Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
a proč s ním tedy čekáš dítě? to ti nedošlo, že takovéhle chování nejde změnit ze dne na den? a před otěhotněním ti to nevadilo?
A řekla jsi mu to, ze ti to vadí? Jak by sis představovala společně trávení času a čekaní na mimino?
A mluvila jsi s ním o tom? Co na to řekl? Asi bych mu párkrát řekla v klidu co si myslím a pak bych udělala menší scénu. A třeba bych stávkovala s uklízením, nebo se na pár dní vyklidila, když si tě nevšíma ![]()
A s čím bys chtěla poradit ? Jak přesvědčit přítele aby hry nehrál? Jak uklízet a nepřipadat si jako služka? Jak ho donutit aby občas pomohl? Hry hrál vždycky? Nebo až od té doby co si těhotná?
Ještě než jsem byla těhotná, tak jsme každý bydlel u rodičů. Poté jsme začali spolu bydlet a on následně začal hrát. Jestli hry hrál před tím, o to jsem se moc nestarala a myslela jsem si, že v tom věku už bude mít rozum. NĚKOLIKRÁT jsem ho prosila, ať nehraje a pomůže mi. Bohužel jsem byla já ta špatná. Do 25 bydlel s rodičema, kde mu máma nosit jídlo pod nos a hezky to po něm zase uklidila. Já bych chtěla poradit, jak mu to mám vysvětlit, že hry nejsou všechno a že občas potřebuju vážně pomoct, neboť za necelé 2 měsíce mám rodit.
No prostě to přestaň dělat. Poklízej jen trochu. Mužeš se vymluvit na svuj stav a že hold budeš potřebovat pomoct i s miminkem, ať si zvykne. Já nevím, ale když nepomuže domluva, pak nuž na hrdlo a zakročit. ![]()
Anonymní píše:
Ještě než jsem byla těhotná, tak jsme každý bydlel u rodičů. Poté jsme začali spolu bydlet a on následně začal hrát. Jestli hry hrál před tím, o to jsem se moc nestarala a myslela jsem si, že v tom věku už bude mít rozum. NĚKOLIKRÁT jsem ho prosila, ať nehraje a pomůže mi. Bohužel jsem byla já ta špatná. Do 25 bydlel s rodičema, kde mu máma nosit jídlo pod nos a hezky to po něm zase uklidila. Já bych chtěla poradit, jak mu to mám vysvětlit, že hry nejsou všechno a že občas potřebuju vážně pomoct, neboť za necelé 2 měsíce mám rodit.
Nojo, ale to ti těžko poradíme, jak ho z gruntu předělat.
Musíš si s nim proste promluvit, on na svém chování nic špatného nevidí, nikdo mu nic 25 let na to neřekl ![]()
A kazdej chlap má něco,jeden hraje, druhej má hospodu, fotbal…
Přítel je nemocný, měl by se léčit. V ranných stádiích lze využít samoléčbu, ale vyžaduje to disciplínu. Jako první krok byste jej měla přimět, aby si uvědomil závislost a rozhodl se s tím něco dělat. Pokud v tomto prvním kroku uspějete, pak nastavte jeden den abstinenci, tj. nesmí pustit doma počítač. Jako druhý krok je možné vymezit hodiny na hraní a jako třetí rovnováhu mezi časem věnovaným domácnosti a hraní. I z toho odnaučování je potřeba mu udělat hru. Pokud se první krok nepodaří, doporučuji ihned vyhledat odborníka na závislosti. Zcela vážně.
Nainuva píše:
No prostě to přestaň dělat. Poklízej jen trochu. Mužeš se vymluvit na svuj stav a že hold budeš potřebovat pomoct i s miminkem, ať si zvykne. Já nevím, ale když nepomuže domluva, pak nuž na hrdlo a zakročit.
Tak to tady shnijeme.
Neboť on si neuklidí pomalu ani hrnek.
Asi vážně nebudu tolik uklízet, ať to pozná.
