Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@dandysek píše:
Anonymní..je toho moc. Odmalinka nesnáší plyšový hračky a plyš celkově. Má bavlněnou plenu, se kterou se hladí, tahá ji všude sebou, bez ní neudělá krok. Nerad chodí tam, kde to nezná, to znamená, že venku více méně stejně trasy, návštěvy u lidí, kde nikdy nebyl, nehrozí. S jídlem problém - jí jen to, co zná, co dělám často, jak uvařím cokoliv, co nezná nebo co si nepamatuje, nechce. Když nutíš násilím, řve, i když mu to chutná. Hlídání u babičky - nehrozí, nebude s nikým, jen se mnou nebo s tatínkem. Nové oblečení - řve. naopak miluje boty všeho druhu, to by mohl nakupovat a zkoušet pořád. Hlavně nemluví. Má cca 5 slov, všechny více méně zkomolené, víc ani ťuk. neopakuje, nechce se učit nové věci. Zvířata nezná, u knížky nevydrží. Pozná jen „pipi“ jako ptáky všeho druhu, miluje kočky a pak psy, To je celý. Rozumí, co má říkám, rád pomáhá doma, některý „povely“ na požádání udělá, třeba dones boty, ukliď to autíčko,..
On ve dvou letech mluví? (nesrovnávej se zdravýma, srovnávej s auti dětma, ti obvykle začínají, pokud začnou, mezi třetím a pátým rokem)
Tak to je bezvadný, to bude skoro určitě dobrý ![]()
Nechci tě nějak konejšit, ale je značně pravděpodobné, že budeš mít doma vysocefunkčního autíka a to není taková tragédie. Bude to těžké, to nepopírám. Bude potřebovat větší pomoc než dravé děti, mnohem větší. Ale na konci z něj může být spokojený dospělý se svými zvláštnostmi, ale pracující a soběstačný.
@Bábrdl nemluvi právě. Ty vázne myslíš, že bude v uvozovkách normální?
@dandysek píše:
@Bábrdl nemluvi právě. Ty vázne myslíš, že bude v uvozovkách normální?
těch 5 slov se počítá… a podle mně je to dobrý start… můj ve dvou nic, ve 2,5 letech asi 5 slov typu brm brm, ve třech rozvázal a a ve 3,5 letech četl… jako jednoduchý to není, ale už se aspoň trochu domluvíme… a domluvíme myslím jako porozumění, né počet slov, ale porozumění, vyjádření potřeb, pochopení pokynů
@dandysek píše:
@Bábrdl nemluvi právě. Ty vázne myslíš, že bude v uvozovkách normální?
Nemluví? NEMLUVÍ?
Mluví! ![]()
Mluví a jeho aktivní slovní zásoba činí pět slov.
Nemluví dítě, které..nemluví, je zcela neverbální. Většina autíku v tomhle věku vůbec nechápe koncept řeči, nerozumí tomu, že zvuky pojmenovávají předměty a činnosti, nechápou, že to k sobě patří.
Tvoje dítě nemluví nikoliv proto, že by bylo „hloupé“, nemluví, protože necítí potřebu. Je to součást té poruchy.
Tvůj syn velmi brzo pochopil koncept řeči. To že jeho aktivní slovní zásoba čítá pět slov, je protě o tom, že aktuálně zahrnutí to, co potřebuje. Důležité je, že chápu, co to mluvení je.
Pokud se mě ptáš jestli bude normální… Těžko říct, musela bys mi definovat normální. Téměř určitě nepřestane mít auti projevy, ale jestli se mě ptáš, zda si myslím, že po těžké cestě a práci v rodině, budeš mít doma mluvící, komunikují dítě s nadějí na studium, tak ano, to si myslím. Ale pořád bude „své“.
p. s. Chápu proč říkáš „nemluví“, srovnáváš ho se zdravými vrstevníky. Je to přirozené. Ale mezi auti maminkami to raději nepoužívej, některé citlivější by to mohlo ranit. Až jejich dítě třeba v pěti letech bude mít takovou slovní zásobu, jako má teď tvůj syn, bude za nimi hoodně práce. Víš, jak to myslím. Pro někoho je obrovská výhra, když se dopracuje k „ham“ a „máma“. ![]()
@Bábrdl Já se tím nechtěla nikoho dotknout, v životě jsem se s žádným autistou nesetkala a tohle byla bomba jak hrom, snažila jsem se o tom něco načíst, ale zatím spíš jen sbírám informace
Díky za rady, jsi hodná
@analoja už vím, jak to myslíte, nevěděla jsem, že našich 5 zkomolených slov se považuje za úsěch, máte taky ravdu, že srovnávám se zdravými dětmi, asi hodně se starším synem. Ještě jednou díky za rady a názory
@dandysek píše:
@analoja už vím, jak to myslíte, nevěděla jsem, že našich 5 zkomolených slov se považuje za úsěch, máte taky ravdu, že srovnávám se zdravými dětmi, asi hodně se starším synem. Ještě jednou díky za rady a názory
no, to vidím teď, jaký to vzalo spád, v těch dvou a půl jsem si taky říkala nic moc, navíc prudila babička,… a to jsem ve věku, že moc známých už takhle malý děti nemá, takže já osobně moc nestresovala srovnáváním… u psycholožky jsme byli až v těch 2,5 letech a byl nějak na hranici… no jdeme někdy za měsíc na kontrolu, uvidíme co a jak dál, stejně nikdo dopředu nic neřekne
a chci se zeptat… jak probíhá vyšetření u neurologa? tak jsme zatím nebyli… hlavně mi teda přijde zvláštní, že ho diagnostikovali už v těch dvou letech… já mám informace, že to jde až po třetím roce
@analoja na neurologii ho svlékli donaha, klasický vyšetření zraku, reflexů, chůze, projela od ho hlavy až po paty. Hodně jsme mluvily, ptala se na všechno, detaily, ale u něj bylo podezření už od mimninka, chodili jsme tam kvůli tomu, že se ani nepřetáčel, nelezl, nechodil. už jako mimino měl svoje zvyky a rituály, dá se říct, tenkrát měla taky podezření na autismus.
