Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Zmatka píše:
Proboha, hlavne to neOni tam regulerne nemaji cas o seniory pecovat a nezbyva nez je nekdy „zdrogovat“. A to nemluvim o tom, kolik maji casu hledat nejake zarizeni. Spis by tam babicka lezela, nez by umrela, coz by bylo brzy. Je to tak hrozne prostredi, ze lide tam umiraji brzy
Ve stavu, v jakém ta babička je, bych dala za zdrogování cokoliv
akorát se obávám, že to pro ni nebude nikdo ochoten udělat.
@Sisika9 píše:
Ve stavu, v jakém ta babička je, bych dala za zdrogování cokolivakorát se obávám, že to pro ni nebude nikdo ochoten udělat.
To ale neni tak hezke zdrogovani, jak si predstavujes. Uplne zbytecne a nici ty posledni chvile cloveka. Davaji ho jen proto, ze nemocnice vazne neni pecovatelak a nemuzou se o seniory kvalitne postarat.
Docetla jsem celou diskuzi a ted ctu, ze nakonec bohuzel babicka stejne skonci v LDN. A to mi je pri vsi ucte fakt lito. Kez bych jednou mohla umrit doma a ne v nemocnici. Mame dnes mobilni hospice, pecovatelky, situace je lepsi a lepsi. Skoro nikdo nemusi umirat v nemocnici.
@Lucie_Sx píše:
Jestli fakt neji a nepije, tak to bude rychle, a odvezt takoveho cloveka do nemocnice, kde ho budou „zachranovat“, je mega srabarna.A kdy jindy by na peci mel byt cas nez na rodicaku. Idealni kombinace postarat se o oba.
Když byli dceři šest měsíců, přecházela na dva půlhodinové spánky denně, a zbytek prořvala kvůli refluxu a břichu. Starali jsme se o ní s manželem na směny 24/7, odložit se prakticky nedala. To ani nezmiňuju neustále lítání po x odbornících aby se u ní vyloučilo kdeco. Fakt úplně vidím zároveň s tímhle se starat o ležáka ![]()
Jako sorry, ale chtít něco člověk může něco jen do té míry, do jaké je toho realisticky schopen. Nechci aby se o mě staral personál v DD, ok, musím se o sebe být schopná postarat sama. Nejsem? Ok, ale v tom případě není možné brát ohled jen na to, co já chci, ale i na to, co chtějí ostatní ![]()
@Liberalissima píše:
Když byli dceři šest měsíců, přecházela na dva půlhodinové spánky denně, a zbytek prořvala kvůli refluxu a břichu. Starali jsme se o ní s manželem na směny 24/7, odložit se prakticky nedala. To ani nezmiňuju neustále lítání po x odbornících aby se u ní vyloučilo kdeco. Fakt úplně vidím zároveň s tímhle se starat o ležákaJako sorry, ale chtít něco člověk může něco jen do té míry, do jaké je toho realisticky schopen. Nechci aby se o mě staral personál v DD, ok, musím se o sebe být schopná postarat sama. Nejsem? Ok, ale v tom případě není možné brát ohled jen na to, co já chci, ale i na to, co chtějí ostatní
V jinem prispevku jsem psala, ze zalezi na konkretnim miminu. S tim mym to slo.
Kamarádka se starala o mámu lezaka několik let doma. Měla pomocníky - rodinu, kamarády, pečovatelky… A práci z domova.