Poradna pro látkování a látkové pleny
Miloslava Ščerbová
A to všichni říkali, jen ať si vážím dítěte, co se nehýbá, že pak se nezastavím, bude všude krámovat. Hahaha. Jediné, k čemu má plazení, je na to, aby se mi mohla držet za zadkem. Ale jen doma, když jsme byli u známých na zahradě, tak mě absolutně nepotřebovala.
Flyingfrog píše:
ivuško: A co to tak ty podnětné hračky jsou? Mi přijde, že žádné nemá. Jako hraček dost, ale asi ne moc podnětných. Mám takové ty kelímky do sebe. Pak zpívajícího psa, tři knížky (dvě se zvířaty, jedno s ovocem), nějaká ta kousátka, chrastítka, xylofon (ten jsem teda koupila víc sobě). Pořád dumám, jakou hračku koupit, která bude trochu víc funkční. Koupila jsem jí aktivní centrum od FP a to jsem si měla ruce utrhnout a nebo to víc prozkoumat u kamarádky, protože mi přijde takové málo aktivní.
A díky. Já bych ji klidně ráda nechala být, jenže sedět u ní a dívat se na ni mě nebavía jakmile jdu dělat něco já, mám ji za zadkem s řevem.
Kostky, různé věci, co může přebírat (to je teda závislé na tom, jestli si ještě dává věci do pusy) – velké fazole, dřevěné tvary…, voskovky a papír, cokoliv z kuchyně, petflaška s fazolema vevnitř… Kolíky s kroužky (http://files.rodicem-prirozene.eu/…03/11060.jpg), magnetická kreslící tabulka, Duplo (to je opravdu super hit, aspoň u nás). Více zde – http://www.rodicem-prirozene.eu/…ro-nejmensi/.
Hlavní je, aby hračka byla jednoduchá a hrálo se s ní jedním jasně daným způsobem, ne nějaký zmatek, který sice vypadá na pohled lákavě, ale dítě se v tom ztratí (typický příklad např. toto http://www.ikea.com/…cts/80014041).
Jinak teda děcka si hrají prostě mě pod nohama, když dělám cokoliv od vaření, přes skládání prádla až po sezení u počítače.
ivuško: Ona si hodně cpe věci do pusy. Něco jako DUPLO mám taky, od kamarádky. Věci s hrazdičky ji nikdy moc nebraly. Dřevěné hračky se chystám časem nakoupit. Mám teda vyhlídnutou takovou tu kostku s otvory, do kterých se dává příslušný tvar.
Jo a po nohách se mi věší taky.
Když já mám prostě pocit, že se jí nevěnuju. Nebo si nějak neumím pořád představit, co si pod pojmem věnování mám představit. Já si právě hrála vždycky ráda, jenže s takhle malým dítětem nevím. A ještě před nedávnem si ona hodně vyhrála sama, teď to nějak nejde.
fly, tak to máme doma taky podobně. hele teď si třeba neluše hraje na chodbě s vysavačem - mlátí hadicí, cucá šňůru a staví se u vysavače a používá ho jako aktivní chodítko ![]()
ivuska.h píše:Flyingfrog píše:
ivuško: A co to tak ty podnětné hračky jsou? Mi přijde, že žádné nemá. Jako hraček dost, ale asi ne moc podnětných. Mám takové ty kelímky do sebe. Pak zpívajícího psa, tři knížky (dvě se zvířaty, jedno s ovocem), nějaká ta kousátka, chrastítka, xylofon (ten jsem teda koupila víc sobě). Pořád dumám, jakou hračku koupit, která bude trochu víc funkční. Koupila jsem jí aktivní centrum od FP a to jsem si měla ruce utrhnout a nebo to víc prozkoumat u kamarádky, protože mi přijde takové málo aktivní.
A díky. Já bych ji klidně ráda nechala být, jenže sedět u ní a dívat se na ni mě nebavía jakmile jdu dělat něco já, mám ji za zadkem s řevem.
Kostky, různé věci, co může přebírat (to je teda závislé na tom, jestli si ještě dává věci do pusy) – velké fazole, dřevěné tvary…, voskovky a papír, cokoliv z kuchyně, petflaška s fazolema vevnitř… Kolíky s kroužky (http://files.rodicem-prirozene.eu/…03/11060.jpg), magnetická kreslící tabulka, Duplo (to je opravdu super hit, aspoň u nás). Více zde – http://www.rodicem-prirozene.eu/…ro-nejmensi/.
Hlavní je, aby hračka byla jednoduchá a hrálo se s ní jedním jasně daným způsobem, ne nějaký zmatek, který sice vypadá na pohled lákavě, ale dítě se v tom ztratí (typický příklad např. toto http://www.ikea.com/…cts/80014041).
Jinak teda děcka si hrají prostě mě pod nohama, když dělám cokoliv od vaření, přes skládání prádla až po sezení u počítače.
Jéje, zrovna drátodráhy Míša miluje a hraje si s tím doteď, ale on je ve všem takovej jinej.
Jinak taky do roka nejoblíbenější hračka byla petflaška, klidně i prázdná. ![]()
Flyingfrog píše:
ivuško: Ona si hodně cpe věci do pusy. Něco jako DUPLO mám taky, od kamarádky. Věci s hrazdičky ji nikdy moc nebraly. Dřevěné hračky se chystám časem nakoupit. Mám teda vyhlídnutou takovou tu kostku s otvory, do kterých se dává příslušný tvar.
To je zrovna dost těžké, spolehlivě zvládne až dítě kolem 2 let.
Gina108 píše:ivuska.h píše:Jéje, zrovna drátodráhy Míša miluje a hraje si s tím doteď, ale on je ve všem takovej jinej.Flyingfrog píše:
ivuško: A co to tak ty podnětné hračky jsou? Mi přijde, že žádné nemá. Jako hraček dost, ale asi ne moc podnětných. Mám takové ty kelímky do sebe. Pak zpívajícího psa, tři knížky (dvě se zvířaty, jedno s ovocem), nějaká ta kousátka, chrastítka, xylofon (ten jsem teda koupila víc sobě). Pořád dumám, jakou hračku koupit, která bude trochu víc funkční. Koupila jsem jí aktivní centrum od FP a to jsem si měla ruce utrhnout a nebo to víc prozkoumat u kamarádky, protože mi přijde takové málo aktivní.
A díky. Já bych ji klidně ráda nechala být, jenže sedět u ní a dívat se na ni mě nebavía jakmile jdu dělat něco já, mám ji za zadkem s řevem.
Kostky, různé věci, co může přebírat (to je teda závislé na tom, jestli si ještě dává věci do pusy) – velké fazole, dřevěné tvary…, voskovky a papír, cokoliv z kuchyně, petflaška s fazolema vevnitř… Kolíky s kroužky (http://files.rodicem-prirozene.eu/…03/11060.jpg), magnetická kreslící tabulka, Duplo (to je opravdu super hit, aspoň u nás). Více zde – http://www.rodicem-prirozene.eu/…ro-nejmensi/.
Hlavní je, aby hračka byla jednoduchá a hrálo se s ní jedním jasně daným způsobem, ne nějaký zmatek, který sice vypadá na pohled lákavě, ale dítě se v tom ztratí (typický příklad např. toto http://www.ikea.com/…cts/80014041).
Jinak teda děcka si hrají prostě mě pod nohama, když dělám cokoliv od vaření, přes skládání prádla až po sezení u počítače.Jinak taky do roka nejoblíbenější hračka byla petflaška, klidně i prázdná.
Tak jasně, specificky to někoho bavit může, ale určitě bych to nebrala jako hračku první volby, tak jsem to myslela.
Zuzko: Stela si jen kleká (něco jako přitahování se do stoje a chůze, nebo třeba nedejbože sed, o tom si můžu nechat zdát), a pak padá na stůl, na zem a řveeee.
Ona si vlastně cca 14 dní nehraje sama, do té doby pohoda. Tak si říkám, že třeba nějaký posun, chce, abych si hrála s ní, jenže mně to nejde.
Mno za dva měsíce má rok, prarodiče dají peníze, tak pak naběhnu do obchodu s dřevěnými hračkami. Už v těhotenství se mi tam leccos líbilo. ![]()
Flyingfrog píše:
Jo a po nohách se mi věší taky.Když já mám prostě pocit, že se jí nevěnuju. Nebo si nějak neumím pořád představit, co si pod pojmem věnování mám představit. Já si právě hrála vždycky ráda, jenže s takhle malým dítětem nevím. A ještě před nedávnem si ona hodně vyhrála sama, teď to nějak nejde.
A jak by sis myslela, že se jí máš věnovat? Copak nějaká indiánka, co celý den maká na poli, tká plátno a podobně, někde sedí a baví dítě? To je prostě výdobytek moderní doby, kdy matky nemají moc nic na práci a tak mají čas na takové „zbytečnosti“. Mláďata jsou přece naprogramovaná k tomu, aby se rozvíjela samostatně, matka je „jen“ taková záloha, co pořád číhá a v případě potřeby pomůže. Což ale teda obnáší i to, že když si dítě hrát nechce a chce chovat, tak ho vrazím do šátku a chovám. Oddělit to od sebe moc nejde.
zuzanecka81 píše:
fly, tak to máme doma taky podobně. hele teď si třeba neluše hraje na chodbě s vysavačem - mlátí hadicí, cucá šňůru a staví se u vysavače a používá ho jako aktivní chodítko
Z vysavačem mi pije krev Ondra, protože mi ho furt vypíná nebo zamotává šňůru.
ivuska.h píše:Flyingfrog píše:A jak by sis myslela, že se jí máš věnovat? Copak nějaká indiánka, co celý den maká na poli, tká plátno a podobně, někde sedí a baví dítě? To je prostě výdobytek moderní doby, kdy matky nemají moc nic na práci a tak mají čas na takové „zbytečnosti“. Mláďata jsou přece naprogramovaná k tomu, aby se rozvíjela samostatně, matka je „jen“ taková záloha, co pořád číhá a v případě potřeby pomůže. Což ale teda obnáší i to, že když si dítě hrát nechce a chce chovat, tak ho vrazím do šátku a chovám. Oddělit to od sebe moc nejde.
Jo a po nohách se mi věší taky.Když já mám prostě pocit, že se jí nevěnuju. Nebo si nějak neumím pořád představit, co si pod pojmem věnování mám představit. Já si právě hrála vždycky ráda, jenže s takhle malým dítětem nevím. A ještě před nedávnem si ona hodně vyhrála sama, teď to nějak nejde.
Mno já si právě dopoledne dělám o domácnosti a to jakože dělá se mnou. V nosítku nosím téže dost, akorát z něj asi nevidí tolik jako ze šátku, nevím.(šátek na záda neumím
).
A to věnování, prostě mám jakože pocit, že všechny matky kolem mě s tím dítětem něco dělají, jen já ne. ![]()
Jinak mě nevadí krámování, ale mám asi extra citlivé dítě na pořádek, protože například věci pod přebalovákem totálně přehlíží a že tam by bylo co krámovat a roztahat po bytě. Spam jsme jí nechali na krámování, to ji už nezajímá. Věci pod stolem může krámovat, to už taky nic moc zábava a třeba videa a DVD pod televizí, kam v kleku dosáhne, tak toho si nevšímá. ![]()
Flyingfrog píše:ivuska.h píše:Mno já si právě dopoledne dělám o domácnosti a to jakože dělá se mnou. V nosítku nosím téže dost, akorát z něj asi nevidí tolik jako ze šátku, nevím.(šátek na záda neumímFlyingfrog píše:A jak by sis myslela, že se jí máš věnovat? Copak nějaká indiánka, co celý den maká na poli, tká plátno a podobně, někde sedí a baví dítě? To je prostě výdobytek moderní doby, kdy matky nemají moc nic na práci a tak mají čas na takové „zbytečnosti“. Mláďata jsou přece naprogramovaná k tomu, aby se rozvíjela samostatně, matka je „jen“ taková záloha, co pořád číhá a v případě potřeby pomůže. Což ale teda obnáší i to, že když si dítě hrát nechce a chce chovat, tak ho vrazím do šátku a chovám. Oddělit to od sebe moc nejde.
Jo a po nohách se mi věší taky.Když já mám prostě pocit, že se jí nevěnuju. Nebo si nějak neumím pořád představit, co si pod pojmem věnování mám představit. Já si právě hrála vždycky ráda, jenže s takhle malým dítětem nevím. A ještě před nedávnem si ona hodně vyhrála sama, teď to nějak nejde.).
A to věnování, prostě mám jakože pocit, že všechny matky kolem mě s tím dítětem něco dělají, jen já ne.
Tak ať dělají, však nemusíš všechno dělat jak ostatní, ne?
A právě já mám tentýž poznatek, že pokud něco dělám, jako že se hýbu, tak jsou děcka v pohodě a skoro si mě nevšímají, ale když si sednu k počítači a jen čučím, tak začnou děsně prudit. Oni prostě potřebují kolem sebe nějakou akci, pak se sami taky aktivně baví. Stejně jako zas malé mimino hezky spí nebo kouká, dokud se matka hýbe a když si sedne, tak je nespokojené, protože je najednou něco „špatně“.
Flyingfrog píše:
Jinak mě nevadí krámování, ale mám asi extra citlivé dítě na pořádek, protože například věci pod přebalovákem totálně přehlíží a že tam by bylo co krámovat a roztahat po bytě. Spam jsme jí nechali na krámování, to ji už nezajímá. Věci pod stolem může krámovat, to už taky nic moc zábava a třeba videa a DVD pod televizí, kam v kleku dosáhne, tak toho si nevšímá.
Mě Ondra teď začal plínky z přebalováku házet do vany, když se tam Klárka koupe (ona teď obvykle vyžaduje koupel ráno i večer, protože už má „hnusně mastné vlasy“
)
Jinak moc taky nebrakují, do šuplíků v kuchyni mají přísný zákaz, který kupodivu celkem bez problémů dodržují a nikde jinde není nic v dosahu, máme všechno přizpůsobené.