Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Taky se bojim.
Ale v 25 jsem chodila, kdyz o tom ted premyslim..byl to risk.
Doprovazeli me i cizi kluci. Nikdy se mi nic nestalo. Dnes bych to ale uz nedelala.. ![]()
@Vejanek píše:
Taky se bojim.
Ale v 25 jsem chodila, kdyz o tom ted premyslim..byl to risk.
Doprovazeli me i cizi kluci. Nikdy se mi nic nestalo. Dnes bych to ale uz nedelala..
Jsem ráda, že nejsem sama. Nešla bych na párty, abych pak musela v 23:00-2:00 jít sama domů..
A co s nejakou kamarádkou?
Jestli jsi mlada je skoda byt doma.
Nebo si domluvit odvoz domu.
Bylo to hezke obdobi, bavit se..
Rychle se tam clovek seznámí
..
Já na párty a různé akce chodila. Kolem té dvacítky jsem si ta rizika nijak extra neuvědomovala. No čím jsem starší tím je to se mnou “horší”. Dneska je pro mě noční MHD fakt strašák. Takže dneska už jedině domů s odvozem, nebo mi není líto těch pár stovek za taxíka.
Jako znásilnění se ani tak nebojím. Neříkám, že se to stát nemůže, ale většina obětí pachatele naopak zná. Ale bojím se přepadení, nebo třeba, že nějakému narkomanovi rupne v bedně a napadne mě.
Takže jo speciálně ve větších městech je opatrnost na místě.
Nebála jsem se jako nactileta ani teď jako 35leta. Chodím za tmy, v noci, na procházky, občas z akcí. Miluju noční procházky
No, ja se uz necitim dobre ani treba pozde odpoledne, navecer v prirode, kdyz jdu sama. Chodim casto delsi okruhy v okoli jedne vesnice, a nedavno jsem potkala na liduprazdnem miste fakt divneho cloveka, sedel na lavicce, pozdravil me zvlastne, byl takovy… slizky. Bylo mi dost neprijemne.
Bydlím v bezpečné čtvrti asi minutu od tramvaje, takže se nebojím. Pokud jdu někam, kde se necítím bezpečně, jedu taxíkem. Abych kvůli nějaký schíze seděla doma, to fakt ne ![]()
Bála jsem se vždycky, ale doma jsem neseděla. Buď jsem si zařídila odvoz a nebo si zavolala taxi. Tenkrát ale u nás v okresním městě jezdili za 50 Kč, to byla cena jednoho drinku
a nebo jsme se vracela až ráno, když svítalo
![]()
Bydlim v Brně a chodila jsem v noci domu sama celkem běžně. ted už tolik po nocich netrajdam, ale ani tak se nebojim.
kdybych bydlela někde v lese, bala bych se vic.
edit: zas nejsem rada sama doma v noci, stary barak, vše vrže, skřípe, heká ![]()
Ne, takovej strach mi nikdy nezabránil někam chodit. A to “někam” bylo třeba sedm kiláků přes les, v noci. Škoda se kvůli tomu nebavit. Najdi si kurz sebeobrany a zbav se té přehnané úzkosti.
Nikdy jsem se nebála a nebojím, ani v horších čtvrtích. To je takový dost přehnaný přístup. I v noci se lze chovat bezpečně. Plus občas mám ochranu i nečekaně, např jedu ze sluzebky a taxikář počká, až zajdu do domu, odjede až potom. Je to milé.
Tak z párty se dá lehce přijít i za světla - třeba v pět ráno je teď v létě už dost světlo.
Ve 23 hod. jsme kolikrát teprve vyráželi z domu.
@Anonymní píše:
Dobrý večer, nechci tu ze sebe dělat nějakou histerku nebo tak, ale jsem mladá a nechodím na žádné večerní akce nebo party… Prostě se potom bojím návratu domů z důvodu přepadení/znásilnění… Mám to tak jen já? Radši sedím doma, když vím, že bych se nevrátila za světla..
Nebojim, chodim tedy po dost osvetlene tride, ne zadnym parkem ale klidne kolem pulnoci.
Chodila jsem a občas ještě chodim za tmy domu. Nosím s sebou peprak a umím ho použít. Vyloženě se nebojím, ale mám respekt. Když vím že půjdu pak domu sama, nikdy se neopiju. Bydlím v Praze, vystřídala jsem různé čtvrti, horší i lepší. V poslední lokalitě, kde jsme bydlela, jsem ten peprak i použila. Ale sedět kvůli tomu doma jako pecka, mi přijde trochu přehnaný.
Dobrý večer, nechci tu ze sebe dělat nějakou histerku nebo tak, ale jsem mladá a nechodím na žádné večerní akce nebo party… Prostě se potom bojím návratu domů z důvodu přepadení/znásilnění… Mám to tak jen já? Radši sedím doma, když vím, že bych se nevrátila za světla..