Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A dost.Francouzské děti nedělají scény - názory na knihu
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Máte zkušenost s Lucka Bohemia A dost! Francouzské děti nedělají scény?
Přidejte zkušenost s Lucka Bohemia A d...
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.8.14 20:43
@ospalámyš píše:
Mně akorát zaujalo to, jak francouzská dvouměsíční mimina narozdíl od amerických prospí celou noc
To je asi nekojej a nechaj je vyřvat, nebo že by na to měli nějakou francouzskou speciálnírespektující metodu, asi ne coto není pro mě nic sympatickýho, ale studená „výchova“ v nevhodném věku. Dítě může v tomhle věku prospat celou noc, některým to jde samo od sebe, ale pokud se budí, tak jediná možnost je pak asi vyřvání.
Pravá výchova začíná až v o něco starším věku, to nevím, co mají za metody, co jsem pochopila, tak nastavit hranice v nejdůležitějších věcech a jinak nechat volnost, to se mi zdá dobré.
Ale že by tímhle přestalo dítě dělat scény, to nevimnevim
Dle knihy je nenechavaji vyrvat, ale davaji jim tzv. pauzu, tzn. ze kdyz se v noci skoro probudi a povidaji si, rodice k nim nebezi hned, ale treba az za pet minut.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.14 20:44
Jinak obecne ja jsem z knihy nadsena, pujcila jsem si ji v knihovne diky emiminu, zkousim na domaciho dvouletaka (treba sluvko Pockej je uzasny „vynalez“), a budu urcite zkouset i na pripadne dalsi mimi, ale spani celou noc tak jeste nedokazu posoudit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.14 20:52
@ospalámyš píše:
Mně akorát zaujalo to, jak francouzská dvouměsíční mimina narozdíl od amerických prospí celou noc
To je asi nekojej a nechaj je vyřvat, nebo že by na to měli nějakou francouzskou speciálnírespektující metodu, asi ne co
Ale že by tímhle přestalo dítě dělat scény, to nevimnevim
Francouzky poměrně běžně odkládají po šestinedělí děti chůvám a vrací se do práce. Kojení se s takovým modelem moc neslučuje, ale jasně, je to výchovou, ne tím, že jich je většina na UM. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.14 20:52
To je určitě zajímavá debata, zrovna nedávno tu byli na bazéně kluci francoužští, věk tak 14,17,15 zhruba a byli prostě nepřehlédnutelní a hlavně ve třech dokázali okupovat celý bazén i tobogán 
nevím jak děti, ale dospělí jsou velice sebejistí, na naše poměry řekla bych občas až nepříjemně, ale tak každý národ má nějakou svoji charakteristiku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.14 21:00
Znovu: o francouzské metodě jsem nikdy neslyšela, přesto jsem děti naučila usínat samotné, spaly celou noc. Buď jste otrokem dětí, nebo ne. U nás to byla intuice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.8.14 21:18
S Francouzskými dětmi mám už nějaké zkušenosti, za studií jsem dělala baby-sitting ve fr. rodinách, byla jsem ve Francii jako au-pair, pak jsem tam byla na Erasmu, na pár krátkodobých pobytech a teď jsme s manželem taky na pár měsíců ve Francii (on je tu pracovně, já na RD s 9měsíčním synem). Můžu říct, že každá výchova, i ta francouzská, i ta česká, má své plusy a minusy. Francouzské děti mi nepřijdou o nic šikovnější, než české, záleží kus od kusu. Když jsem tu dělala au-pair, odnaučovala jsem holčičku 4 roky a 3 měsíce od plen. Jinak byla holčička šikovná, chytrá a velmi pěkně mluvila, což se ale nedalo říct o některých jejích kamarádech ze školky, nemálo z nich mluvilo jen v holých větách a šlapali si na jazyk.
Myslím, že výhoda francouzských rodičů je, že neřeší tolik hloupostí, prkotin, nejsou ze všeho vystresovaní a ten svůj stres pak nepřenáší na dítě, což je ale dané tím, že s tím dítětem netráví tolik času, chodí do práce a prostě na řešení každé blbosti nemají čas. Daní za to je, že zůstávají s miminkem velmi krátce doma a kojení se tady taky moc nenosí. Třeba slečna na recepci v domě, kde bydlíme, mi zrovna dneska říkala, že má 5měsíčního syna a to na té recepci dělá sama po-čt 8:00-17:00 a pá 8:00-18:00. Kolik času může asi s tím malým trávit? Můj syn má 9 měsíců a já se snažím si představit, že bych to takhle měla taky a úplně se mi z toho dělá úzko.
Třeba rodiče s kočárky a dětmi do 1 roku člověk na ulici přes den potká málokdy, kdyžtak spíš odpoledne, nebo jsou to arabky a černošky (nic proti nim). Něco jako strollering, kavárny s dětskými koutky, mateřská centra s cvičením pro děti? Ani náhodou, aspoň ne v našem městě (jinde nevím). Zato je tu spousta jesliček, agentur na hlídání dětí doma a sociální pomoc a příspěvky na hlídání. Že fr. děti nedělají scény…ale dělají 
. Je ale pravda, že fr. rodiče se k tomu staví víc nekompromisně ve srovnání s českými, ty scény většinou utnou s počátku a nenechají si dítě přerůst přes hlavu.
Jak to dělají s tím spaním, to přesně nevím, hlídala jsem spíš starší děti, ale vzpomínám si, že jednou jsem večer hlídala v rodině, která měla 5 dětí, nejmladší byly 2 měsíce. Rodiče odcházeli v 7 večer někam do společnosti, holčička ležela v obýváku v košíku a maminka mi říkala „Ona si tu bude chvíli poplakávat, tak ji nech, ona usne.“ Žádné UM ani nic jiného mi pro ni nedala. Mě té malé tehdy bylo líto, tak ještě než maminka odešla, tak jsem si v duchu říkala, co je to za blbost, že ji tady přece nenechám řvát. Jak maminka odešla a malá začala natahovat, tak jsem ji vzala z košíku a 3/4 hodiny jsem s ní v náručá chodila po bytě. Malá byla spokojená, koukala kolem až usnula. Mě teda málem za tu dobu upadly ruce, ale byla jsem ráda že usnula bez pláče.
Jiný kraj, jiný mrav
- Citovat
- Upravit
25.8.14 21:22
, tak jsem ji vzala z košíku a 3/4 hodiny jsem s ní v náručá chodila po bytě. Malá byla spokojená, koukala kolem až usnula. Mě teda málem za tu dobu upadly ruce, ale byla jsem ráda že usnula bez pláče.
Jiný kraj, jiný mrav
Kdybyste z toho udělala každovečerní rituál, brzy by se dostavil následek- dítě by při každém probuzení vyžadovalo uspávání v náručí. Těžko by po probděné noci mohla matka fungovat, ať v domácnosti (většina matek u nás), nebo v práci (matky ve Francii, ale i u nás).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.14 21:22
Knížku mám zrovna rozečtenou, jsem cca v půlce. Je to zajímavé srovnání, ale myslím si, že neplatí všeobecně, ani na jedné ze zúčastněných stran.. Pár věcí se mi na francouzské výchově líbí, pár ne. Rozhodně souhlasím s učením dětí trpělivosti už od útlého věku a nastavení pár jasných mantinelů a naopak nevěřím tomu, že se dá miminku normálně verbálně vysvětlit, co se děje a proč a že potom se mimi uklidní a přestane plakat.. Každopádně zábavná knížka, která stojí za přečtení.. Jinak co se týká spaní celou noc - podle mne je každé dítě jiné, ale dřív nebo později k tomu dospěje každé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.14 21:24
@reliska píše:
Knížku mám zrovna rozečtenou, jsem cca v půlce. Je to zajímavé srovnání, ale myslím si, že neplatí všeobecně, ani na jedné ze zúčastněných stran.. Pár věcí se mi na francouzské výchově líbí, pár ne. Rozhodně souhlasím s učením dětí trpělivosti už od útlého věku a nastavení pár jasných mantinelů a naopak nevěřím tomu, že se dá miminku normálně verbálně vysvětlit, co se děje a proč a že potom se mimi uklidní a přestane plakat.. Každopádně zábavná knížka, která stojí za přečtení.. Jinak co se týká spaní celou noc - podle mne je každé dítě jiné, ale dřív nebo později k tomu dospěje každé.
Občas se tu objevují diskuze: dítě se v noci budí co 2 hodiny, vyžaduje to a to… Otrokyně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.14 21:27
Podla toho popisu sa mi to moc nepaci, ale ja som sa nedavno dala na kurzy nevychovy a ta u nas fakt zafungovala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.14 21:27
Mě se kniha moc líbila, nemůžu posoudit, jak jsou vychované děti ve Francii, ale v mnohém mě „inspirovala“. Syn od 2 měsíců opravdu spí ceou noc, nemyslím, že by to bylo pouze knihou, ale spíše jsem díky ní syna v jeho „spacích“ návycích podporovala, nebrala ho z postýlka hned, jak fňuknul atd. Stejně tak se mu pokouším uděla CARDE, prostě hranice, co smí a co ne… Ne se vším souhlasím, ale některé věci jsou moc fajn a k zamyšlení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.14 21:30
@Anonymní píše:
S Francouzskými dětmi mám už nějaké zkušenosti, za studií jsem dělala baby-sitting ve fr. rodinách, byla jsem ve Francii jako au-pair, pak jsem tam byla na Erasmu, na pár krátkodobých pobytech a teď jsme s manželem taky na pár měsíců ve Francii (on je tu pracovně, já na RD s 9měsíčním synem). Můžu říct, že každá výchova, i ta francouzská, i ta česká, má své plusy a minusy. Francouzské děti mi nepřijdou o nic šikovnější, než české, záleží kus od kusu. Když jsem tu dělala au-pair, odnaučovala jsem holčičku 4 roky a 3 měsíce od plen. Jinak byla holčička šikovná, chytrá a velmi pěkně mluvila, což se ale nedalo říct o některých jejích kamarádech ze školky, nemálo z nich mluvilo jen v holých větách a šlapali si na jazyk.
