plozením dětí a čekáním, že mi na něj vydělají ony.
- Citovat
- Upravit
5.2.21 09:29
@Ms.Ragdoll jo, u nás to bylo úplně to samé. Nejhorší je, že to zanechalo i jizvy na našich sourozeneckých vztazích, já byla nejmladší, museli se o mě starat. Nejstaršímu sourozenci bylo v té době 17. Je to přes 30 let a dodnes mám nálepku benjamínka a maminčina mazánka. Ale jen z toho důvodu, že od mých 10 let jsme s mamkou zůstaly samy, o dva roky déle se odstěhovala poslední ségra a měly jsme s mámou jen jedna druhou. Náš vztah zůstal dodnes dobrý, ale ostatní sourozenci ho k ní mají čím dál tím chladnější. Ségra jí nemůže odpustit, že nikdy neměla čas jen pro ni, když ji potřebovala. A taky neznám nikoho, kdo by měl doma takový ideál, jako tady mamky z vícečetných rodin píšou. Pokud k tomu ženská ještě chodí do práce, tak to snad je úplně nemožné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.21 10:20
@Aduš8 píše:
@Novak2 tak to bylo uvedené spíš jako příklad. Já sama v takové rodině vyrostla, nás tedy bylo 5 a už jen proto bych tolik dětí nechtěla a obdivuji každého, kdo to zvládá. Musí na to být opravdu povaha. Moji starší sourozenci mají třeba s mamkou vztah dost chladný, protože na ně prostě čas neměla. Nestíhala se jim věnovat jednotlivě, podporovat je v jejich zájmech. A už vůbec neměla čas sama na sebe.
No ale špatný, já takhle byla vynervená ze dvou. Pořád mi v hlavě běželo, kam dám jedno, když budu muset, nedej bože, zachranovat to druhé. Ten druhý tvůj je mnohem více vypovídající.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.21 10:38
@Aduš8 píše:
@Ms.Ragdoll jo, u nás to bylo úplně to samé. Nejhorší je, že to zanechalo i jizvy na našich sourozeneckých vztazích, já byla nejmladší, museli se o mě starat. Nejstaršímu sourozenci bylo v té době 17. Je to přes 30 let a dodnes mám nálepku benjamínka a maminčina mazánka. Ale jen z toho důvodu, že od mých 10 let jsme s mamkou zůstaly samy, o dva roky déle se odstěhovala poslední ségra a měly jsme s mámou jen jedna druhou. Náš vztah zůstal dodnes dobrý, ale ostatní sourozenci ho k ní mají čím dál tím chladnější. Ségra jí nemůže odpustit, že nikdy neměla čas jen pro ni, když ji potřebovala. A taky neznám nikoho, kdo by měl doma takový ideál, jako tady mamky z vícečetných rodin píšou. Pokud k tomu ženská ještě chodí do práce, tak to snad je úplně nemožné
Já si myslím, že tu opravdovou realitu si málokdo přizná, pokud ji vůbec chce a dokáže vidět. Moje máma má taky za to, jak jsme jako děti měly vše, jak se nám pěkně věnovala a jak to bylo vlastně úžasný…
Žádný z mých sourozenců nechce takhle velkou rodinu. Ani jeden. Je to pro nás svým způsobem „noční můra“. Jako jsme rádi, že jsme na světě, ale dětství jsme hezké prostě neměli.
Třeba ta kamarádka, kterou jsem zmiňovala, tak ta je jedináček, proto taky chtěla velkou rodinu, trpěla tím, že neměla sourozence, ale opravdu HODNĚ ji to zmáhá a vyčítá si, že se nedokáže plně věnovat všem. Ale jak říkám, ona je taková, že to přizná jen ve slabé chvilce
jen některým, veřejně nikdy, to je vše slunce zalité…
Příspěvek upraven 05.02.21 v 10:40
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.21 10:38
Moje kolegyně má 4 děti, no co slyším tak je to doma dost hektické, nema čas pro sebe ani na manžela, kdežto sestřenice má dětí 5. Schazime se na rodiných oslavách a děti zvládá levou zadní, má je v rozestupu 11 let. Opravdu suprově vychovanè, mají se všichni radi, nejstarší pečuje o svoje 4 mladší brasky (nejstarší holčička 15, trojčata kluci 10 a nejmladší kluk 4) úplně dobrovolně. Nemusí je okrikovat, opravdu někdy čumím, protože takovou výchovu nema někdo ani s jedním. Možná to proste umí a nebo možná si porodila opravdové andilky. Takže tím chci říct ze někdo zvládne jen 2 a někdo třeba 5. Záleží na výchově a záleží i co si porodíš…
někdo to má těžké a někdo lehké… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.21 17:35
@Anonymní píše:
Je tu někdo kdo má, nebo čeká čtvrté dítě???
Dá se to zvládnout?
Nebo jsou tři až až???
Někdo těžko zvládá jedno, jiný v pohodě pět. Nedá se paušalizovat. Co se nás týče tak čtyři levou zadní. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.21 21:34
[
@Anonymní píše:
Moje sestra má 4, poslední neplánované. Bohužel to u nich doma kvůli tomu dost jiskří - je toho na ně prostě moc, i když manžel dost vydělává. Spíš je to prostě časově náročné, věčně někdo někoho překřikuje, sladit program pro děti s víc než 10 letým rozestupem je boj, prarodiče je nezvládají hlídat všechny najednou, všechno se točí kolem dětí a na koníčky už není čas… Ale jejich sousedé mají dětí 8 (majoritní rodina, žádné socky), tam už ty starší zas zastanou péči o mladší.
Udělat z dětí/puberťáků náhradní rodiče je jeden z nejhorších „běžných“ prohřešků na dětech. Kolikrát pak kvůli tomu ani vlastní děti nechtějí - mají odpracováno, místo vlastního dětství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Luc-1
5.2.21 22:05
Kamaradka ma 4 deti : 15,12,7, 3. Posledni se stalo reakci prasku na sebe a je to teda zahul, sama rika ze dobrovolne by do toho nesla a vi proc.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
