Autonehoda - co bude dál?

Napsat příspěvek
26531
15.2.17 10:49

Zajdi si za psychologem.
A prostě bude potřeba pořídit nové auto.
Víc k tomu asi není co říct. Děti do školy musí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Marie432875
15.2.17 10:51
@Anonymní píše:
Ahojte, v neděli jsem měla autonehodu, kterou jsem zavinila já. Jela jsem sama se všemi svými 4 dětmi, chvilka nepozornosti - otočila jsem se na dítě (já kráva) a vletěla jsem do betonového sloupu. Stalo se to uprostřed obce, jela jsem jen 40 km/h, takže žádná velká rychlost, ale stejně to byla šlupka jak blázen, auto úplně na odpis, sloup budou dělat nový. Skoro nic nám díky Bohu není, děti jen boule na hlavách a oděrky, nebo spáleniny od pásu. Já jsem potlučená celá, plus mám zlomenou ruku. Takže mi každý říká, že jsme to přece přežili, jsme relativně v pořádku, tak mám být vděčná, vzít si ponaučení a být v pohodě. Jenomže já jsem psychicky úplně na dně. A je to čím dál horší. Doléhá to na mě den ode dne víc, hrozné výčitky svědomí, co jsem to za matku, co jsem to za člověka, jak můžu být takhle nezodpovědná a nevěnovat se plně řízení, když vezu svoje děti. Mohla jsem je zabít :,( Jsem neskutečná kráva. Nikdy, nikdy jsem neměla dostat řidičák do rukou. Už jsem ho vyhodila do popelnice. Na nové auto stejně nemáme, jsme bez peněz, nikdo nám nepůjčí, teď ještě pokuta… Děti vozí do školy a školky manžel svým náklaďákem, který už ale také dosluhuje, a pak nevím co budeme dělat. Bydlíme na vesnici, kde není ani obchod, natož škola atd., autobusy tady skoro nejezdí, jak budou děti jezdit do školy? Je to všechno v prdeli. Zasloužila bych doživotí. Nemůžu se na sebe ani podívat. Stydím se za sebe. :,( :,( :,( Prosím o zachování anonymity, strašně se stydím :,( Nevím jak dál.

No asi tak - čistě racionálně - vyhodit řidičák snad muze byt i na pokutu, jestli se nepletu. Jestli to jeste jde, okamžitě ho vytahni. Jeho likvidaci nic nevyřešís, je to jen emotivní gesto na efekt.
No a ze auto je na odpis - to je blby. Ale jsou to jen plechy. Horší by bylo kdyby jste vy byli na odpis a auto OK. Ale - Vy jste cely. Bud za to rada. Klidne vyhledej psychiatra, obvodak ti da doporučení. Ted to proste musíte zvládnout bez auta, ale par tisíc na nove snad našetrite, ne? Za 30 tis. se uz da sehnat posouvadlo na nákupy a vozeni do školy. Opatruj se a opravdu bud rada za to ze jste OK. Je to pro tebe ponaučení. Ale neublizuj si jeste více tim ze se tak mrskas. To nic nevyřeší a tobe lépe nebude.

  • Nahlásit
  • Citovat
8089
15.2.17 10:52
@Anonymní píše: Řidičák teda radši vytáhnu, někam ho založím. Náhradní díly chce manžel rozprodávat, na to se určitě chystáme. Otázka jak moc nám to pomůže. Celý předek je sešrotovaný, takže moc toho na prodej nezůstalo… Jsem prostě debil.

Ale no ták, nemá smysl si to vyčítat, pak je to mnohem horší než to ve skutečnosti je. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
424
15.2.17 10:54

