Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
ADHD nebo nevychovanost?
- Fotoalbum (5)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.9.15 23:54
Ahoj, nemám čas číst ostatní příspěvky, tak snad se nebudu s někým opakovat. ADHD je dle mého názoru laicky docela dobře rozpoznatelné tak, že dítě nevydrží ani u té činnosti, kterou má rádo (Př.: ježdění s vláčky, dívání na oblíbené pohádky atd.). Častá je nespavost. Projevy jsou patrné již od kojeneckého věku. Pokud tomu tak není, tak bude problém pravděpodobně někde jinde, než v ADHD.
Pracuji s dětmi s poruchami chování i s dětmi co mají podobné problémy jako popisujete. Všímám si, že i obrovské mnohaminutové vzteky, jsou často naučené - dítě ví, že když ten řev vydrží hodinu, tak matka prostě nakonec povolí. Takže jediná možnost je zkusit opravdu nepovolit - nikdy! A dopředu si stanovit pravidla co bude následovat, začne li se dítko dožadovat určité věci právě tímto způsobem. Velim zajímavě k tomuto tématu píše např. paní Prekopová doporučuju přečíst nějaké knihy, jistě budou mít i v knihovnách.
Já osobně se snažím být hodně důsledná a pravidla stanovovat. No se synkem jsme se určité míře vzteků a řevů taky nevyhli. V období vzdoru je to prostě normální a náš syn ho měl taky až mezi 3 - 4 rokem, přitom obecně se říká, že by mělo přijít dřív. Nakonec jsem to řešila i pevným obětím. Nevím jestli zabralo právě toto, nebo důslednost nebo to, že z tohoto vzdorovacího věku už vyrostl. Každopádně asi po půl roce se vše výrazně uklidnilo.
Ještě bych chtěla napsat. Že i v případě, že dítě má diagnostikováno ADHD je důsledný režim absolutně na místě. V tomto případě je snad ještě důležitější než u dětí zdravých. Dá se nasadit i medikace. Doktoři zastávají názor, že to může dětem velmi pomoct. Já nejsem doktor. Jako matka, bych to volila až jako poslední cestu, ale fakt nejsem doktor…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.9.15 10:56
@IvanaOl dekuji za reakci. Revem a vztekanim si u me niceho nedosahne. Kdyz je u me jednou ne, tak je to proste ne a basta:D myslim ze skolkou se to postupne lepsi, ucitelky rikaly ze je tam zmena k lepsimu. U cinnosti vydrzi jak kdy. Takze to u nej bude proste jen obdobi vzdoru nebo obdobi zarleni na sourozence
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.12.15 14:54
Ozivuji diskusi. A hlasim se s aktualitama. Vcera jsem mluvila s reditelkou a ta mi rekla ze syn dokonce hodil kamenem do chlapeckovi (mala ranka na hlave). Kdyz se ho ucitelky ptaly proc tak rekl ze nevi. My si vecer povidali a prozradil mi dve verze. Jedna byla ta, ze hazel „jen“ do lesa. Druha byla ze kluk hodil prvni a trefil ho do bricha. To nemeni nic na tom, ze mu bylo uz x krat receno, ze se kamenem nehazi. K tomu mi pani reditelka rikala, ze porad pobiha, nechce si malovat, ve vsech pracich je nejhorsi, v malovani i strihani atd. Dalsi vec je ta ze kdyz jdou po obede spat, nechce lezet, beha po lehatkach, budi deti. Doma taky chvili neposedi, vse mu reknu 50×, a po 51 to udela zase, proste asi nevnima, fakt nevim. Na konec ledna jsme objednani do PPP. Uz jsem vazne zoufala. Nevite co nas tam ceka? Jo a rodice chlapecka co po nem hodil kamen s nama chteji mluvit. No jsem nervozni jak skolacka a je mi trapne. 
zakladatelka
- Citovat
- Upravit
10.12.15 15:02
No, podobné číslo mají u nás ve školce taky, ale asi ještě větší. Nedá dětem pokoj, spí odděleně od ostatních, jí u samostatného stolečku zády k dětem, a stejně je otravuje.
