Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky lidi,
mám dotaz. Mám nevlastní babičku 70 let a po operaci nosních mandlích se jí rozjel Alzheimer ( aspoň to tvrdí doktor). Do teď bylo vše ještě zvládnutelné, ale babička teď přestala chodit úplně a odmítá i jíst. Pečuje o ní můj děda jenže už to fyzicky ani psychicky nezvládá. Naše strana rodiny tam jezdí frekventovaně, aby jsme dědovi pomohly ( vykoupat, obléknout, nakrmit, prebalit atd..) jenomže ani mi nejsme schopni tam být 24/7. Co se týče babičky strany rodiny tak od ní daly ruce pryč jakmile zjistili l, že babička už se opravdu nezačne zlepšovat (i její vlastní děti). Děda by ji chtěla dát do domova pro seniory, ale babička nechce(stejně už by podpis asi ani nezvládla) a tak vyřizuje zbavení svéprávnosti. Můj dotaz je zda ho potřebuje? Slyšela jsem, že bude stačit když bude mít potvrzený papír od doktora, že už není schopen dále pečovat. Máte někdo zkušenosti?
Nedala bych babičku proti její vůli do domova, dokud jsem nevyčerpala všechny možnosti domácí péče. A ty jste nevyčerpali. Takže vyřídit příspěvky na péči a oslovit sociální službu, která zprostředkuje pečovatelku.
Pokud babička do domova nechce, tak bych ji tam nedávala, bude se tam akorát trápit a vy se pak budete trápit taky. Optejte se na sociálce jaké jsou vaše možnosti - určitě budete mít nárok na nějaký příspěvek na péči a pak na základě toho bych kontaktovala sociální pracoviště s ošetřovatelkou která za nimi bude dojíždět.
@SlečnaDahlia ta tam dochází úterý a čtvrtek, ale nejsou tam…tady jde o to, že už i děda nezvládá péči - nejí hubne (myslíme si, že je taky nemocný a nechce nám to jen říct - vždy odpoví na něco umřít musím a víc ani ťuk)..a ještě rehabilitační sestry plus nitridrinky, pleny takže častější návštěvy si dovolit už nemůže (ani mi mu nejsme schopni pomoct finančně)
@cukýnečka z toho platí právě ty pečovatelky a potřeby pro babičku ( pronájem odsávačky, kyslíkové bomby atd…)
Nechat babičku odvést do nemocnice, třeba si vymyslet nějaký záchvat nebo bezvědomí a pak už ji nepřevzít zpět s tím, že děda péče není schopný. Pokud je ve stavu, kdy potřebuje plýny určitě ji jen tak před nemocnici nevyhodí. Bude tam, dokud neseženou místo (nejspíš) v LDN nebo domově důchodců.
Moje babička byla umístěna do domova a zbavení svéprávnosti k tomu nebylo potřeba. Mentálně už na tom ale byla hodně zle, nedokázala by cokoli řešit, podepsat apod. Ale byl to tedy specializovaný domov pro lidi s alzheimerem, parkinsonem apod, takže asi stačila diagnoza možná nějaké doporučení lékaře.
Jinak k té pečovatelce, to jsme zkoušeli a je to dobré řešení dokud člověk dokáže aspoň částečně fungovat, není si nebezpečný apod. I kdyby jste dostali plný příspěvek a i něco přiadli vyjde to na pečovatelku na pár hodin. To nní řešení u člověka co potřebuje péči 24/7 a je si třeba i sám nebezpečný.
Ono bude nějakou dobu trvat než ji najdete pečovatelský dům. Budete muset najít takový co bere lidi s Alzheimerovou chorobou. Ono ji nevezmou všude.
Pokud péče není zvládnutelná v domácím prostředí - a věřím, že není, vím, jaké to je a kolik stojí asistenční služba, zeptej se na sociálním odboru. Jsou cesty, jak se to dá udělat ještě před omezením svéprávnosti - to trvá strašně dlouho. Případně se zeptejte přímo v domově pro seniory, o kterém uvažujete. Je potřeba, aby tam měli oddělení se zvláštním režimem, na běžné oddělení se člověk s rozjetým Alzh.neda umístit. Je potřeba podat co nejdřív žádost - čekací doby bývají bohužel dlouhé.
Z vlastní zkušenosti…pokud je Alzheimer již v pokročilejším stádiu (není možná rozumná domluva v základních věcech), paní je nepohyblivá a na plenách, tak je pro zachování normálních vztahů a zdraví ostatních členů rodiny, pobyt v kvalitním zařízení asi nejschůdnější řešení (někdo se například o děti a o výdělek starat musí, a ne v každé rodině je „volná osoba“ která by pro seniora mohla fungovat 24/7, toto pečovatelky pokrýt nemohou). Pozbytí svéprávnosti nebo podepsaný souhlas je nezbytný. Vím, že jsem moc neporadila. Ale chápu tuto těžko řešitelnou situaci. U nás se situace trochu uklidnila díky spolupráci s „geronto“ psychiatričkou.
Je to strašně těžké zažila jsem to umé babičky nakonec jsem jí musela taky umístit, protože všechny pečovatelky jsou super, ale stejně kus práce zustane na vás a když to tomu člověku už nemyslí tak jeto 24hodin denně a já to bohužel nedala, babi ležák a my všude schody, takže jsem jí dala do domova a jezdila jí každý den krmit a koukala se jak chřadne a chřadne
@summersun píše:
Z vlastní zkušenosti…pokud je Alzheimer již v pokročilejším stádiu (není možná rozumná domluva v základních věcech), paní je nepohyblivá a na plenách, tak je pro zachování normálních vztahů a zdraví ostatních členů rodiny, pobyt v kvalitním zařízení asi nejschůdnější řešení (někdo se například o děti a o výdělek starat musí, a ne v každé rodině je „volná osoba“ která by pro seniora mohla fungovat 24/7, toto pečovatelky pokrýt nemohou). Pozbytí svéprávnosti nebo podepsaný souhlas je nezbytný. Vím, že jsem moc neporadila. Ale chápu tuto těžko řešitelnou situaci. U nás se situace trochu uklidnila díky spolupráci s „geronto“ psychiatričkou.
Tady ze zákona o sociálních službách, je to paragraf 91.
Osobu, která podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb není schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka, zastupuje při uzavírání smlouvy obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu osoby, nebo jde-li o poskytnutí pobytových sociálních služeb v zařízení sociálních služeb nebo ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče podle § 52, obecní úřad obce s rozšířenou působností podle sídla tohoto zařízení.
Takže pokud získáte potvrzení od doktora, že je na tom babička tak, že není schopna za sebe jednat, zastoupí ji při podpisu smlouvy s ústavem obecní úřad. A zároveň doporučuju začít vyřizovat omezení svéprávnosti.
Kdo si to nezkusil, neměl by psát o tom, že když ona nechce, ať se starají. Příspěvek na péči je almuzna, pecovatelky tam nejsou 24 hodin denně, každý den. Ti lidé mohou žít ještě deset let, to pro pecovatele znamená na deset let zcela obětovat svůj život, k člověku na plenách se nedá ani dojíždět, toho musí mít doma, z plen se stejně často pročůrají, prokadí, třeba si tam pak i sahají a rozmazaji si výkaly po sobě. V životě bych nechtěla takhle své rodině zůstat viset na krku. Ať mě dají do domova a tam za mnou jezdí, vezmou mě na výlet. Ale ne, že obětují roky života. Není ani vyjímečné, že pecovatele si z toho odnáší těžce postižené zdraví, protože za fyzická a psychická zátěž si vybere daň. Prostě ne, od toho ty domovy jsou.
@Villanelle píše:
Kdo si to nezkusil, neměl by psát o tom, že když ona nechce, ať se starají. Příspěvek na péči je almuzna, pecovatelky tam nejsou 24 hodin denně, každý den. Ti lidé mohou žít ještě deset let, to pro pecovatele znamená na deset let zcela obětovat svůj život, k člověku na plenách se nedá ani dojíždět, toho musí mít doma, z plen se stejně často pročůrají, prokadí, třeba si tam pak i sahají a rozmazaji si výkaly po sobě. V životě bych nechtěla takhle své rodině zůstat viset na krku. Ať mě dají do domova a tam za mnou jezdí, vezmou mě na výlet. Ale ne, že obětují roky života. Není ani vyjímečné, že pecovatele si z toho odnáší těžce postižené zdraví, protože za fyzická a psychická zátěž si vybere daň. Prostě ne, od toho ty domovy jsou.
Souhlasím. A to nemluvím o psychické zátěži pro toho druhého seniora - dívá se 24 h na člověka, se kterým prožil život, a který se stává někým jiným. Nemluvě o tom, že pak mají ti lidé třeba přehozený režim, jsou celé noci vzhůru a to prostě ten třeba 80 lety senior nedá.