Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Autismus u dívek
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
Anonymní
25.12.19 10:42
@Bábrdl píše:
Popiš prosím ty úkoly, co dcera dělala u psycholožky
Barvy, tvary, vkládačky. Vše zvládla na své věkové úrovni kromě toho „ukaž na obrázku“ (ukázala jen jednu věc z několika). Logopedka s ní dělala něco podobného a taky v tom problém nebyl. Její největší problém je prostě komunikace a s tím související afekty. Jinak žádné přehnané autistické projevy nemá. Dokonce i logopedka a dětský psycholog ve školce nám původně tvrdili, že o autismus se jednat nebude. Že spíš vývojová dysfázie. Já myslím, že má obojí. Jinak jsem si všimla, že se do diagnózy těchto malých dětí nikomu moc nechce. Že diagnózu stanoví až když vyloženě musí a jedním dechem dodávají, že to není nic 100%. Špatnou diagnózu dostal kdysi i můj příbuzný s DMO. Prý LMD. Když už konečně stanovili diagnózu správně, tak jeho prognóza byla, že nebude nikdy chodit a mluvit. No a on chodí a mluví normálně. Jen to nějakou dobu trvalo. Takže já beru doktory a psychology s rezervou. Teď jsme si našli psycholožku, která s autistickými dětmi pracuje, ne kvůli diagnostice, ale doufáme, že nás třeba trochu nasměruje a dá nějaké užitečné rady. Což hodně psychologů neumí.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.12.19 10:48
@Tarjei píše:
Proc mam pocit, ze Te desi ta mr a autismus tolik ne? Je to obrana proti realite typu " ona je jina ale bude genialni"? Nic ve zlym, ale autismus je kolikrat horsi nez cela mr.
Záleží samozřejmě na míře postižení. Prostě se nám nezdá, že by MR měla, když ji pozorujeme, jak si normálně hraje a o všechno se zajímá, ale samozřejmě (a to jsem psala!) to vyloučit nemůžeme. To ukážou až následující roky.
Jinak s tou genialitou - lol, opravdu si nemyslíme, že máme doma malého génia, To už bychom si asi všimli. Nám připadá, že neverbální inteligenci (vycházím hlavně ze hry) prokazuje normální, nikoliv nadprůměrnou. Pokud se časem prokáže, že MR opravdu má, tak se nedá nic dělat. Jen nám připadá trochu předčasné toto u tříletého dítěte diagnostikovat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.12.19 10:58
@ELIbeta píše:
Mam autistu kluka, ktery jeste v osmi letech byl v projevech na urovni dvouleteho ditete, rec i jine veci, podle ceho se posuzuje intelekt. Je mu sedmnact, prvni stupen chodil do bezne skoly s asistentem, druhy stupen specialka az do maturity (nezijeme v CR, maturita je uplne statni a pro vsechny stejna). Ve trech letech se neda usoudit nic, je to jako hadani z kristalove koule.
Sama jsem autistka (asperger, ale rozdil je v podstate jen v dobe nastupu reci, navic uz se tohle deleni nepouziva), diagnostikovana v dospelosti, u zen je tohle caste. U syna ve specialce je minimum holek, vlastne jsou tam jen ty, u kterych je autismus hodne zretelny vcetne nejakeho stupne MR.
