Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@zudina píše:
Dvoulete dite je batole?
Google by ti to rekl rychleji, ale ano, je batole, co se ti na tom nezda?
Chápu te jsem úplně vyřízená 4 roky 1,5 děti a v jednom kole dneska už sem taky vybuchla a odskakal to i manžel pac všechno nechává na me a kašle na všechno okolo ![]()
Dvouleťák, to je nejhorší období, „terrible two“ jak říkaj anglosasové ![]()
No ale dcera fakt nemůže za to, že máš zároveň dítě a děláš školu, že manžel bývá dlouhodobě pryč a tchyně nehlídá…to že tě bila panenkou mě nepřekvapuje, ty jsi bila ji, tak ona tebe, děti napodobujou všechno.
Je toho moc, člověku někdy ujedou nervy, i když je v pohodě, ale asi jsi si vzala na sebe víc, než dokážeš ustát. Máš třeba náročnější dítko a se školou to nejde dohromady.
Jak to řešit, to nevim, asi zkusit najít víc hlídaček, na které si dcera zvykne, existují třeba miniškoky pro malé děti na pár hodin denně, třeba v mateřských centrech a postupně zkoušet, jestli si nezvykně, přerušit školu, druhá babička. Hlavně za to netrestej dítě, to za to nemůže, projevuje se normálně úměrně věku, je to náročný, ale tohle období se musí přežít.
@Anonymní píše:
já to chápu vše, ale prostě moje nervy už to nedávají, ona je opravdu..prostě 100× nic umořilo osla a já budu brzo ten osel..
Nebudeš, ráno jí dáš pusinku a budeš ráda že jí máš
Já se teda našeho snažím co nejvíc „vybít“. Dopoledne hezky se psem šlapat, samozřejmě bez kočárku. Potom doma pár úkolů- sundej si čepici, dej si na místo, postav věž a v poledne padne. Odpoledne ve stejném duchu, venku přeskoč, zastav před silnicí, utíkej. A večer vybito. A když to přeženu, a je přetaženej, to je teprve doma peklíčko ![]()
Uvidíš, ráno bude zase líp. A soukromá školka na pár hodin týdně ti vyjde levněji než chůva ![]()
Holky, já šla do mateřství se šílenými ideemi, jak to bude krásné období, jak budu chtít být pořád s dítětem, to je to nejkrásnější, že? ted se nemůžu dočkat až vypadnu od něj
jak ve 2 letech už bude víc chápat a budeme si spolu hrát, jojojo..vezmu něco, že si budeme hrát, vyrve mi ji a leti to přes pokoj, jak krásně bude papat, ušklíbne se, že ee to jíst nebude..že půjdeme ven, vztekot při oblékání, uspávání budeme se mazlit, číst pohádky..je to boj kdo s koho,
zakladatelko, a to máme jen jedno ![]()
Zakladatelko, tohle je prostě ponorka, ještě umocněná tím, ze se musíš učit, tak to v tomhle období prostě nedáš a budeš to muset odložit, to dítě už tě má taky plný zuby a tohle je hodně blbý věk.
@Anonymní píše:
já to chápu vše, ale prostě moje nervy už to nedávají, ona je opravdu..prostě 100× nic umořilo osla a já budu brzo ten osel..
No tak ti rikame nekde uber Co treba to preruseni studia?
@encefelce píše:
Nebudeš, ráno jí dáš pusinku a budeš ráda že jí mášJá se teda našeho snažím co nejvíc „vybít“. Dopoledne hezky se psem šlapat, samozřejmě bez kočárku. Potom doma pár úkolů- sundej si čepici, dej si na místo, postav věž a v poledne padne. Odpoledne ve stejném duchu, venku přeskoč, zastav před silnicí, utíkej. A večer vybito. A když to přeženu, a je přetaženej, to je teprve doma peklíčko
Uvidíš, ráno bude zase líp. A soukromá školka na pár hodin týdně ti vyjde levněji než chůva
to jo, jneže co začlo být sychravo a zima, je věčně nachcípaná, věčmně, 2 dny ok a pak zas nudle a kašel, v posledí době i teploty a furt dokola.. ![]()
@MartinaIrena píše:
No tak ti rikame nekde uber Co treba to preruseni studia?
to mě drží při životě, baví mě hodně, ale beru ho tak, že když ho neudělám, neudělám..
@astoret píše:
Holky, já šla do mateřství se šílenými ideemi
To my vsechny
Na to sedi heslo Kdo nezazil, neuveri
Chápu, manžel je přes noc ve škole, já sama s 28 měsíčním synem, k tomu dva psy a v únory CAE zkouška z angličtiny, k tomu jsem 10tt. Padám na hubu, dneska to odnes mladší pes, ovbluda si dovolila klukovi ukrást chleba z ruky, seřvala jsem jí tak, že se mi 10 minut vyhýbala. Pomoc babiček teď moc nemám, jedna je nemocná (chřipka) a druhá toho sama má nad hlavu a k tomu ani jedna neví že jsem těhotná (chci počkat s oznámením po screeningu).
@Anonymní píše:
to mě drží při životě, baví mě hodně, ale beru ho tak, že když ho neudělám, neudělám..
Co na to rict… komu neni rady, tomu neni pomoci
@Anonymní píše:
to mě drží při životě, baví mě hodně, ale beru ho tak, že když ho neudělám, neudělám..
Jenže studium odložit můžeš, dceru ne ![]()
Dítě nezná pojem „počkej“ když chce, tak chce hned. Je to asi uděl maminek, že si proste ke stolu nesednou a nesní jídlo na jeden zátah, ale stále odbíhají
chtělo by to hned se nevytáčet, ale dívat se na to i z te druhé stránky očima dcery. Ona nepotřebuje slečnu na hlídání, je velká zapoj ji do chodu domácnosti, do toho co děláš. Užijete si zábavu a ty toho stihneš víc, než když se ti dítě vzteká za zády.