Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Nevím jestli ti to pomůže, ale nejsi sama co má takové stavy. Já po dvou mateřských po sobě má nervy totálně v háji. Odnáší to celá rodina. Tímhle náročným obdobím procházím už po druhé. U prvního dítěte jsem si myslela, že je to drsné, ale to druhé mě vyvedlo z omylu, že to může být ještě horší. Teď jsem se nějakou dobu pohybovala ve školce (nejsem učitelka) a můžu ti říct, že nemám problém s hromadou dětí ve školce, domluvím se s nimi. Všechny mé teorie na ně fungují, mají úspěch. Děti mě mají rády. Vůbec mě nevytáčí ani to nejzlobivější dítě. Ale doma totálně selhávám nic nefunguje, nějak nemám tu trpělivost, okamžitě startuju. Což z ní hrozně, že cizí děti mi nevadí a to moje vlastní ano. Po prvním dítěti jsem si myslela, že to prostě neumím a jsem hrozná, ale teď v té školce vidím, že tam mi to funguje, nechápu proč to nejde i doma. Tohle samé mi potvrdila i jedna kolegyně - ve školce s kupou dětí to jde, doma s jedním ne. Naštěstí teď, jak to první odrůstá, myslím si, že u něho alespoň nějaké působení klaplo, je to hodné dítě, co pomáhá a tyhle hrozné stavy už nemá. Jenže ono má jinou povahu než to druhé. Takže fakt nevím, jestli tam se ten efekt časem dostaví. Jinak momentálně mám už hooodně dlouho stejné pocity, že bych nejraději utekla, protože mi připadá, že těm dětem by snad beze mě bylo asi i líp, než s nervní matkou. Otec to s nimi momentálně zvládá mnohem lépe… Nevím co poradit, hrozně se ve mě všechno pere. Každopádně problém je asi dost ve mě, za těch 6 let doma jsem totálně vyhořela, protože nejsem typická matka pečovatelka a bohužel několik let nebylo žádné hlídání a manžel tenkrát taky tolik nefungoval, takže se to ve mě nahromadilo a teď i když se vše zlepšilo pořád mám dojezd z toho, jak to bylo před tím a moje stavy se vůbec nelepší. Teď si tak různě pouštím videa na YouTube s různými názory, náhledy na svět, děti. Snažím se, si nějak utřídit myšlenky, co sama se sebou i s dětmi. Na jednu stranu je to hrozně zajímavé inspirativní, zní to hezky, dává mi to smysl, logiku. Na druhou stranu, vidím ještě víc, co dělám a co jsem dělala hrozně špatně a co mi už vlastně uteklo a totálně jsem to prošvihla…
Ale si je nutné si udělat v sobě jakousi inventuru a nějak si to v sobě urovnat a poskládat…Držím pěsti ať se ti to povede.--Dušek - čtyři dohody, plus další jeho besedy - Duše K
--Nevýchova
--Irena Kubantová - Moterssori - má dost videí na různá témata, stačí si vybrat co tě zajímá
https://www.youtube.com/watch?…
To tak je. Cizí lidé mají autoritu. S maminkou je pořád, takže tu zkoušejí, co vydrží.
Moje sestra je učitelka, děti ji všude braly. Vždycky říkala, jak ten dělá blbě to či ono. Nyní to poznala na vlastní kůži, že to není žádná sranda mít vlastní děti. Naopak její syn nedávno říkal, kdy přijede teta, že se na něj hezky usmívá. To by naše holky o mně neřekly, naopak zase vyhledávaly tetu, protože ta jim četla, vyráběla s nimi apod.. ![]()
@Limi123 píše:
Ahoj,Naprosto te chapu. Mne se osvedcilo nasledovne:
Po obede do postylky s hrackami, davam pusu, odchazim. Pokud je jeste po 30 min vzhuru, odebiram z postylky hracky. Vetsinou pak usne, obcas to trva i hodinu, dele obvykle ne. Nasi meli 5 deti a o vikendu jsem do postele musela po obede snad jeste v 13 letech, jinak by se zblaznili. Spat se nemuselo, klid ano. Syn mel zpocatku hysterak, po 3 dnech to preslo a ted si v postylce v klidu hraje, dokud neusne (vetsinou) - i kdyz jinak vyzaduje 100% pozornost.
