Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bojím se lidí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.3.12 11:41
Ahoj, tyhle stavy mám taky. Nejhorší je to večer, to mě děsí i partička lidí, kteří jen tak sedí na lavičce a kouří… Jsem posera, ale nějak mi to nevadí. Přítel to ví, takže když nějak jdu a vracím ze za tmy, tak pro mě přijede…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.12 11:42
Určitě bych vyhledala psychologa. Tak celkem ti to omezuje život, tak je potřeba s tím něco udělat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
martinased29
26.3.12 11:43
Ahoj, určitě by nebylo od věci vyhledat odborníka. Můžeš mít nějakou ze sociálních fóbíí a je otázka, aby se Ti to postupem času nezhoršovalo. Oni Tě naučí pracovat se strachem a se špatnými pociti. Zeptala bych se u dr, popř psychologa na základě doporučení..
- Citovat
- Upravit
26.3.12 11:45
Myslím, že by se mohlo jednat o jakýsi druh sociální fobie. Víš, čím by mohl být tvůj strach způsoben? Jak se jinak chováš ve společnosti? Ten oční kontakt neudržuješ jen s „potencionálním násilníkem“ nebo i jinak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.12 11:48
Zas tak špatný to s tebou není, dokud se nebojíš vycházet ven mezi lid a tolik tě to neomezuje, nicméně úplně normální to není. Je dobré mít pud sebezáchovy, přeci jen jet s pěti úkáčkama noční tramvají, to by se bál každý druhý 
, ale tohle si mi zdá už moc 
Co kdyby sis něja zvýšila sebevědomí třeba absolvováním nějakých kurzů sebeobrany a po nějakém psychologovi bych se poohlédla už teď, jestli by se to mělo rozjet víc, tak se to taky bude hůř a dýl léčit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.12 11:49
nene, jen s těmi, co se mi „nezdají“. Jinak lidi ráda mám. Nevyhýbám se jich, naopak jsem ráda mezi lidmi. Ale normálními 
Mám to v sobě od mala a asi za to může to, že nás vykradli, a já byla jediná doma. Měla jsem hrozná šok, bylo mi 5. Pak jsem x-let nemohla být sama v jedné místnosti! Usínala jsem jen s lampičkou. Pak to nějak samo přešlo. Ale to jsem se bála jen doma. Venku jsem si to neuvědomovala, ale asi proto, že jsem málokdy byla sama. Jinak se přiznám, že největší strach mám z romů. Ti nás vykradli a z nich jsem jako dítě měla fóbii.
I dnes jsem před nimi víc ve střehu, ale bojím se i jiných - divně/násilně vypadajících. Přitom to můžou být normální lidi, jen s trochu podivným zjevem.
- Citovat
- Upravit
26.3.12 11:50
Hm, homofobie. Může to mít příčinu v tobě a příčina zrovna tak může ležet někde v tvém okolí. Těsně po vojně jsem to měl taky tak, brátránek se s něčím podobným taky potkal - dělal výpravčího a projevilo se to u něho po slovním napadení od cestujícího. Jeden čas po práci před lidma doslova utíkal a nejspokojeněnjší byl, když zalezl do vinohradu mezi řádky vína…
Na druhou stranu, teď v MHD jsem docela rád, když jsem tak trochu ve střehu. Vzhledem k tomu, v jaké části Brna bydlím… Takže tahle fóbie může být i trochu prospěšná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.12 11:52
Já se taky bojím lidí kteří vypadají nebezpečně 
, na tom není nic divného, nebo je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.12 11:56
@Gina108 píše:
Zas tak špatný to s tebou není, dokud se nebojíš vycházet ven mezi lid a tolik tě to neomezuje, nicméně úplně normální to není. Je dobré mít pud sebezáchovy, přeci jen jet s pěti úkáčkama noční tramvají, to by se bál každý druhý
kmarád mi sebeobranu nabízel, zabývá se tím a učí to holky, teď jeho žákyně, co má 45kg, přeprala násilníka, který na ni zaútočil - někdy v noci.
nejvíc mě asi uklidnil kamarád, který mi řekl, že ač to tak nevypadá, většina lidí se opravdu rvát nechce a ti největší magoři vypadají jako zcela normální lidi.