A jak se syn za ty roky posunul? Jak moc dohnal to velké zpoždění?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.12.19 11:04
Ještě pro upřesnění. O té MR psycholožka při sdělování diagnózy vůbec nemluvila. Řekla, ať se nebojíme, že to vypadá jen na lehčí autismus. MR se objevilo až v papírech, které přišly poštou. Zaskočilo nás to, protože jsme na to nebyli připraveni a nebylo nám to nijak vysvětleno. Neměli jsme možnost se ptát atd. To vnímám jako velký problém, pokud se psycholog bojí diagnózu sdělit rodičům do očí. Já se tyto věci nechci dozvídat z nějakých anonymních papírů. Navíc říkala, že k ní můžeme chodit každé tři měsíce, ale do papírů napsala kontrola za půl roku. Napsala jsem na zdr. pojišťovnu, ať mi doporučí psychologa, který se na autismus specializuje. Paní byla velmi ochotná, 2× mi volala, poslala několik odkazů do emailu na psychology, kteří umí problematiku autismu a berou nové pacienty. Potvrdila mi, že je důležité najít někoho, kdo s těmito dětmi umí pracovat. Že hodně psychologů se specializuje na jiné diagnózy (třeba ADHD) a že chodit k těm nemá moc smysl. My byli před diagnózou ještě 2× u jiné psycholožky, která neposílá zprávy (nechce se jí), pouze dítě pozoruje a to je tak vše. Rady v podstatě žádné. Přínos takového sezení nulový. Akorát nám dala seznam speciálních školek. To si umím na internetu najít sama, kvůli tomu nemusím sedět několik hodin u psychologa. Povzbudit taky neuměla, měla jsem z toho všeho spíš depresi. Takže doufáme, že třetí psycholog splní naše očekávání.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.12.19 14:36
@warita píše:
Autistickych divek neni malo, ale spis je tezsi u nich autizmus diagnozovat, protoze neni az tak do oci bijici. Holcicky byvaji povetsinou vice prizpusobive a snazi se imitovat chovani, ktere se od nich ocekava. Nektere to zvladaji az tak bravurne, ze autizmus na nich nemusi byt na prvni pohled videt. Spis je maji lidi za podiviny nebo problematicke, ale ne za autisticke.Osobni zkusenost s vychovou autistickeho ditete nemam, moje dcera je nejspis normalni. Ja sama mam aspergera, takze spis bohate zkusenosti z prvni ruky. Ja ale narozdil od tve dcery mluvila jako vodopad a odplenkovana jsem byla uz na 1,5 letech.
U me vlastni dcerky jsem chvilku i premyslela, zda nebude autisticka, kolem toho jednoho roku jsem u ni pozorovala oproti vrstevnikum zvlastni chovani. Vubec se u nas neprojevila zadna separacni uzkost, do 18m mi nerikala „mama“, odmitala se pritulit a dokonce se jakekoliv fyzicke naklonosti branila. A tak vseobecne si me vubec nevsimala, nezajimala jsem ji, nechtela mi dat pusinku a pod. Byla jsem z toho spatna. Na 18m se to zacalo lepsit a ted je z ni normalni holcicka. Takze omlouvam se, ja autizmus u ditete nemusim resit, nepomuzu.
Díky. Já přemýšlím, že i já bych mohla mít nediagnostikovaný AS. Hodně věcí by na mě sedlo. Čím jsem starší, tím víc se u mě nějaké příznaky projevují. Tak nevím.
- Citovat
- Upravit
25.12.19 15:19
@Anonymní píše:
Záleží samozřejmě na míře postižení. Prostě se nám nezdá, že by MR měla, když ji pozorujeme, jak si normálně hraje a o všechno se zajímá, ale samozřejmě (a to jsem psala!) to vyloučit nemůžeme. To ukážou až následující roky.
Jinak s tou genialitou - lol, opravdu si nemyslíme, že máme doma malého génia, To už bychom si asi všimli. Nám připadá, že neverbální inteligenci (vycházím hlavně ze hry) prokazuje normální, nikoliv nadprůměrnou. Pokud se časem prokáže, že MR opravdu má, tak se nedá nic dělat. Jen nám připadá trochu předčasné toto u tříletého dítěte diagnostikovat.
Lmr se pozna cca v prvni tride treba podle toho, ze dite se zasekne v matematice. Pobere scitani do peti ale do desiti uz ne. Takze ano, ve trech letech je brzo, v tu dobu je videt smr a vic. Cim mirnejsi postizeni, tim. pozdejs vyplave. No pusobis hrozne racionalne a racionalne se vrhas na reseni problemu a hodne veris tomu, ze to zabira nejlip. A protoze do toho zjevne skaces s rozbehem, pusobi to na me jako strach z neceho…ale to je jen takovy pohled zvenci. Nic dulezityho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.19 21:09
@Anonymní píše:
No od toho nfa / vfa se teď trochu upouští. Ono to (většinou) nebývá až tak černobílé. Temple Grandin byla jako dítě určitě považována za nfa a dnes?? Ne, nemyslím si, že mám doma malou Temple, jen že toto je hrozně složité téma. Kromě toho někteří používají i výraz sfa.
Ano, běžné se používá nfa, sfa a vfa. Ale jako s každou psychiatrickou kategorizaci, po čase začne být prostě stigmatizujici a upouští se od ní.
