Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám problém - TCHÁNA
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
6.6.10 19:32
Mám problém - TCHÁNA
Ahoj všem,
chtěla bych se podělit o svůj problém a požádat o radu, jak tuto zapeklitou situaci řešit…
Tak jak většina žen řeší tchýni, tak já řeším vztah s tchánem… 
Přítel je fajn, tolerantní, má samozřejmě své chyby, ale vcelku jsme si myslím jako lidé hodně sedli, máme spoustu společného a teď čekáme i prvního potomka. Velký problém je jeho otec, který je totální despota, který neuznává nikoho, než sebe a je zvyklý, že se mu celý život jeho žena i syn naprosto podřizují. Přítel mi to vysvětlil tak, že aby s otcem vůbec mohli nějak existovat, tak se zkrátka naučili fungovat tak nějak podle něj, zbytečně neodporovat a v tichosti si některé věci dělat po svém…takže je spousta věcí, o který jeho otec ani neví, třeba, že si jeho syn koupil byt a podovně… Starší syn - bratr mého přítele, je černá ovce rodiny, protože není ochoten se podřizovat a nárokuje si mít vlastní život a žít ho podle sebe.
Teď k problému, přtel má taky svůj život, náročnou práci, teď svojí rodinu - tedy mne a mimi, ale jeho otec ho neustále úkoluje a organizuje mu život, takže máme jasně daný program na víkend, každý den se přítel musí zastavit „doma“ a vlastně řeší veškreé problémy svého otce.
Mnohokrát jsem zkusila příteli vysvětlit, že je jasné, že na mne a náš společný život už mu jaksi nezbývá dost sil, protože „žije s otcem“ Ale vždy se to otočilo proti mně, že nemám jeho tátu ráda a že on más rodiči hezký vztah, tak o co mi jde… 
Prosím, poraďte, jak se v takovéto situaci zachovat, tak, aby přítel pochopil, že jeho otec je sobec a usurpátor a chtěl to nějak řešit a ne zůstat jen ve vleku svého otce. Už si i párkrát povzdechl, že ho otec furt jen úkoluje, ale změna zatím žádná… 
Mám šanci já sama nebo je jediným řešením nějakým způsobem ho dotahnout do nějaké poradny?
Předem moc a moc děkuji za jakékoliv reakce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.6.10 20:09
Běž na rodinné konstelace. Můžeš i sama, kdyby se ti povedlo ho namotivovat a vzít s sebou, tak taky dobrý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.10 20:47
Hesi, moc ti přeju štěstí, ale obávám se, že to budeš mít těžší. On tě nepochopí. Děti milují své rodiče, byť tyrany..a spíš o to víc.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.10 21:33
Radím dupnout si dokud ještě malé není na světě. Pak Ti o to víc bude vadit, že přítel věčně někde trajdá (tím myslím dělá pomocnou sílu otci) a netráví čas s Váma. Prostě když otec nadhodí, že tehdy a tehdy něco potřebuje, tak klidně před ním říct, něco v tom smyslu - ale miláčku to už máme to a ona a na jeho otce se obrátit tím způsobem pane xy (nebo jak ho oslovuješ) nepočká to do …
A co tak vím, tak tyhle despotové byvají s věkem horší a horší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.6.10 21:49
Ahoj Hesi, já měla podobný problém, jenže se jednalo o manželovu maminku! Dlouho jsem to přecházela a dělala jakoby nic, ale nakonec jsem mu řekla co si o tom myslím a bylo to! Jeho matka už taky nakonec pochopila že nad námi nic nezmůže a že každý má svůj život.Sice nadále bydlíme s nima v jednom baráčku, ale už se tu nasolila určitá pravidla a jeto! Ted sice trochu prská tchám, že by manžel mohl taky něco udělat pro něj, ale manžel už ví, že se vděku stejně nedočká a tak si dělá co zrovna potřebuje. Kdyby jsem si to mohli finančně dovolit už by jsme byli dávno pryč, ale to by asi baráček lehl, protože by tu nikdo už nic neudělal. Nejlepší by asi bylo, kdyby jste se odstěhovali! Ale jestli jsem to dobře pochopila, tak manžel chce zůstat u tatínka?! Asi to budeš mít hodně težký, ale nevzdávej to, třeba až se mimi narodí, tak to manžela změní!!! Budu držet pěstičky, aby se to povedlo podle Tvých představ!