Na mojeho si ředitelka stěžuje taky, ale spíš ohledně pozornosti a obratnosti (s malováním, stříháním apod.jsme byli taky dlouho na štíru).Mojemu je 5,5 a teď jsme byli u psychologa, dovyšetření bude příští týden. Zatím na něm neshledal kromě dysfázie (na kterou je podezření už dlouho a ví o tom i ve školce) nic zásadního. Je pozadu, potřebuje individuální přístup a přijetí okolí. Je tak trochu „mimoň“.
U psychologa to fungovalo tak, že jsem sepsala anamnézu, od těhotenství dodnes, jeho vývoj apod. Pak si ho vzal psycholog k sobě a pracoval s ním skoro 45minut, vím že měl na stole nějaký obrázek co měl malý nakreslit, povídal si s ním, ukazoval.. a potom jsem tam byla dost dlouho i já.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.15 15:21
Já teda u toho vyšetření v PPP byla celou dobu se synem, i když si paní povídala většinu času s ním. Ale jinak to probíhalo dost podobně jak píše @andelka83
Nemusíš se ničeho bát, určitě tam budou milí a příjemní 
Že s tebou chtějí mluvit rodiče toho „trefeného“ dítěte, toho se taky neboj. Dovedu si představit, jak ti je, ale neboj se. Řekni jim, že chápeš, že nejsou nadšení z toho, co tvůj syn udělal, ale že to řešíš a též tě to trápí, tak ať se snaží pochopit, že pro tebe je to horší situace, než pro ně..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.15 15:32
@Anonymní píše:
Ozivuji diskusi. A hlasim se s aktualitama. Vcera jsem mluvila s reditelkou a ta mi rekla ze syn dokonce hodil kamenem do chlapeckovi (mala ranka na hlave). Kdyz se ho ucitelky ptaly proc tak rekl ze nevi. My si vecer povidali a prozradil mi dve verze. Jedna byla ta, ze hazel „jen“ do lesa. Druha byla ze kluk hodil prvni a trefil ho do bricha. To nemeni nic na tom, ze mu bylo uz x krat receno, ze se kamenem nehazi. K tomu mi pani reditelka rikala, ze porad pobiha, nechce si malovat, ve vsech pracich je nejhorsi, v malovani i strihani atd. Dalsi vec je ta ze kdyz jdou po obede spat, nechce lezet, beha po lehatkach, budi deti. Doma taky chvili neposedi, vse mu reknu 50×, a po 51 to udela zase, proste asi nevnima, fakt nevim. Na konec ledna jsme objednani do PPP. Uz jsem vazne zoufala. Nevite co nas tam ceka? Jo a rodice chlapecka co po nem hodil kamen s nama chteji mluvit. No jsem nervozni jak skolacka a je mi trapne.
tak tady je jisté, že chlapeček nějakou hyperaktivitu a nebo poruchu mít nejspíš bude - uvidíš v poradně, je těžké takhle na dálku soudit ze dvou incidentů co popisuješ -jinak je tam víc věcí - něco ovlivníš něco ne
najít klidnou činnost která by ho bavila - to je na tobě - aby se udělal návyk, že se jen nelítá, ale dělá se něco i v klidu - místo kreslení by ho mohlo bavit vybarvování a klidně ne pro ted pastelkami, ale koupila bych čtvercové voskovky - méně se s nimi nadře a jestli má problém s trpělivostí tak by to mohlo pomoct - denně byste měli něco výtvarničit - střídat to - dnes modelína, zítra vybarvování, pozítří stříhání a lepení - stačí 20 minut - ono se to fakt natrénovat dá..
se spaním po obědě nepomůžu - snad jen - zkus si představit, že se ti strašně nechce spát, nevydržíš v klidu ( tyhle děti fakt nevydrží) a nutí tě.. no je to pro něj hrozně těžké, snad by pomohla knížka do postele - jestli by to učitelky dovolily - mýmu daly učitelky takovou tu motanici - jestli znáš a s tím relativně vydrží aspoň chvíli - a pak samozřejmě by pomohla pozitivní motivace - odměna za snahu - u nás ve školce dávají paní učitelky př razítko na ruku nebo malou samolepku…
k incidentu s kamenem - je důležité dopátrat se která verze je pravdivá - s každou je potřeba pracovat trochu jinak… ale podstata zůstává - hážeme míčem! je kamen míč? není - tak kamenem co? nehážeme… nikdy!
