Asi psychické násilí

Anonymní
22.7.11 09:29

Asi psychické násilí

Dopředu se vám holky přiznám, že ani nevím, co od vás očekávám. Vím, že mi všechny nejspíš řeknete, ať odejdu atd, ale já to prostě nedokážu. Jsem srab a ještě k tomu sobecká, protože vím, že pro malou by byl konec taky lepší.

Ale od začátku. Dříve jsem byla seběvědomá blondýna, která měla na každým prstu deset kluků, ale ty mě ani nezajímali. Někteří o mě za zády říkali, že jsem pěkná barbína, ale že nemám mozek. Ty lidi mě ale neznali, spíš to byli jen závistivé holky nebo něco takového, nevím.

Jenže jsem potkala jeho. Byl jiný než ostatní. Mohli jsme se jeden druhému svěřovat. Já mohla konečně někomu říct pravdu, že jsem byla znásilněna a on mě podržel a on mě povídal o jeho problémech, že ho bejvalá podvedla s nejlepším kamarádem, problém s rodiči atd. (podotýkám, že jsme oba mladí 22 - a on 23 let). On žil ještě s rodiči, já už byla na svým, měla jsem osobní problémy, ale o těch tu teď mluvit nechci.

Přestěhovali jsme se po 6ti měsících celkem pěkného (ale užárleného) vztahu do vynájmu do jeho města (600 km od mé rodiny, mých kamarádu a všeho ostatního, co doteď byl můj život). Já si našla velmi dobře placenou práci, on pracoval též. Po 6ti měsících bydlení se něco zvrtlo. Ani přesně nechápu co, ale rychlostí blesku se mi měnil před očima. Sprostě mi nadával, nadával mi často, že jsem kurva, nicka a jiné nadávky. Začal se ke mě chovat jako… Já ani nevím, ke komu se tak člověk může chovat, snad ani ne k největšímu nepříteli. Oba jsme žárlivci, žárlíme na porno a na takový věci. Kamarády bych mu ale nezakázala. Bohužel on ano. Nemohla jsem mluvit ani s kamarádkou, protože podle něho moje kamarádky jsou kurvy atd.

Otěhotněla jsem (teď jsem v 8.měsíci těhotenství). Zjistila jsem, že stejně nadává své matce, sestře i babičce, i když jeho maminka se mu snaží pomoc ve všem. Peníze sem, peníze tam, dovézt ho tam, když něco potřebuje, tak to prostě udělá. On jí ani neřekl děkuju. Nikdy. A ještě to bere jako samozřejmost. Že mu matka řekla, že nám přidá trochu na kočárek, tak jí po nějaké době začal říkat, že mu MUSÍ přidat 6000 Kč na kočárek. Nemluvě o tom, že od té doby, co jsem otěhotněla, tak nepracoval, žil na moje peníze, práci si vůbec nehledal, prej nebude pracovat za malé peníze.

Já už ani nevím, co je na našem vztahu dobrého. Hádá se se mnou každý den, sprostě mi nadává, nejednou se stalo, že jsme se i uhodili. Mám sebevědomí na nule a mám pocit, že bez něj nemůžu žít. Já ho tak miluju, jako nikoho v životě a nemám sílu odejít, i když sama vím, že bych měla. Chtěla bych aby byl se mnou a s malou. Pořád si říkám, že ho dcera třeba změní a začne být dobrým otcem a partnerem? Ale já mám hrozný strach, že už mě nemiluje, protože mi to často v hádce řekne, pak řekne, že mě chtěl jen ranit. Kolikrát mi řekl, že se mnou nechce být a vždycky to jsem já, kdo za ním přileze, protože to prostě nedokážu vydržet a ten život si bez něj nedokážu představit. Jak ho změním, aby byl takový jaký byl na začátku? Hádá se o věci, které jsou nesmyslné, třeba jako co jsem dělala předtím, než jsme spolu byli a nebo že nějaký kolega řekl, že jsem pěkná atd. Přece bychom mohli být šťastní, jako rodina, s naším malým zlatíčkem. A né nadávat, bít se jako nějací nevychovaní lidé a hádat se o maličkosti. Jak ho změnit? :-(

Předem děkuju za odpovědi, každá rada je pro mě velmi drahá.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

1665
22.7.11 09:32

A v tom chceš nechat vyrůstat dítě?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1096
22.7.11 09:34

oksmžitě si zbal saky paky a běž od něj…než ti ublíží a malé taky :pocitac:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
102677
22.7.11 09:35

obávám se, že Ti dokážu poradit jen to jedno, co nechceš slyšet. odejdi, když ne kvůli sobě, tak kvůli maličké. co z ní vyroste za člověka, když bude vyrůstat v tomhle?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
84
22.7.11 09:36

Podobný vztah jsem zažila před pár lety také, jen tedy bez dítka. Žádná rada není, jen ti přeji aby si brzo sebrala veškerou sílu a odvahu a od toho neřáda odešla. jiný východisko není,ikdyž si ještě dlouho budeš namlouvat že je. Držím pěsti

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8912
22.7.11 09:37

Kontrolní otázka: Co na něm miluješ?

Kdyby se tě někdo zeptal, čeho si na svém partnerovi vážíš, co by to bylo?

Ale pozor! Piš jen to, jak je to doopravdy v realitě! Ne co by sis přála, co si představuješ, jaký by mohl být nebo jaký kdysi byl. Piš to podle toho, jaký je (jak se chová) teď…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12199
22.7.11 09:37

Takovej čuráček přiblblej. Vážíš si ho? To asi těžko. Není ti z něj na blití?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1526
22.7.11 09:37

a co promluvit si s jeho matkou?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
10049
22.7.11 09:40

Jojo změní se … bude ještě horší a až bude tebe týrat před malou a bude mlátit a deptat i ji, tak ho pořád budeš milovat???
To není láska, nemůůžeš ho milovat pokud se chová takto…!! Co bys ty poradila kamošce která by ti povykládala to co ty nám tady píšeš!!!!!
Okamžitě od něj odejdi!! Jsi šikovná, finančeně všehcno zvládneš a budeš mít klid a najdeš si někoho tisikrát lepšího!!! Z takovýho „chlapa“ je mě zle.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2300
22.7.11 09:41

Chlapa NIKDY nezměníš a už vůbec ne takovýho.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12199
22.7.11 09:44

Člověk se může změnit, když chce sám, má potřebu na sobě pracovat a ta potřeba změny vychází z něho samého. A ještě i tak to jde horko těžko.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18402
22.7.11 09:44

Vem nohy na ramena a bez!
Ver mi,ze s ditetem je mnohem tezsi odejit,vim o cem mluvim.

To,jak se k nam bude partner chovat,jde poznat podle toho,jak se chova ke sve matce.Takze jestlize je to u vas tak,jak to je,tezko to nekdy bude lepsi.Dcera ho nezmeni.Charakter nezmeni vubec nic a nikdo.Bez nebo jednou budes hodne nestastna a udelas nestastnou i svou dceru.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.7.11 09:45

Wiolla: Já už ani nevím, vím proč jsem ho začala milovat a jen tak milovat nepřestaneš. Určitě mě vyhovuje, že aspoň toleruje mojí žárlivost, která se i hormonama v těhotenství dost stupňovala. Nemyslím si, že by to dost chlapů tolerovalo. Já nevím, co teď v posledních časech je dobrého. Lásku mi nijak nedokazuje, ale to jsem i tu na emiminu četla, že je docela normální, že chlapy nedokazujou lásku, v těhotenství mi zřídka pomáhá, spíš já jemu. Dělám mu jídlo do práci, uklízim atd. I když mi je teď skoro pořád hodně blbě.

A vážím si na něm třeba toho, že je věrný. Taky nevím, co ještě vzít ze současnosti. Je to hrozně těžký, on by se prostě musel změnit. Třeba by ho malá změnila?

mikelka: Já o tom s jeho matkou mluvila, ona je z toho nešťastná, ale nic dělat nemůže. Vždyť on se chová hnusně i k ní a to třeba jen proto, že se ho na něco ptá, co mu třeba není příjemné, třeba práce. Jeho máma neví, co s ním. Zkoušela s ním několikrát mluvit. Bez výsledku. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
30420
22.7.11 09:45

Měla bys odejít, když né kvůli sobě tak kvůli malé, nedovol aby vyrůstala v takovém prostředí. Takový člověk se NIKDY NEZMĚNÍ

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
48889
22.7.11 09:45

Hrůůůza, takové chování!!! Potřeboval by profackovat :cert: :cert: Má absolutní neúctu k ženám a hlavně k těm nejbližším. Divím se tobě i jeho mámě, že mu trpíte takové sprosté chování. Být to můj syn, tak už by dostal pár facek! A být tebou, tak se sbalím a jdu radši k rodičům.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama