Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
je tady taky někdo, kdo celodenně pečuje o seniora? Máme doma babi, 80let, má těžkou stařeckou demenci. Prosím přidejte se se svými zkušenostmi, názory i pocity.
Dík
Pečujeme, babi, 84, má toho němce, co jí schovává věci, ale zatím to není tak hrozné. Je celkem mobilní, ale musí se hodně hlídat. Pocity? Je to těžké, ale babi milujem, nikde jí nedáme
anonym proto, že to nemusí všichni vědět..
Ahoj taky jsem pečovala o babičku 79, měla jsem jí moc ráda, ale jednoduchý to rozhodně nebylo. Většina lidí co pečuje o seniora to zná.. babi byla ráda že se o ní starám, ale my(ti domácí) jsme jí nikdy nebyli dost. Pořád básnila o své druhém synovi co všechno má, jaký je oproti nám, taky o mé sestře…
ale to je jasný že jí byli vzácní tak byli „lepší“. Starala jsem se o ní celé těhotenství- to byla částečně mobilní- na záchod si došla, sama se najedla, jen jsem jí oblékala, uklízela, vařila, nakupovala a bavila jí. V rámci možností jsem se o ní starala i s novorozencem, chodila jsem tam téměř do roku malého. Ale to už jsme se s mamčou museli střídat, pomalu přestala chodit i na ten záchod a špatně držela moč.. Pak přišla první mrtvice a pak už bohužel musela do nemocnice kde asi za 3 dny zemřela
neměli jsme jí tam dávat. Dr. poradil že jí tam malinko pročistí krev a dají dokupy a pak si jí odvezem. No už jsme to nestihli. Možná bychom si zas vyčítali že jsme jí tam nedali.. nevím ![]()
Bylo to těžké hlavně kvůli náladám a celkově i ponorka protože byla téměř rok a půl zavřená doma. jestli máš nějaké otázky ptej se. ![]()
Jinak babi měla dnové záchvaty, artrózu, nadváhu, pokroucenou páteř, špatně dýchala, žulčník… no měla toho hodně a pak už i psych. obtíže
To jsem ráda, že nejsme sami
Babi potřebuje, ale hlavně vyžaduje pozornost každou minutu. Jen nás ztratí z dohledu, třeba se otočí, tak hned huláká a volá nás, jako by jí šlo o život. Pamět je už tak špatná, že neudrží žádnou myšlenku víc jak 30sekund, je inkontinentní, potřebuje při všem pomoc, bydlet sama, tak zemře, není ničeho schopná. Občas má taky dny, kdy se dožaduje svého syna, kterého neviděla 7 let a bydlí na druhém konci republiky. O péči o ní se střídáme, rodiče, já a bratrova rodina. Ale je to náročné. Hlavně proto, že věkem se prohlubují špatné lidské vlastnosti a že jich babi má požehnaně
Máte, nebo měli jste někdy pocit beznaděje? Aktuální stav babi trvá už skoro rok… ![]()
Já jsem byla nejvíc naštvaná a měla největší pocit beznaděje když si strýc vydupal že si babičku vezmou k sobě a celý týden jí dělali výlety a restaurace a babi, která za celý den chodila jen na záchod a do sprchy toho měla dost, jenže to nepřiznala a jakmile se za nimi zavřeli dveře tak se zhroutila a já jí dávala 2týdny dohromady po fyzické stránce… Pořád říkám že se babička stydí jíst před námi protože má pokroucené ruce a oni jí vezmou do rybí restaurace!!! Panebože rybu má problém slušně jíst člověk se zdravýma rukama no a to bylo pořád dokola… za to když jsme chtěli babi vytáhnout my to nechtěla ani slyšet.
Jsme tak špatná, když už mám pocit, že jsem na dně, a nemám už sílu? Chci to všecko vzdát a utéct? Někdy se mi nechce tak moc domů, že raději bloumám ulicemi a nechávám si ujet autobus, jen abych nemusela domů a tím pádem nasednout zpátky do toho kolotoče péče o babi ![]()
Ale vůbec ne, péče o ně je hrozně moc těžká a vysilující.. já jsem si kolikrát říkala jak bych si užívala jen s miminkem, ale né já musím obskakovat vlastně mimina dvě jenže to jedno dáš prostě do postýlky a máš chvíli klid kdežto.. no chápu jak to myslíš ![]()
Prosím všechny, kteří mají zkušenosti s celodenní péčí, narušovalo to nějak Váš partnerský vztah, nebo vztahy uvnitř Vaší rodiny?
Máme to taky. Když to trvá moc dlouho tak… je to na zbláznění. Když vám někdo několik let „umírá“ každé 3 měsíce, vy kvůli tomu prosedíte denně hodiny v nemocnici a vždy to berete jako už hotovku. Několikrát denně mejete pokakaný zadek, řešíte bojovky, jestli pojedete s dětma přes prázdniny na hory, nebo ne. Jestli uvidíte svoje dítě vystupovat na školní besídce, nebo to prošvihnete s babičkou na wc protože tam chtěla být taky. Obstaráváte její byt x kilometrů daleko, kde už několik měsíců nebyla, ale furt se musí udržovat. Řekla bych, že mně to emočně oploštilo. Všechno chápu, jen mi z toho asi je…
Ahojky, chtěla bych oživit diskusi na toto téma. Máme v péči dědu, kterému je 81 a už je velmi nemocný. Péče o něj není snadná, proto budu ráda, když se se mnou podělíte o vaše zkušenosti, rady..cokoliv.
@Anonymní píše:
Jsme tak špatná, když už mám pocit, že jsem na dně, a nemám už sílu? Chci to všecko vzdát a utéct? Někdy se mi nechce tak moc domů, že raději bloumám ulicemi a nechávám si ujet autobus, jen abych nemusela domů a tím pádem nasednout zpátky do toho kolotoče péče o babi
Vůbec ne. Kdo si tím neprojde, nemůže to chápat. Moje matka se starala o babičku 7let, byla psychicky na dně, začala pak stres mírně odbourávat alkoholem, a my měli strach, aby to s máti nedopadlo taky špatně. Museli jsme se zapojit všichni, střídat se, babička byla ležák, po mozkových mrtvicích už vůbec nekomunikovala, tzn. nakrmit, plíny, umýt na lůžku. Opravdu je to šílená práce. A obdivuju všechny lidi, kteří to dávají.
@marcela74
Přesně tak. „Kdo si tím neprojde, nemůže to chápat.“
Nezáleží na tom, jestli mám v práci dovolenou, jestli je víkend nebo státní svátek. Každý den je potřeba jít k dědovi a postarat se o něj. A další den znovu.
@Anonymní píše:
Máme to taky. Když to trvá moc dlouho tak… je to na zbláznění. Když vám někdo několik let „umírá“ každé 3 měsíce, vy kvůli tomu prosedíte denně hodiny v nemocnici a vždy to berete jako už hotovku. Několikrát denně mejete pokakaný zadek, řešíte bojovky, jestli pojedete s dětma přes prázdniny na hory, nebo ne. Jestli uvidíte svoje dítě vystupovat na školní besídce, nebo to prošvihnete s babičkou na wc protože tam chtěla být taky. Obstaráváte její byt x kilometrů daleko, kde už několik měsíců nebyla, ale furt se musí udržovat. Řekla bych, že mně to emočně oploštilo. Všechno chápu, jen mi z toho asi je…
Úplně tě chápu a moc tě obdivuju.
@Prajzská
Pořád máte babičku doma?