Chtěla jsem ti jen nějak vyjádřit ten rozdíl mezi dítětem, které je "malý podivínek' a neverbálním autistou s mr.
Právě proto, že je autismus tak složitý problém, to to nikdo neřekne. V tomhle věku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.19 21:16
@Anonymní píše:
Barvy, tvary, vkládačky. Vše zvládla na své věkové úrovni kromě toho „ukaž na obrázku“ (ukázala jen jednu věc z několika). Logopedka s ní dělala něco podobného a taky v tom problém nebyl. Její největší problém je prostě komunikace a s tím související afekty. Jinak žádné přehnané autistické projevy nemá. Dokonce i logopedka a dětský psycholog ve školce nám původně tvrdili, že o autismus se jednat nebude. Že spíš vývojová dysfázie. Já myslím, že má obojí. Jinak jsem si všimla, že se do diagnózy těchto malých dětí nikomu moc nechce. Že diagnózu stanoví až když vyloženě musí a jedním dechem dodávají, že to není nic 100%. Špatnou diagnózu dostal kdysi i můj příbuzný s DMO. Prý LMD. Když už konečně stanovili diagnózu správně, tak jeho prognóza byla, že nebude nikdy chodit a mluvit. No a on chodí a mluví normálně. Jen to nějakou dobu trvalo. Takže já beru doktory a psychology s rezervou. Teď jsme si našli psycholožku, která s autistickými dětmi pracuje, ne kvůli diagnostice, ale doufáme, že nás třeba trochu nasměruje a dá nějaké užitečné rady. Což hodně psychologů neumí.
Barvy? Jakože umí barvy? Nebo dá správné barvy k sobě?
Je logické, že se nechce. Nechtějí dávat naději, nebo naopak člověka zdrtit, když vše může být jinak.
Fakt jsem viděla kluky, co ve třech letech nemluvili (jakože fakt nemluvili, ne ‚rika jen‘) minimálně komunikovali a v sedmi šli do školy jen s asistentem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.2.20 23:45
Ahoj, já mám na 99 % dceru s relativně dobře funkčním autismem a jsem velice zoufalá, že navzdory zcela typickým projevům nám to psychiatrička spíše vyvrací. Jako by byl autismus nějaký mor nebo krystalická hrůza, už jen vyslovení toho slova na A se musí zabránit.
Dítě do 11 měsíců celkem normální, ovšem nikdy nesnášelo mazlení, od 12 měsíců regres, v 18 měsících vysoké riziko dle screeningu. Zorientovali jsme se během pár týdnů (stačí pár videí na youtube a člověk pochopí, že autistická batolata se chovají všechna skoro stejně) a od té doby ji soustavně trénujeme, začala se socializovat, mazlit, ale stala se z ní taková ta otravná, příliš společenská autistka, co nutí všechny ostatní lidi, aby si s ní hráli. Špatně mluví, ale komunikuje tak, že nastavuje ruce (někdy i hlavu) jiné osoby do pozice, kterou potřebuje. Hra je velice stereotypní - snažíme se ji učit nové hry, z čehož má radost, ale sama nic nevymyslí… Kromě skládání věcí vedle sebe, přelévání vody atd. Místo očního kontaktu zcela učebnicově sleduje pusu. Od 21 měsíců s velkou slávou napodobuje činnosti, které odkoukala od jiných lidí, začala ukazovat vlastním prstem a ne držením prstu jiné osoby. Je moc šikovná a má potenciál se zlepšovat, ale to je také díky naší cílené podpoře.
Dle zjevně nezkušené psychiatričky je „na autismus moc společenská“, „dívá se na ni jako na člověka“ a prý že se nehodí malým dětem přišívat nějaké „nálepky“. Prostě zklamání na celé čáře, když člověk, který se živí dětskou psychiatrií, podporuje zažitou stigmatizaci autistů. Ještě nás čekají další vyšetření a docela se bojím, jaká úroveň české psychiatrie nás ještě potká.
Přitom čím více se o to zajímáme, tím spíš zjišťujeme, že tatínek dítěte je také vysoce funkční austista, vysokoškolák, špička ve svém oboru, jen lehce společensky neohrabaný, má spoustu zájmů, fenomenální paměť, přecitlivělý čich atd. Do dvou let nemluvil a nechtěl jíst. Sám připouští, že už mu to zapadá, proč si vždycky připadal, jakože ostatní jsou divní. No a ještě teď na stará kolena je schopen vyhrknout „hele, vláček“, kdykoliv spatří jedoucí vlak. 
