Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Březňátka 2011
- Fotoalbum (205)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.11.10 11:33
tej to si piš že ten strach bude větší. Jednou jsme nechali malého hlídat a nějak ho neuhlídali a spadl jim v chodítku ze schodů, no jak mi to říkali tak jsem málem omdlela naštěstí vše ok jen odřeninky no ale i tak jsem brečela jak želva. Pak si s ním jednou hrála tchýně a dělali blosti a málem ji spadl nazem a hlavou tak tak ho zachytila za noho no prostě infarktové stavy. jestli najdu pošlu vám fotku jak spadl v pneuservise a jak měl monokl pod okem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.10 11:34
jani tak to si taky říkám a byla jsem s tím za mamkou a ta říkala že jak se narodí že je budu mít oba dva stejně ráda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.10 11:35
Ahoj k té výchově, myslím, že každá normální ženská se snaží být tou nej mámou…je to přirozené i to , že nejsme stroje a mašiny, které zvládají vše…takže já mimouše na to že budu uječená trénuji už nyní…nejdřív jsem měla výčitky (zásadně při procházkách s těma našema dvěma psíma bestiema - že na ně řvu), a pak jsem to vzdala a říkám si , hlasitý budem vždy, tak ať si zvyká…vím,že se budu snažit být tou nej mámou na světě a doufám, že v sobě najdu hodně síli a klidu na to, abych své dítě vychovávala trochu jinak než moje máti mě…ale to se ukáže až v reálu a časem. Moc s vážím každé mámy, která je schopná vychovat jakš takš rozumnou, citlivou a čistotnou bytost 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.10 11:38
To jsem taky obrečela že stačilo málo a mohl si vypíchnout oko a zůstat slepý jelikož spadl na tyčku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.10 11:40
Mar težko říct zda už to má člověk trochu i vrozené, potože my jsme 4 a každý úplně jiný. A máti nás vychovávala stejně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.10 11:46
tej to se připrav ty úrazy budou a počkej až to johanka poprvé spadne z postele jako neznám nikoho komu by se to nestalo já jsem si furt říkala mi filda ještě ne ne a pár dní na to už tam byl taky.
Maro pěkně si to napsala
My jsme taky 4 a všichni jsou stejní kromě mě. 3 jsou bordeláři, božátka, neviňátka dluhy na krku atd… a já jsem úplný opak tak vůbec nevím čím to je ale jsem ráda že nejsem jak oni ani s nima nerozumím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.10 11:51
teji já tě nechci strašit jako tím si musí projít každá a nevěřím tomu že není dítě kterému by se nic nestalo jako myslím nějaká ta modřina a boule, ale doktor mi vždy říkal že ty děti mají velkou výdrž že dospělý by se zlámal tak že by ho nedali dokupy a dítěti to projde s odřeninama. Jak se učil lozit a jak jsem kolikrát viděla jak se mu podlomily ručky v zápěstí tak jsem se divila že je nemá zlomené no stát se to mi tak se asi zblázním a on v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.10 11:54
TONÍK MI TAKY SPADL Z POSTELE, ALE MÁME JI NÍZKOU, POŘÁD STAČILA SMOTANÁ PEŘINA A JEDNOHO DNE JI ZÁHADNĚ PŘELEZL, JÁ SLYŠELA ZADUNĚNÍ, TAKOVOU ZVLÁŠTNÍ RÁNU A PAK ŘEV…ALE NIKDE NIC NEMĚL, ANI ČERVENÉ........A FAKT KAŽDÉ DÍTĚ SPADLO Z POSTELE…A SKORO KAŽDÁ JELA DO NEMOCNICE, KDE JE STEJNĚ POSLALI DOMŮ, POKUD TO MALÉ NEBLILO…NA MĚ SE MANŽEL NASRAL, ŽE TO BYLA MOJE CHYBA A JÁ SE TOMU PAK SMÁLA, ŽE JE MALÝ KASKADÉR A ŽE MĚ PŘESRAL…ALE JENOM PROTOŽE, JSEM VĚDĚLA, ŽE JE OKÁ A SNAŽILA SE NEHISTERČIT…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.10 11:56
jako jani nám malý padá ještě teď z postele jak třeba příjde v noci a nedáme ho do prostřed tak za chvilku rána jak z děla a řev a malý na zemi a taky nikde nic nemám. No teď se tomu směju ale poprvé jsem z toho byla vyjukaná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.10 11:59
Já jako maá spadla z poschoďovky zvrchu na noční stolek a máti mě ještě zvalila co dělám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.10 12:00
My jsme s bráchou dva a také každý jiný, byla jsem první…brácha po 5 let, byla jsem první vnouče, všichni se o mě rvali a v 4,5 roce se to začalo vše kolem rodit a já byla na druhé koleji což jsem nesla dost tragicky. Máti to řešila bitím a vyhazováním v 6 letech z bytu, ponižováním bráchy. Měla jsem pocit že nemám mámu, měla jsem psy a babičku. Byla jsem jako dítě strašně sama, chtěla jsem odejít z domu a odešla hned v 18 letech. Jak jsem vyrostla a bylo mi cca 14 tak máma je „kamarádka“, mám jí ráda, hodně dlouho jsem pracovala na tom jí odpusit a mít jí ráda a tak nějak pochopit že ona to jinak prostě neměla (táta v té době měl psychycké problémy a ona zůstala „sama“ s miminem, 5 letým vychytralým vychcánkem který jí dokázal vytočit kdykoliv chtěl a nudil se)…nic méně, ať je nyní už x let jakokoliv úžasná, prostě některé věci jsem vůči ní nepřekonala a nepřekonám. Např. fyzický kontakt, už se nechám obejmout, ale někdy se chce „tulit“nebo se mě dotýkat jako dcery…a to já prostě nemůžu je mi to nepříjemné…Tak to bylo mé dětství, na druhou stranu mě to posunulo dál, myslím, že i přes nebo i proto ze mě vyrostl takový člověk jakým jsem nyní. I když cesta byla dlouhá a ještě neskončila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.10 12:03
Mar člověče moje máti na mě za celý život šáhlajen když mě chtěla zmlátit, jinak nikdy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