rozhovoru s rodiči se neboj, vysvětli jim, žes u toho nebyla, žes to nemohla ovlivnit, že ses ještě nesetkala s tím, že by házel kameny a že že tě to moc mrzí a omlouváš se, samozřejmě jste to doma řešili a že měl trest - to by je mohlo trochu zmírnit v reakcích 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.15 15:52
Ahoj, me jako diteti byla diagnostikovana horsi forma ADHD a musim rict, ze naopak jsem dokazala u neceho, co me zajimalo vydrzet treba hodiny, u neceho zase ne, podle toho to urcite nepoznate, dite muze byt jen roztrzite, kdyz ho neco zaujme, vydrzi u toho.
Problem je dost v tom, ze to dite ma jinou posloupnost a logiku myslenek, odskakuji mu, musi vse zkoumat (tteba vylezt na strom, ale nez tam vyleze, hlavou mu probehne dalsich dvacet myslenek na neco jineho), tak to pak to dite „nestiha“ a proto je pak neposlusne a jakiby nevnima…
Nemuzete s nim jednat jako s ostatnimi detmi, nektere to muze dost zranovat a nechat v nich hluboke rany - treba to otaceni u jidla od ostatnich deti a podobne, to bych tu ucitelku asi trefila… 
Je potreba si o tom neco nacist, ne jen, jak se dite projevuje a jak tem projevum zabranit, ale prave naopak, jak jim predchazet, jak diteti zklidnit mysl, jak mu trosku rozumnet…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.15 16:14
@marribee osobně jsem taky koukala na tu separaci od dětí, ale moje mamka je učitelka a nějakou dobu v té třídě byla na zástup, a říkala že to fakt nejde, jsou pak na tom bity ostatní děti. On stopro nějakou diagnózu má, ale rodiče to ignorují, naopak ho rozmazluji. Já třeba vím že je moje dítě jiné, řešíme to, mluvím o tom s ucitelkama, nehazu to za hlavu. Ale nejsou všichni takoví, a děti na učitelku je hodně, ten klucik by potřeboval menší kolektiv, možná asistenta.. Tady na to není prostor, tak to řeší takhle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.15 16:55
@marribee Můžu se zeptat, jaký přístup tobě osobně nejvíc pomohl, co na tebe jako dítě nejvíc platilo? Dcerka (5 let) má taky ADHD, svůj svět. Pořád tančí, sbírá kytky, je duchem mimo. Na činnosti, které ji baví, se umí soustředit velmi dlouho. Má výbornou paměť. Ale věci, které ji nebaví, odbývá. Díky moc.
Včera mě třeba šokovala - přes ulici na ni volala nějaká holčička ze školky, dcerka se zrovna zabývala něčím jiným, za holčičkou ale šla, ukázala jí, že právě dostala Mášu (figurku) a když jsem se jí zeptala, kdo to byl, řekla, že neví - prostě si vůbec nevšimla s kým mluvila!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.15 18:34
@Maddlen to se mi stava doted 
Rozhodne by pomohla forma odmen, nejen trestu, ty naopak zmirnit, protoze to dite proste bere jako hroznou krivdu.
Pevny ran, ale vymyslet ho tak, aby to dite bavilo, jinak k nemu taky muze ziskat odpor a je to jeste horsi :-/
Pomohlo mi kdyz se mnou mama vstavala do skolky driv nez jen abysme stihli snidani a jeli, ale treba o hodinku driv (vim ze to musi byt zahul), neco jsme hrali, delali zavody a ruzne souteze z tech beznych veci jako cisteni zoubku a oblikani puncochaci, a pak jsem i zvladla obcas usnout po obede. Je fajn informovat ucitelku a vysvetlit ji, ze to neni spratek, a to, ze ji dite nekdy nevnima (ono totiz vetsinou vnima, jen na to kasle), neni neucta k ni, ze je potreba k ni pristupovat trosku jinak. Domluvit se s ucitelkou a postylky ji dat treba knizky, a domluvit se s ni, ze kdyz nebude rusit ostatni deti, nemusi treba spat a muze si cist a pujde pak na zmrzlinu, nebo cokoliv, co holcicku zajima.
