Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
7měsíční si vynucuje
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.9.15 21:54
@Blackova.K jasné,zrovna ty jsi mi radila dobře. Děkuju. Já jen si zase říkám potom co tu čtu, že dělají ze sedmi měsíční malé bezmocné neviné. Ano to sice je…ale už trošičku má ty čertovi růžky 
A taky moc dobře rozumí 
. Nerada bych omluvama na jeji nizký věk prošvihla ten okamžik kdy je potřeba zakročit. Prostě a jednoduše chybí mi ten cit pro určení hranic odkud kam..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.15 22:01
@j.a.n.i1 s tim kazdopadne souhlasim. Ale zase se nabizi otazka do kdy to je žádoucí a od kdy už ne. Sama píšeš ze v mnoha případech a já se teda ptám. Existuje případ kdy už v tomto věku mužu malému vztekajícímu se miminku ukazat meze kdy mu chci vzdelit…ano jsem tu vzdy pro tebe ale nejsem tvuj otrok? (doufam ze me nebudes brat za slovička pochopis jak to myslim a poradis) děkuju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
5.9.15 22:04
@Ga Briela tak třeba stačí udělat to, že když chce otevřít ty dveře (které musí být z nějakého důvodu zavřené), tak ho nenechas vybrecet, ale ani je neotevres, ale odvedes pozornost jinam. Rekneš proč, je neotevres. Takže není po jeho, ale zároveň sis „vyslechla“ jeho problém
- Citovat
- Upravit
5.9.15 22:11
@Ga Briela V tomhle věku bych zamezovala tomu nebezpečnému, tedy u nás to byly třeba schody, to mohly řvát jak chtěly, přišla jsem nabídla náruč, hračku, ale na schody prostě ne. Pokud šlo o něco, co mohl, tak jsem se snažila vyhovět než začne výrazně ječet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.15 22:11
@Ga Briela píše:
@Blackova.K jasné,zrovna ty jsi mi radila dobře. Děkuju. Já jen si zase říkám potom co tu čtu, že dělají ze sedmi měsíční malé bezmocné neviné. Ano to sice je…ale už trošičku má ty čertovi růžky
nevystrkuje růžky, je to mimino. Tím neříkám že se takové mimino nedá rozmazlit, samozřejmě že dá. Pravidla a hranice jsou důležité už od porodnice, nebo aspoň tak to fungovalo u nás. Režim spaní a jídla. To že ji denně 20× zvedneš a pochováš tak ji nerozmazlíš. Ty jsi její maminka a ty poznáš kdy a jak máš reagovat. Já nevím jestli už se ti to u malé stalo, ale někdy se ten vztek rozjede tak že ani to dítě to nedokáže zastavit, prostě neví jak.
Když se vztekne normálně tak ji chvilku nech, pak ji vem a odveď pozornost ušetříš nervy sobě i prckové 
a že ti rozumí? to ano ale ta hlavinka to nedokáže zpracovat. Řiď se citem a ne internetovýma radama je to stejné jako pláč, ty jako maminka nejlíp poznáš co je to za pláč, jestli bolavý, vztekavý nebo jestli je jen nešťastná, unavená…nehledej v tom žádnou vědu, používej 
Děti ve většině případů péči rodičů přežijí ve zdraví
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.15 00:27
@Ga Briela píše:
Ahoj holky,
s přítelem teď řešíme, jak se chovat k 7měsíční když si věci vynucuje řevem. Tlačí to až z paty, je vzteklá a vím, že jí nic není vím jistě že se proste jen vzteka a chce dosahnout toho co chce.Třeba se dobývá přeš zašupovací dveře do druhé místnosti a kdyz ji to nejde tak uz si vynucuje řevem. Dáme ji do ohrádky, kde zrovna nemá náladu být (umí tam byt i v klidu) a hned se vzteká. Atd…
Chtěla bych vědět vaše názory, jak by ste se k tomu postavily vy. Nechat vybrečet nebo co jiného?