Jen pro tvou útěchu. Dělá to spousta matek - to, že se ohlíží na své děti při řízení. Dle mě jsou to nejnebezpečnější účastníci provozu ještě s mladýma klukama, kteří čerstvě dostali řidičák.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7663
15.2.17 10:56
@Anonymní píše:
Ahojte, v neděli jsem měla autonehodu, kterou jsem zavinila já. Jela jsem sama se všemi svými 4 dětmi, chvilka nepozornosti - otočila jsem se na dítě (já kráva) a vletěla jsem do betonového sloupu. Stalo se to uprostřed obce, jela jsem jen 40 km/h, takže žádná velká rychlost, ale stejně to byla šlupka jak blázen, auto úplně na odpis, sloup budou dělat nový. Skoro nic nám díky Bohu není, děti jen boule na hlavách a oděrky, nebo spáleniny od pásu. Já jsem potlučená celá, plus mám zlomenou ruku. Takže mi každý říká, že jsme to přece přežili, jsme relativně v pořádku, tak mám být vděčná, vzít si ponaučení a být v pohodě. Jenomže já jsem psychicky úplně na dně. A je to čím dál horší. Doléhá to na mě den ode dne víc, hrozné výčitky svědomí, co jsem to za matku, co jsem to za člověka, jak můžu být takhle nezodpovědná a nevěnovat se plně řízení, když vezu svoje děti. Mohla jsem je zabít :,( Jsem neskutečná kráva. Nikdy, nikdy jsem neměla dostat řidičák do rukou. Už jsem ho vyhodila do popelnice. Na nové auto stejně nemáme, jsme bez peněz, nikdo nám nepůjčí, teď ještě pokuta… Děti vozí do školy a školky manžel svým náklaďákem, který už ale také dosluhuje, a pak nevím co budeme dělat. Bydlíme na vesnici, kde není ani obchod, natož škola atd., autobusy tady skoro nejezdí, jak budou děti jezdit do školy? Je to všechno v prdeli. Zasloužila bych doživotí. Nemůžu se na sebe ani podívat. Stydím se za sebe. :,( :,( :,( Prosím o zachování anonymity, strašně se stydím :,( Nevím jak dál.

Jak jde jen o pár plechů, tak jde o hovn. o!!! Přežili jste, více méně ve zdraví, tak se seber, vylov ten řidičák, kterej budeš potřebovat a nech tom všemu čas. Taky jsem měla autonehodu a byla jsem z toho na dně, ale postupem času se to zlepšilo a po pár měs, co jsem všude jezdila busem, jsem zase sedla a jezdím normálně a už to hlavně vůbec neřeším.
Sloup vem čert. Hlavně, že jsi nenapálila do jinýho auta. ;) A neber si to tak. Každá!!! I ta sebedokonalejší, co bude tvrdit, že ona by se nikdy neohlídla na dítě, to dělá. ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
345
15.2.17 10:57

Meli jsme s muzem nehodu, kdyz mela dcerka 7 tydnu… ridil muz, chlap pred nama to zahamtl pred prechodem(znacka zarostla ve strome, prechod za horizontem) v 50ce…no pomohlo mu hned ridit.. mame dodavku a za 20tis nam znami „ufikl“ predek a navaril novy (zjednodusene..) vim presne ze osobak by nemel sanci (auto co jsme na bourali bylo na odpis)… co se tyce pokuty prisla nam az za pul roku ;) (stalo se to v srpnu a prisla na konci ledna)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1477
15.2.17 10:59

Já se taky občas kouknu na deti,. V Zimě jsem dostala hodiny, naštěstí jsme skončili v poli, kde nebyla skoro žádná škarpa. nikomu se nic nestalo. Bez auta na vsi bych taky nemohla být, prostě jsem se pobavila, že je potřeba dávat víc pozor. nevycitej si nic, nerezignuj, prostě to tak mělo být, nikomu se nic nestalo…Časem si to sedne.mam známou která po nehodě přestala mrazit a začala si až po 10 letech a nadávala, že měla sednout hned.nez se do toho po takové době dostávat

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
40144
15.2.17 10:59
@Xsvel píše:
Jen pro tvou útěchu. Dělá to spousta matek - to, že se ohlíží na své děti při řízení. Dle mě jsou to nejnebezpečnější účastníci provozu ještě s mladýma klukama, kteří čerstvě dostali řidičák.

Dělají to i chlapy. Do nás takhle jeden kdysi naboural.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.2.17 11:01

Děkuji za povzbuzení, snažím se být v pohodě, ale stačí se podívat z okna na to auto, nebo prostě jakákoliv připomínka toho co se stalo, a už to zase jede… Nemůžu si pomoct. Na auto se budeme snažit šetřit, snad někdy bude. Zatím to nějak zvládáme, vím, že mohlo být i hůř, že mám být ráda že jsme celí - to já jsem. Ale když si uvědomím, co všechno se mohlo stát dětem :,( Ten pocit bezmoci, když jsem se bála že to ještě začne hořet a vyhazovala děti ven na sníh… Jak strašně křičely. :,( Tohle přece normální matka svým dětem neudělá. Tak hrozně se za sebe stydím. :(

  • Nahlásit
  • Citovat
15.2.17 11:02

Důležité je, že se nic nestalo. Účastník dopravní nehody jsem byla 2×. Ani jednou jsem nebyla viník. Oba viníci se chovali jak hovada i po nehodě. Vždy jsem vezla malé dítě. Rovněž to přispělo k tomu, že hrozně nerada řídím, poněvadž ostatní ovlivnit nemohu. Ale vím, že musím.

Co bylo opravdu hrůza, že jsem se kdysi v zimě několikrát otočila v hodinách na triproude rychlostní silnici do proti směru. Měla jsem hrozné štěstí, že další auta jela později. Takže vsichni stihli dobrzdit. Byl tam hrozný chumel aut. Ale já pořád vidím jak na mě ta auta jedou, zadává se mi o tom a to je několik let co se to stalo. Jenže jezdit musím, kolikrát zatinam prsty do volantu a každá jízda mě dost vycerpava. Každá nehoda je hrůza.

Dej tomu čas, jinak to řeš. Stejně je teď auto rozbité, tak chvilku odpočívej. A pak uvidíš.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1468
15.2.17 11:05

Hlavne je to strašne čerstvé a bol to obrovský šok. Daj si trochu čas na rozhodnutia typu „už nikdy nebudem šoférovať“. Do nás v prosinci zozadu ťukol nepozorný šofér, nič hrozné sa nestalo, ale doteraz s desom pozerám do spätného zrkadla, či ten za nami dobrzdí. Teraz sa zameraj na to, ako fungovať bez auta a našetriť na nové, neutápaj sa v strachu a sebeobviňovaní. Kľudne si nechaj pomôcť psychológom, aby sa to nerozvinulo v niečo horšie. Drž sa :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6902
15.2.17 11:08

Buď ráda, že jsi to napálila jenom do sloupu a nikomu se nic vážného nestalo. Můj muž minulý měsíc takové štěstí neměl. Těsně před ním to protijedoucí auto najednou střihlo do protisměru (mladej blbec čuměl do mobilu), napálil to do něj přesně na levou stranu. Jemu se nic nestalo, ale můj muž skončil s těžkým vnitřním zraněním, marodit bude ještě hodně dlouho. Přišel k tomu jako slepej k houslím, do smrti bude muset užívat léky, kdy se bude moct vrátit ke své práci je zatím ve hvězdách… Pár let před důchodem mu ten frajírek obrátil život vzhůru nohama.
To, co se ti stalo ber jako poučení. A hlavně vytáhni ten řidičák z popelnice. Auto jsou jen plechy, vy jste zdraví, všechno ostatní se spraví.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8089
15.2.17 11:08
@Anonymní píše:
Děkuji za povzbuzení, snažím se být v pohodě, ale stačí se podívat z okna na to auto, nebo prostě jakákoliv připomínka toho co se stalo, a už to zase jede… Nemůžu si pomoct. Na auto se budeme snažit šetřit, snad někdy bude. Zatím to nějak zvládáme, vím, že mohlo být i hůř, že mám být ráda že jsme celí - to já jsem. Ale když si uvědomím, co všechno se mohlo stát dětem :,( Ten pocit bezmoci, když jsem se bála že to ještě začne hořet a vyhazovala děti ven na sníh… Jak strašně křičely. :,( Tohle přece normální matka svým dětem neudělá. Tak hrozně se za sebe stydím. :(

Vyhledej pomoc psychologa, deptat se takovýma myšlenkama ti vůbec nepomůže.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
442
15.2.17 11:09

Jezisi, promin, ale ty delas jako kdyby ti vyhorel barak, umrela cela rodina a mela si nevylecitelnou nemoc! Jen si nabourala auto! A nic se vam nestalo, tak za to bud rada, vem si ponauceni, ze se priste nemas otacet a srovnej se. Zajdi si na jedno sezeni za terapeutem on te uklidni a bude to lepsi.Na auto si muzete vzit pujcku (v bance) aby to nebyla najednou takova palka a budete splacet po malych castkach.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.2.17 11:09

Ale je mi jasné, že nejsem jediná, co se při řízení na děti otáčí. O to víc se ale teď bojím, když si uvedomím, jaká vteřinka nepozornosti stačila k něčemu takovému, tak co kdyby se stalo něco horšího? Vůbec si to nedokážu představit. Do té události jsem žila s vírou, že šance, že se něco takového stane, je malá, že prostě určitě bezpečně dojedeme, ani by mě nenapadlo že se něco může stát. Vždyť všichni jezdí a nebojí se, tak proč já bych se měla bát. A teď jsem vyklepaná jak ratlík, když mi došlo, jak je na silnicích nebezpečno a že už jsme tady taky nemuseli být.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama