Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Babička bez baterek
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
VERONIKA
23.6.10 21:48
Obejměte malošky a hned na všechny problémy zapomenete 
Já když nááááhodou potkám tchýni a začnu na ni nadávat (bez toho se neobejdu, musím vždycky upustit páru abych ji nemusela hned praštit) tak mi kamarádka vždycky řekne - víš od čeho je slovo tchýně? Tchýně je od slova tchoř a svině 
a hned je mi líp 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.6.10 22:11
Nechci se vytahovat, ale moje tchýně strčí ty vaše v blbosti do kapsy. 
Co nám dělala, to je na román, ale kdo by chtěl takovej marast číst, že…
Lenulno, hoď ji za hlavu, čím dřív, tím líp. Já se kvůli té svojí trápila 6 let a poslední rok už na to dlabu. Stejně to nemá cenu. Manžel je její jediný syn a děcka jediná dvě vnoučata. Je rozvedená (pochopitelně), takže úplně sama. A stejně se s námi nestýká, nechápu to. A ani nechci, už se nás natrápila dost a taky se jí málem podařilo nás rozeštvat.
Ne, tahle dáma mi nesmí přes práh, i kdyby přišla, jako že nepřijde. Rozkmotřila se s námi už 3×, 2× beze slova vysvětlení nebo dokonce omluvy se s námi začala opět stýkat. Takže teď toho máme všichni tak akorát dost. Blbé je, že malý se na ni ptá, protože si ji pamatuje. Malá naštěstí ne.
Raději nepřihlášená Lucie
- Citovat
- Upravit
VERONIKA
23.6.10 22:15
Lucko, fakt je tvůj jedináček 
Jako bych četla o té mojí eeeehm tchýni
Malý si ji naštěstí nepamatuje, manžel zž ji nechce ani vidět a tak máme konečně po letech klííííííd 
Luci, no schálně - moje tchýně nás vyhodila z baráku, který jsme rekonstruovali (bohužel k přepisu už nedošlo) s 3měs. miminkem 
Co tvoje?
- Citovat
- Upravit
VERONIKA
23.6.10 22:18
No nic, jdu spát - snáááď z této diskuze nebudu mít noční můry
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.6.10 22:54
VERONIKA píše:
Lucko, fakt je tvůj jedináček
Jako bych četla o té mojí eeeehm tchýniMalý si ji naštěstí nepamatuje, manžel zž ji nechce ani vidět a tak máme konečně po letech klííííííd
Luci, no schálně - moje tchýně nás vyhodila z baráku, který jsme rekonstruovali (bohužel k přepisu už nedošlo) s 3měs. miminkem
Co tvoje?
Strašný. Udělalo se mi zle. Tak to je aspoň kalibr. Naštěstí tohle u nás nebylo, ani nemohlo, protože bych s ní nikdy pod jednu střechu nešla, a to nás lákala, jak si máme spravit její chalupu nebo vyměnit s ní byt. Ale asi vím, proč jsem si ji nikdy nepřipustila k tělu, nechci být hnusná, ale myslím, že by něčeho takového nebyla neschopná… U nás bylo 100× nic umořilo osla.
Ona je takový ten člověk, jak ví všechno nejlíp, všechno zažila, ostatní jsou blbci. Pomlouvání, šíření nepravd, scénečky, jak jí všichni ubližujou. Zní to tak nijak, všedně, ale fakt nám zatápěla, tvrdila manželovi, jak někoho mám, u příbuzných o nás vykládala všechno možné, to se dozvídáme až teď.
Když se narodil syn, ona chtěla Vítka, my jsme dali jiné (nezvyklé) jméno. Takže ona se ptá: „Tak máme Vítečka?“ a manžel: „Ne, Bonifáce.“ (to je příklad). 20 vteřin hrobového ticha a pak dotaz: „A jak mu budeme říkat?“ Řekla jsem jí, že jeho jménem, tak to jsem zase byla drzá. U příbuzných pak řešila, jak je to otřesné jméno a že neví, jestli bude mít malého ráda.
Na návštěvě u manželova bratrance za nás rozhodovala, co si dáme (alkohol ne). Pak tam ventilovala, že už musíme jet, abychom mohli umývat okna. Měla totiž naše klíče a neustále nám tam šmejdila. Když jsem např. na pár dní odjela, našla jsem po návratu ostentativně vypraná manželova trika, která zašpinil za tu dobu, co jsem byla pryč. Strašná hospodyně, že. Bez dovolení tam lezla pod záminkou, že nosí jídlo. Manžel nechtěl vyměnit zámek ani jí klíče odebrat, takže špiclování trvalo do našeho odstěhování.
Po té její akci s okny jsem se jenom zeptala, co to mělo být, a nebavila se se mnou rok a půl. Jakmile se dozvěděla, že jsem těhotná, otočila o 180 stupňů a věnovala mi příkladnou péči. Připadala jsem si jako inkubátor. Pak se to stalo znovu u druhého těhotenství, nebavila se a opět ten obrat, málem mě trefil šlak! Teď se s námi nebaví potřetí (ukončila to 5 sms plnými nejhustějších nadávek) a taky naposledy. Manžel už ji nechce vidět, takže aspoň to máme, Veru, společné. Gratuluji i vám k tomuto rozhodnutí!
Jednou spálila chlapečka horkým jídlem před mýma očima a pak psala mail manželovi, že jsem ho spálila já a na ni to svedla (manžel se to dozvěděl od ní, protože proč bych to před ním ventilovala?) a navrhovala mu, ať si vezme synka do péče on, že já jsem špatná máma.
Psala maily, že se o něho nestaráme a že ho nemáme rádi a že by se o nás měla zajímat sociálka. To napíše vlastní matka a babička!
Malého si brala do kočárku, jen když jsem u toho nebyla, manžel jí ho musel vozit ven a zase si pro něho přijít.
Atd. atd., tohle jsou útržky, co si matně vybavuju, protože se jí fakt nechci zabývat. Bylo to peklo, brečívala jsem jak malá a hlavně jsme se fakt málem rozešli, protože jsem nechápala, že jí to manžel žere. Pak jsme konečně pochopili, že se musíme spojit my dva a ne abych já stála proti ní i ve finále proti manželovi. Teď asi půl roku mám pocit, že jsme fakt šťastní.
Jediné, co mě mrzí, je, že jí je pomoci (psychiatr apod.), ale ona si nikdy nepřizná problém, takže to je neschůdné. Takže řešení je, ale vlastně není.
Je mi jí svým způsobem líto a vždy si na ni vzpomenu při čtení deníčků, protože ztratila miminko ve 20tt. Ale už jí nedojde, že díky svému chování ztrácí i další blízké - manžela, syna, vnoučky, kamarádky…
- Citovat
- Upravit
24.6.10 09:19
děkuji, děkuji, děkuji. 
Ta moje je ještě zatím zlatá. Otevřely jste mi všechny oči. 
Dlabu na ni. Sice mi to bude asi ještě chvilku trvat, ale určitě se dám brzy dohromady. Děkujiiiiiiii
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.10 12:58
LucaLuca jakoby jsi psala o mé matce. Taky je tak strašně zákeřná. Sice ji mám každodenně na očích a každý den mě otravuje život, ale nezbývá mi nic jiného než doufat, že jednou bude líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.6.10 22:18
LucaLuca píše:
No tak za tento román se fakt omlouvám.
No nechtěla jsem to samozřejmě poslat pod svým nickem, ale možnost smazání příspěvku nevidím. No nevadí.
Liduš, taky krutý, vlastní máma…
Lenulna, tak vidíš. 
Prostě dlab na to, nezměníš ji a jen by ses trápila.
Lucie
- Citovat
- Upravit
24.6.10 22:45
LucaLucakrutý, ale mám svého skvělého manžela a užasnou dcerku, která září jak sluníčko a to mi dodává naději a odvahu jít dál. Sice občas na dcerku přenesu své obavy a nervozitu 
, ale rychle to vždycky odezní. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.10 08:12
Asi si nevybereš. Moje tchýně má vnoučat 5. Jenom díky tomu, že mi bydlíme snima v baráku, tak se zajímá, o ty ostatní nemá zájem. Jsem tu už 8 rok a nikdy si je nevzala třeba na prázdniny. No a co se týče těch mých děcek. Jojo, pohlídá, ale pak se chová, jak kdybys jí musela být za to vděčná. S kočárkem nebo stim staršim si hraje, jenom když má tu svou náladu. Jakmile má blbou, tak to máš vidět- prostě síla. To dítě to vidí a pamatuje si, takže kolikrát kluk byl na ní hnusnej a ona se pak divý. Třeba se to časem u tebe zlepší. U nás už né. Ono je to člověku moc líto, když vidí, že to někde jinde funguje nebo alespoň trochu je to lepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.10 20:57
Holky, Otakárek mi tu dnes plakal, že je mu smutno po babičce. Jo, po té, co jsem tady popsala… Tohle jí mám fakt za zlé, že si ho napřed bere k sobě 
a pak ze dne na den se rozkmotří a jak mu to mám vysvětlovat???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
