Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj zakladatelko, mam to tak nejak podobne, hodiny netikaji, plus zdravotni komplikace, takze vlastni by asi nevyslo. IV bych nemohla podstoupit. Je mi jasne, ze adopce je odvazny krok a ditko muze mit hodne komplikaci, ale zas kazdy si zaslouzi mit rodinu. Pisni pokud budes chtit popovidat. Okoli i vlastni rodina dokazi byt v teto oblasti dost zli. Drzim palce at se ok rozhodnes, take o adopci premyslim.
@Anonymní píše:
Zdravím všechny, ráda bych otevřela diskuzi na toto téma. Jsem spokojeně vdaná, je mi téměř 33 let a nemám touhu mít vlastní děti, být těhotná, porodit atd. Prostě ani postupem v času se to ve mě neobjevilo a když něco necítím, tak to nedělámMám ale nějaké vnitřní pnutí, že bych chtěla adoptovat dítě. Odjakživa mám silnou empatii, zachránila jsem několik vyhozených zvířat a obecně jsem člověk, co hodně přemýšlí a rád pomáhá a stará se.. A chci být hlavně užitečná, to je můj smysl života. Má to někdo podobně, že nemá pud mít vlastní potomky, ale chtěl by dát domov (nebo to již uskutečnil) děťátku z dětského domova/kojeňáku? Děkuji za odpovědi, je to citlivé téma, tak proto anonymně. Přeji pěkný den všem
Ahoj tak jdi do toho pokud to tak citis,prvni etapu mas za sebou priznala si ze nechces svoje detatko ale chci shopna prijmout jine detatko.drzim ty palecky
Ahoj, pokud to tak cítíš určitě jdi do toho. Dojdi na úřad a tam už Ti sami řeknou jestli je vhodnější adopce nebo pěstounská péče. My jsme se 7 let snažili o dítě a pak další 3 roky čekali na adopci. Tak neztracej čas.