Taky mi tenkrát věichni tvrdili, že do tří let mi nikdo nic neřekne, ale najednou to dostalo spád a malýmu je vlastně dva a čtvrt roku a nikdo nemá problém nás vyšetřit.
@analoja píše:
no, to vidím teď, jaký to vzalo spád, v těch dvou a půl jsem si taky říkala nic moc, navíc prudila babička,… a to jsem ve věku, že moc známých už takhle malý děti nemá, takže já osobně moc nestresovala srovnáváním… u psycholožky jsme byli až v těch 2,5 letech a byl nějak na hranici… no jdeme někdy za měsíc na kontrolu, uvidíme co a jak dál, stejně nikdo dopředu nic neřekne
a chci se zeptat… jak probíhá vyšetření u neurologa? tak jsme zatím nebyli… hlavně mi teda přijde zvláštní, že ho diagnostikovali už v těch dvou letech… já mám informace, že to jde až po třetím roce
To s těmi třemi lety je mýtus!!!
Autismus lze disgnostikovat už ve druhém roce života. A podezření lze mít i dřív.
Ten mýtus se třetím rokem vznikl tak, že v Československu, a i potom v ČR je systém preventivních prohlídek nastavený tak, že je jedna v roce a druhá ve třech. V roce je brzo. No a když byla matka okolo toho druhého roku nervózní, stále ji odkazovali na tu preventivní prohlídku ve třech letech, čímž se jí zbavili. A teprve když pediatr ve třech letech milostivě seznal, že dítě má problém, začalo se to řešit.
Další věc je, že fyziologická (normální) nemluvnost může trvat až do tří let. Ovšem mezi dítětem, co do tří let nemluví, ale jinak je zdravé, a autíkem je rozdíl, který každý speciální pedagog, psycholog nebo doktor rozpozná z letadla.
Aktuálně se plánuje plošný screening a záchyt příznaků u dvacetiměsíčních batolat, ovšem do praxe to bude uvedeno tak v roce 3000…
@Bábrdl To jsou moc zajímavé informace. Můžu se hloupě zeptat, jak se autisitické děti odlišují v komunikaci od těch, kterým se prostě mluvit nechce?
@Svistice to bys poznala, malá taky moc nemluví ale všemu rozumí, prostě ví řekne jo a jde a udělá. Autista nechápe co po něm chceš
takže ta reakce je jinde, např řeknu jdu si namazat ruce a malá jde k poličce kde je krém a sama ukáže ruce že chce taky, autistovi je to jedno ![]()
@Markéta80 píše:
@Svistice to bys poznala, malá taky moc nemluví ale všemu rozumí, prostě ví řekne jo a jde a udělá. Autista nechápe co po něm chceštakže ta reakce je jinde, např řeknu jdu si namazat ruce a malá jde k poličce kde je krém a sama ukáže ruce že chce taky, autistovi je to jedno
Takže v podstatě „líné“ dítě rozumí, vykonává pokyny (když má náladu/chce), ale verbáně nemá potřebu se projevovat. Autista má problém i s porozuměním mluvenému slovu.
@Svistice píše:
@Bábrdl To jsou moc zajímavé informace. Můžu se hloupě zeptat, jak se autisitické děti odlišují v komunikaci od těch, kterým se prostě mluvit nechce?
Neexistuje dítě, co nechce mluvit. Věř mi, každé dítě chce mluvit, jen některým to prostě nejde. Jinak my měli podezření na autismus, nakonec máme vývojovou dysfázii. A odlišuje se to hlavně tím, že on jakoby mluví ale šílené nesmysly, prostě mu vůbec není rozumět, neřekne žádné dlouhé slovo nebo tak. Oni špatně slyší skladbu vět, zní jim to jak jeden ton defakto a když už to třeba slyší dobře, mozeček jim to přeháže a řeknou to špatně. Třeba toto syn pořád říká jako koko. Nebo řeknu Indián a Indie nebo Ind a pokaždé na to udělá ten zvuk co dělá indián.
Špatně tedy rozumí i pokynům.
Ona ta hranice mezi autismem a vývojovou dysfázii je velmi tenká. Rozdíl bývá v tom, že u VD auti rysy pomalu mizí, hlavně s porozuměním řeči. U syna je to naprosto patrné, čím lépe rozumí tím „lepší“ chování má.
@Svistice tak nějak to je no, autista teda záleží taky jak silná je porucha prostě nechápe co mu říkáš ![]()
@Melody 4 Ptám se tu proto, protože syn naprosto perfektně rozumí a vykonává pokyny (kolikrát ani nejsou určené jemu - řeknu manželovi, co mám uvařit k obědu a syn si to přižene z vedlejšího pokoje a už si přistavuje židli k lince, že se bude vařit
). Nicméně nikdy neměl potřebu něco opakovat, na vlak říká bů, místo hů, místo papat něco jako baba (takže mě taky napadla ta dysfázie), na krávu i ovci říká taky bů, ale když se zeptám, kde je bé, tak ukáže správné zvíře. ![]()
Tak si říkám, jestli je někde „problém“, nebo se mu prostě jen nechce/nemá potřebu komunikovat verbálně (v gestikulaci je teda na výbornou, domluví se i s „cizími“)