Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Klementyna píše:
Já vlastně ani pořádně nevím, asi je to hodně individuální.
Náš je zatím předškolák (má kvůli tomu odklad) a bylo mi řečeno, že půjdeme příští rok na jaře na další vyšetření, aby se udělala opatření kvůli škole, ale co a jak, to zatím nevím.
Jen teď na podzim začneme docházet do nějaké skupinky pro rodiče dětí s touto poruchou. Ale ta je dobrovolná a nevím, jestli se to dělá všude…Doporučení pediatra jsme nepotřebovali, jen jsem zavolala do PPP a oni nás tam objednali.
Psycholog vypracuje zprávu pro školu s doporučením jak by se k němu mělo přistupovat. Ale ber to tak, že občas když je ve třídě 25 - 30 dětí, tak není v silách učitele se tímto doporučením řídit. A hlavně v dnešní době má zprávu od psychologa (nebo se tomu říká „nález“) polovina dětí a učitelka nemůže ke všem přistupovat indivudálně. Důležitější než nějaký ústupky ve smyslu „musíte to chápat pančelko, tady na to máme papír“ je ten pevný řád doma a i forma odměn a lehčích trestů.
@Maden Já s tím počítám a vím, že to budeme mít těžké, až nastoupí do školy.
Máme naštěstí vybranou školu, která má velké zkušenosti s těmito dětmi a je známá tím, že s nimi umí pracovat. Tak snad nám to společně nějak půjde…
Holky omlouvám se, že vám sem do toho vstoupím, ale mohu se zeptat? Od kdy se vám děti začaly takto projevovat, už od miminek? A od jakého věku by se to mělo začít řešit? Nejde o moje dítě, ale o dítě kamarádky. Je to něco podobného, jak popisuje @Vája s tím rozdílem, že chlapečkovi budou v listopadu 2 roky a chlapeček tedy trochu mluví, ale myslím, že jen opakuje, co řekne jeho maminka. Ale není to cílené, že by sám zavolal psa (se kterým chodíme společně na procházku),zavolal na maminku a tak podobně.
@Klementyna píše:
@Maden Já s tím počítám a vím, že to budeme mít těžké, až nastoupí do školy.
Máme naštěstí vybranou školu, která má velké zkušenosti s těmito dětmi a je známá tím, že s nimi umí pracovat. Tak snad nám to společně nějak půjde…
Tak to je bezva. Syn měl ve 4 třídě paní učitelku, která mu každý ráno preventivně vynadala a kdykoliv byl nějaký průser, tak musel vysvětlovat kde zrovna byl a že do toho není zapletený. Před celou třídou… Jak já se s tou krávou tenkrát hádala… No ale přežil to, teď je na gymplu a víceméně pohoda.
@MDK píše:
Holky omlouvám se, že vám sem do toho vstoupím, ale mohu se zeptat? Od kdy se vám děti začaly takto projevovat, už od miminek? A od jakého věku by se to mělo začít řešit? Nejde o moje dítě, ale o dítě kamarádky. Je to něco podobného, jak popisuje @Vája s tím rozdílem, že chlapečkovi budou v listopadu 2 roky a chlapeček tedy trochu mluví, ale myslím, že jen opakuje, co řekne jeho maminka. Ale není to cílené, že by sám zavolal psa (se kterým chodíme společně na procházku),zavolal na maminku a tak podobně.
Mě to říkala moje máma učitelka od cca první třídy. Já se tomu dlouho bránila, protože jsem měla za to, že v zaměstnání mu žádný papír od psychologa nepomůže, tak proč ho učit se na tuto diagnozu vymlouvat, ale ve škole byly problémy čím dál větší tak jsem tam pak šla. Ale právě jsem chtěla spíš radu než papír.
V těch dvou letech. no nejsem odborník, ale ADHD se diagnostikuje na základě spousty testů (jak jsem psala, trvalo to několik hodin) a myslím, že dvouleté dítě to není schopné zvládnout. Myslím tím většinu úrovní těch testů. Ale nejsem odborník.
