A jdu si za vámi postěžovat na tchyni

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
25.1.13 08:31

Zakladatelko,
nenaděláš s tím nic. Mám syna, který je tchýnin první vnuk. Od jeho půl roku mi ho hlídala, brala si ho na výlety, zoo, pár dní hlídání na chatě, zahraniční zájezdy… Všechno s ním absolvovala od malička. Teď už je synovi devět let. K tomu máme pětiletou holčičku. Výlet s ní absolvovala jeden - respektive s ní a se synem, cesta na staromák, aby se podívali na stromeček. Výjezd max. na hodinu a to jsem je tam ještě vezla autem a poté zase vyzvedla. Takže pro tchýni žádný záhul. Jednou za rok si je na půl týdne oba bere na chatu, aby se na vesnici vytáhla, jak je super babička. Se synem neustále něco plánuje a holčička už samozřejmě cítí, že se k bráchovi babička chová jinak, než k ní. Strašně mě to mrzí, ale nenadělám s tím nic, protože se s ní nechci rozhádat :,(. Naposledy jsem už synovi výlet do Německa zakázala, svedla jsem to na špatné výsledky ze školy :oops:, ve skutečnosti to bylo proto, že dcera chtěla také jednou do bazénu a babi si ji prostě nevezme…
A vánoce? Syn od ní dostal hromadu dárků v řádu několika tisíc korun (některé fakt zbytečné, pač je na ně mladej, ale schovají se na později), dcera dostala 2 trička od vietnamců :zed: :zed: :zed:. Naštěstí byly letos vánoce společné, takže měla holčička pod stromečkem dárky i od nás, ale bylo na ní vidět, jak je zklamaná z toho nepoměru, že brácha dostal kopec dárků a ona znatelně méně :(.
Nevím, jak se mám chovat, manžel to řešit nechce… Samozřejmě jsem mamce vděčná, že mi pomáhala s prvním prckem, ale to neustálé srovnávání, a vysvětlování mladšímu dítěti je dost vyčerpávající :?. Terka

  • Citovat
  • Upravit
Michaljeta
12
25.1.13 08:39
@Anonymní píše:
Děkuji, ale nesouhlasím s názorem, že třeba zapomněla. Jak může vlastní babička zapomenout na narozeniny vlastní vnučky :?: Nebydlíme od sebe daleko, takže určitě není hloupá a o narozeninách věděla. Ke všemu jsme jí 14 dní předtím zvali na oslavu, takže to moc dobře věděla. Ona i její manžel.
Manžel s ní o tom párkrát promluvil. Pokaždé stejná odpověd, jak je malá na všechno malá a jak nezná velikosti oblečení. A i když jsem jí ty velikosti řekla, tak nic.
Nejhorší, kdy jsem si to uvědomila bylo, když syna vzala na pout (dcerka samozřejmě byla doma, je malá přece)
Malej si od tama dovezl dvě hračky a sladkosti a malá dostala jen dva sáčky bombonů. Ten smutnej pohled nezapomenu :( proč má bráška autíčko a já ne. Hned druhý den jsem jí vzala do města a koupila jí panenku. Takhle to přece nejde :!
Zakl.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Michaljeta
12
25.1.13 08:42

Já bych to viděla tak, že si prostě oblíbila první vnouče a teď jí nějak už nejde pustit do srdce vnouče druhé. Je to v každým případě hodně smutné. Zkusila bych si s ní ještě jednou rázně promluvit a říct jí, že mě její chování vadí. Třeba se chytí za nos…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Kaculatko
11750
25.1.13 09:11

Ja zatim nemohu mluvit za sebe, protoze mame jen jedno dite (ale jinak to sedi, babicky chtely holcicku a my mame kluka, takze me taky napada, co by se mohlo odehravat pokud se potom vysnena holcicka narodi), kazdopadne moje sestra to ma s tchyni stejny jako ty. Prvorozeny syn je v ocich tchyne jediny vnuk, vnucka neexistuje. Kdyz odnekud dojde ma darecky jen pro nej, kdyz se neco stane tak je to vina holky, priklad- synovec zakopl a spadl, nic se nestalo, ale je to citlivka, tak rval jak kdyby umiral. Segra dobehla co se deje (dedecek a babicka hlidali deti v obyvaku) a tchyne ji rekla, ze do nej neter strcila. Tchan na to okamzite reagoval, ze to neni pravda, ze tam holka jenom stala ani se ho nedotkla a segra nevedela co si o tom ma myslet. Jak kdyby pro tchyni bylo dulezitejsi nerict, ze je vnuk nesika, nez pravda samotna. Kdyz odvadi synovce do skoly tak tchyne stoji ve dverich a mava, kdyz jde s neteri o hodinu pozdeji do skolky, tak tchyne bud uz ani neni doma (jde si pokoupit jidlo nebo se projit) nebo ani nevyleze. Sestra si na to stezuje v jednom kuse, je to extrem, protoze ziji v jednom dome a tak ma denne spoustu podobnych zazitku, dokonce uz se pristihla, ze je nekdy na syna zla, jak se zastava dcery a to samozrejme taky nechce, moc ji to trapi a nekolikrat to tchyni ponekud razneji vysvetlovala. Nikam to nevedlo, tchyne uz je starsi a celkove je asi ten typ co dokaze dat lasku jen jednomu cloveku (manzel, pak syn a ted vnuk) navic je ocividne vysazena na to „zalibit se muzum“, takze je to vsechno dohromady. Je mi lito, ze toto zazivas a prala bych si mit nejakou radu, ale jediny co muzes udelat je davat svym detem lasku rovnomerne a doufat, ze je to nijak nepoznamena :-( Neter tchyni nema rada, jsou ji teprve tri a i tak toto vnima velice dobre, takze si tim ublizuji hlavne ty babicky i kdyz tem je to asi jedno :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
me2dova
3140
25.1.13 09:29

