Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj, jsme s přítelem spolu 2 roky, on pracuje pro taxislužbu v Kolíně a pracuje večer a v noci. Moc času spolu netrávíme, protože já dělám ranní v kanceláři. Takže já mám večer volno, on je v práci a on má volný dopoledne a odpoledne, ale to zas pracuju já. Volné večery, když nepracuje, využívá na své kamarády a na jeho koníček, šipky. Se mnou je jeden večer v týdnu. Cítím se osamělá, i kdyz se dá říct, že si pomalu zvykám, na začátku vztahu to ale bylo hrozný.. Mrzí mě, že netrávíme večery spolu, jako ostatní, nemůžeme si pustit film, seriál, dát si spolu dobrou véču. Když to s ním chci probrat, hned se naštve, že musí vydělávat, to mu nevyčítám, ale ráda bych s ním večery trávila alespoň nějaké, ne jen jeden za týden, když víkendy jsou úplně pasé. Nevím jak s ním o tom mluvit, hned se urazí, že mu to říkám furt a dál se se mnou nebaví. Bojím se s ním kvuli tomu mít dítě. V noci se budu starat jen já a přes den budeme muset vypadnout, aby jsme ho nevzbudili. Nevím jak to řešit..
Máš můj obdiv, že v takovém “vztahu” žiješ už dva roky
nebylo by lepší si najít někoho, s kým budeš trávit více času apod.?
S takovým opravdu chceš mít dítě? Vždyť na tebe kašle (viz kamarádi…).
@Anonymní píše:
Ahoj, jsme s přítelem spolu 2 roky, on pracuje pro taxislužbu v Kolíně a pracuje večer a v noci. Moc času spolu netrávíme, protože já dělám ranní v kanceláři. Takže já mám večer volno, on je v práci a on má volný dopoledne a odpoledne, ale to zas pracuju já. Volné večery, když nepracuje, využívá na své kamarády a na jeho koníček, šipky. Se mnou je jeden večer v týdnu. Cítím se osamělá, i kdyz se dá říct, že si pomalu zvykám, na začátku vztahu to ale bylo hrozný.. Mrzí mě, že netrávíme večery spolu, jako ostatní, nemůžeme si pustit film, seriál, dát si spolu dobrou véču. Když to s ním chci probrat, hned se naštve, že musí vydělávat, to mu nevyčítám, ale ráda bych s ním večery trávila alespoň nějaké, ne jen jeden za týden, když víkendy jsou úplně pasé. Nevím jak s ním o tom mluvit, hned se urazí, že mu to říkám furt a dál se se mnou nebaví. Bojím se s ním kvuli tomu mít dítě. V noci se budu starat jen já a přes den budeme muset vypadnout, aby jsme ho nevzbudili. Nevím jak to řešit..
Já bych viděla jediné řešení rozchod. Jako chápu, že musí vydělávat, ale pokud tě chce mít jako partnerku, tak by pak volný čas měl trávit s tebou a ne s kamarády. Já bych s takovým člověkem nebyla, ten k sobě potřebuje podobného sólistu.
@izabe píše:
Máš můj obdiv, že v takovém “vztahu” žiješ už dva rokynebylo by lepší si najít někoho, s kým budeš trávit více času apod.?
S takovým opravdu chceš mít dítě? Vždyť na tebe kašle (viz kamarádi…).
No právě, že má z toho strach, takže předpokládá, jaký by to asi v budoucnu bylo.
Zakladatelce bych doporučila někoho, kdo bude chtít sdílet alespoň část jejich volného času a bude na možné problémy pohlížet stejným okem.
A hlavně je bude chtít i řešit a ne je jen bagatelizovat. ![]()
Tomu říkáš vztah? Vždyť tě má úplně na háku. Ukončila bych to a našla se někoho kdo s tebou chce být.
@Anonymní píše:
Ahoj, jsme s přítelem spolu 2 roky, on pracuje pro taxislužbu v Kolíně a pracuje večer a v noci. Moc času spolu netrávíme, protože já dělám ranní v kanceláři. Takže já mám večer volno, on je v práci a on má volný dopoledne a odpoledne, ale to zas pracuju já. Volné večery, když nepracuje, využívá na své kamarády a na jeho koníček, šipky. Se mnou je jeden večer v týdnu. Cítím se osamělá, i kdyz se dá říct, že si pomalu zvykám, na začátku vztahu to ale bylo hrozný.. Mrzí mě, že netrávíme večery spolu, jako ostatní, nemůžeme si pustit film, seriál, dát si spolu dobrou véču. Když to s ním chci probrat, hned se naštve, že musí vydělávat, to mu nevyčítám, ale ráda bych s ním večery trávila alespoň nějaké, ne jen jeden za týden, když víkendy jsou úplně pasé. Nevím jak s ním o tom mluvit, hned se urazí, že mu to říkám furt a dál se se mnou nebaví. Bojím se s ním kvuli tomu mít dítě. V noci se budu starat jen já a přes den budeme muset vypadnout, aby jsme ho nevzbudili. Nevím jak to řešit..
