Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No tak zrovna teďka malej teda na ty kolečka kouký ze všech stran a až teď tak nějak začíná jezdit s autíčkem či vláčkem. Zrovna teď obchází motorku a kouká jak by jí jen otočil, už jí má na boku a roztáčí kola jak divej…nikdy ještě nikdy na ní nejel má jí tu postavenou od roka. Říká mami, tati, teta, bába, tejda to je strejda, říká prát, aviváž, kolo když vidí kolo u jiných lidí/dětí, říká pápá i dělá pápá, umí říct ěště když chce cokoliv znovu i hopsaní, pití atd, řekne papat, pití, spoustu zvířátek u některých hlavně těch domácích ví jak dělají např. pes-haf, řekne si o pohádku ráno kouká na spongeboba
řekne už boty, ven, kytka, pou to je polívka a už mám okno řekla bych že toho umí říct ještě pár. Jinak stále točí. nejde upoutat jeho pozornost povídam na něj a on nic prostě točí. Hurá je u mě ale reagoval až na otázku zda chce pití. Jinak před chvílí měl v ruce nářadí a třískal s tím do balkonu a to jako opravoval asi
.
Jo a ještě teda dodám že nespojuje slova, neřekne třeba máma papá nebo tak, jediné co umí použít je otázka- Kde je? a potom Co to je? A stím otáčením malej to má od nás protože se točí pouze když říkáme Vojta se točí dokola, dokola…celý dlouhý den.
Ahoj, můžu se taky vmíchat do debaty?
Můj malý má 22 měsíců, nemluví, vydává pouze zvuky. Neukazuje, nedělá papa (pouze minimálně a pouze autobusu nebo tramvaji), neotočí se za ukazovanou věcí (např. podívej, tam jede vlak), neřekne si na pití ani na jídlo.
S hračkama si skoro nehraje, pouze s tatrou, tu buď otočí a točí kolečkama nebo staví z lega, nechce u hraní společnost, nechce si nechat číst, to chce sám. Největší zábava je otevírání a zavírání dveří, to vydrží (i na dětském hřišti) dělat třeba půl hodiny, straní se ostatních dětí. Nosí s sebou plínku, kterou neustále mne mezi prsty, jeho „hra“ spočívá v „přerovnání“ věcí podle jeho klíče (utěrky nepatří na věšák, knihy do knihovny, vařečky do šuplíku, třeba 20× za den je schopný to rozházet zase zpátky stejným způsobem, ale nevyhazuje všechno, jen pár oblíbených míst. Celé minuty otvírá a zavírá šuplíky.
Naprosto ignoruje cizí lidi, nepodívá se na ně, hned otáčí hlavu pryč, popřípadě začne řvát, ať „vypadnou“.
Co se týče jídla a pití, nechce být krmen, sám se lžičkou nebo vidličkou najíst neumí (učím ho to od roka), odmítá potraviny, pokud se mu vzhledově nějak nelíbí, aniž by je ochutnal. Odmítá se taky učit pít z čehokoli jiného, než z jeho oblíbené lahvičky s pítkem, nenapodobuje dospělé při činnostech. Odmítá pít cokoli barevného (a to pil vody se šťávou a džusy a přestal a ted vyžaduje pouze vodu, mléko nevypije, pokud není v jeho druhé lahvi speciálně na mléko)
Myslíte si, že by to mohl být problém, nebo je to relativně normální a vyroste z toho??
To si myslím, že takhle na dálku ani nejde napsat, jestli máte problém, nebo ne. Můžu akorát napsat za sebe, nebo resp. za nás, že to otevírání dveří - u nás velmi oblíbená činnost. Asi bych si pohovořila s dětským lékařem.
@Anonymní píše:
Ahoj, můžu se taky vmíchat do debaty?Můj malý má 22 měsíců, nemluví, vydává pouze zvuky. Neukazuje, nedělá papa (pouze minimálně a pouze autobusu nebo tramvaji), neotočí se za ukazovanou věcí (např. podívej, tam jede vlak), neřekne si na pití ani na jídlo.
S hračkama si skoro nehraje, pouze s tatrou, tu buď otočí a točí kolečkama nebo staví z lega, nechce u hraní společnost, nechce si nechat číst, to chce sám. Největší zábava je otevírání a zavírání dveří, to vydrží (i na dětském hřišti) dělat třeba půl hodiny, straní se ostatních dětí. Nosí s sebou plínku, kterou neustále mne mezi prsty, jeho „hra“ spočívá v „přerovnání“ věcí podle jeho klíče (utěrky nepatří na věšák, knihy do knihovny, vařečky do šuplíku, třeba 20× za den je schopný to rozházet zase zpátky stejným způsobem, ale nevyhazuje všechno, jen pár oblíbených míst. Celé minuty otvírá a zavírá šuplíky.
Naprosto ignoruje cizí lidi, nepodívá se na ně, hned otáčí hlavu pryč, popřípadě začne řvát, ať „vypadnou“.
Co se týče jídla a pití, nechce být krmen, sám se lžičkou nebo vidličkou najíst neumí (učím ho to od roka), odmítá potraviny, pokud se mu vzhledově nějak nelíbí, aniž by je ochutnal. Odmítá se taky učit pít z čehokoli jiného, než z jeho oblíbené lahvičky s pítkem, nenapodobuje dospělé při činnostech. Odmítá pít cokoli barevného (a to pil vody se šťávou a džusy a přestal a ted vyžaduje pouze vodu, mléko nevypije, pokud není v jeho druhé lahvi speciálně na mléko)
Myslíte si, že by to mohl být problém, nebo je to relativně normální a vyroste z toho??
