Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Babička mi kazí výchovu :-(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
28.10.14 11:46
Babička mi kazí výchovu :-(
Zdravím 
Mám desetiletého a tříletého syna. Z důvodu hlídání tráví spoustu času s babičkou - mojí matkou.
Vše probíhalo víceméně v pořádku - dokážu pochopit, že babička zkrátka občas rozmazluje.Ale právě jsem zjistila, že „učí“ staršího syna lhát…
Má problémy ve škole - nestálé zapomínání a lajdáctví (známky jsou v normě) a tak jsem mu na 14 dní zakázala počítač. Bohužel jsem dnes zjistila, že i přes zákaz hraje jak doma tak u babičky. Neuvěřitelně mě to rozčílilo. Myslela jsem, že už je ve věku kdy chápe, že za chyby se zkrátka platí a bude zákaz respektovat. Zklamali mě oba a to dost 
On tím, že i přesto, že je babička ochotná mu počítač dovolit, tak nedokáže říct NE a to už jen proto, že je CHLAP. A ona tím, že podrývá moji autoritu a tím, že mu to dovolí mu nejen ukazuje, že moje zákazy jsou na nic, ale i to že lhát se může… 
Vše jsem jim oboum řekla, protože už to zkrátka nešlo držet v sobě. I přesto, že ji potřebuji, tak mi tohle dělat nesmí!
A teď proč to píšu
Jak by jste postupovaly dále?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.10.14 11:48
@Phoebe13 A jak se k tomu oba postavili? Co Ti na to řekli? Podle toho bych se asi rozhodovala, co dál…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.14 11:51
Ahoj, přijde mi to spíš chyba ze strany babičky než syna, pokud věděla o tom že na počítač nesmí nemělo jí ani napadnout ho povolovat…syn to akorát pěkně využil, upřímně neznám dítě které by to udělo jinak a zodpovědně řeklo ne já nesmím…takže pořádně promluvit s babičkou pokud je v ní kousek rozumu tak to pochopí
Příspěvek upraven 28.10.14 v 11:52
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.14 11:52
Zkusila bych promluvit s babičkou, jestli si uvědomuje, že tímto podrývá tvou autoritu u syna. Ty něco zakážeš a vysvětlíš důvody - ne proto, že by jsi byla zrovna rozčílená a zakázala to v afektu - a ona to povolí.
Jinak počítač je snadné doma zakázat - stačí dát při zapnutí heslo, které syn nebude znát. U nás doma to funguje a děti (14 a 16 let) si beze mě počítač nezapnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.14 11:54
A babička o tom zákazu věděla? Naši kluci jsou u babičky také často, a když je nějaký zákaz, tak to speciálně hlásíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ncc1701
28.10.14 12:24
Co bych dělala dál? Vždy bych informovala hlidajiciho o takových skutečnostech a teď uz bych to přešla, kdybych své máme vycetla nějaké chyby, řekla by mi, ať si děti hlidam sama. No a jestliže ji potřebuju…
- Citovat
- Upravit
28.10.14 12:27
@Phoebe13 Nevím, co bych dělala. Dala bych mamce dost najevo, že mě to mrzí. To by stačilo k tomu, aby to příště neudělala. Ale mamka je super, u ní stačí náznak a chápe mě.
Kdyby to udělal někdo jiný (třeba tchýně), tak u ní by mi bylo jasný, že v tom bude pokračovat a tak bych si našla hlídání jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.14 12:30
Ano, věděla o zákazu.
Reakce? U něho víceméně žádná, jen stál a koukal když jsem o tom mluvila. Vysvětlila jsem mu, že jsem nečekala, že tak snadno poruší zákaz, který myslím ani nebyl nijak extra přísný. Zvlášť když jsem se ho několikrát během týdne ptala jestli opravdu zákaz dodržuj…
Myslíte, že vážně po něm v jeho věku chci něco, co nedokáže sám zvládnout? Já nevím, ale já zákazy doma nikdy neporušovala - ze strachu, že se to zjistí…
Její reakce (po telefonu) byla, že on šel na počítač sám… 
Dost hloupá na odpověď na dospělého člověka. Taky jsem jí to jasně vysvětlila, že taková „pomoc“ je mi k ničemu. Nejvíc mě na to všem štve, že ho učí lhát a s klidným svědomím porušovat moje zákazy. Jako matka byla přísná, ale jako babička? Děti řeknou skoč a ona se zeptá jako vysoko - myšleno obrazně samozřejmě…
V tuhle chvíli jsem „vymyslela“ jen to, že hlídat bude zkrátka jen mladšího syna (tak 3 dny v týdnu) a ten starší k ní chodit nebude - už je dost velký, aby byl doma sám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.14 12:35
@Phoebe13 Nemyslím si, že desetileté dítě nedokáže vydržet zákaz. V jeho věku jsme to s bráchou brali jako samozřejmost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.14 12:42
Když já jako teta občas dělám to samé 
Nedokážu být na synovce a neteře dost přísná a nemyslím to zle. Byl u nás švagr 15 let, šla jsem ke slepicím a našla ho tam zašitého kouřit, tchyni jsem to neřekla a jemu nezakázala
A to jsem na vlastního nemilosrdný ras.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.14 12:48
A mimochodem, V 10 letech je dost starý na to, aby věděl, že když mu to babička dovolí je to proto, že je měkká, ne že je to tak správné a rozhodně tím nepodrývá tvou autoritu. Nás taky prabábi rozmazlovala a pamatuji si jako dnes, to mi byly tak 4 roky, že nás předala rodičům a okamžitě jsem věděla, že pokud nenajedu na jejich pravidla, dostanu jednu po papule. Prabábi byla rozmazlovací, krmila nás jako že jsme malá ptáčata 
V těch 4 jsem u ní nikdy nepožila příbor a po příchodu domů jsem na 100% věděla, že tohle nezkusím ani omylem Pamatuji si to opravdu velmi živě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.14 19:29
@Phoebe13, já ti asi neporadím, ale asi vím, jak ti je. Mám tchyni, hodnou a obětavou ženskou. Až tak moc, že jsem z ní kdysi šílela 
.
Mám ji ale ráda, vychovala mého muže.
Je to v podstatě moje náhradní matka, protože moje matka je kapitola sama pro sebe. Ale to je na jiné povídání.
Přesto mi dělá totéž, co tvoje máti - učí mi děti lhát. Nejspíš ze strachu, že budu nadávat.
Např.:
Moje děcko má AE, ne nijak extrémní, ale je tam. Navíc má sklon k obezitě.
Přesto mu dává hned ve dveřích čokoládu. Vždycky. I u nich, i u nás. Prostě hned ve dveřích místo pozdravu hrabe v kabelce a tasí se s čokoládou… 
.
Samozřejmě se po čokoládě ekzém zhorší…
I když to není drámo, to děcko má sladkého celkem dost. Nedržím ho hystericky na řetězu. I sem tam to nezdravé jídlo se u nás najde. Nejsem žádný extrémista prostě. Snažím se, aby se dítě hlavně nepřejídalo k prasknutí a nejedlo den co den tabulku čokolády. Zařazuji ovoce, zeleninu, nutím víc pít a hýbat se.
Snažím se prostě omezit alergeny a náběh k obezitě nenásilnou cestou.
Přesto má babička pocit, že i když to není OK, bojí se, že bez té čokolády ji nebude mít vnouče rádo 
.
No, na moje klidné nesouhlasné prosby nade mnou mávala rukou a navíc jako bonus mi před dětmi dávala kázání, jak jsem mladá a blbá. Ona je přece bývalá zdrv. sestra a ví, co dělá… . Že děcko z toho vyroste, ekzém přece nic není.
Má prostě takový ten babičkovský komplex, že hubené děcko je špatně, tlusté je OK.
Pak začala navádět děti, aby mamce nic neříkaly. Aby mamka zase nenadávala 
.
Nebo když jeli někam autem, odmítali oba dva děti vozit v autosedačkách. A zase se to neobešlo bez blbých keců, jak jsem hysterická. Že dřív to nebývalo, atd.
Ono je toho víc, ale tyhle dvě věci mě točily do vrtule asi nejvíc.
Po dobrém to nešlo, po čase se to vyostřilo vždycky víc.
Pak to došlo tak daleko, že už jsme se i pohádaly. Samozřejmě zase to řešila před dětma. I když jsem ji x-krát prosila, ať to jdeme vyřešit jinam, samy. Nikdy ovšem nevyvádí před synem - mým mužem.
Ve finále se vždy urazí a udělá se před mým mužem takovou chudinkou, že já dostanu sprda, jak mám radši držet pusu. On prý ví, že ona je taková, ale nikdy se ještě nepostavil na mou stranu. Nikdy mě před svými rodiči nepodpořil.
Řeknu ti jednu věc: s věkem jsem zmoudřela a v zájmu zachování zdravého rozumu a manželství jsem přestala tahat muže mezi dva mlýnské kameny jeho života - matku a mně.
Zatím to nemá u nás nějaké řešení. Jsme posledních pár měsíců jakž takž na mírovém poli. S tím lhaním to totiž přestřelila, zapomněla, že ji slyší můj muž a bylo vymalováno. Ona dostala od něj sprcunk, že lhát teda ne.
