Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vysetrenim u odborníka se nic nepokazi, maximálně budete vedet a pokud by byl problém dozvíte se to v čas. Cvičením se da spousty veci v mozku zapojit, ale je důležitý čas…
@Anonymní píše:
@Bábrdl ona nechodi vubec. sama okolo nabytku se nezvedne. sestra ji dava do pavouka a v tom chodi po zadu (nesnasim choditka a vim o jejich nevhodnosti… jen abybse nestrhla dalsi debata mimo tema) ona nedela nic rada krome koukani na mobil a tablet. to jediny ji bavi. ale mozna je to tim, ze neni jeste tolik mobilni :/ ale casto mava prekrizenymi prsty u hlavy, to opakujr casto a ma plenu kterou drzi za roh a otira si tim oblicej, ale to je u deti normalni, ne?
Jo, to je normální. I zdravé děti si otírají plínou obličej.
A chápe hru „kde je XY“?
Takové to, jak si zakryješ obličej dlaněmi, řekneš „Kde je Markétka? Kde je Markétka? Kuk! Tady je!“
Co dělá? Upoutáš tím její pozornost? směje se, když odkryješ ruce a směje se na ni?
@Zujabuja píše:
Podle prispevku bych řekla, ze bude mit na haku…
Co myslíš?
@Bábrdl píše:
Co myslíš?
Tu hru… kuku a atd… psala, ze se moc nezajímá.
Trhavé pohyby se zkříženými prsty jsem viděla u „velkých dětí“ s dětskou mozkovou obrnou. Ty taky některé vydržely sedět a jen koukat.
Na druhou stranu já mám děti spíše aktivnější, se zájmem o okolí, velkou motivací k pohybu, dobře reagující na sociální podněty (dle okolí neustále vysmáté děti). Když je porovnám ze 90% jejich vrstevníků, se kterými jsem se viděli na kroužcích nebo v rámci příbuzenstva a kamarádů, tak ostatní děti oproti mým dětem do těch cca 2 let působí jako nemastní neslaní balíci.
Na druhou stranu moje děti „později“ chodí a mluví.
@Zujabuja píše:
Tu hru… kuku a atd… psala, ze se moc nezajímá.
Takhle malé dítě nemůže nic „mít na háku“. Takhle malé dítě je sbírka instinktů. Takže buď to „chápe“ a zareaguje tak, jak má. Nebo to nechápe a to je většinou špatně. Hru „Kuk“ by měla „chápat“ i mimina. Je to test sociální interakce. (pozornost, oční kontakt, sociální inteligence - na úsměv odpovídám úsměvem).
Maminky si často do dětí projektují své pocity a říkají „on všemu rozumí, ale má nás na háku“. Myslím u nemluvících dětí okolo tří let. Když se pak to dítě otestuje, z 90% se zjistí, že pochopitelně vůbec nerozumí tomu, co si matka myslela. Maximálně je třeba schopný chytit slovo „ven“ z věty Pavlíčku, teď půjdeme ven, pak se stavíme na nákup a za babičkou. Protože tam prší, mám ti vzít žlutou pláštěnku, nebo modrou?"
Takže ze všech těch informací dítě, když je na tom na autíka dobře, chápe, že se ai půjde ven. Další informace prostě prošly okolo.
Pokud by mu matka řekla. „Jdeme ven.“ Bude tam babi (ukazuje fotku babičky)." „Prší (ukazuje kapku).“ Chceš žlutou pláštěnku, (ukáže žlutou pláštěnku), nebo modrou (schová žlutou a ukáže modrou). Dítě je mnohem blíž pochopení větší části z těch informací. Tohle pak maminky autíků učí raná péče.
@Bábrdl píše:
Takhle malé dítě nemůže nic „mít na háku“. Takhle malé dítě je sbírka instinktů. Takže buď to „chápe“ a zareaguje tak, jak má. Nebo to nechápe a to je většinou špatně. Hru „Kuk“ by měla „chápat“ i mimina. Je to test sociální interakce. (pozornost, oční kontakt, sociální inteligence - na úsměv odpovídám úsměvem).Maminky si často do dětí projektují své pocity a říkají „on všemu rozumí, ale má nás na háku“. Myslím u nemluvících dětí okolo tří let. Když se pak to dítě otestuje, z 90% se zjistí, že pochopitelně vůbec nerozumí tomu, co si matka myslela. Maximálně je třeba schopný chytit slovo „ven“ z věty Pavlíčku, teď půjdeme ven, pak se stavíme na nákup a za babičkou. Protože tam prší, mám ti vzít žlutou pláštěnku, nebo modrou?"
Takže ze všech těch informací dítě, když je na tom na autíka dobře, chápe, že se ai půjde ven. Další informace prostě prošly okolo.