Totez vecer, precteme pohadku, dam pusu atd. a odchazim. Opet vykoupeno asi 2 dny hysteraku, ale ted uz vetsinou v klidu spokojene usne.
Najdi si kamaradky, kdyz nejsi doma sama, utika to hned uplne jinak. Ja bych se sama doma zblaznila.
Slecna na hlidani je super napad.
Hlavne vydrz
Az se zklidnis ty, zklidni se pravdepodobne i dcera. U nas to tak aspon byva (syn ma 22m).Nektera obdobi jsou opravdu narocna. Ted se z toho stavu nejspis dostanes jen tim, ze si aspon na den oddechnes. Takze ja bych aspon na ten den zkusila tu slecnu na hlidani - i za cenu toho, ze bude mala chvili brecet. Neni to idealni, ale porad lepsi, nez 14 dni nevrla mama na pokraji nervoveho zhrouceni.
a nevylejza vam? dcera je neposeda, umi lezt vsude, z postylky vyleze a zacne blbnout..
@astoret juuu ráda čtu, že má někdo podobně dítě jako ja
nikdo mi to prosté nevěrnevěří a já tuvkolikrat ve čtyři ráno stavim lego…
Zakladatelko já tě chápu, já tu po nich poslední dobou většinou rvu, na nějaké násilí uz nemám sílu…mala vším hází, nic neji furt rve…a bráchou bud vymýšlí lumpárny nebo se rvou jak kone
Manžel před Vánoci dodelava resty v práci…
Poradit nevím, me pomůže to, když je na hodinu udam a můžu si alespoň v klidu nakoupit ![]()
@Anonymní píše:
S tim spanim, spi od 1-cca 13:40 v kocaru, kdyz nema horecku. vozim ji, aby usla v tuhle hodinu. doma by usla az pozde, trebas ve 4. jako neporucim ji spi, kdyz neusne. hezky se to cte, ale..fakt ne, proste neusne, padne az pozde, zas ji drzet vzhuru bez odpo spanku nelze. je pak pretazena a blbe spi.ted se vzbudi pred 2 odpo a driv jak 9-10 neusne. zkusili jsme vse, proste odpadne az takgle pozde. muzu ji nahnat po vecernicku, ale je totalne ziva, vyleze z postylky a drzet ji ram jak jako? porad ji tam davat a opakovat jde se spat? to hudu delat do tech 9-10. zkusili jsme to. usla 1, kdyz ji nebylo dobre. v pul 8 a jak pise astoret, ve pul 4 rano totalne vzhuru a uz nezabrala.
moje dcera ma se spanim problem odmala, prvni 3 mesice se budila po hodine, pak po 2 a to do roka! didnes 21m nespala jeste v kuse noc
chapu vas, navic je ziva taky, dat ji do postele a bude klid je utopie u nas, nevydrzi vterinu na miste, natoz sedet v posteli
kdo nezazil, nepichopi
a tchyne by v kocarku nepovozila, byt ta 3/4 hodka neni nic moc aspon neco..
@astoret píše:
jsou deti nespavci, neni kazd dite stejny. moje mala je hyperaktivni. uz nejde uspat ani pres den, nema tu potrebu. dat ji spat po vecernicku, bude ve 3 rano vzhuru dokonale vyspana..takze pokud to ma podobne, chapu..doted mi dcera usinala po obede kolem 1, spala 20-30 mibut, dyl ani tuk..vecer chodi spat kolem 9 a vstava v 5-6 rano, presto se casto i v noci budi, jeste stale..vy si taky neporucite, ze ted usnete, dite neni stroj.
Souhlasím, děti mají samozřejmě různou potřebu spánku stejně jako dospělí. Žádné teorie neplatí na všechny.
Zakladatelka samozřejmě může zkusit „spánkovou drezůru“, ale jestli je dítko trochu hyper a nemusí tolik spát, tak je to marný.
