Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Musel jsem to číst hodně dlouho, dokud nepřišla ta věta, kterou se vše vysvětluje …„Před několika měsíci jsem měla takovej chvilkovej románek s kolegou“ ![]()
@pohledzdruhestrany píše:…který by asi nepřišel, kdyby doma bylo vše v pořádku.....
Musel jsem to číst hodně dlouho, dokud nepřišla ta věta, kterou se vše vysvětluje …„Před několika měsíci jsem měla takovej chvilkovej románek s kolegou“
@pohledzdruhestrany píše:
Musel jsem to číst hodně dlouho, dokud nepřišla ta věta, kterou se vše vysvětluje …„Před několika měsíci jsem měla takovej chvilkovej románek s kolegou“
Jooo!!! Vždycky tím žena procitne a zjistí, že je na čase se rozvést. Ačkoli, jako impuls to být může. Myslím, že je pak ten krok snazší
Asi si myslis,ze jsou vztahy ,kde jsou stale na oblacku . Tak otevri oci. Vztah je drina. Jsou v nem hezke chvilky i spatne chvilky. Celkem by me zajimalo co vy o tobe napsal tvuj muz,ktery se jevi vice mene v pohode.
Tak s novým partnerem za zády se to ze vztahu odchází hrdě a pěkně středem. Bylo by fér manželovi říct, že se poohlížíš jinde, aby měl stejnou šanci - buď si někoho najít nebo prozřít. Si myslím já.
@briza79 píše: …který by asi nepřišel, kdyby doma bylo vše v pořádku.....
stejná kravina, jakože chlap si najde milenku jen tehdy, pokud je doma něco v nepořádku
Odcházíš od tohodle součansého nebo za tím novým? Šla by jsi, ikdyby ten nový nebyl?
Některá rozhodnutí potřebují čas.
Ale podle toho, co píšeš, Tě spíše omezuje strach ze samoty, co bydlení, jestli bude dost peňez …
Takže myslím, že Ty vlastně již víš, jen se odhodláváš udělat ten velký krok ![]()
Držím palce
Ale já nemám žánýho novýho partnera.. Zmínila jsem se o chvilkovým románku před x měsíci, kterej jsem navíc sama ukončila..
@Lama Lama píše:
Odcházíš od tohodle součansého nebo za tím novým? Šla by jsi, ikdyby ten nový nebyl?
Já nemám nikoho novýho.. Zmínila jsem románek před x měsíci, kterej jsem ukončila já sama.. Navíc už ani nejsme kolegové, nevídáme se a ani vídat nebudeme..
Tak je pravda, že hormonální zamilovanost ve vztahu nevydrží. Ale to neznamená, že je ok si připadat roky tak, jak to zakladatelka popsala. Románek impuls byl, ale možná je na impuls nejvyšší čas. Konec konců by klidně mohla ještě stihnout další těhotenství a tentokrát si ho užít (i když jistě, nikdo jí to nezaručí).
Je pravda, že jak tam ty návyky nejsou, hodně těžko se s tím něco dělá. Vy jste navíc měli rodinu strašně brzo, totiž ty jsi byla hodně mladá, pak jste to plácali kvůli dětem možná i v době, kdy by to bezdětný pár třeba zabalil. Už kvůli těm odlišným představám o soužití a zájmům. Ono se dva odlišné přístupy sladit dají, ale chce to oboustrannou vstřícnost a lehký to není.
Pravda je, že existují lidi, kteří mají prostě schopnost empatie sníženou (ne, fakt to nejsou všichni chlapi
), no a když to ještě nemá odžité ze své rodiny, možná opravdu nechápe, v čem je problém. To musíš sama vědět, jak moc upřímně jsi s ním o tom mluvila a co jste pro ten vztah kdo udělali.
Průšvih je zejména ta fyzická nechuť k němu, zvlášť pokud by se netýkala jen sexu (když nejde o to, že se ti nechce, že po něm nešílíš, ale vyloženě o to, že se ti hnusí) - jak se tohle ve vztahu objeví, je to s ním už opravdu hodně špatné.
Musíš počítat i s tím, že to po rozvodu nebude růžový, že nemusíš (ale můžeš) potkat hned nějakou velkou lásku a že můžeš chvíli bezvýsledně randit nebo si i najít někoho, s kým to zas neklapne. To se prostě děje a měla bys to tak brát. Ale jenom strach z toho, že by mohlo být hůř, nebo strach ze samoty přece není dostatečný důvod s někým zůstávat - to není fér ani vůči němu.
No a když jste o tom mluvili, co manžel na to?
Příspěvek upraven 22.10.18 v 14:02
@NikolX píše:
Jsem s manželem 13 let, z toho teprve 2 roky manželé, máme jedenáctiletého syna.
Bylo mi 19 když se mi narodil syn, manželovi 27.. Od začátku byl nás vztah problémový…
proč si děláte děti s někým s kým si vůbec nerozumíte?
pokud se chcete rozvést, tak to udělejte. nikdo jiný to za vás neudělá. jedinou radu bych měl. zajděte si za terapeutem, ten si vás vyslechne.
Jo holka hledáš 20% které ti chybí, a možná přijdeš o těch 80% které máš doma nikdo není dokonalý
vztah se musí budovat a pracovat na něm co si s manželem promluvit o tom co potřebuješ a jak nejlíp toho dosáhnout a nebourat celkem funkční rodinu
To je těžký. Ano, jsi ještě mladá a je škoda, že nemůžeš žít víc plným životem. S někým, koho miluješ a kdo miluje tebe. Ale máš 11 letého syna (jestli si to dobře pamatuji). Bylo by mi asi líto syna. Rozpad manželství se dětí vždycky dotkne. Možná to zní blbě, ale není tvůj manžel podle tvých slov není zlý člověk, jen si jako partneři nesedite. Je to těžké v tvém případě. Na jednu stranu škoda mladých let, na druhou je tam syn. Těžko se rozhodovat… Ale mladá budeš i za pár let, až tvůj syn bude dospělý a tolik se ho to nedotkne. Asi bych to nedělala.
@NikolX píše:
Já nemám nikoho novýho.. Zmínila jsem románek před x měsíci, kterej jsem ukončila já sama.. Navíc už ani nejsme kolegové, nevídáme se a ani vídat nebudeme..
jenže se ti v bříšku zatřepotali motýlci a ty přemýšlíš, jak si tuhle nejsilnější, i když vždy pouze dočasnou drogu, znova vstříknout do žíly a podvědomě je ti jasný, že manžel ti jí tam nevstříkne (z podstaty dlouhodobýho vztahu), takže je ta správná chvíle nahlídnout do deníčku hříchů a pořádně zbilancovat manželova provinění ![]()
Příspěvek upraven 22.10.18 v 14:24