Upřímně nechápu, proč by sis měla zvykat na večery o samotě a být nešťastná a smutná.
Přece sama vidíš, komu dává přednost, když jsou mu volné večery kvůli jeho práci, tak vzácné.
Bohužel nijak zvlášť nestojí o tvoji společnost.
Najdi si někoho kdo bude s tebou rád a ne jen proto, aby se neřeklo.
Dítě opravdu ne. V tom jsou tvoje úvahy správné.
V tomto nenaplněném vztahu ti utíká jen čas a roky. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, jsme s přítelem spolu 2 roky, on pracuje pro taxislužbu v Kolíně a pracuje večer a v noci. Moc času spolu netrávíme, protože já dělám ranní v kanceláři. Takže já mám večer volno, on je v práci a on má volný dopoledne a odpoledne, ale to zas pracuju já. Volné večery, když nepracuje, využívá na své kamarády a na jeho koníček, šipky. Se mnou je jeden večer v týdnu. Cítím se osamělá, i kdyz se dá říct, že si pomalu zvykám, na začátku vztahu to ale bylo hrozný.. Mrzí mě, že netrávíme večery spolu, jako ostatní, nemůžeme si pustit film, seriál, dát si spolu dobrou véču. Když to s ním chci probrat, hned se naštve, že musí vydělávat, to mu nevyčítám, ale ráda bych s ním večery trávila alespoň nějaké, ne jen jeden za týden, když víkendy jsou úplně pasé. Nevím jak s ním o tom mluvit, hned se urazí, že mu to říkám furt a dál se se mnou nebaví.Bojím se s ním kvuli tomu mít dítě. V noci se budu starat jen já a přes den budeme muset vypadnout, aby jsme ho nevzbudili. Nevím jak to řešit..
Ty proti směny jsou samozřejmě blbý, ale spíš bych se soustředila na tučně označené. Ty to možná až tak nevnímáš, ale kvůli tady těm jeho reakcím a neochotě to řešit by mi blikaly kontrolky. Tohle do života určitě ne, budeš se trápit.
Já bych s takovým člověkem nebyla a už vůbec s nim nezakladala rodinu. Jako beru, ze má nějakou pracovní dobu, ale zbytek času by teda měl byt s tebou a ne s kamarady a koníčkem, na to má čas, když jsi ty v práci ne? Najdi si někoho, komu nebudeš ukradená.
@Anonymní píše:
Ahoj, jsme s přítelem spolu 2 roky, on pracuje pro taxislužbu v Kolíně a pracuje večer a v noci. Moc času spolu netrávíme, protože já dělám ranní v kanceláři. Takže já mám večer volno, on je v práci a on má volný dopoledne a odpoledne, ale to zas pracuju já. Volné večery, když nepracuje, využívá na své kamarády a na jeho koníček, šipky. Se mnou je jeden večer v týdnu. Cítím se osamělá, i kdyz se dá říct, že si pomalu zvykám, na začátku vztahu to ale bylo hrozný.. Mrzí mě, že netrávíme večery spolu, jako ostatní, nemůžeme si pustit film, seriál, dát si spolu dobrou véču. Když to s ním chci probrat, hned se naštve, že musí vydělávat, to mu nevyčítám, ale ráda bych s ním večery trávila alespoň nějaké, ne jen jeden za týden, když víkendy jsou úplně pasé. Nevím jak s ním o tom mluvit, hned se urazí, že mu to říkám furt a dál se se mnou nebaví. Bojím se s ním kvuli tomu mít dítě. V noci se budu starat jen já a přes den budeme muset vypadnout, aby jsme ho nevzbudili. Nevím jak to řešit..
To neni partner, ale spolubydlici s kterym se mijis..vztah o nicem.
@Anonymní píše:
Ahoj, jsme s přítelem spolu 2 roky, on pracuje pro taxislužbu v Kolíně a pracuje večer a v noci. Moc času spolu netrávíme, protože já dělám ranní v kanceláři. Takže já mám večer volno, on je v práci a on má volný dopoledne a odpoledne, ale to zas pracuju já. Volné večery, když nepracuje, využívá na své kamarády a na jeho koníček, šipky. Se mnou je jeden večer v týdnu. Cítím se osamělá, i kdyz se dá říct, že si pomalu zvykám, na začátku vztahu to ale bylo hrozný.. Mrzí mě, že netrávíme večery spolu, jako ostatní, nemůžeme si pustit film, seriál, dát si spolu dobrou véču. Když to s ním chci probrat, hned se naštve, že musí vydělávat, to mu nevyčítám, ale ráda bych s ním večery trávila alespoň nějaké, ne jen jeden za týden, když víkendy jsou úplně pasé. Nevím jak s ním o tom mluvit, hned se urazí, že mu to říkám furt a dál se se mnou nebaví. Bojím se s ním kvuli tomu mít dítě. V noci se budu starat jen já a přes den budeme muset vypadnout, aby jsme ho nevzbudili. Nevím jak to řešit..
