Bydlení s tchány v dvougeneračním domě

130
21.11.18 20:04

Bydlení s tchany

Zajímalo by mě, jestli je tu někdo, kdo bydlí s tchany v dvougeneračním domě a funguje to? Za jakou cenu, s jakými kompromisy, s jakými pravidly? Díky za odpovědi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

3365
21.11.18 20:16

Já žiji s tchány. Moje úplně první podmínka byla na patře příčka a dveře. Byli to dva byty ale schody a vrch otevřený. Chtěla jsem to mít své uzavřené.
Jinak vycházíme pohodě již tři roky. Oni nekecaji do nás, my nekecáme do nich. A řekla bych že vedení domácnosti je opravu jiné u nich a jiné u mě. Hodně jiné v dost věcech, ale neřešíme. Tchýne k nám chodí minimálně, spíše já za ní na kafe a tak. A vchod tedy máme společný. Je to vše o lidech a o toleranci.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
130
21.11.18 20:26

Doplňující otázka - funguje vše dobře, i když už máte děti a vstupují do hry i vztahy prarodičů a vnoučat?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
574
21.11.18 20:35

Za me ne neklapalo to kolem sebe mam vic pripadu a vsude ten sami problem tchyne veli rozhoduje at uz ohledne zahrady bazenu kdo bude veset pradlo..pozvat si návštěvu uz je problem..ale tezko rict je to o lidech ale vlastni zkusenost i okoli ze to nefunguje i tady je x temat ze to neklape

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3365
21.11.18 20:38

U nás se řešili blbosti dá se říct. Dceří jsou nyní 2,5 a já můžu být jedině ráda, že tchýní mám, pomáhá mám s hlidáním hrozně moc. Já chodím do práce. Jediný problém byl, že dcera u tchýně když byla tak nebyla nepila, za dopoledne třeba vypila deci… Dcera se musí fakt...... nutit a připomínat a dá i litr za den. Ale jinak je to babička rozmazlovací, tak občas ji připomínám přísnost… ale jinak se dohodneme na všem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
152
21.11.18 20:41

u nas to neklapalo,po roce jsme se stehovali pryc,bylo to neunosne.tchyne velela ve vsem,dokonce mi cpala jeji svatebni saty a pak byla urazena,ze jsem si je nevzala 8o

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3990
21.11.18 21:10

U nas to nevyslo, stalo me to malem manželství, velky dluh, nervy v kýblu a předčasný porod. Po 4 letech jsme utekli i za cenu velkého zadluzeni. Ted uz spolu vycházíme, vidíme se 2× za mesic a jsem nejšťastnější pod sluncem :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21.11.18 21:24

Já takto žiji již 5.rok. Jsme spolu skoro 9 let. Dvě malé děti. Co se týče bydlení, máme doteď společnou kuchyň, pračku, žehličku, nádobí, atd… Ještě cca měsíc, dva a horní patro bude dostavěné. Tchýně je učitelka, věnovala se i psychologii a předtím pracovala jako sestra v nemocnici, tudiiiiiiz… Co se nemocí, výchovy a chytrosti mých holek týče, všechno ví, všechno zná. :lol: Ano, na začátku našeho soužití, to bylo terno. Společná kuchyň je zlo. Jsme obě temperamentní ženské, ale když je problém, komunikujeme spolu a vyřešíme to. Já jí vypomůžu, pokud potřebuje. To samé platí i z její strany. Závěrem chci napsat, že jako tchýně je zlatá, mám jí ráda moc, ona to má nastejno. Samozřejmě byly a jsou dny, ale není jich tolik, kdy se do všeho kaká a dělá hlouposti jenom proto, že doma je zrovna klid a pohoda, ale ona už prostě taková je. :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
159
21.11.18 21:34

@Deninina předčasný porod? Z velkého stresu? Co se stalo? Můžete klidně SZ. To je mi líto. Taky jsem předčasné porodila. A nevím, jestli to bylo právě stresem nebo ne

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
568
21.11.18 23:52

Moje segra tak bydli s pritelem a nasima. Az na obcasne hadky to vypada ze vse v pohode. Ja bych to nesnesla - moje nocni mura. Mamu mam rada ale taky jsem rada ze uz muzu bydlet sama a s tchyni a tchanem bych to nedavala teda…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3990
22.11.18 12:36