Táta Pavel píše:
Přítel je nemocný, měl by se léčit. V ranných stádiích lze využít samoléčbu, ale vyžaduje to disciplínu. Jako první krok byste jej měla přimět, aby si uvědomil závislost a rozhodl se s tím něco dělat. Pokud v tomto prvním kroku uspějete, pak nastavte jeden den abstinenci, tj. nesmí pustit doma počítač. Jako druhý krok je možné vymezit hodiny na hraní a jako třetí rovnováhu mezi časem věnovaným domácnosti a hraní. I z toho odnaučování je potřeba mu udělat hru. Pokud se první krok nepodaří, doporučuji ihned vyhledat odborníka na závislosti. Zcela vážně.
Děkuji. Občas mě taky napadá, zda se nejedná o závislost.
Anonymní píše:
Ještě než jsem byla těhotná, tak jsme každý bydlel u rodičů. Poté jsme začali spolu bydlet a on následně začal hrát. Jestli hry hrál před tím, o to jsem se moc nestarala a myslela jsem si, že v tom věku už bude mít rozum. NĚKOLIKRÁT jsem ho prosila, ať nehraje a pomůže mi. Bohužel jsem byla já ta špatná. Do 25 bydlel s rodičema, kde mu máma nosit jídlo pod nos a hezky to po něm zase uklidila. Já bych chtěla poradit, jak mu to mám vysvětlit, že hry nejsou všechno a že občas potřebuju vážně pomoct, neboť za necelé 2 měsíce mám rodit.
Hm.. to si odvážná. Já bych do dítěte s někým, s kým jsem nebydela nešla. No každopádně, tě asi zklamu ale vysvětlit mu to nevysvětlíš. Ten můj taky hraje hry a to mu už dvacet dávno není
. Když hraje, tak prostě hraje, můžu si říkat co chci.. mě to hraní ale zas až tak nevadí, já mám taky svoje
. No hold režim se nastavuje od začátku, takže pokud spolu bydlíte 14 dní máš ještě šanci, pokud spolu bydlíte celé těhotenství bude to horší a pokud sám necítí potřebu Ti pomoct ani když si těhotná tak je to nejhorší. Prostě si s ním promluv - v momentě kdy nehraje, a nastav pravidla. Řekni mu hele už mě to těhotenství zmáhá, takže každé úterý vyluxuješ v sobotu utřeš prach (atd atd.. to už si vymysli sama, ale né moc aktivit, pro začátek myslím, že bude stačit obden jedna..) máš to za dvacet minut hotové, pak můžeš jít hrát..Nic moc, ale pokud je zvyklý na servis, tak se jen tak nezmění, to mají lidé prostě v sobě.. Proto většina lidí, nejdřív zkoumá partnera jestli jim život bude vyhovovat a pak až plánují děti.. někdy se to hold bohužel zvrtne..
pikola píše:Anonymní píše:Nojo, ale to ti těžko poradíme, jak ho z gruntu předělat.
Ještě než jsem byla těhotná, tak jsme každý bydlel u rodičů. Poté jsme začali spolu bydlet a on následně začal hrát. Jestli hry hrál před tím, o to jsem se moc nestarala a myslela jsem si, že v tom věku už bude mít rozum. NĚKOLIKRÁT jsem ho prosila, ať nehraje a pomůže mi. Bohužel jsem byla já ta špatná. Do 25 bydlel s rodičema, kde mu máma nosit jídlo pod nos a hezky to po něm zase uklidila. Já bych chtěla poradit, jak mu to mám vysvětlit, že hry nejsou všechno a že občas potřebuju vážně pomoct, neboť za necelé 2 měsíce mám rodit.