Já to nějak nepochopila s tím opakováním po mamince. Jako že sám nemluví, ale jen opakuje co maminka řekne? To by mě netrápilo, pokud maminka nemluví sprostě ![]()
@Maden
ony ty uplne maly deti testuji jinak. samozrejme ve 2 letech nerekne nikdo diagnozu na 100%, protoze deti se vyvijeji skokove, takze co jeden mesic neumi, dalsi uz muze umet.
ale mi dva pediatri rikali, ze do 3 let nemam nic resit, pak jeden doktor doporucil jit hned (neco pres 2,5r) a psycholozka i neurolozka rikaly, ze je opravdu dobre, ze jsme prisli, ze cim driv se s nim naucime spravne pracovat, tim lip pro nej.
a to maly nemluvi, na cizi lidi skoro nereaguje, nebylo mi jasne, jak s nim budou neco resit. ale oni si umi poradit.
@Maden Děkuji za odpověď. ![]()
Já jsem spíš tak nějak reagovala na ten příspěvek od Váji, že stejně se chová ten kamarádky chlapeček, šíleně vzteklý dítko, řev, jekot skoro celou vycházku. Kamarádka je totálně vyfluslá a zralá na psychiatra. Já bych tu normálně za nikoho nepsala (nejde o mé dítě) jenže vídáme se tak 2×-3× do týdne už rok a kamoška nic jiného nedělá než se mě celou vycházku ptá, co s ním má dělat, že venku ječí a zlobí, doma to stejný. Dlouho jsem se jí snažila chlácholit, že z toho vyroste a že je to asi povahou. Pak už jsem trochu přitvrdila a řekla jí, ať se poradí s doktorkou. To udělala, ale bylo jí řečeno, že buď teda psycholog (tam kamarádka nechce) nebo nějaký léky na útlum. Já mám kamarádku moc ráda, je to jinak hodná a fajn holka, ale bohužel, v tomhle je trochu jednodušší (nemyslím to zle, jen nevím, jak to napsat). prostě neustále si stěžuje a chce ode mne radu, ale neudělá pak nic.
Už jsem ji odkázala i na emimino
,že je tu na tohle hodně diskusí, vždycky řekne, že ano, ale neudělá nic a příští vycházku je to stejný.
Je mi jí vážně moc líto. Chlapečkovi se v podstatě nedá nic zakázat, u všeho děsnej řev, skáče nám po kočáru, div že nevleze na dceru a nesedne si na ní.
100× ho napomíná a k ničemu to nevede. Sám v kočáru sedět nechce, ale když ho dá na zem, sedne si a nejde a hrabe se v písku u cesty, když ho chytne, že teda jdeme, tak opět šílený řev a jekot. Taky musím dodat, že kamarádka u syna nemá respekt, naprosto jí neposlouchá, ať řekne, co řekne…
Dělá jí hroznou ostudu v obchodech (leze prý na pás),řve na celé kolo pokud něco chce, v herničce kam chodí bere všem hračky a běda, jak mu to vezmou… je toho opravdu moc a některé příspěvky, co tu píšete se tomu hodně podobají (to vztekání). Chtěla jsem dát tuhle diskusi kamarádce přečíst. Nevěděla jsem, zda už se v těch 2 letech dá někam zajít, aby věděla, jak k synovi přistupovat. ![]()
S tím mluvením…neee, maminka před ním sprostě naštěstí nemluví.
Jen např. zavolá na psa Bene a kluk to 10× zopakuje, ale sám třeba na psa nezavolá. Takže vlastně slovo zopakuje, ale význam neví. ![]()
@Ali-Ali Ano,tak tohle mě zajímalo. Zda by měla kamarádka už teď někam zajít pro radu. Pokud se dá určit ve 2 letech nějaká diagnoza, aby věděla, jak k němu přistupovat a jak s ním pracovat, protože ona už je opravdu na pokraji sil. Chlapec je opravdu hodně náročné dítě. ![]()
@Maden píše:
Porad na neco splha, kdyz nekam jdeme, nedokaze jit v klidu vedle me, musi pobihat metr, dva oredemnou. Tohle si myslím, že projev ADHD je
Kdyz je mu neco zakazano, nebo na jit delat cinost kterou nechce, zacne jecet a vztekat se. Ted nastoupil do skolky a ucitelka mi rikala ze vztekanim vzbudil vsechny deti. Tohle myslím, že už ne.