Tohle bych řešila výměnou partnera. Kdyby ti takový režim nevadil, tak ok, ale tobě vadí, a jen se přizůsobuješ. Jemu to takhle vyhovuje, a je mu fuk co chceš ty. Takže jeto jasný.
Premyslis o diteti s nekym, koho ani poradne neznas, jelikoz se temer nevidate? S nekym, kdo s tebou nechce komunikovat o problemech a hledat kompromisni reseni? Zblaznila ses? Divim se, ze jsi ho davno nepustila k vode. Pokud je mu fuk, ze se nevidite, ze ti to vadi a jeden ze dvou volnych veceru v tydnu travi radeji v hospode, nez s tebou, tak je asi jasne, ze jsi mu pomerne dost ukradena a nechapu, ze te napadlo si s nim porizovat rodinu ![]()
Mimochodem, proc si na ty sipky nezajde odpoledne, nez ty prijdes z prace? Zrejme proto, ze k tonu patri chlastacka a tezko by pak mohl na nocni, ze? ![]()
Určitě bych tak dlouho nevydržela s někým, koho skoro nevidím a když to jde, tak na mě kašle ![]()
To se jako vidíte jeden večer v týdnu? To přeci není žádný vztah. Vždyť kdybys měla někoho normálního, tak byste spolu strávili za 14 dní víc času než s tímhle za půl roku. A co on dělá o víkendu? Proč spolu nejste o víkendu? Jsi si vůbec jistá, že máte vztah? Protože mi přijde, že on tě teda moc nežere, spíš teda vůbec. Nedivila bych se, kdyby ty jeho kamarádi byli ve skutečnosti jiná ženská.
Mně už přijde, že je něco špatně se mnou a moc to řeším. Teď když měl volno, i večer, domluvil se s kamarády, že pojedou na veledůležitej fotbalovej zápas. Mně bylo líto, že zas budu sama celý den a že radši nebude se mnou, dostala jsem sprchu, proč mu nemůžu říct prostě jen ať si to užije, že jiná by mu to řekla, prý je to teror ode mě a celý mu to svýma hysterickýma scénama kazim. Tak si říkám, přeháním to? Řekla jsem mu, že mě mrzí, že je radši s kamarádama, že budu zas celý den doma sama a že mi nestačí vidět se jednou týdně. Tak si myslim, že jsem toho zas to moc neřekla. On mi řekl, ať se teda seberu a taky někam jdu, není jeho problém, že já budu trčet doma, to je pravda no.. Dál mi řekl, že kolem desáté večer přijede a že když teda říkám, že budu celý den sama, tak teda nepřijede a zůstane někde do půlnoci, kdyz “chci být celej den sama”.. Jenže víte jak jsem to myslela, takže nakonec vlastně nepřijde domů ve 22 ale o půlnoci, když to tak chci. Chápete tu ironii jak se mnou mluví? ![]()
Ahoj, jsme s přítelem spolu 2 roky, on pracuje pro taxislužbu v Kolíně a pracuje večer a v noci. Moc času spolu netrávíme, protože já dělám ranní v kanceláři. Takže já mám večer volno, on je v práci a on má volný dopoledne a odpoledne, ale to zas pracuju já. Volné večery, když nepracuje, využívá na své kamarády a na jeho koníček, šipky. Se mnou je jeden večer v týdnu. Cítím se osamělá, i kdyz se dá říct, že si pomalu zvykám, na začátku vztahu to ale bylo hrozný.. Mrzí mě, že netrávíme večery spolu, jako ostatní, nemůžeme si pustit film, seriál, dát si spolu dobrou véču. Když to s ním chci probrat, hned se naštve, že musí vydělávat, to mu nevyčítám, ale ráda bych s ním večery trávila alespoň nějaké, ne jen jeden za týden, když víkendy jsou úplně pasé. Nevím jak s ním o tom mluvit, hned se urazí, že mu to říkám furt a dál se se mnou nebaví. Bojím se s ním kvuli tomu mít dítě. V noci se budu starat jen já a přes den budeme muset vypadnout, aby jsme ho nevzbudili. Nevím jak to řešit..