Me teda vubec nepomohlo separovani od deti, pohruzky, vyvolavani mezi ostatni deti ze zlobim (s ucelem ze se dite zastydi a napravi), ba naopak se dite uzavre spis do sebe a vic pro okoli „zlobi“
U kazdeho je to asi jinak, ale je fajn udelat urcite pevny rezim, ktery bude mit rada, udelat z toho srandu, treba barevny nastenky kam bude sbirat hvezdicky, hrat si na velkou, nechat ji prostor aby byla i sama, vybrat ji nejaky krouzek co ji zaujme, me tohle vsechno pomohlo. Hlavne ji nesnazit odvratit pozornost kdyz neco dela, ale dat ji podminky peo to, aby treba vecer tu hlavicku mohla zklidnit, tridit s ni myslenky, jednu po druhe, aby lip spala…me takhle mamka pomahala kdyz jsem ji rikala jako mala ze nemuzu spat, ze toho „mam moc“, ze to se mnou probrala s tim, ze jsme to pomyslne odskrtavaly, a pak jsem mohla jit spat. Takze asi hlavne bud empaticka a naslouchej prckovi, co se mu honi hlavou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.15 18:45
@marribee tak to je přesně můj. Vypadá že nevnímá, učitelku to irituje. Chce mít samé normální šikovné predskolaky. Naštěstí ta druhá je v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.15 18:56
@andelka83 to je potreba resit a ucitelkou, vysvetlit ji to. A kdyz je to nejaka krava, nevim jak bych to resila asi s nadrizenym.
Prece jen je to pedagog, a adhd neni diagnoza vyzadujici specialni/zvlastni skolu/skolku ci psychologa, a ona by si s tim mela poradit, a mela by k nemu pristupovat jinak. To, ze to ve skolce nejde, si nemyslim. Dobra ucitelka zvladne vsech dvacet deti, i to „zlobive“, aniz by ho separovala, nebo ponizovala pred ostatnimi. Je to jeji prace
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.15 19:03
@marribee ona je zároveň ředitelka. Má v té třídě zkrácený úvazek. Ta druhá je tam víc a tu má syn moc rad, je moc milá a v pohodě.
Příští týden budeme mít výsledek vyšetření u psychologa, tak je s tím seznámím. A hledám jinou školku, malej má kvůli dysfazii logopedicke problémy a celkově by mu ve spesl školce bylo asi líp. Čeká nás i neurologie. Obojí doporučeno ředitelkou. Ale už dřív se na to myslelo, od tří let řešíme opožděný vývoj řeči, teď v 5 letech z toho vylezla dysfazie a podezření na adhd ( ale psycholog to dává do souvislosti spíše s tou dysfazii). Nechtěli jsme ho trápit dalšími vyšetřeními, ale teď už to bylo potřeba. V lednu má jít k zápisu, tak chceme vědět na čem jsme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.15 19:04
@marribee Díky moc, v podstatě všechno, co jsi napsala, děláme, to mě těší. Já sama jsem speciální pedagog a s dětmi s ADHD denně pracuju, ale u vlastního dítěte je to vždycky o trochu jiné. Dcerka je náročná v tom, že si opravdu ráda hraje a vyžaduje mě k tomu - musím s ní vést její sáhodlouhé vymyšlené dialogy a já bych si kolikrát tak ráda po práci vydechla… a vlastně mě čeká doma totéž co jsem dělala celý den v práci. Chci ji ale podporovat, protože se z ní rýsuje nějaká divadelní herečka. Na to má opravdu talent, má skvělou slovní zásobu, jenže mluvení je někdy její zbraň.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