Takže promiň, radu nemám. Jen tě chci ujistit, že nejsi sama, komu rodiče zasahují do výchovy. 
Navíc si myslím, že tohle je celkem nepříjemné a to dost.
Kdo nezažil, nepochopí.
Lhaní totiž není obyčejné rozmazlování typické pro babičky a dědečky. Takové zásahy já považuji za podrývání autority rodičů taky a navíc je to nefér k těm děckám. Hlavně k nim.
Ale zase si někdy říkám, že i my budeme asi jednou staří a i my budeme svým dětem „zaškvařovat“. Vždycky si říkám, že nikdy! Ale víš jak se to říká: Nikdy neříkej nikdy.
Přesto si pořád myslím, že lhát své vnuky učit asi nebudu. Protože to z duše nenávidím od dětství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.10.14 09:37
@Phoebe13 chápu tvoje naštvání, řešila jsem s oběma babičkami podobné věci. Myslela jsem, že vzteky vyletím z kůže. Co bych dělala? Zhodnotila bych si v duchu jestli babička opravdu pochopila a jestli je šance, že lhaní, mlžení atd. nebude opakovat. A vzala bych v potaz jak moc potřebuju hlídat.
Já to mám tak, že tyhle podvůdky, lhaní (jakože pro dobro, aby maminka nevěděla), chytračení za zády rodičů a různé boudy opravdu nesnáším. Jednak se za účasti dítěte z někoho vždycky dělá blbec a druhak z toho cítím manipulaci.
Za sebe bych to proto klidně řešila i dočasným omezením hlídání (pokud by se zdálo, že babička pojede dál stejně).
Ještě jednou - chápu a držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.20 20:53
Ahojky, je mi z toho smutno, mám fakt na krajicku. Máme jen jednu babičku - moji mamu. O děti jeví spíš menší zájem. Je v důchodu a má tři vnoučata z toho dvě ode mně. Bere si je málo. Skutečná babička je jen před kamarádkami, kdy se chvasta, jak je má často a miluje je.
Syna 4,5 roku si bere asi nejvíc ze všech třech. 1× týdne. Její pomoc spočívá v tom, že buď mu naslibuje, že nemusí spát ve školce a vyzvedne ho po o, ale dovede mi ho domu takže ho má 15minut. Tudíž mi rozhodí celý den, protože malá pak nedokáže usnout, chce si s ním hrát atd. Ten pak jiný dny spát ve školce nechce a brečí… Nebo si ho vezme domu, kde mu na 3 hodiny pustí youtube, takže kluk přijde úplně zblblej a zpívá furt dokola nějaký zmatlaniny z anglických písniček. Pouští mu nějaký stavení lega. Když to zatrhnu, tak mi řekne, ze on to pustit chce…
Dnes byl ve školce rodičák, já tam jít ani nechtěla, ale máti řekla ředitelce, že přijdu, že mi je pohlída. A tam to začalo. Přijdu domů, malá leží v kaluzi curanek a brečí. Kalhoty a ponožky úplně mokrý ani nevím, jak dlouho v tom byla. A babička se synem se dívají na TV. Když ji to řeknu, tak prý malá nechtěla jít na nočník (chodí už týden) utekla a od ty doby brečí. Když se přiblížím, tak řve ještě víc, tak jsem ji nechala. Je mi z toho uplně zle. Hlidala je hodinu, kdoví jak dlouho tam byla v to mokrým. Prevlikli byste mokrý děcko snad i za revu, ne? Prý to neviděla. Jen co jsem přišla, do pěti minut šla radši pryč a ještě urazena, že malá za ní nechce. Dcera ji řekla čau a ona jen jizlive. Teď za mnou jdeš, ty murino! Proč by za ní asi šla, za celý dva roky si ji sama od sebe nevzala do kočáru, ven, k sobě nikam. Když je hlídá, nikdy si s nima ani nehraje. Kdyby bylo na mě, tak už jí je ani dávat nebudu, jenže jsem se přihlásila na kurz a v únoru, kdy to vychází na dva víkendy, tak je manžel v praci. Mamka řekla, že si ji vezme jediné s plinou. To mi přijde hrozný. Malá už chodí na nočník a ten kurz je za tři týdny, vždy ji ta plina akorat zblbne. Ten kurz mě stal 7.5tisice a potřebuji ho udělat. Nevím, co mám dělat. Je mi to tak strašně líto. Mamku mám ráda, ale jako babička je prostě na prd, jak se s tím smířit, to nevím. Trápí mě to moc. Dnes mě to vykolejilo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