@sportka to by bylo fakt na hodne dlouhy clanek, nicméně tchyne me neustále deptala, casto mi krivdila, i když jsem si nikdy nedovolila byt na ni drza, nebo zla. Casto mi vycitala, ze prvni dítě byl kluk a druhe bude zase kluk. Neustale se nam pletla do života ( treba nam vybirala schranku, nebo pokazde, když jsme vylezli z bytu, tak sla náhodou okolo a hned se vyptavala kam jdeme a proc. Kdyz jsme meli navstevu, tak poslouchala za oknem co se bavíme. Co se tyce syna, tak na nej nebyla moc hodna, neumela se o nej postarat, ale stejne ho porad chtela. Schválně vylezala kdyz jsme přišli domu a vzdycky byla scena, protože maly chtel k nim, což ne vždycky slo. Navic ho cpala strasnyma blbostma, čokoláda je u ni vecere, kolikrat mu dala zkazene jidlo, nebo v prosinci ho vzala ven v tričku s krátkým rukavem. Nikdy jsem ji nebranila ve styku, syna mela prakticky každý den aspoň na hodinku ( snazila jsem se omezovat casy, kdy by hrozilo, ze bude zle - takze treba po svačině, náležitě napiteho, obleceneho adekvátně počasí) no stejne bylo vecne dusno, stejne me promlouvala a pomlouva do ted. Ja si zakladala na kvalitni strave, navic prvni dite, takze jsem fakt resila kazdy prd, kdyz mel syn tesne pred 2 narozeninama, tak jsme prijeli domu na obed a tchyně klasicky vyběhla ven a lakala syna k sobe, manzel tehdy bouchnul, at zaleze, ze syn jde jist oběd a pujde spat, ale syn sebou prastil o zem a zacal se vztekat ( krásne období vzdoru) a ona pribehla a rvala po me, ze zavola socialku, at mi malého vezmou, protože se o něj neumim postarat ze se vali po zemi. Ja popadla syna a utekla, manzel se s ni pohadal. Druhy den uz jsme rano jeli pro jistotu do nemocnice, bylo mi pořád divne. Tam už si me nechali, rozjety porod 31tt na 3 cm otevrena. Po týdnu na kapackach me pustili domu, kde jsem mohla max na zachod. Tchyne nenabidla pomoc, manzel chodil do prace a ja musela zapojit mou rodinu. Nakonec jsem porodila ve 37tt, maly byl fyziologicky ma urovni 34 tt, mel par problemu, naštěstí bez následků, ale dost si vytrpel. Tchyni jsem to dlouho nemohla odpustit, tak jak jsem ji prvního syna vozila do prace, at se pochlubi a hlidala od malinka, druhého mela v kočárku mozna 2× a hlidala ho az nekdy kolem roka a pul. Casem ten vztek opadl, komunikovat jsme zacaly, ale nejvíc se mi ulevilo pred 3 mesici, když jsme se odstěhovali. Ted se snazi o kontakt s detma, ale ty tam moc nechtějí, naposledy pred 14 dny opet nedodrzela opatření a syna pustila ke kockam (je silne alergický) syn to odnesl 10 dny doma, kdy se dusil cele noci, podle tchyne si to vymyslime ( sama to na vlastní kuzi mnohokrát zazila, kdyz jsme tam jeste bydleli) no a tak tam deti zase dlouho nedam. Bylo toho strasne moc, tchyne je zapskla a zavistiva zenska, tchan alkoholik, i kdyz byli ke me kolikrát nespravedlivi a zly, tak jsem nemohla nic rict, jelikoz to otocili proti me a bylo zle. Naučila jsem se to hazet za hlavu, neresit ty řeči, ale uvnitr je nenavidim. Kdyz tchyne prijde, bavim se s ni normalne, kdyz potrebuji pomoc, tak pomuzu, beru je takove, jaci jsou, ale nikdy jim to neodpustim

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
544
24.11.18 10:13

Bydleli jsme… děs, běs a hrůza. Pro obě strany. Protože jsme nechtěli dělat scény, fungovala oboustranná ignorace. Doteď jsme jak cizí a cestu si k sobě s tchyní už asi nenajdeme.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
117
14.3.19 15:15
@biancaa píše:
u nas to neklapalo,po roce jsme se stehovali pryc,bylo to neunosne.tchyne velela ve vsem,dokonce mi cpala jeji svatebni saty a pak byla urazena,ze jsem si je nevzala 8o

to jsi mě pobavila s těmi svatebními šaty, to je mazec :dance:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.3.19 15:20
@Ella9 píše:
Zajímalo by mě, jestli je tu někdo, kdo bydlí s tchany v dvougeneračním domě a funguje to? Za jakou cenu, s jakými kompromisy, s jakými pravidly? Díky za odpovědi.

my takhle bydlíme a nefunguje to.nebot rodiče do všeho kecají a starají se o všechno,hlavně zda vaříme,uklízeme,co děláme o víkendy.nejraději by abychom je ve všem poslouchali.jelikož neposloucháme,tak jsou velké hádky a nyní se jen pouze pozdravíme.snažím se je nepotkávat.zatím se mi to daří.nevím,proč mají ve zvyku ta „stará“ generace do všeho kecat,nechápu. :pocitac:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
14.3.19 15:29

Co vím od jiných známých, radí znova už NE - kefrají do všeho, lezou do bytu, když je zamčeno, volají a otravují. Nelže se domluvit na ničem. A jelikož už tam mladí vrazili peníze a nemají na zbyt, zbývá jim jen tam zůstat a nějak to přetrpět.
Mladí a staří mají prostě bydlet odděleně. Jen si pamatuju na jednoho přednášejícího z Psychologie soužití v manželství a rodině, tak ten říkal, že mají 2generační dům a bydlí tam s mladými a z jeho pohledu jim to klape, ale sám to cizím nedoporučuje.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama