Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Řidičák rozhodně vytáhni. Ještě ho budeš potřebovat. Věř mi. Já totiž zažila to samé. Vezla jsem dceru, když jí byl necelý rok, ohlédla jsem se na ní, sjela ze silnice a auto se převrátilo na střechu. Strašný. Naštěstí se nám nic nestalo, ale auto bylo na odpis. Ale co se dalo, jsme prodali a hodilo to skoro dvacet tisíc. Začala jsem jezdit asi měsíc po nehodě, protože jsem neměla na vybranou. A byla jsem z toho strašně vyklepaná.
Takže neboj, budeš zase řídit. Ale moc dlouho s tím neotálej. A pokud jsi na tom psychicky hodně špatně, tak zkus toho psychologa.
@Anonymní píše:
Ale je mi jasné, že nejsem jediná, co se při řízení na děti otáčí. O to víc se ale teď bojím, když si uvedomím, jaká vteřinka nepozornosti stačila k něčemu takovému, tak co kdyby se stalo něco horšího? Vůbec si to nedokážu představit. Do té události jsem žila s vírou, že šance, že se něco takového stane, je malá, že prostě určitě bezpečně dojedeme, ani by mě nenapadlo že se něco může stát. Vždyť všichni jezdí a nebojí se, tak proč já bych se měla bát. A teď jsem vyklepaná jak ratlík, když mi došlo, jak je na silnicích nebezpečno a že už jsme tady taky nemuseli být.
Tak to se obávám, že od teď by jsi nesměla vylézt z baráku. Co když by tě náhodou srazilo auto? Děti zamknout doma a pro jistotu nepouštět ani na zahradu… Co kdyby na ně třeba spadlo letadlo ![]()
Prosímtě uklidně se, dej tomu čas. Časem získáš odstup i nadhled. Vrak odtáhněte na vrakáč ať se na to nemusíš dívat a stále ti to nepřipomíná.
Chápu tvoje obavy. Nás „sestřelil“ jiný osobák, otočilo se nám auto 3× přes střechu, letěli jsme po stráni. Ale vyšli jsme všichni živí - asi nejhůř jsem to nesla u dcery, která měla zlomenou klíční kost, o pás autosedačky. Ale Bohu díky za to, že jenom tak, kdyby připoutaná nebyla, asi by vylítla z auta. Samozřejmě my několik stehů různě po těle - hlava, zlomená čelist, já těhotná. Tenkrát mi někdo poradil skvělou věc - začni co nejdřív řídit. Moje první reakce byli - no to v žádným případě. Už nikdy nesednu za volant, nikdy neposadím dítě do auta a podobně. Ale fakt mi to pomohlo, první jízda byla asi 10 km v hodině a šílela jsem strachy, kdykoliv se ke mě přiblížilo jiné auto. Ale zvládla jsem to, trvalo mi to asi rok, než jsem se zase rozjezdila víc, ale věděla jsem, že jezdit musím. Dneska řídím denně několik hodin
. To co se ti stalo se stát může, buď ráda že jste všichni v pořádku, auto je kus plechu, vím že je to finanční rána, ale uvidíš že to půjde. Domluv si s někým komu věříš jízdy a začni s ním co nejdřív jezdit, ať v sobě dál nezafixováváš ten strach.
@Anonymní píše:
Díky všem i za vaše zkušenosti. Hned mi je trošku líp.
To bude dobrý uvidíš, ber to tak že se to prostě stalo a nejde to vrátit, jste všichni ok a ostatní vem čert. Auto je jen auto to se dá časem nahradit. Takže hlavu vzhůru, zase bude dobře. ![]()
Vytáhnout řidičák z popelnice, a začít hned jak to půjde opět řídit
bude to dobré ![]()
Ahoj, to co se ti stalo je hrozné, ale myslím, že jsi dopadla ještě hodně dobře. Jste všichni zdraví a ty si trefila jen strom a ne jiného účastníka provozu. Přítel takhle nedal přednost při odbočování a zabil člověka. Stálo ho to řidičák, práci a připravilo ho to o velký životní sen. A těch peněz… za odškodné a právníka. To jsou statisíce, teď už bohužel víc jak milion a půl. pojišťovna se ho rozhodla sedřít z kůže. Mladého pracovitého člověka se snem pomáhat druhým za mizerný peníz, kterému bohužel půl vteřina za volantem převrátila život vzhůru nohama.
Jste zdraví a v pořádku, ty navíc s životní lekcí. Všechno bude za chvilku v pohodě, držím palce ![]()
Prosím zanechat anonym, jinak smazat, přecejen to jsou velmi citlivé informace o druhé osobě
Přestaň se tak hrozně obviňovat a nadávat si
Věřím, že to musel být hrozný zážitek, ale proboha jsi jen člověk. Každý někdy udělal nějakou chybu, stačí chvilka nepozornosti, nejsi přece robot
Důležité je že se tobě ani dětem nic nestalo. Řidičák vytáhni a někam schovej, ještě se bude hodit. Kupte s manželem nějakou ojetinu, ať může manžel jezdit do práce a vozit děcka. Ty si zajdi k psychologovi a prober to s ním. Uvidíš, bude zase líp ![]()