Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Batole mě zničí, mám nervy na pokraji
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.12.17 21:04
@kacz píše:
Syn to říká taky - “já nebudu spát, já budu zbuděnej…” a do minuty spí. Ač nám Nevychova a podobné hlásí, že dítě vždycky ví, co chce a proč to chce, mně se to teda nepotvrdilo. Jsou to prckové, často je třeba zavelet a trvat na tom. Dítě je sice dítě, ale musí taky od útlého veku pochopit, ze matka je jen člověk, má jen jedny nervy a potřebuje taky odpočívat.
Ja nejsem ospalej…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.17 21:05
Beze srandy, skolu nevzdavej, proste najdi dceri dalsi hlidacku, klidne i nekoho kdo zvladne vztekajici se a hystericky dite a proste ji na par hodin dej hlidat…hysterak, nehysterak…
potrebujes si odpocinout, mit moznost se nekdy ucit a hold detatko musi pochopit, ze ono neni jediny na svete…mozna to bude ze zacatku peklo pro ni, ale jen kvuli tomu bych se skoly nevzdavala… kord jestli uz jsi nekde ve vyssim rocniku… bys pak jednou to mohla ji jeste vycitat…
a najdi maly skolku evidentne by ji prospela ze vseho nejvic…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.17 21:06
Pokud nepouštíš pohádky, tak bych ji třeba třikrát denně něco na 10 minut pustila - ať vydechneš. A já osobně bych na zabavení vytahovala hračky, co má k Vánocům a na Vánoce dala třeba jen jeden dárek. Nevím samozřejmě, kolik toho má dostat, ale dcera ve dvou letech vydržela i hodinu u plastelíny nebo kinetického písku. Tak pokud máš něco z toho připraveno pod stromek a dcera to nezná, vytáhni to a máte zábavu. Jinak se mi ve dvou letech hodně osvědčilo hraní rolí - zvířátek, udělat překážkovou dráhu, bunkr…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Verun83
15.12.17 21:08
Soupla bych ji nejake slecne do kocaru aspon na hodinu. Dopo a odpo. Poradne zabalit, sklopit boudu, aby na ni nefoukalo. Budes mit chvilku pro sebe. Kdyz bude dostatecne schovana, nebude behat, kasel a ryma by se snad zhorsit nemely. Syna teda s rymou a kaslem ven taky nemuzu poustet, hned to ma horsi. Jenze je mu 5 a beha jak posuk. Vyzkousej. Za to nic nedas. A zkus najit nejakou skolicku, az bude fit, davala bych ji tam treba na dva dny na dopo.
A dvou lety dite by melo spat po obede. Predstava, ze moje deti nespi, tak me odvezou.
- Citovat
- Upravit
15.12.17 21:10
@Helileli Jé, to je super číst tu zase jednou normální názor! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.17 21:10
@Helileli s tim souhlasím. Po obede proste siesta. My chodíme denne (2,5 roku), nekdy neusne, ale vetsinou ano, i když přes prvotní prostesty. Nepůjdu spinkat 
Nakonec to i ve školce ocení, že bude mit řád a i když neusne, bude alespoň v klidu ležet. To mi potvrdila í učitelka v kroužku, kam chodíme společně 1× tydne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.12.17 21:12
Nevím jestli ti to pomůže, ale nejsi sama co má takové stavy. Já po dvou mateřských po sobě má nervy totálně v háji. Odnáší to celá rodina. Tímhle náročným obdobím procházím už po druhé. U prvního dítěte jsem si myslela, že je to drsné, ale to druhé mě vyvedlo z omylu, že to může být ještě horší. Teď jsem se nějakou dobu pohybovala ve školce (nejsem učitelka) a můžu ti říct, že nemám problém s hromadou dětí ve školce, domluvím se s nimi. Všechny mé teorie na ně fungují, mají úspěch. Děti mě mají rády. Vůbec mě nevytáčí ani to nejzlobivější dítě. Ale doma totálně selhávám nic nefunguje, nějak nemám tu trpělivost, okamžitě startuju. Což z ní hrozně, že cizí děti mi nevadí a to moje vlastní ano. Po prvním dítěti jsem si myslela, že to prostě neumím a jsem hrozná, ale teď v té školce vidím, že tam mi to funguje, nechápu proč to nejde i doma. Tohle samé mi potvrdila i jedna kolegyně - ve školce s kupou dětí to jde, doma s jedním ne. Naštěstí teď, jak to první odrůstá, myslím si, že u něho alespoň nějaké působení klaplo, je to hodné dítě, co pomáhá a tyhle hrozné stavy už nemá. Jenže ono má jinou povahu než to druhé. Takže fakt nevím, jestli tam se ten efekt časem dostaví. Jinak momentálně mám už hooodně dlouho stejné pocity, že bych nejraději utekla, protože mi připadá, že těm dětem by snad beze mě bylo asi i líp, než s nervní matkou. Otec to s nimi momentálně zvládá mnohem lépe… Nevím co poradit, hrozně se ve mě všechno pere. Každopádně problém je asi dost ve mě, za těch 6 let doma jsem totálně vyhořela, protože nejsem typická matka pečovatelka a bohužel několik let nebylo žádné hlídání a manžel tenkrát taky tolik nefungoval, takže se to ve mě nahromadilo a teď i když se vše zlepšilo pořád mám dojezd z toho, jak to bylo před tím a moje stavy se vůbec nelepší. Teď si tak různě pouštím videa na YouTube s různými názory, náhledy na svět, děti. Snažím se, si nějak utřídit myšlenky, co sama se sebou i s dětmi. Na jednu stranu je to hrozně zajímavé inspirativní, zní to hezky, dává mi to smysl, logiku. Na druhou stranu, vidím ještě víc, co dělám a co jsem dělala hrozně špatně a co mi už vlastně uteklo a totálně jsem to prošvihla…
Ale si je nutné si udělat v sobě jakousi inventuru a nějak si to v sobě urovnat a poskládat…Držím pěsti ať se ti to povede.
--Dušek - čtyři dohody, plus další jeho besedy - Duše K
--Nevýchova
--Irena Kubantová - Moterssori - má dost videí na různá témata, stačí si vybrat co tě zajímá
https://www.youtube.com/watch?…
- Citovat
- Upravit
15.12.17 21:15
Souhlasím s tím spánkem. U nás dvouletá chodí spát ve dvanáct a spí minimálně hodinu a večer v osm, spí do sedmi. Pokaždé chodí spát s řevem, ale díky tomu, že řve od rána do večera, tak mě nijak nedojímá. Prostě jí oznamím, že jde spát a prostě jde. Do deseti minut je tuhá. V poledne chodí občas i dobrovolně. Když si to taky tak nastavíš, budeš mít v poledne a večer klid. A to ti určitě pomůže psychicky si dáchnout.
Jestli nechceš přerušit, tak bych zkusila si to víc rozložit. Prostě se uč jen na ty nutné zkoušky a na zbytek se vyprdni. Můžeš zkusit i Bachavky, mně pomohli. Ono čím víc budeš ve stresu, tím víc bude malá protivná. A tím, že jí dáš na zadek jí jen ukážeš, že když se ti něco nelíbí, tak prostě někoho praštíš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.17 21:18
To snad pises o moji dceri ???????? nejvic mi pomohlo vratit se do prace a dcerku dat do jesli. A svete div sese od vsech posloucham jak je hodna 
jen doma to zkousi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.17 21:19
Já jsem doma s dvouletým synem přes týden taky sama, manžel se vrací v pátek, někdy už ve čtvrtek. Mám do toho doma koně, psa, žijeme ve velkém baráku… Teď jsem ve třetím měsíci a je mi od začátku těhotenství zle každý den a už jsem na pokraji sil. Jediný můj balzám na nervy teď skončil, těhotná nejezdím. Moje flegmatická povaha bere skutečně za své
Nezbývá než to vydržet, ženská zvládne víc jak člověk 
Je to někdy šílené, ale asi paradoxně to, že musím řešit domácnost, topení, dřevo, práce kolem baráku a zvířata, mě udržuje v jakémsi rytmu nebo aktivitě nebo jak to napsat.