- Citovat
- Upravit
2.2.20 08:45
@Anonymní píše:
Ahoj, já mám na 99 % dceru s relativně dobře funkčním autismem a jsem velice zoufalá, že navzdory zcela typickým projevům nám to psychiatrička spíše vyvrací. Jako by byl autismus nějaký mor nebo krystalická hrůza, už jen vyslovení toho slova na A se musí zabránit.Dítě do 11 měsíců celkem normální, ovšem nikdy nesnášelo mazlení, od 12 měsíců regres, v 18 měsících vysoké riziko dle screeningu. Zorientovali jsme se během pár týdnů (stačí pár videí na youtube a člověk pochopí, že autistická batolata se chovají všechna skoro stejně) a od té doby ji soustavně trénujeme, začala se socializovat, mazlit, ale stala se z ní taková ta otravná, příliš společenská autistka, co nutí všechny ostatní lidi, aby si s ní hráli. Špatně mluví, ale komunikuje tak, že nastavuje ruce (někdy i hlavu) jiné osoby do pozice, kterou potřebuje. Hra je velice stereotypní - snažíme se ji učit nové hry, z čehož má radost, ale sama nic nevymyslí… Kromě skládání věcí vedle sebe, přelévání vody atd. Místo očního kontaktu zcela učebnicově sleduje pusu. Od 21 měsíců s velkou slávou napodobuje činnosti, které odkoukala od jiných lidí, začala ukazovat vlastním prstem a ne držením prstu jiné osoby. Je moc šikovná a má potenciál se zlepšovat, ale to je také díky naší cílené podpoře.
Dle zjevně nezkušené psychiatričky je „na autismus moc společenská“, „dívá se na ni jako na člověka“ a prý že se nehodí malým dětem přišívat nějaké „nálepky“. Prostě zklamání na celé čáře, když člověk, který se živí dětskou psychiatrií, podporuje zažitou stigmatizaci autistů. Ještě nás čekají další vyšetření a docela se bojím, jaká úroveň české psychiatrie nás ještě potká.
Přitom čím více se o to zajímáme, tím spíš zjišťujeme, že tatínek dítěte je také vysoce funkční austista, vysokoškolák, špička ve svém oboru, jen lehce společensky neohrabaný, má spoustu zájmů, fenomenální paměť, přecitlivělý čich atd. Do dvou let nemluvil a nechtěl jíst. Sám připouští, že už mu to zapadá, proč si vždycky připadal, jakože ostatní jsou divní. No a ještě teď na stará kolena je schopen vyhrknout „hele, vláček“, kdykoliv spatří jedoucí vlak.
A kolik je dceri? Ono ty poruchy se projevuji v ranem veku podobne a kolikrat do urciteho veku neni jasne, jak to dopadne. Obzvlast tam, kde to dite je chytre. Potrebujete tu diagnozu autismu k necemu? U nas treba ve 4 letech neni jasne, jak to dopadne. Pracovat s ni preci muzete tak jako tak. Ty rady jsou vesmes podobne. Ja jsem tedy byla spokojena s klinickou psycholozkou. Psychiatr byla slepa ulicka. Chce to dostat se k nekomu vazne dobremu, proverenemu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.20 09:26
@Anonymní píše:
Ahoj, já mám na 99 % dceru s relativně dobře funkčním autismem a jsem velice zoufalá, že navzdory zcela typickým projevům nám to psychiatrička spíše vyvrací. Jako by byl autismus nějaký mor nebo krystalická hrůza, už jen vyslovení toho slova na A se musí zabránit.Dítě do 11 měsíců celkem normální, ovšem nikdy nesnášelo mazlení, od 12 měsíců regres, v 18 měsících vysoké riziko dle screeningu. Zorientovali jsme se během pár týdnů (stačí pár videí na youtube a člověk pochopí, že autistická batolata se chovají všechna skoro stejně) a od té doby ji soustavně trénujeme, začala se socializovat, mazlit, ale stala se z ní taková ta otravná, příliš společenská autistka, co nutí všechny ostatní lidi, aby si s ní hráli. Špatně mluví, ale komunikuje tak, že nastavuje ruce (někdy i hlavu) jiné osoby do pozice, kterou potřebuje. Hra je velice stereotypní - snažíme se ji učit nové hry, z čehož má radost, ale sama nic nevymyslí… Kromě skládání věcí vedle sebe, přelévání vody atd. Místo očního kontaktu zcela učebnicově sleduje pusu. Od 21 měsíců s velkou slávou napodobuje činnosti, které odkoukala od jiných lidí, začala ukazovat vlastním prstem a ne držením prstu jiné osoby. Je moc šikovná a má potenciál se zlepšovat, ale to je také díky naší cílené podpoře.
Dle zjevně nezkušené psychiatričky je „na autismus moc společenská“, „dívá se na ni jako na člověka“ a prý že se nehodí malým dětem přišívat nějaké „nálepky“. Prostě zklamání na celé čáře, když člověk, který se živí dětskou psychiatrií, podporuje zažitou stigmatizaci autistů. Ještě nás čekají další vyšetření a docela se bojím, jaká úroveň české psychiatrie nás ještě potká.
Přitom čím více se o to zajímáme, tím spíš zjišťujeme, že tatínek dítěte je také vysoce funkční austista, vysokoškolák, špička ve svém oboru, jen lehce společensky neohrabaný, má spoustu zájmů, fenomenální paměť, přecitlivělý čich atd. Do dvou let nemluvil a nechtěl jíst. Sám připouští, že už mu to zapadá, proč si vždycky připadal, jakože ostatní jsou divní. No a ještě teď na stará kolena je schopen vyhrknout „hele, vláček“, kdykoliv spatří jedoucí vlak.
nic ve zlem, ale mam pocit, ze se snazis dceru do te diagnozy nacpat, i kdyz ti odbornik rika opak. Moje dcera (3 roky plus) dodnes neukazuje prstem a autistu z ni nedelam. Z hodne veci vyrostla i bez naseho pricineni, mozna i tva dcera by se casem vyvinula v normalni holcicku. Nelamej veci pres koleno a dej tvemu diteti dychat a moznost se nornalne vyvijet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.20 11:17
U nas dost podne, dcera 3 roky nyni navsteva na neurologii a napsala susp autismus dětský, čekáme na klinickeho psy. Dcera vubec nemluvi, špatné porozumění, samostatná soběstačná, žádné záchvaty vzteku, horsí očni kontakt! Jsem zvedava, nastoupila do školky ale je zatim stale nemocna takze byla parkrat ale rikala ucitelka ze v pohodě, tak uvidime, co řekne psy! Delala jsem i dach test, vyšlo asi 13 odpovědi pozitivnich ale treba do 2,5 let si sledovala ručičky teď už vubec jakoby to zapomněla, zmizlo to, tak nevim! Mam se objednat pry do brna nebo do prahy! Poradi nekdo jak se postupuje? Dekuji chodiimw na logo a čekame na tu psychlogii
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.20 11:29
@Anonymní píše:
Barvy, tvary, vkládačky. Vše zvládla na své věkové úrovni kromě toho „ukaž na obrázku“ (ukázala jen jednu věc z několika). Logopedka s ní dělala něco podobného a taky v tom problém nebyl. Její největší problém je prostě komunikace a s tím související afekty. Jinak žádné přehnané autistické projevy nemá. Dokonce i logopedka a dětský psycholog ve školce nám původně tvrdili, že o autismus se jednat nebude. Že spíš vývojová dysfázie. Já myslím, že má obojí. Jinak jsem si všimla, že se do diagnózy těchto malých dětí nikomu moc nechce. Že diagnózu stanoví až když vyloženě musí a jedním dechem dodávají, že to není nic 100%. Špatnou diagnózu dostal kdysi i můj příbuzný s DMO. Prý LMD. Když už konečně stanovili diagnózu správně, tak jeho prognóza byla, že nebude nikdy chodit a mluvit. No a on chodí a mluví normálně. Jen to nějakou dobu trvalo. Takže já beru doktory a psychology s rezervou. Teď jsme si našli psycholožku, která s autistickými dětmi pracuje, ne kvůli diagnostice, ale doufáme, že nás třeba trochu nasměruje a dá nějaké užitečné rady. Což hodně psychologů neumí.
Jak naze prosim dopadli u té psychložky? Děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
