Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, zajímalo by mě jestli je tady víc takových holek jako jsem já. Je mi 25 let, bydlím na malém městě a nemůžu už 4 roky najít pořádnou práci. Pracuju v jednom supermarketu na dpč, bydlím samozřejmě u rodičů a kdyby mě neživili oni, byla bych zřejmě někde na azyláku, protože s tím, co si vydělám vlastní bydlení nepřipadá v úvahu. S přítelem jsme se letos po dvou letech rozešli a nového nemám, ještě k tomu budu teď další tři roky studovat, takže to vypadá, že pěkně dlouho se moje situace nezlepší. Ne že bych si tady chtěla stěžovat, ale prostě mám pocit, že už bych dávno měla být samostatná, ale že v dnešní době je to všechno tak beznadějné, že nemám šanci. Máte někdo podobnou zkušenost? Ne že bych to někomu přála, ale asi by mi aspoň trochu pomohlo vidět, že v tom nejsem sama… Mám pocit, že dělám všechno proto, aby se moje situace obrátila v dobré, ale pořád se nedaří…
A nezkousela si vyject do ciziny vylepšit jazyk atd. Třeba je tam šance lepší práce ![]()
No, tak že se po dobu studia starali z velké části rodiče bylo podle mě normální vždycky… nevím, jestli studuješ dálkově, když hledáš normální práci, ale jestli něco doma přispíváš rodičům z toho, co vyděláš, tak by ses třeba uživila i na studentském bytě, což je podle mě ten mezistupeň mezi bydlením doma a bydlením sám, kdy se podělíš o náklady, ale žiješ už sám za sebe… o tom si neuvažovala?
No já nevím, já se za prací stěhovala pres celou republiku,…
@janica252 přesně souhlasím jak třeba 4 studenti bydlí v 3+1 a dělí se o nájem a vse napůl chodi si přivydělat myslím si ze brigády jsou ![]()
Píšeš, že ještě studuješ, tak to asi nejde pořádně skloubit s nějakou prací. Já myslím, že to nemáš zas tak beznadějný…Studuješ, nějakou práci taky m=aš, pokud potřebuješ, máš podporu rodičů… Jedině se můžeš za nějakou lepší prací přestěhovat…
Příspěvek upraven 10.08.13 v 11:58
Pro všechny co nemají práci a je jim do 30 let - není to nic nelegálního - prostě šance dělat aspoň něco a naučit se něco nového ![]()
@sabuskasabka Proč si nenajdeš lepší práci ve větším městě a nenajdeš podnájem. Já si myslím že možností jsou. Nevím jakou máš školu a jakou práci hledáš
Mladá, bez chlapa a dětí- tedy bez závazku, sbal se a odjeď do zahraničí, nebo do většího města
@Gabulle souhlasím ale myslím s ze nejlepší by bylo zahraničí!
Ono to chce trošku míň se litovat, vytáhnout hlavu z dlaní a jednat. Co Erasmus, vypadnout do světa naučit se jazyk, to vše přes školu? Co se odstěhovat do většího města? Netvrď, že to nejde. Švagrová studuje už x let a sama se do toho dost slušně živý, ano, má asi tři práce, takové žblepty, ale na skromné bydlení a nějaké ty koníčky jí to stačí bohatě.
A není jediná. V podstatě většina studentů, které znám, při studiu aktivně pracuje a přivydělává si. Cestují, stěhují se za prací. Jsi mladá, máš život a svět před nohama na zlatém podnosu. Tak se nelituj a zjišťuj jaké máš možnosti. Využij své nynější situace k tomu, aby Tě posunula o kus dál. Nic Tě přece nedrží. A neříkej mi, že nikam nemůžeš protože nemáš prachy. Já se kdysi stěhovala s tisícovkou v kapse bez jistého bydlení. A taky to šlo. Jen jsem nesměla doma brečet do poštárů, jak jsem dopadla, ale aktivně se zapojit do zlepšení svého života.
Nic není tak černé, jak to na první pohled vypadá. Naopak, být mi 25, být svobodná a studovat, tak si to koukám pořádně užít.
Jaký si to uděláš takový to máš… A pokud chodíš na denní studium, tak budeš muset se vším počkat než dostuduješ. Jak dostuduješ poohlídni se po práci ve větším městě, nebo odjeď klidně přes agenturu do zahraničí. Takovou životní zkušenost jakou získáš v zahraničí nezískáš nikde jinde… a navíc se naučíš perfektně jazyk. A když umíš jazyk, nebo třeba několik, tak se u nás práce hledá snadno
Necítím beznaděj dnešní doby. Jsem spokojená, mám všechno co jsem chtěla a je mi 24…
@sabuskasabka
Podle mě jsi asi celkem v průměru, má to takhle spousta lidí.
Mě třeba jen překvapuje, že se dnes tak dlouho studuje, sama píšeš že je ti 25 a čekají tě ještě 3 roky studia.
Studentskej život je celkem příjemnej, ale je to vždycky něco za něco.
My když jsme studovali, tak jsme byli ve 23 - 24 letech vystudovaní a začínali jsme pracovat v oboru pro který jsme se rozhodli, takže jsme začali postupně vydělávat, byla možnost vzít si hypotéku a tak.
Takže kolem té třicítky už jsme byli v pohodě, pokud někdo chodí do 30-ti na brigádu do supermarketu, tak prostě začně cítit, že mu ujíždí vlak.
Ale neber to jako kritiku, spíš zamyšlení.
Co děláš za školu? jinak na tvé situaci nic moc beznadějného nevidím, mladá bez závazků, buď vydrž než dostuduješ nebo si dej rok pauzu a někam vyjeď jak tu radí ostatní
S tím stěhováním máte určitě pravdu, jenže já právě absolutně nejsem typ člověka, který by se byl schopný sebrat a odstěhovat se někam pryč od svých blízkých, navíc mamka má krátce po léčbě rakoviny, takže bych prostě byla hrozně nešťastná být někde daleko. Studovat budu dálkově, je tam sice hodně praxe, ale snad nějaká práce už konečně vyjde i když bych měla dojíždět někam dál. Asi to fakt vypadá, že se lituju, teda normálně to zvládám, ale teď mi nevychází další vztah a prostě mě to nutí nějak moc řešit celý svůj život, jinak ale doufám, že se všechno obrátí a bude zase líp