Pokud je škola ten tvůj ostrůvek „relaxu“, nic bych neukončovala. Prostě vyřešit to občasné hlídání a spánek dcery. Oni ti malí smraďoši s námi umí pěkně kývat, chce to prostě zatnout zuby a vydržet řev a vztekání. Pořádný spánek po obědě je důležitý. Syn když kvuli nějaké návštěvě nespí po obědě, tak je to s ním potom boj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.17 21:26
Tak ono to tak je, že batolata neposlouchají a je to s nimi o nervy..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.17 21:34
@kacz píše:
Syn to říká taky - “já nebudu spát, já budu zbuděnej…” a do minuty spí. Ač nám Nevychova a podobné hlásí, že dítě vždycky ví, co chce a proč to chce, mně se to teda nepotvrdilo. Jsou to prckové, často je třeba zavelet a trvat na tom. Dítě je sice dítě, ale musí taky od útlého veku pochopit, ze matka je jen člověk, má jen jedny nervy a potřebuje taky odpočívat.
jsou deti nespavci, neni kazd dite stejny. moje mala je hyperaktivni. uz nejde uspat ani pres den, nema tu potrebu. dat ji spat po vecernicku, bude ve 3 rano vzhuru dokonale vyspana.. 
takze pokud to ma podobne, chapu..doted mi dcera usinala po obede kolem 1, spala 20-30 mibut, dyl ani tuk..vecer chodi spat kolem 9 a vstava v 5-6 rano, presto se casto i v noci budi, jeste stale..vy si taky neporucite, ze ted usnete, dite neni stroj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.17 21:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.17 21:40
Nám na toto období pomáhalo nebýt doma, najít nějaké kroužky třeba v MC, aby se dítě zabavilo a bylo mezi dětmi. Chodila jsem s nimi na plavání, výtvarku, cvičení pro matky s dětmi. Sice to byla výprava, ale nebyla to ponorka, že by byla pořád jen se mnou. I teď, když už jsou relativně velké, tak je kolikrát lepší vymyslet nějakou aktivitu mimo domov, protože když se nudí, tak je to jedině pro zlost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.12.17 21:41
Ahoj,
Naprosto te chapu. Mne se osvedcilo nasledovne:
Po obede do postylky s hrackami, davam pusu, odchazim. Pokud je jeste po 30 min vzhuru, odebiram z postylky hracky. Vetsinou pak usne, obcas to trva i hodinu, dele obvykle ne. Nasi meli 5 deti a o vikendu jsem do postele musela po obede snad jeste v 13 letech, jinak by se zblaznili. Spat se nemuselo, klid ano. Syn mel zpocatku hysterak, po 3 dnech to preslo a ted si v postylce v klidu hraje, dokud neusne (vetsinou) - i kdyz jinak vyzaduje 100% pozornost.
Totez vecer, precteme pohadku, dam pusu atd. a odchazim. Opet vykoupeno asi 2 dny hysteraku, ale ted uz vetsinou v klidu spokojene usne.
Najdi si kamaradky, kdyz nejsi doma sama, utika to hned uplne jinak. Ja bych se sama doma zblaznila.
Slecna na hlidani je super napad.
Hlavne vydrz 
Nektera obdobi jsou opravdu narocna. Ted se z toho stavu nejspis dostanes jen tim, ze si aspon na den oddechnes. Takze ja bych aspon na ten den zkusila tu slecnu na hlidani - i za cenu toho, ze bude mala chvili brecet. Neni to idealni, ale porad lepsi, nez 14 dni nevrla mama na pokraji nervoveho zhrouceni.
Az se zklidnis ty, zklidni se pravdepodobne i dcera. U nas to tak aspon byva (syn ma 22m).
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