Může to pomoct být třeba tvrdší a dítě za každou cenu v posteli v poledne udržet, ony někdy děti z únavy už neví co se sebou a čím jsou přetaženější tím je to horší. A někdy potřebují pomoct tím že je rodič i rázněji donutí a nastaví režim, ale těžko říct jak je to u zakladatelky dítěte.
Já tě chápu. Mám skoro 4 letou a 8 měsíční a momentálně jsem ve stavu, že bych si prohnala kulkou hlavu, hlavně rychle a bezbolestně. Starší dcera je hodná, vyhraje si sama, ale táááák strašně ukecaná, ráda zpívá a haleká u hraní, až mi večer drnční hlava a kolem 6 jí posílám do pokoje, ať si chvíli huláká tam. 8 měsíční je doslova a do písmene ‚za trest‘. Nespící, řvoucí, náročná, nespokojená a teď do toho nemocná. Strašný, celý den řve, spí 2× 20 minut, jinak je nalepená na mně. Položím ji na zem a začne řvát zhruba do 2 minut, zajít si na záchod, nemyslitelné. Ve zdravém stavu řve jen o cca 20% méně, takže zlepšení se nekoná. Já jsem věčně nepříjemná, naštvaná, unavená. Manžel v práci 7-17,30-18. Poslední dobou se hádáme, už ta uřvaná domácnost trvá dlouho a jsme už oba asi na nervy. Hlídání mám jen od mojí mámy, tchyně vidí vnučky 2× měsíčně na hodinu a tím má splněno. Mám často pocit, že zabiju sebe nebo ty děti ![]()
@Anonymní píše:
a nevylejza vam? dcera je neposeda, umi lezt vsude, z postylky vyleze a zacne blbnout..
On jeste vylezt neumi, je na sebe hodne opatrny
To je vyhoda…
Dala bych ji treba spaci pytel, aby se ven nedostala.
Vyhodou je, ze to trva tak dva dny, maximalne tri, pak si zvykne a uz se nesnazi z postylky odejit. Ted uz muzu nechat vetsinou i postranici dole (obcas to jeste ale zkusi). Nekdo tvrdi, ze dite pak uz nebreci, protoze rezignuje. Ja si to nemyslim. Syn pri usinani vypada uplne spokojene, hezky si hraje a povida, neni to frustrace, ze nikdo neprijde. Obcas to ale jeste zkusi, knourat, ze chce z postylky ven, ale staci, kdyz jsem dusledna a priste je to uz zase standardne v klidu.
Ale je pravda, ze tech prvnich par dni byl ocistec pro oba.
Mne to radost samozrejme nedelalo, ze jsem ho pri tom uceni spanku takto „trapila“, jenze jsem uz byla ve stavu dost blizkem tomu, kde jsi ted ty. A kdyz jsem si porovnala, co je horsi - nevyspala protivna unavena matka, nebo par horsich dnu a pak pohoda pro oba, vyhralo to druhe. Navic to ma vyhodu, ze cas, ktery mam pro sebe, je delsi o to jeho usinani.
Kdybych mela davat syna spat az tehdy, az pada unavou tak, ze pujde rad a dobrovolne, tak bych se zblaznila. To, ze jeste uplne neodpadava unavou, neznamena, ze uz nepotrebuje spat. Z toho take muze pramenit ta protivnost u tve dcery - je zrejme uz unavena, ale jeste porad neodpadava „za chuze“, takze nechce jit spat.
Resenim je podle me opravdu to, naucit ji poradne spat a usinat. I kdybych ji mela ze zacatku do postylky vracet 100 krat. Mile, ale durazne, dusledne.