Myslím, že výhoda francouzských rodičů je, že neřeší tolik hloupostí, prkotin, nejsou ze všeho vystresovaní a ten svůj stres pak nepřenáší na dítě, což je ale dané tím, že s tím dítětem netráví tolik času, chodí do práce a prostě na řešení každé blbosti nemají čas. Daní za to je, že zůstávají s miminkem velmi krátce doma a kojení se tady taky moc nenosí. Třeba slečna na recepci v domě, kde bydlíme, mi zrovna dneska říkala, že má 5měsíčního syna a to na té recepci dělá sama po-čt 8:00-17:00 a pá 8:00-18:00. Kolik času může asi s tím malým trávit? Můj syn má 9 měsíců a já se snažím si představit, že bych to takhle měla taky a úplně se mi z toho dělá úzko.
Třeba rodiče s kočárky a dětmi do 1 roku člověk na ulici přes den potká málokdy, kdyžtak spíš odpoledne, nebo jsou to arabky a černošky (nic proti nim). Něco jako strollering, kavárny s dětskými koutky, mateřská centra s cvičením pro děti? Ani náhodou, aspoň ne v našem městě (jinde nevím). Zato je tu spousta jesliček, agentur na hlídání dětí doma a sociální pomoc a příspěvky na hlídání. Že fr. děti nedělají scény…ale dělají
Jak to dělají s tím spaním, to přesně nevím, hlídala jsem spíš starší děti, ale vzpomínám si, že jednou jsem večer hlídala v rodině, která měla 5 dětí, nejmladší byly 2 měsíce. Rodiče odcházeli v 7 večer někam do společnosti, holčička ležela v obýváku v košíku a maminka mi říkala „Ona si tu bude chvíli poplakávat, tak ji nech, ona usne.“ Žádné UM ani nic jiného mi pro ni nedala. Mě té malé tehdy bylo líto, tak ještě než maminka odešla, tak jsem si v duchu říkala, co je to za blbost, že ji tady přece nenechám řvát. Jak maminka odešla a malá začala natahovat, tak jsem ji vzala z košíku a 3/4 hodiny jsem s ní v náručá chodila po bytě. Malá byla spokojená, koukala kolem až usnula. Mě teda málem za tu dobu upadly ruce, ale byla jsem ráda že usnula bez pláče.
Jiný kraj, jiný mrav
Krásně popsané. Já jsem asi hrozná trubka, ale já bych nemohla odejít od dvouměsíčního miminka a jít se bavit s tím, že až si pobrečí, tak prostě usne. Z té představy mne bolí srdce a to už je našemu prďolovi 7 měsíců..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.8.14 21:31
@blecha72 píše: , tak jsem ji vzala z košíku a 3/4 hodiny jsem s ní v náručá chodila po bytě. Malá byla spokojená, koukala kolem až usnula. Mě teda málem za tu dobu upadly ruce, ale byla jsem ráda že usnula bez pláče.
Jiný kraj, jiný mravKdybyste z toho udělala každovečerní rituál, brzy by se dostavil následek- dítě by při každém probuzení vyžadovalo uspávání v náručí. Těžko by po probděné noci mohla matka fungovat, ať v domácnosti (většina matek u nás), nebo v práci (matky ve Francii, ale i u nás).
S tím samozřejmě souhlasím. Nejsem zastánce několikahodinového uspávání dětí, spaní u prsa, vstávání co dvě hodiny atd. a u svého dítěte jsem to nikdy nedělala. Ale vyřvání je druhý extrém, který neuznávám a trhalo by mi to srdce i u cizího dítěte, natož u vlastního. Můj syn spí celou noc, pravda ne od dvou měsíců, až od šesti, ale i to považuju za úspěch a hlavně to šlo bez vyřvávání, bez toho, abychom si kdokoliv z nás dělali násilí. Zavedla jsem (snad) dobré návyky a večerní rituály a přes den se snažím naplnit jeho emocionální potřeby tak, aby mě v noci nepotřeboval. V případě té holčičky bych udělala to samé, co tehdy, mě prostě smutné opuštěné miminko trhá srdce.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