Mám syna s ADHD - teď už má 18 let. To první dělal v tomhle věku pořád. To druhý ne. Ale je možné, že měl lehčí formu, třeba ti jiné maminky potvrdí, že to ADHD je. Řešila jsi to s odborníkem?
Jsem překvapená kolik lidí posílá zakladatelku k psychologovi. Já jsem doted myslela že je to úplně normální chování
![]()
@Ali-Ali píše:
@Maden
ony ty uplne maly deti testuji jinak. samozrejme ve 2 letech nerekne nikdo diagnozu na 100%, protoze deti se vyvijeji skokove, takze co jeden mesic neumi, dalsi uz muze umet.
ale mi dva pediatri rikali, ze do 3 let nemam nic resit, pak jeden doktor doporucil jit hned (neco pres 2,5r) a psycholozka i neurolozka rikaly, ze je opravdu dobre, ze jsme prisli, ze cim driv se s nim naucime spravne pracovat, tim lip pro nej.a to maly nemluvi, na cizi lidi skoro nereaguje, nebylo mi jasne, jak s nim budou neco resit. ale oni si umi poradit.
Aha, tak to jsem vůbec nevěděla, že to jde takhle brzo. To je dobře ![]()
@marmelada78 píše:
Jsem překvapená kolik lidí posílá zakladatelku k psychologovi. Já jsem doted myslela že je to úplně normální chování![]()
![]()
No, taky jsem se trochu lekla-syn je ted to same v blede modrem.Ale driv to bylo klidne a rozumne dite (stale je, kdyz ma lepsi den nebo je hodne zamestnanej),tak jsem to prikladala normalne obdobi vzdoru a nenapadlo by me letet za odbornikem.. ![]()
@MDK Nevím jestli je problém v chlapečkovi, nebo v mamince
U ADHD je důležitá důslednost. A když už teď jí kluk skáče po hlavě, tak nevím… A ono je taky potřeba odlišit ADHD od zlobení (jak uvedla zakladatelka v nadpisu). Ale to nikdo jiný, než odborník neřekne.
@marmelada78 píše:
Jsem překvapená kolik lidí posílá zakladatelku k psychologovi. Já jsem doted myslela že je to úplně normální chování![]()
![]()
Normální ve 4 letech to podle mě není.
@Maden píše:
@MDK Nevím jestli je problém v chlapečkovi, nebo v maminceU ADHD je důležitá důslednost. A když už teď jí kluk skáče po hlavě, tak nevím… A ono je taky potřeba odlišit ADHD od zlobení (jak uvedla zakladatelka v nadpisu). Ale to nikdo jiný, než odborník neřekne.
No právě, právě…
tam je problém na obou stranách. Ale to je jak hučet, do jalový krávy. No nic, děkuji za reakce, na procházky si pořídím špunty do uší a obrním se trpělivostí.
![]()
@Lutonka píše:
No, taky jsem se trochu lekla-syn je ted to same v blede modrem.Ale driv to bylo klidne a rozumne dite (stale je, kdyz ma lepsi den nebo je hodne zamestnanej),tak jsem to prikladala normalne obdobi vzdoru a nenapadlo by me letet za odbornikem..
Jestli je to období vzdoru (když byl můj syn v tomhle věku, tak jsem o něčem takovým ani nevěděla, že existuje a tvrdě ho káznila
) tak to přejde, ale jestli není a je to ADHD, tak to bude čím dál horší a čím je dítě starší, tím hůř se s ním pak pracuje a učí se nové režimy a pro rodiče, kteří jsou z divočáka za ty roky docela vyřízení, to je taky záhul, protože najednou musí zabrat ještě víc.