@Anonymní píše:
Dobrý den,prosím o anonym, jinak smazat..potřebuji si ulevit, připadám si neschopná a uplně otupělá už..
manžel už je 14 dní pryč, na služebce, přijede až v úterý, už předtím byl od nevidim do nevidim v práci, tchýně, měla občas hlídat, ale zrušila to, našla jsme slečnu na hlídání, zezačátku trávila pár dní s náma, aby si dcera zvykla (2 roky), nemá ráda cizí a je na mě fixlá, docela si zvykla a já měla radost, jneže slečna onemocněla a já zrovna ted bych dala nevím co za hlídání, zkusila jsem jinou, ale to neprošlo, totální hysterák, nechtěla k té slečně jít..
a o co jde, je toho na mě nějak moc, vánoce, jsem věčně sama, nidko nemá čas, manžel pryč, do toho mám zkouškové a nemám se kdy učit, dcera už 4. týden věčně nachcípaná, ted zas teploty a kašel, rýma, opět..takže ani moc ven se jít nedá, je protivná, zlobí..vzteká se kvůůi všemu, nemůžu pomalu nic, uvařit, najíst se, učení..haha nic..věčně knourá, když ji něco zakážu, brečí hystericky, pak kope, mlátí sebou o podlahu a pořád dokola od 6 ráno do 10 večer, usne jen v kočárku na hodinu, usla by i doma, ale až kolem 4, to už mám vyzkoušené a pak není k uspání večer..
já mám dost, psychicky hlavně, dnes už jsme na ni vyjela, byla jsme i sprostá a dala ji opravdu na zadek, domluva nezabírá, zavřít za dveře a říct, že maminka se zlobí, jak se chová a až se vyvzteká, že přijdu, nic..no vylítly mi nervy už, večeřím, dcera nechtěla, hodila misku na zem, tak jsem řekla, že bdue bez večeře, že tohle se nedělá, byla vzteklá, že jsme ji nedala piškoty, pre jsme dodělávala jídlo..šla jsem jíst sama, ona me furt nekam tahala, něco chtěla, říkám, že ne, že maminka jí, že musí počkat, obešla stůl, vylezla na něj, má to zakazané, na stole se nesedí, nestojí, dělá to furt, už jsme unavená, umoří me to, no a vylezla a vylila mi pití do klína a shodila málem i talíř, to byla vteřina, já večeři v klíně..už jsme měla dost, to bylo od rána furt něco na tenmto způsob, vylítla jsme a seřezala ji na zadek
já nevim, kde dělám chybu, jsme nervák, to vim, ale jsme jediná, kdo se snaží být důsledná, manžel jak je často pryč, si to vynahrazuje, že ji vše dovolí a já pak mám peklo, viz lezení na stůl, nic si ze mne dcera nedělá..a ona? nejdřív řev a po chvíli se mi vysmála, vzala panwnku a chtěla mě s ní švihnout!
ani me to moc nemrzí, vím, že bych to mela řešit klidem, ale mám dost, nejraději bych ji zavřela do pokoje a zamkla a nazdar..
muž se vrací až v ut a to propspí, pak zas 3 dny pryč a pak už svatky..ani na to nemám náladu, nejraději bych aspoň na týden nekam zdrhla, dcera mě už fakt leze krkem, je to děsný tohle napsat o vlastním dítěti, miluju ji, ale zrovna ted to tak prostě cítím..
já asi zešílím, nejraději bych se zvedla a utekla..má to někdo podobně?
já jen, že držím palce a soucítím..taky mám doma nespavce, hlavně staršího, do 2 let co hodinu vzhuru v noci, přes den jak kdy, spát začal až po 2,5 roce, ted už sám říká, že je unavený a chce odpočívat (ale jsou mu skoro 4)..mladší spí sice lépe, ale j to sůva, usíná kolem 10 nejdříve, ale spíš později..s dětmi jsme většinou doma sama, manžel je v práci dlouho, hlídání žádné..
@MartinaIrena píše:
V prvni rade bych zvazila priority. Jestli je pro me dulezitejsi vzdelani nebo spokojena rodina. Oboji evidentne nezvladas. A pro me, nez aby mi ujizdely nervy a muselo to koncit tak, ze budu na dite rvat a davat mu na pr.el, radsi bych se vybodla na tu skolu.
Naprosto souhlasím. Evidentně nezvládáš obojí dohromady. Musíš vědět, co chceš. Já chtěla rodinu a tak jsem ve čtvrťáku se školou sekla, a to jsem studovala prestižní školu, na kterou se většina lidí nikdy nedostane. Netrápím se tím. Než, abych hystericky pobíhala po bytě a křičela na dítě, to jsem se na to raději vybodla. Ale neříkám, že ty to tak máš udělat také. Jen si musíš ujasnit, co má u tebe přednost a podle toho se zařídit.
Zakladatelko, pokud te skola nabiji, tak se ji drz, ale vyres si to hlidani. Pises, ze diteti jsou 2 roky, to bych jiz zkusila nejakou soukromou miniskolku, pokud vyberes kvalitni, tak na to vytelate vsichni. Ted mas blbe obdobi, ze je dite dlouho nemocne a doma se jiz obe nudite. Nemuzes jezdit alespon na navstevy ke kamaradkam nebo zvat je k sobe domu? Proste nejak narusit ten sterotyp? Ja mam dite o chlup mladsi, takze jeste nevim, co je to vzdorujici dvouletak, ale jsme kvuli nemoci jiz dlouho zavreni doma a dost se desim, coze to treba dneska budeme zase delat. Moci jit ven, mezi deti, tak je vyhrano, ale to obdobi nemoci je tezke. Drz se, vidis, ze v tom nejsi sama.
@Enmamma jenže to, že sekne se školou, nebude mít na vztekavé batole žádný vliv
matka potřebuje mít i svůj život, ne jen lítat kolem ostatních
@kacz píše:
@Enmamma jenže to, že sekne se školou, nebude mít na vztekavé batole žádný vlivmatka potřebuje mít i svůj život, ne jen lítat kolem ostatních
Vliv by to urcite melo. Takhle je nervni, ze mala nespi atd., protoze se proste POTREBUJE ucit. Tak odpocitava minuty, potrebuje klid, nema ho.
Urcite by ji to hodne zklidnilo.
Ale podle me to neni dobre reseni, kdyz ji skola nabiji. Resenim je zlepsit spani a vyresit hlidani.
@Limi123 troufnu si rict, ze nevite, co je to mit akcni dite. uz ten spaci pytel, prefstava, ze ho dam dceri, pytel blech, krom toho, ze se z neho umi dostat. proste je nesmysl davat dite spat o nekolik hodin driv, chapu proc to radite. ona neni na spanek ani v tech 9, ale to uz proste jde a usne az v 10. skace po posteli, leze z ni, da kotrmelce..ale je naucena, ze z pokoje a z postele uz ne, ale driv to opravdu nejde, zkusili jsme a rev a rev a rev a stejne nespi jen je to vetsi peklo. dat ji spat v 7-8 proste je moc brzo a i kdyz by usla nakym zazrakem, spat do rana nebude. to snad radsi takto nez vstavat s ni ve 3-4 aby budila i muze, kdyz je doma. nikdy nespala dyl jak 8 hodin, nikdy. to proste dle meho nejde naucit, ze usne treba v 8 a bude do 6 spat. netbyva nez gratulovat mateli spave dite. ona spi max tech 7-8 hod v noci a 40 min v tom kocaru, kfyz ji udrncam. kdyz by usla odpo doma, spi max pul hodky i min.
S tim spanim, spi od 1-cca 13:40 v kocaru, kdyz nema horecku. vozim ji, aby usla v tuhle hodinu. doma by usla az pozde, trebas ve 4. jako neporucim ji spi, kdyz neusne. hezky se to cte, ale..fakt ne, proste neusne, padne az pozde, zas ji drzet vzhuru bez odpo spanku nelze. je pak pretazena a blbe spi.
ted se vzbudi pred 2 odpo a driv jak 9-10 neusne. zkusili jsme vse, proste odpadne az takgle pozde. muzu ji nahnat po vecernicku, ale je totalne ziva, vyleze z postylky a drzet ji ram jak jako? porad ji tam davat a opakovat jde se spat? to hudu delat do tech 9-10. zkusili jsme to. usla 1, kdyz ji nebylo dobre. v pul 8 a jak pise astoret, ve pul 4 rano totalne vzhuru a uz nezabrala.