Ale třeba nedávno si jeden kluk hrál s nožem v metru, vypadal jako normální a pěknej kluk, ale byl nějak nervózní a pořád do něčeho píchal…a já už viděla, jak mám ten nůž v krku…tak jsem vystoupila.
- Citovat
- Upravit
marra
26.3.12 12:17
@marketa612 píše:
Já se taky bojím lidí kteří vypadají nebezpečně
taky to tak mam ja se proste taky bojim dyvnych lidi,treba ve vlaku,prvni obhlednu vagon a kdyz je to v klidu tak si sednu a kdyz ne,jsem ochotna tahat dve deti,kocar,nakup ,sebe a premistit se
- Citovat
- Upravit
26.3.12 12:19
Já bych na tvém místě šla k psychologovi, práce s fóbiemi není ani nadlouho, ani není složitá a když se jich člověk zbaví, pak má mnohem větší radost ze života.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.12 12:34
To je normální že se bojíš je hrozná doba já se taky ted bojim a to jserm dřív klidně šla sama v noci z práce a ani by mě nenapadlo že se mi může něco stát.Žila jsem v Praze a pracovala na Václaváku kde těch živlů je dost. Ted bydlim na malim městě a stejně se bojim . Je to dobou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.12 12:48
Já mám opak, nebojím se nikoho a ničeho, dokud by dcerku nebo mě vyloženě někdo neohrožoval. To taky asi není dobře, je dobře dát na instinkt a když ti z někoho něco špatnýho cítíš, radši pryč - i když často vypadají ti opravdu zlí lidi dobře, mile a sympaticky a můžou být bílí Češi. U Tebe je to ale podle mě už moc a taky bych zašla k psychologovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.12 12:52
@pandora píše:
To je normální že se bojíš je hrozná doba já se taky ted bojim a to jserm dřív klidně šla sama v noci z práce a ani by mě nenapadlo že se mi může něco stát.Žila jsem v Praze a pracovala na Václaváku kde těch živlů je dost. Ted bydlim na malim městě a stejně se bojim . Je to dobou
Taky to vidím takhle, kdo by se v dnešní době nebál 
… Stačí zkouknout zprávy a máte o strach postaráno. Pokud nejsou pro zakladatelku „divní“ všichni, tak to chápu. Možná by promluva s psychologem nebyla od věci, ale spíš by podle mě pomohla ta sebeobrana. Taky o tom přemýšlím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, asi mam problém. Možná už od mala, jen si to teď víc uvědomuju. Já se prostě bojím. Strašně často jedu MHD a když nastoupí někdo trochu „divný“, já už myslím na to, jestli mi jednu nevrazí, nebo jestli mě nepřepadne. To samé na ulici, i když tam míň, asi proto, že se hýbeme a mám nějaký pocit, že s tím člověkem nejsem v jednom prostoru, odkud není rychle úniku.
Hodněkrát jsem třeba vystoupila z tramvaje, pokud tam vešel někdo, z koho šel strach - tenkrát jsem se bála hrozně, když nastoupila partička asi 5 kluků a dělali hrozný bordel.
Nesetkali jste se s tím? Co s tím dělat? Ne že bych se kvůli tomu něčemu vyhýbala, to vůbec ne. Ale ten strach tam je. Vždycky si říkám hlavně ne oční kontakt,nekoukat na ty lidi, dělat jako bych tam ani nebyla…musím zaťukat, nikdy se mi nic nestalo a ani tomu nnasvědčovalo, ale asi jsem posera. Třeba když jsem jela metrem a ono zastavilo v tunelu, ve vagonu jsem seděla jen já, pár lidí a banda ukrajinců, co po mně pořád koukali, říkala jsem si, že to je moje poslední chvilka.
Pořád u sebe nosím slzák, ale vím, že by mi nepomohl. Trochu mě uklidňuje, ale ne moc.
Jestli se to bude zhoršovat, měla bych vyhledat pomoc?