Pokud by mu matka řekla. „Jdeme ven.“ Bude tam babi (ukazuje fotku babičky)." „Prší (ukazuje kapku).“ Chceš žlutou pláštěnku, (ukáže žlutou pláštěnku), nebo modrou (schová žlutou a ukáže modrou). Dítě je mnohem blíž pochopení větší části z těch informací. Tohle pak maminky autíků učí raná péče.
Mit na haku je pouze slovní přirovnání, které se běžně v naší části cr používá… nic vic na tom nehledej. ![]()
Tohle by asi chtělo vyšetření na neurologii tady ti asi nikdo moc neporadí. Může to být něco jiného než zrovna autismus a taky to nemusí být nic a může všechno ještě dohonit. Můj syn autista se tedy choval dost jinak spíš bych řekla že obráceně než ta vaše holčička, hodně se pohyboval začal brzy lézt i chodit v roce už vylézal z postýlky, byl hodně ubrečený, hlučný a fyzický kontakt vyžadoval až přespříliš. Co mají společné je ten chybějící oční kontakt a to že na nic neukazoval, ale to uvádím jen pro srovnání vím, že se autisté od sebe hodně liší. Každopádně v 15 měsících jsme ještě ani netušili, že by byl nějak postižený.
Kdyz delam kuk ja, tak nereaguje a vetsinou se odvrati. kdyz to dela muj starsi syn, tak se smeje. nebo spis smala, ted uz ani na nej moc ne, jakoby ji to prestalo bavit. jinak to
je presne sestra - ona vse oduvodnuje tim, ze mala je lina, nebo ze ji tyhle veci nezajimaji… ona jinak nemava ani kdyz se louci, netleska, nedela indiana, neukazuje, kdyz neco chce, nezveda ruce, ze se chce pochovat. hodne pouziva nohy, treba do lidi kope a smeje se, jinak se smeje spis necemu a my vetsinou nevime cemu. jakoby z niceho nic ![]()
Kdyz delam kuk ja, tak nereaguje a vetsinou se odvrati. kdyz to dela muj starsi syn, tak se smeje. nebo spis smala, ted uz ani na nej moc ne, jakoby ji to prestalo bavit. jinak to
je presne sestra - ona vse oduvodnuje tim, ze mala je lina, nebo ze ji tyhle veci nezajimaji… ona jinak nemava ani kdyz se louci, netleska, nedela indiana, neukazuje, kdyz neco chce, nezveda ruce, ze se chce pochovat. hodne pouziva nohy, treba do lidi kope a smeje se, jinak se smeje spis necemu a my vetsinou nevime cemu. jakoby z niceho nic ![]()
@Zujabuja píše:
Navic autika mam doma, ne třeba vysvetlovat
Aha. Tak to je jasné, že víš o čem mluvíš
(aby bylo jasné, nejedná se o ironii
)
@Zujabuja píše:
Mit na haku je pouze slovní přirovnání, které se běžně v naší části cr používá… nic vic na tom nehledej.
To se, řekla bych běžně používá v celé ČR, jako synonymum pro „být vůči něčemu záměrně lhostejný“. Většinou to vyžaduje, aby se člověk rozhodl, že bude mít něco na háku. Ale už jsem pochopila, jak to myslíš
Bude to mít na háku, ergo nebude reagovat.
Já myslela, že to myslíš tak, že pochopí smysl hry, ale bude mít tetu na háku a nezareaguje.
@Anonymní píše:
Kdyz delam kuk ja, tak nereaguje a vetsinou se odvrati. kdyz to dela muj starsi syn, tak se smeje. nebo spis smala, ted uz ani na nej moc ne, jakoby ji to prestalo bavit. jinak to
je presne sestra - ona vse oduvodnuje tim, ze mala je lina, nebo ze ji tyhle veci nezajimaji… ona jinak nemava ani kdyz se louci, netleska, nedela indiana, neukazuje, kdyz neco chce, nezveda ruce, ze se chce pochovat. hodne pouziva nohy, treba do lidi kope a smeje se, jinak se smeje spis necemu a my vetsinou nevime cemu. jakoby z niceho nic
No, nebudu ti lhát, není to povzbudivý popis… To odvracení se před očním kontaktem, to je u autíků bohužel typické. Už jsem to viděla mnohokrát, když jsem zkoušela na různé děti kuk.
Maminky autíků skutečně často projektují do dětí svoje pocity. (Ona psy nemá ráda - když dítě zcela ignorujue běžícího psa. Jí to nebaví - když se dítě vůbec není schopno zapojit do jednoduché hry. Ona je tvrdohlavá - když dítě nereaguje na volání).
A nyní dobré zprávy. už jsem taky viděla spoustu dětí, které vypadaly, že budou úplně mimo navždycky a okolo čtvrtého roku to - většinou díky SU - těžce rozbalily, začaly mluvit a mnozí z nich šly do normální školy s asistentem.