Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máte zkušenost s Lucka Bohemia A dost! Francouzské děti nedělají scény?
Přidejte zkušenost s Lucka Bohemia A d...Další důsledky dnešního trendu: V tisku vyšlo: Náborová akce k policii ČR. Za mladé muže z valné většiny volaly maminky, ptaly se na podmínky a řešily všechno okolo. To se máme na co těšit.
@Anonymní píše:
Ale já věřím, že lze vychovat slušé dítě, i když neni pro matku prioritou a bokem pracuje/studuje, ale stejne tak si myslím, že nejsou špatné „mimiskové“ maminky. Já sama jsem ten typ, co z dlouhe materske neni u vytržení a snažím se vzdělávat a pracovat po večerech. Ale mám sestru, která maá VŠ, vlastní firmu, dlouho čekala na správného partnera, dítě má v relativně pozdním věku, takže si ho chce užít a stala se z ní mykací sluníčková tvořilka a kuchařinka. Prostě si to chce užít, asi to bude její jediné dítě a za tři roky už jí bude čekat jen práce, mluva v odborných termínech a chození v nažehlených kostýmech. O tom, že je stále stejně inteligentní nepochybuju. Proto mi vadí takové to navážení se do takových mamin, nejsou o nic horší než my, ač mohou vypadat někdy komicky. Zdravě sebevědomé dítě vyroste hlavně z lásky a podpory. A je jedno, jestli s ním matka tráví 24h nebo 5h, je důležité, jak ho naučí vnímat sebe samo.A pokud vidí u rodičů, jak na každém shledávají chybu a uznávají jen svůj typ výchovy, pak z toho můžou být dost frustrované.
Měla jsem ex, jehož vychovávali prarodiče a rodiče pracovali v zahraničí. Zajímavý pro ně začal být až s výběrem střední, kdy musel jít na gympl, protože oni pro něj už měli nalajnovanou budoucnost, běda, když měl na vysvědčení dvojku, jeho táta byl vždy premiant, on musí být taky! Naoko to byla šťastná a dokonalá rodinka, hodně peněz, děti s kvalitním vzděláním, rodiče na vysokých postech. Ten kluk byl uvnitř tak nesmírně zlomený, koktal, nevěřil si, dokázaly ho rozbrečet totální hlouposti.
A tohle jsem chtěla poukázat i k těm zahraničním rodinám, je paráda, jak ma
jí samostatné děti, ale někdy je potřeba podívat se i za roh, co tomu předchází. Zrovna jedna francouzka měla chlapečka, kterého nenosila, nemazlila, nehrála si s ním - aby byl co nejvíc samostatný. Nikdy neslyšela na jeho volání: mamaaaa. To je smutné, ne?
Mně naopak přijde, že my máme v Česku výborné podmínky. Možnost zvolit si délku RD, můžeme pracovat při RD, jinde jsou donuceni odejít od miminka a pracovat, aniž by si mohli vybrat.
K tomu jídlu, pochopila jsem, že to bylo myšleno obrazně, já to tak také myslela. V čem je horší si zjišťovat vše, než nezjišťovat nic?
To si přesně myslím taky.
@LucPa píše:
Tak místo toho, abych se dozvěděla jestli se někomu osvědčily hranice pro děti, jsem si početla chlubení, kdo je lepší matka.
Taky si nemyslím, že kvalita mateřství spočívá v délce mateřské nebo kojení. @Gosi Sice se asi nejedná úplně o tvoje vrstevníky, ale určitě o děti z dlouhé mateřské, ale vychovaní určitě nejsou. Mluvím o cca 15-18 letých, se kterými jezdím tramvají. Přestože je dceří 2,5 roku nemohu jezdit bez kočáru do města. Stanici nad námi je střední škola a nikdo mě nikdy nepustil sednout. A já dítě na ruce 20 min neudržím.
Co se týká knihy, myslím si, že čím dřív děti poznají, že nejsou středem světa, tím mají život jednodušší. Asi nebudou ani lepší ani horší, ale zažijí méně trápení, než ty, kolem kterých se skáče jak pískají.
A hlavně. Vychované děti jsou mnohem příjemnější pro okolí, než uvztekaní despotové.
tak ono né každá co byla doma s dítětem tři roky s ním fakt byla tři roky a i dál se mu věnovala… v hranicích a v tom, že dítě není středobodem světa máš pravdu, nicméně se myslím, že ty děti se vychovávají mnohem líp, když jim ten čas věnuješ a malému děcku to běží ten čas trochu jinak, neříkám řvát na děcko naštvaná nevyspaná, to je samozřejmě správný, že i maminka si odpočine a realizuje se i částečně někde jinde a dítě si zvyká, že jsou i jiní lidé a jak oni jednaj s ním a jak má pak jednat ono s nima, ale všechno má svůj čas… knihu jsem nečetla, i když jestli jí budou mít v knihovně, tak bych si jí asi pujčila, jako příběh to nemusí být špatné… a třeba mi to trochu objasní pár věcí…
@ospalámyš Já jsem starší, vzpomínám si, jak to bylo. Hodně maminek bylo doma s dítětem, i když to nebyla oficiálně „rodičovská“. Zkrátka jen nedostávaly ten příspěvek.
A naopak v té cizině řada maminek prostě s prací na určitou dobu sekne.
@Anonymní píše:
Ale já věřím, že lze vychovat slušé dítě, i když neni pro matku prioritou a bokem pracuje/studuje, ale stejne tak si myslím, že nejsou špatné „mimiskové“ maminky. Já sama jsem ten typ, co z dlouhe materske neni u vytržení a snažím se vzdělávat a pracovat po večerech. Ale mám sestru, která maá VŠ, vlastní firmu, dlouho čekala na správného partnera, dítě má v relativně pozdním věku, takže si ho chce užít a stala se z ní mykací sluníčková tvořilka a kuchařinka. Prostě si to chce užít, asi to bude její jediné dítě a za tři roky už jí bude čekat jen práce, mluva v odborných termínech a chození v nažehlených kostýmech. O tom, že je stále stejně inteligentní nepochybuju. Proto mi vadí takové to navážení se do takových mamin, nejsou o nic horší než my, ač mohou vypadat někdy komicky. Zdravě sebevědomé dítě vyroste hlavně z lásky a podpory. A je jedno, jestli s ním matka tráví 24h nebo 5h, je důležité, jak ho naučí vnímat sebe samo.A pokud vidí u rodičů, jak na každém shledávají chybu a uznávají jen svůj typ výchovy, pak z toho můžou být dost frustrované.
Měla jsem ex, jehož vychovávali prarodiče a rodiče pracovali v zahraničí. Zajímavý pro ně začal být až s výběrem střední, kdy musel jít na gympl, protože oni pro něj už měli nalajnovanou budoucnost, běda, když měl na vysvědčení dvojku, jeho táta byl vždy premiant, on musí být taky! Naoko to byla šťastná a dokonalá rodinka, hodně peněz, děti s kvalitním vzděláním, rodiče na vysokých postech. Ten kluk byl uvnitř tak nesmírně zlomený, koktal, nevěřil si, dokázaly ho rozbrečet totální hlouposti.
A tohle jsem chtěla poukázat i k těm zahraničním rodinám, je paráda, jak ma
jí samostatné děti, ale někdy je potřeba podívat se i za roh, co tomu předchází. Zrovna jedna francouzka měla chlapečka, kterého nenosila, nemazlila, nehrála si s ním - aby byl co nejvíc samostatný. Nikdy neslyšela na jeho volání: mamaaaa. To je smutné, ne?
Mně naopak přijde, že my máme v Česku výborné podmínky. Možnost zvolit si délku RD, můžeme pracovat při RD, jinde jsou donuceni odejít od miminka a pracovat, aniž by si mohli vybrat.
K tomu jídlu, pochopila jsem, že to bylo myšleno obrazně, já to tak také myslela. V čem je horší si zjišťovat vše, než nezjišťovat nic?
hezky jsi to napsala
@ospalámyš No tak to je o změně celého systému, že jo, aby se zaměstnavatelům ty zkrácené úvazky a podobné instituty vyplatily. Momentálně se jim to vyplatí jen na kvalifikovaných pozicích, kde je výhodnější nechat si zkušenou a zaškolenou matku od dětí, byť na částečnej úvazek, než zaučovat někoho nového, nebo obecně v profesích, kde je nedostatek lidí. Jinak každej raději přijme někoho na fulltime…
@verusak.berusak píše:
@ospalámyš no to se ale bavíme o placené MD/RD. Za totáče bylo normální, že matky byly doma zadarmo, většina rodin si to dovolit mohla.
No tak jasně, že nechodily všechny děti, ale do školek do roku 1970 jich chodilo víc jak polovina, do jeslí méně. Úplná masovka to nebyla, ale většina do školek chodila.
@verusak.berusak píše:
@ospalámyš No tak to je o změně celého systému, že jo, aby se zaměstnavatelům ty zkrácené úvazky a podobné instituty vyplatily. Momentálně se jim to vyplatí jen na kvalifikovaných pozicích, kde je výhodnější nechat si zkušenou a zaškolenou matku od dětí, byť na částečnej úvazek, než zaučovat někoho nového, nebo obecně v profesích, kde je nedostatek lidí. Jinak každej raději přijme někoho na fulltime…
Jistě, ale jsme v čechách, já se bojím polovičatého řešení, které vyšumí. Rodičovksá se zkrátí a i když se budou zaměstnavatelé podporovat, tak to nebude žádná sláva. Navíc v českých podmínkách, kde mnozí zaměstnavatelé na nějaké zákoníky práce, placení přesčasů a dodržování pracovní doby zhusta kašlou.
@LucPa zrovna jí mám doma ale nestíhám číst..tak kdyžtak až dočtu napíšu názor.
@LucPa Necetla jsem celou diskuzi, tak doufam, ze se nebudu opakovat. Knihu jsem cetla a ve Francii ziji. Je pravda, ze francouzska vychova se trochu lisi od ceske, neco se mi tu libi a neco mene.