Musíš si s nim proste promluvit, on na svém chování nic špatného nevidí, nikdo mu nic 25 let na to neřekl
A kazdej chlap má něco,jeden hraje, druhej má hospodu, fotbal…
To je právě to, že mu nikdo nic neřekl. A doma měl mámu jako služku,ale já tohle celej život nehodlám dělat. ![]()
Kallkapa píše:Anonymní píše:
Ještě než jsem byla těhotná, tak jsme každý bydlel u rodičů. Poté jsme začali spolu bydlet a on následně začal hrát. Jestli hry hrál před tím, o to jsem se moc nestarala a myslela jsem si, že v tom věku už bude mít rozum. NĚKOLIKRÁT jsem ho prosila, ať nehraje a pomůže mi. Bohužel jsem byla já ta špatná. Do 25 bydlel s rodičema, kde mu máma nosit jídlo pod nos a hezky to po něm zase uklidila. Já bych chtěla poradit, jak mu to mám vysvětlit, že hry nejsou všechno a že občas potřebuju vážně pomoct, neboť za necelé 2 měsíce mám rodit.Hm.. to si odvážná. Já bych do dítěte s někým, s kým jsem nebydela nešla. No každopádně, tě asi zklamu ale vysvětlit mu to nevysvětlíš. Ten můj taky hraje hry a to mu už dvacet dávno není
. Když hraje, tak prostě hraje, můžu si říkat co chci.. mě to hraní ale zas až tak nevadí, já mám taky svoje
![]()
. No hold režim se nastavuje od začátku, takže pokud spolu bydlíte 14 dní máš ještě šanci, pokud spolu bydlíte celé těhotenství bude to horší a pokud sám necítí potřebu Ti pomoct ani když si těhotná tak je to nejhorší. Prostě si s ním promluv - v momentě kdy nehraje, a nastav pravidla. Řekni mu hele už mě to těhotenství zmáhá, takže každé úterý vyluxuješ v sobotu utřeš prach (atd atd.. to už si vymysli sama, ale né moc aktivit, pro začátek myslím, že bude stačit obden jedna..) máš to za dvacet minut hotové, pak můžeš jít hrát..Nic moc, ale pokud je zvyklý na servis, tak se jen tak nezmění, to mají lidé prostě v sobě.. Proto většina lidí, nejdřív zkoumá partnera jestli jim život bude vyhovovat a pak až plánují děti.. někdy se to hold bohužel zvrtne..
Asi bude vážně nejlepší nastavit nějaká pravidla. 14 dní spolu nebydlíme, je to právě celé těhotenství a o to hůř se to vysvětluje. ![]()
napadlo mě to co ostatní, chová se takhle a ty si s ním pořídíš rodinu? měla si to vyřešit, než jsi otěhotněla, teď bude každá rada drahá, navíc může opáčit, že najednou se ti to nelíbí, když ti to předtím celou dobu nevadilo…
nic jiného, než mu to zkusit říct, co a proč ti vadí a doufat, že si to vezme k srdci, ti beztak nezbývá…
jaký si to uděláš, takový to máš, jestli si mu třeba i několik let dělala obědy svačinky a všechno, tak se není co divit, že si na to zvykl…
jako já tě neodsuzuju, mám to doma podobné, ale já věděla do čeho jdu, že mám chlapa co má těžkou práci dvanáct hodin denně, přijde domu a padne na gauč a tak většina péče o domácnost zbývá na mě…ale zase na druhou stranu na ten gauč padne i s malým a hraje si s ním, houpe ho a tak, takže mi uleví aspoň takhle…
Ahoj holky,
Vůbec se mi tohle nelíbí, absolutně si mě nevšímá, já dělám obědy, svačiny, všechno musím uklidit a jeho nenapadne vzít ani lux a pomoct mi. Připadám si jako služka. Prosím, poraďte! 
potřebuju poradit. S přítelem čekáme miminko. Je mu 26 a den co den sedí u pc nebo hraje hry i několik hodin. Už jsem z toho opravdu nešťastná. Přijde z práce a místo toho, aby byl se mnou,tak jde k pc, kde sedí do rána. Bojím se, že až se mimčo narodí, bude tohle dělat dál a nebude mi pomáhat.