Díky za rady
Někde jsem četla nebo slyšela, už nevím, že do roka se mimčo nedá rozmazlit a mně tenhle názor „sedí“…taky jsem byla pod tlakem některých rad typu nedělej to, zvykne si na to, rozmazlíš ho ap. ale takhle malý mimino nikdy nebrečí jen tak, a máma je od toho, aby mu v tom pomohla, i když v tu chvíli neví přesně v čem. takže já prostě nikdy svý dítě v tomhle věku „vyřvat“ nenechala… takže když tak vzpomínám, tak jsem to vždycky dělala tak, aby jsme byli spokojení oba. Využívala jsem manducu, když jsem potřebovala něco udělat a nechtěl si hrát sám nebo byl umrčenej, tak jsem si ho prostě vzala a dělala to s ním, jednou jsem s ním takhle i vytírala, ale jenom jednou 
Snažila jsem se minimalizovat „střety zájmů“, aby bylo co nejmíň věcí, co „nemůže“. Doma měl celkem prostor, snažila jsem se odstranit všechno nebezpečný a naopak narafičila do spodních pater to co mě nevadilo, když kramařil, jako třeba starý časopisy. V kuchyni jsem měla ve spodních šuplíkách „neškodný“ věci (hrnce, umělohmotný věci, brambory, konzervy…) a pár šuplíků zůstalo „zakázaných“ (skleněný věci, příbory a nože, tbl do myčky) a když lezl kam neměl, tak jsem řekla, klidně víckrát, to je zakázaný a hned mu ukázala do kterých může. Asi to není univerzální rada, ale u nás to fungovalo. Je fakt, že mi navadilo, když roztahal plechovky nebo cibuli po kuchyni. No a když stejně problém nastal a začal řvát, když něco chtěl nebo nechtěl, tak pokud mi to nijak zásadně nevadilo, tak jsem mu vyhověla…když jsem mu vyhovět nechtěla, tak jsem se ho snažila rozptýlit a zlepšit náladu něčím jiným a ono to vždycky nějak zafungovalo…no a když jsem nemohla (záchod, připálilo by se mi jídlo…), tak prostě chvilku řval, ale hned jak jsem mohla, tak jsem ho šla nějak utěšit nebo zabavit. A vycházela jsem mu vstříc i při usínání. A nemyslím si, že jsem ho rozmazlovala, čím je větší (teď jsou mu dva), tak těch „střetů zájmů“ přibývá a tím i příležitostí pro výchovný chvilky Takže do toho roka bych se fakt nebála vycházet vstříc, pokud to jde, a jinak utěšovat a rozptylovat, když brečí nebo řve a nebrala bych to jako nějaký „škodlivý“ vynucování si něčeho. To teprve přijde…mně se to zatím vyplatilo, jasně že se teď umí vzteknout, ale celkem rychle se zase hodí do pohody, i když není po jeho A doufám, že to tímhle nezakřiknu
omlouvám se za délku, nějak jsem se rozepsala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.15 11:25
@Ga Briela Jak psala @Blackova.K, u svého dítěte poznáš, proč pláče a až bude řvát ve smyslu „mámo koukej skákat podle mě“. Ona ta hranice je hodně rozostřená, ale myslím, že jakýkoliv pokus o mocenský souboj poznáš na tuty a podle toho se zařídíš. chce to to dítě vidět tak nějak reálně - nepovažovat sedmiměsíční mimino za „velké a vyčůrané“ a zase nepovažovat třeba z 15 měsíčního bezbranné mimino.
A ono je rozdíl nechat dítě zabrečet a dělat mu co mu na očích vidíš a nechat zabrečet, dítěti dát najevo, že jsi nějakou jeho potřebu zaregistrovala a že na ní reaguješ, i když ne zrovna tak, jak by si možná ono přálo.
Jsem zastáncem toho nenechat dítě vybrečet, ale podle dítěte fakt neskáču (navíc třeba se dvěma dětma to ani nejde). Vyřvat jsem toho staršího nechal zatím asi jen 3×, kdy opravdu zkoušel řvaním si třeba vydupat, že nepůjde spát a bude si místo toho hrát. Ale první takováhle akce přišla v jeho 18 měsících a to je celkově to dítě opravdu hodně jinde, než sedmiměsíční mimino.
Budeš si muset najít nějakou svoji zlatou střední cestu. Když potřebuju jít na záchod, tak si prostě dojdu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