- Citovat
- Upravit
6.6.10 22:17
Hesinko, a ma tchan jeste manzelku ?
Ja jsem mela tchana hodne podobneho, ale moje tchyne (moc hodna zenska) to proste vsechno filtrovala, abysme meli s manzelem pokoj - coz jsem ovsem pochopila, az po jeji smrti
Co se potom delo ze strany tchana, bylo neco prisernyho, ani se mi nechce to uz vypisovat, ale nepotesim Te, nezmenil se uz. Leda tak k horsimu, byl i zlej a tak. Prezil tchyni o 4 roky, a byly to hrozny 4 roky.
Ja myslim, ze se moc nezmeni. Preju Ti pevny nervy, poustej ho jednim uchem tam a druhym ven, a zkus si problemy jim zpusobene moc do sveho zivota nepoustet.
Jde to tezko, ja vim......
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.10 13:06
Ahojky,
díky moc za reakce…
Aghato - co jsou rodinné konstelace? zkusím najít v googlu, ale nějaké bližší info? Moc děkuji
Ave - jojo, máš pravdu, taky se snažím řešit to už teď, zjistila jsem, že otec přítele úkoluje na několik týdnů dopředu, tak to taky zkusím… 
Jinak pro vaši představu holčiny, měli jsme s otcem konflikt, tedy já a on, když mi začal vykládat, že jeho žena zvládla dva porody úplně sama, bez přítomnosti nějaké blízké osoby, tak ať přestanu hysterčit - chtěla jsem, aby si přítel zařídil v práci, aby nemusel na služební cesty mimo Prahu v době, kdy máme termín porodu… 
Tak jsem mu slušně odpověděla, že ale mně je jedno, jak to zvládal někdo jiný a že já tu možnost, mít někoho blízkého s sebou chci využít…no, to jsem si dovolila řekl mi, že bych měla taky někdy přestat myslet jen na sebe, že kdyby byl každý jako já, tak budeme na ulicích překračovat mrtvoly… 
chápete to? Tohle řekne těhuli, která má pár týdnů před porodem… jsem to normálně neustála a šla jsem brečet vedle do pokoje. Přítel byl na straně otce a vůbec nechápal, co se mi nelíbilo…
je fakt, že otec přítele dost často uráží a nemluví o něm hezky, jako že je poserka a neschopnej a přítel se nebrání, jen mlčí, kouká stranou a počká, až to otce přejde… děsné
A maminka, jediné, co na to řekne je: „no, to je holt náš tatínek…“
Takže jsem příteli řekla, že teď prostě nemám na to, abych se s jeho ridiči vídala, protože bych se s jeho otcem prostě hádala, protože mi vadí, jak se k němu i ke mně chová. Přítel to zatím akceptuje a nenutí mne. Ale za otcem domů chodí a samozřejmě se od něj nadále nechává úkolovat. Jo a nebydlíme s jeho rodiči v jednom domě, jen přítel cestou z práce nejdřív jede k rodičům a teprve pak za mnou, domů…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.10 13:18
Nakukovatelko - jak už jsem psala, tchán manželku má, ale zachází s ní stejně jako s přítele, je k ní protivný, vzteklý, vulgární, kritizuje ji, poroučí jí a ona poslouchá. Ona je taková jednodušší a sama mi několikrát řekla, že ona je se svým živote, spokojená, protože se nikdy o nic nemusela starat, nikdy nemusela chodit do práce, vždycky všechno zařídil tatínek… 
Ona jen vaří a stará se o úklid domácnosti.
Takže od tchýně žádná filtrace moc nehrozí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
8.6.10 11:10
Hesinko, ja bych zacala ukolovat manzela a to tak, ze prvni je obstarat tebe a pak muze obstaravat tchana. Neco jineho je, pokud by byl tchan nemohouci nebo nesobestacny…
Takze bude vedro, ty par dni pred porodem - z prace nakup vody apod., ja to tehotna tahat nebudu a hezky je privez domu. Taky bych mu nastinila, ze pokud po praci poleti k tchanovi, tak ze treba neuvidi koupani mimca apod. a ze mu tohle tolerovat nehodlas. Jednou jste rodina vy a tchan je az na dalsim miste - jak se rika - blizsi kosile nez kabat.
U nas taky tchan mel tendenci ukolovat manzela, jenze ten se nenechal. Pak to zacalo i vydiranim typu - zapomnel jsem si doma leky - privez mi je. Leky nebyly nezbytne nutne. To, ze ma s sebou tchyni, ktera je pojizdna, neresil - pac ta by mu dala a hnala by ho…Naposledy to gradovalo, ze ho bolelo koleno, tak volal manzelovi at dalsi tyden prijede posekat travu. Kdyz manzel nastinil, ze na vikend jedem pryc, tak mu praskl s telefonem. Pak mu manzel rekl, at laskave poseka tchyne - jestli si za 40 zivota syna nevsiml, ze ma travni pylovou alergii a ze u nas sekam vyhradne ja a to mame vetsi pozemek a tezsi sekacku. Od te doby je relativne klid, ovsem na jak dlouho…
- Citovat
- Upravit
8.6.10 11:26
Hani, díky moc za reakci a příspěvek 
no, asi budu muset najet na úkolování, ale je to pro mne nadlidský úkol, protože jsem doteď byla hodně samostatná, víš taková ta nezávislá emancipovaná žena, co nikoho nepotřebuje a se vším si poradí Myslím, že to byla veeeeliká chyba. Do posledního dne, co jsem mohla, tak jsem chodila do práce, to víš, měla jsem vlastní služební auto, takže jsem se ov šechno doma postarala, teplá večeře taky byla každý den, žijeme s přítelem v mém domě, který jsem já sama nechala postavit a kompletně financovala - ještě teď v těhotenství jsem nechávala dělat nějaké úpravy a samozřejmě jsem je zaplatila sama, ze svých úspor… Myslím, že jsem spoustu věci udělala špatně, takže teprve teď vlastně „tlačím“ přítele - nejsme ani manželé - do úplně nové role ochránce své přítelkyně…
A pro mě je tahle role taky úplně nová a těžká, protože jsem zvyklá se o sebe starat od svých 18let, co jsem odešla z domova a NEUMÍM si moc říkat o pomoc a strašně je mi nepříjemné, že jsem teď závislá…
Ale asi budu muset kvuli sobě a hlavně kvuli miminku fakt překročit svůj vlastní stín a začít zdůrazňovat, jak moc přítele doma potřebujeme…jen doufám, že on to pochopí - zatím jsem ho tím totiž vžycky spíš zaskočila, například, když jsem mu řekla, že se necítím na to, abych ve 38TT jela autem přes celou Prahu…
Každopádně díky moc ještě jednou za postřehy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
8.6.10 11:42
Hesinko to znam. Pro mne bylo nejhorsi kdyz jsem u prvni dcery po vyplaceni materske spadla na rodicak tenkrat 3.600,– a musela si zacit rikat manzelovi o penize. Na to jsem nebyla zvykla, predtim jsme oba pracovali, kazdy meli svuj ucet a jeden spolecny - kam jsme rovnym dilem posilali penize na vydaje kolem domacnosti…
Takze ja radim, byt za heknu 
ac to osobne nesnasim, taky jsem pracovala u obou deti do sesti tydnu pred porodem, nez jsem oficialne nastoupila na MD - ostatne ted pri tom pocasi a par dni pred porodem mas na to narok…a po porodu jakbysmet…
- Citovat
- Upravit
8.6.10 11:53
Hesi, přesně takového chlapa jsem měl v minulém bydlišti v paneláku nad sebou, říkalo se mu „Jožo papiňák“ - očas prostě bouchnul. Vím, že tady pomůže jediná věc. Zachovat ledový klid. Vyslechnout, pokývat hlavou a udělat podle sebe. Rozhodující osoba v tom celém je tvůj manžel. Pokud on se dokáže vzepřít (bez vztekání…) otcovu tlaku, máte vyhráno. Aspoň částečně. Pokud dokážete jeho výlevy ignorovat a necháte ho jemu samému, třeba pochopí, že jste dospělí a máte svůj život. A pokud nepochopí, asi vás čeká „obrana vlastního teritoria“… Ale jak jsem napsal, klíčovou osobou je asi tvůj manžel. Záleží na tom, co on na to řekne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.6.10 16:02
Hesinko - to je děs..
Ale z tvého vyprávění jsem spíše napružená na tvého muže mamánka ( či tatánka), který tak nechutně vysí na rodičích, než na cholerického zamindrákovaného tchána, který ti ve finále může být ukradený..
To ,že tvůj muž a budoucí tatínek nevidí problém ve svém chování je alarmující.. Neřeš tchána, řeš muže..
držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.10 18:58
Ahoj, tak v téhle situaci jsem také byla tři roky Jediný rozdíl byl v tom, že my rodinu neměli a podle jeho by jsme její plánování měli i na dlouho odložit, protože do toho všeho - jak se choval jeho otec - přesně jak popisuješ, až na to, že on byl velice laskavý ( manipulátor ) a o to horší jsem byla, když se mi nelíbilo organizovat si čas podle něho a jeho přání, měl i sestru, která je „samoživitelka“ ( manžel podnikatel, platil všechno, staral se o ní i o kluky, ale nemohl s ní být, což chápu ) se dvěma klukama - prostě chudina… 
by on se nestíhal starat o synovce, tatíčka a nedej bože, kdybych potřebovala něco já… 
natož naše dítě…
úžasný skoro tchán - krom toho, že u něj partner byl také každý den, organizoval nám společné víkendy na chalupě, mi radil jak mám co prát, co synáčkovi vařit a dělat mu svačinky, také dokázal třeba šestkrát za večer zavolat co děláme ( a to vážně každý den )… do toho sestřička, která bez chlapa jak bez ruky - nedokázala si přitlouct ani hřebík a když už jo, tak to všem hned musela zavolat - jak je geniální… 
Asi to zní dost zmateně, ale když si na rodinku ještě vzpomenu, naskakuje mi husí kůže. Upřímně, jsem ráda že jsem si našla normálního chlapa, který nejni závislí na rodičích a dokáže jim říct NE. A ani trochu ti situaci nezávidím, protože tohle nejni řešitelné, nebo já jsem to alespoň nezvládla.
- Citovat
- Upravit
Kika123
11.8.10 13:32
To samé v bledě modrém
Ahoj, píšu s velkým zpožděním, tak nevím, jestli si to vůbec přečteš. Mám doma to samé v bledě modrém. Můj manžel je tatánek, ne mamánek, ale tatánek. O mém tchánovi se v domě hovoří se slzičkou v oku jako o TATÍNKOVI a ne jinak, tatínek to, tatínek ono…Můj manžel má 35 let a tvrdí mi, že se musí ještě od otce učit (myslím, že v jeho věku by už měl manžel učit otce), a tak spolu tráví každou volnou chvilku, kdy jeden druhému asistují i u úplných ptákovin a já se na ně dívám přes okno, sama, doma dvě děti a je mi smutno. Bydlíme totiž ve stejném domě s tchány. Ale už za tři týdny se stěhujeme pryč, po tom co nás jeho otec v zimě vyhodil z domu, že si nevážím (já) nábytku po jeho otci. V tomto zpropadeném domě je totiž zaveden kult otce, tchán má po chodbě rozvěšené diplomy a čestná uznání po svém otci, před vchodem jeho podobiznu, v bytě mám tchánova otce starý nábytek, se kterým jsem nesměla hnout, koberce…a to je s prominutím dědek 34 let po smrti! Tchán nás navíc drží v šachu svým chatrnějším zdravím, pravidelně každý pozdim již deset let umírá a manžel se hroutí. Nedávno mi můj muž řekl, že jeho život nemá bez otce cenu! Chápete to?! Tohle řekne manžel a otec dvou dětí. Manželovi se s námi do stěhování moc nechce, už to neřeším, ať si zůstane s tatínkem. Jsou věci, které prostě nezlomíš a tohle je jedna z nich. Můžeš o tom stokrát s manželem, přítelem mluvit, rozebírat to ze všech stran, stejně to vyjde na prázdno. Vy aspoň bydlíte samostatně.
Někdy je prostě řešení jít od toho, tím myslím odejít ze vztahu, já už se smířila se vším, už nemám sílu se o manžela s tchánem přetahovat, ať si jej tedy nechá. Ten, kdo to jednou projede na plné čáře bude manžel, otec mu jednou umře a on zůstane sám. A projedou to i jeho děti, protože se na ně kvůli tatínkovi vykašle. Není to tak?
Budu moc ráda, když mi napíšeš, jak jsi dopadla. Je to začarovaný kruh. Běhá mi mráz po zádech, když si představím, že manžel bude jednou to samé aplikovat na svém synovi, už teď si to plánuje! Tak tomu ale já udělám ráznou přítrž. Jestli se jednou bude můj muž v důchodě nudit, ať si pořídí medvíka mývala, ale hlavně ať nedecimuje synovi život a manželství tak, jak je to v této rodině zažitým pravidlem.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