Nelibi se mi 3-mesicni deti celodenne v jeslich a odmitani kojeni. Beru kojeni jako kazdeho soukromou vec, ale v zamestnani jsem se setkala s dost ponizujicim jednanim ze strany vedeni, kdyz jsem chtela syna behem dne 1× kojit (vozil mi ho manzel). A pritom na prestavku na kojeni existuje zakonny narok.
Dite jsem mela v jeslich od 7 mesicu, ne kazdy den a ne celodenne. Byla jsem za tu moznost vdecna a troufam si tvrdit, ze zadne trauma z toho nema. V Cechach se to ovsem bojim ve slusne spolecnosti rici, abych nebyla za krkavci matku (a mam pocit, ze uz bych ani moc nemela mluvit o tom, ze normalne ockuji podle kalendare). Toto tema tady mmch. nikdo moc neresi. Stejne tak temata, kolik g masa smi tydne pozit pulrocni dite. Francouzi se proste s rodicovstvim tak moc neparou. jak tu nekdo psal, je tu spise snaha zaclenit dite odmalicka do normalniho zivota, nez prizpusobovat zivot porad stoprocentne diteti. Mne tento pristup celkem vyhovuje, pokud nezachazi do extremu (rvouci unavene batole v 10 pm v restauraci). Ale to je tu k videni spise vzacne. Deti jsou odmalicka vedeny k tomu, aby se umely chovat na verejnosti a neobtezovaly nevhodnym chovanim ostatni. S tim se da take jen souhlasit.
Zda tu lidi plni cekarny psychiatru vice nez jinde v Evrope - tezko rict. Mne pripada, ze v prumeru se tu chovaji lide mnohem mene asocialne nez v Cechach. V Cechach mne pri priletu vzdy zarazi nas*ane ksichty nekterych spoluobcanu, nekdy i neochota (treba kdyz nekoho slusne poprosim, aby mi v MHD pomohl s kocarkem). To jsem zde nezazila.
Jeste k tem psychickym problemum - nedavno jsem cetla, ze v USA se s nimi potyka ve zvysene mire generace deti, ktere prosly liberalni vychovou a rodice jim odmalicka vtloukali do hlavy jak jsou „special“. Pri vstupu do bezneho zivota totiz zjistili, ze to neni pravda a tezko se s tim vyrovnavali.
@ospalámyš píše:
No tak jasně, že nechodily všechny děti, ale do školek do roku 1970 jich chodilo víc jak polovina, do jeslí méně. Úplná masovka to nebyla, ale většina do školek chodila.
Tak i když se budeme bavit o období od r. 1970 dál, kdy už byla ta RD dvouletá (a chodilo se do školek nejčastěji někdy mezi 2 - 3 rokem), což už je v evropském průměru hodně, tak to už jsou dvě generace dospělých lidí, které se oproti svým evropským sousedům (i těm s hodně krátkou MD) nijak zásadně nevymykají, pokud jde o takové jevy jako kriminalita, duševní zdraví atd… Prostě délka RD nemá až tak zásadní vliv, jak se u nás prezentuje.
@verusak.berusak píše:
No, tak specifikum to jistě je, taky třeba pijeme nevíc piva a hulíme nejvíc trávy, že…Ne každé specifikum je výhra.Mně by se líbilo, kdyby se náš systém víc otevřel, aby stát začal aktivně podporovat takové věci jako zkrácené úvazky, práci z domova, sdílení pracovního místa, možnost zkráceného pracovního týdne, apod… Tak je dobré, vědět, jak to mají jinde a inspirovat se, nemusíme hned dávat malé kojence na celý den do jeslí. Śvagrová je cizinka a u nich je třeba možnost, aby šli na placenou rodičovskou (nebo její část) prarodiče a zaměstnavatel jim drží místo. Bylo by fajn mít i u nás větší možnost volby. Jako co si budem povídat, tady zůstávají doma i ženský, který by třeba už do práce šly, ale musely by si zaplatit soukromé jesle/školku a být pak v práci od rána min. do pozdního odpoledne, což se jim samozřejmě nevyplatí. Tady v okolí, kde bydlíme, je velkej problém umístit do školky tříleťáka, známé dítěti budou v prosinci čtyři a nedostalo se, to už je fakt na hlavu.
Tak myslím, že to přirovnání dlouhé MD a pití piva atd.bylo trochu mimo mísu
,ale jinak ano, souhlasím i s tím co píšeš, mě jde jen o ten rozdíl, že pokud se v čr budeme dovolávat těchto možností jak uvádíš, tak aby se to nakonec nemstilo zase jenom matkám
nebotˇnaši zákonodárci se řídí v zásadě svými možnostmi a prostředky, nikoliv těmi co mají k dispozici obyčejní lidé že jo?
@Malike Budu ráda, když si někdo udělá názor na celou výchovu.
Polemika na délku mateřské mě opravdu nezajímá.
Já spíš řeším ty hranice. Nejsem vůbec zakazovací typ, ale jsou věci, které nepovolím. Musím říct, že se mi dcera vzteká minimálně. Prostě ví, že se může na hlavu stavět a bude po mém. Neubližuje, neničí nevzteká se. A to mi skoro stačí.