Hm. Tak určité varovné znaky tam jsou. ![]()
Vůbec neukazuje? Oční kontakt má alespoň s tebou, nebo vůbec? Rozumí mluvenému slovu, pokynům? Reaguje na své jméno?
@wewa píše:
No tak zrovna teďka malej teda na ty kolečka kouký ze všech stran a až teď tak nějak začíná jezdit s autíčkem či vláčkem. Zrovna teď obchází motorku a kouká jak by jí jen otočil, už jí má na boku a roztáčí kola jak divej…nikdy ještě nikdy na ní nejel má jí tu postavenou od roka. Říká mami, tati, teta, bába, tejda to je strejda, říká prát, aviváž, kolo když vidí kolo u jiných lidí/dětí, říká pápá i dělá pápá, umí říct ěště když chce cokoliv znovu i hopsaní, pití atd, řekne papat, pití, spoustu zvířátek u některých hlavně těch domácích ví jak dělají např. pes-haf, řekne si o pohádku ráno kouká na spongebobařekne už boty, ven, kytka, pou to je polívka a už mám okno řekla bych že toho umí říct ještě pár. Jinak stále točí. nejde upoutat jeho pozornost povídam na něj a on nic prostě točí. Hurá je u mě ale reagoval až na otázku zda chce pití. Jinak před chvílí měl v ruce nářadí a třískal s tím do balkonu a to jako opravoval asi
.
Klidně se vsadím, že tvůj syn, který „namaluje pejska a jde ti ho ukázat, co ty na to“, není autista
Nezávisle na tom, jestli točí, nebo netočí kolečky. ![]()
@Bábrdl píše:
Hm. Tak určité varovné znaky tam jsou.Vůbec neukazuje? Oční kontakt má alespoň s tebou, nebo vůbec? Rozumí mluvenému slovu, pokynům? Reaguje na své jméno?
Neukazuje vůbec prstem a nikdy neukazoval, oční kontakt letmý se mnou nebo lidma, které dobře zná, s ostatníma lidma a dětma se nebaví, ignoruje nebo se otočí na opačnou stranu. Mluvenému slovu rozumí, pokud jsou to velice jednoduché pokyny, složitější nechápe a začne se vztekat, když mi nerozumí, co po něm chci. A to ho musím několikrát vyzvat, aby mě vnímal. Na jméno slyší obdobně, občas volám několikrát a neotočí se, někdy se otočí už napodruhé nebo napotřetí.
@Anonymní píše:
Ještě mě u toho točení napadá že se i rád točí sám - je to několikrát za den kdy se prostě točí dokolečka…nevím no.. je toho dost ale zase si říkám že se chová celkem normálně.. jenže nemám s čím srovnávat a když se nad tím zamyslím tak je toho víc. Uvidíme jak to dopadne ale bojím se…
Autisté se rádi točí. Zdravé děti se taky rády točí. Já jsem se například točila tak ráda, že jsem si rozsekla bradu o hranu skleněného stolu (na což moje máma zareagovala tím, že jsem dostala na prdel, než se jelo do špitálu, holt jiná doba
)
Uvidíš, co doktoři. I kdyby to nedejbože autismus byl, autismu je řada druhů. Třeba aspíci jsou většinou vážně fajn ![]()
@Margery
A „používá někdy tvoje ruce“, když chce něčeho dosáhnout? Třeba vezme tvoji ruku a položí ji na kliku, když chce otevřít dveře? Když chce mls, vezme tě za ruku, odtáhne tě ke skříňce, kde mls je, možná vydá nějaký zvuk, ale neukáže na ni?
Pokud přijdete do místnosti, kde jsou lidé, podívá se na lidi, nebo je úplně ignoruje? (nejde o to, jestli s nimi chce jít do interakce, ale jestli se na ně podívá, lidi si to většinou neuvědomují, ale když třeba přijdeš do čekárny k doktorovy, automaticky se podíváš na všechny lidi, kteří tam jsou, autisté to nedělají, pro ně jsou lidi jako kusy nábytku)
@Margery Musím říct, že vidím jisté varovné znaky. Ale zároveň (POKUD si necyntám na mašli a nějaký problém tam vůbec je, což vážně být nemusí
) vidím i výrazně pozitivní momenty. Třeba to, že v takhle nízkém věku rozumí slovním pokynům, že reaguje (po upozornění) na jméno.
Ne, prostě se začne vztekat a já musím poznat, co zrovna potřebuje.
Pokud přijdeme do místnosti mezi lidi, tak se otočí ke mně a schová se, nebo přímo utíká pryč.
@Margery píše:
Ne, prostě se začne vztekat a já musím poznat, co zrovna potřebuje.Pokud přijdeme do místnosti mezi lidi, tak se otočí ke mně a schová se, nebo přímo utíká pryč.
A nějaké slabiky říká? „bababa, mamama“?
Víš, z toho, co píšeš je vlastně nejznepokojivější to neukazování a když někdo ukazuje jemu
A co napodobování? Paci paci, ukaž jak jsi veliký? Ty ukážeš, on zopakuje?
Rozumí třeba dej mi, pak mi podá to, co má zrovna v ruce nebo poblíž, rozumí lahev, ham (jídlo), jdeme se koupat, jdeme hají, jdeme ven, dej mi ruku, ne (což neznamená, že to akceptuje
) možná ještě něco, ale on hodně často ignoruje, tak je náročné to posoudit
Ještě mě u toho točení napadá že se i rád točí sám - je to několikrát za den kdy se prostě točí dokolečka…
nevím no.. je toho dost ale zase si říkám že se chová celkem normálně.. jenže nemám s čím srovnávat a když se nad tím zamyslím tak je toho víc. Uvidíme jak to dopadne ale bojím se…