S tím hlídáním by se to ještě dalo pochopit. Moji rodiče si také vzali první dítě na hlídání v 15 měsících na 5 dní a u druhého mi tvrdili ještě ve třech letech, že je malá na to, aby ji vzali na víkend na chatu. Tak jsme si to vyříkali, začali ji brát také (berou si je po jednom, ale spravedlivě to střídají, děti o tom mají přehled a hlídají si to)a zjistili, že už tak malá není a že je s ní také sranda. Nicméně o tom, že by měli naši třetí, 20 měsíční, na déle než pár hodin, stále není ani pomyšlení. Takže ono se to vnímání toho, kdy je dítě ještě příliš malé, posouvá. I to, že tam chce kluka na dýl, bych chápala- je už to prostě parťák, užije si to s ním, zatímco dvouleté dítě musíš hlídat a obsluhovat, to zas tak úplně o užívání není.

Nicméně dort a dárečky- o tom bych s tchyní rázně promluvila (resp. já bych rázně promluvila s manželem, aby rázně promluvil s tchyní.) Nemusí je milovat oba stejně- třeba se to ještě změní, až bude holčička větší, ale teď to prostě cítí takto a těžko někomu poručit, jak moc má či nemá jiného milovat- ale měla by mít natolik rozumu, aby se alespoň očividných nepoměrů v těchto materiálních projevech lásky vyvarovala. Vysvětlit jí, že je to holčičce líto a že jí to bude líto čím dál tím víc, čím víc to bude vnímat. A že to bude dělat paseku v sourozeneckých vztazích, takže to třeba jejímu miláčkovi může pokazit vztah se sestrou, což by určitě nechtěla (na to by mohla slyšet.)Takže dort buď oběma, nebo nikomu a dárky přibližně ve stejném počtu a přibližně ve stejné hodnotě (ne že to má přepočítávat na korunu, ale ne že jednou koupí jednomu noťas a druhé sadu vařeček v akci.)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Helii
1183
25.1.13 10:06

Zakladatelko, víš čím si myslím, že to je? Píšeš, že tchýně sama má 4 syny, jestli jsem to teda dobře pochopila. Že nemá takový vztah s tvojí holčičkou, byť si vnučku předtím moc přála, může být dáno tím, že byla zvyklá vychovávat jen syny a s holkou to prostě neumí, nemá k ní takový vztah. Moje mamka je na tom úplně stejně, ale u nás je to naopak, samé holky a jediný vnuk. S holčičkama je ve svém živlu, ale se synkem to prostě tak nějak neumí, ne, že by dělala rozdíly a měla ho míň ráda, ale prostě to není úplně ono. Na ty holky je taková vřelejší. Syn to ještě nijak zvlášť nevnímá, jsou mu tři, ale je to podobné jak píšeš. Holky by brala klidně na celý víkend a kluka jen taky ledabyle popovídat a ahoj. Ale vím, že ho má ráda, jen jí to prostě nejde vyjádřit asi. Třeba je to u vás podobné. Věkem dětí to nebude, našim holkám je 6 a 1 rok a nemá s tím problém. Tady to bude asi prostě tím, jak jsem psala bych řekla. Co s tím asi neporadím, vztah se nedá vynutit ani bych to nevyčítala, děti to později asi samy vycítí a jak s tím naloží dále se uvidí. Ale
zamrzí to, to chápu. Může to do sourozeneckého vztahu vnést řevnivost, ale tak zkus tchýni toto vysvětlit a pokud se to nezmění, tak buď omezit návštěvy nebo radikálně zakázat jakékoliv dárky oběma i aktivity s babičkou, aby nebyly tolik znát ty rozdíly, prostě jen návštěva, pokecat a domů, jinak nevím. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Kléris
528
25.1.13 18:52

Já bych si určitě s tchýní promluvila, mě by to teda dost vadilo kdyby bylo uprednostnovane jenom jedno vnouče a pokud by to nepomohlo tak bych omezila styky

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď