Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Pokud jsi mu nikdy neřekla, že ho miluješ, tak buď máš extrémní fóbii z citů nebo ho nemiluješ.
@Kipa22 píše: Více
Ale to přece vůbec nemusí takhle být…
Nezlob se, ale já taková tvrzení opravdu nechápu. To, že někomu napřímo slovně neřeknu, že ho miluju, přece neznamená, že to tak necítím. Každý jsme prostě jiný a konkrétně já svému protějšku vyjadřuju své city a lásku úplně jinak. To už zkrátka ten dotyčný musí vycítit i beze slov. ![]()
Upřímně, už mi dávno není těch sladkých dvacet, třicet a bohužel už ani těch čtyřicet. Ale vždycky jsem se řídila hlavně svým srdcem, rozumem a i určitou ženskou intuicí. ![]()
Ale je pravda, že se taková láskyplná slova moc hezky poslouchají, ale mě vždycky spíš víc zajímaly ty činny, než jen pouhé plané sliby, které se za pár dní rozplynuly jak pára nad hrncem. ![]()
@Kipa22 píše: Více
Ne. Neznamená, že když někomu neřeknu při romantickém večeru, obklopena svíčkami, rudým saténovým povlečení, láskyplně a zároveň eroticky, že ho miluju, že to není pravda. Mým jazykem lásky prostě nejsou slova ujištění, ale společně strávený čas, dárky k narozeninám nad kterými si lámu hlavu, starání se, když třeba onemocní. Nepotřebuji to prostě sdělovat jak v nějakém teatrálním americkém filmu. Imho…mě to taky nikdo nikdy neřekl. A Když se tak nad tím zamyslím, asi bych to ani slyšet nepotřebovala. Zajímají mě činy a plnění daných slibů více, nežli prázdná slova…
Taky si s mužem neříkáme, že se milujeme. Činy jsou pro nás důležitější než slova. Zažila jsem ohnivá vyznání lásky od jiných, ale skutek utek. Slova nic nedokazují.
@Černá Madonna píše: Více
Mě by ty činy děsně zajímaly? Nejde jedno bez druhého…a ten kdo to neříká má prostě jen strach nevyřešený z nějakých traumat…Je to stejně jako když to někdo říká bez těch činů, naprosto. Takže nejde přesně o to spojení „miluju tě“, ale slovní vyjádření citů, blízkosti, obdivu atd atd…pokud tam tohle není, máte stejný problém jako ten kecal, který snáší tuny slovíček bez podstaty. ![]()
Já myslím, že někdy jsou víc potřeba ta slova, jindy víc skutky a jindy by to mělo jít ruku v ruce, spolu. A když je prostě potřeba/když partner/ka vidí (i už pozná), co protějšek potřebuje, tak by měl v té či oné situaci „mluvit“ tím jazykem TOHO DRUHÉHO, jak ostatně doporučuje i sám autor knihy „Pět jazyků lásky“ (Chapman).
@Anonymní píše: Více
Milovat není teatrálnost. A rozhodně neříkám partnerovi spoře oděná v saténovém rudém oblečení obklopená svíčkami. Není nutné z toho dělat romantickou telenovelu, jak ta slova do takové komedie stylizuješ.
@pisisvori píše: Více
Nesouhlasím s tebou. Opravdu nepotřebuji slovní vyznání lásky. Pro mě je vyznání lásky, když mi muž udělá čaj a ohřívací láhev, aby mě přestalo bolet břicho, když si všimne, že mám děcek plný zuby a vypadne s nimi na celý den ven, když mi jen tak koupí mé oblíbené pralinky.
Já mu zas uvařím oblíbené jídlo, když přijede vyřízený ze služebky, namasíruju a držím od něj děcka dál, aby ho neotravovala. A spoustu jiných věcí, v zásadě jsou to maličkosti, který jeden pro druhého děláme, ale je z nich poznat, že nám záleží na tom, aby se ten druhý cítil dobře. Nepotřebujeme si lásku potvrzovat slovně, cítíme ji i tak.
@Pučálkovic.Amina píše: Více
Ano, to je přesně to, co si myslím taky a cítím to úplně stejně. ![]()
Ale, podle všech těch příspěvků tady, je už celkem zřejmé, že to každý vidíme úplně jinýma očima a to je vlastně moc dobře…
Protože, každý si tak může vybrat toho, kdo je pro něj tím vyhovujícím. ![]()
A o to hlavně jde.
@pisisvori píše: Více
nemám traumata, přijde mi to prostě TRAPNÉ a teatrální, žádné problematické pozadí za tím není. Stačí takto? To je to samé jako když existuje třeba žena, která se na potkání nesvěřuje se svými intimními starostmi a bytím a my o ní řekneme, že má nějakej problém, že je divná, protože je přece normální všechno rozebírat s kámoškama.
Naopak - v mých očích je přecitlivělý a divný každý kdo formulaci „miluji tě“ VYŽADUJE, ať už nahlas nebo latentně. Pokud ji navíc okatě vyžaduje muž, tak mi to naopak přijde naprosto nepřitažlivé a zženštilé.
@Pučálkovic.Amina píše: Více
A ty mu u toho neřekneš děkuju seš hodný, neřekneš mu, ž emu něco sluší, neřekneš mu, že byl dobrý při milování nebo že něco umí…nepoužíváš nějakou verzi jeho jména zdrobněle, říkáš mu tvrdě jeho jménem v základní podobě…Jen nechápeš o čem píšu…Ale to není můj problém. On ti u toho, když bere ty děti ven neřekne nic jiného než logistiku, když se s tebou miluje neřekne, že si krásná nebo že ti to sluší…nikdy ti neřekl, že jsi šikovná, dobrá, že ti něco jde???Já nemluvím o teatrálním vyznávání lásky, miluju tě za každým slovem ani o svíčkách a růžových lístcích až do postele:-).
@Anonymní píše: Více
Tak i mezi ženami jsou jedinci s oploštělými emocemi = studený čumák:-), co se předvádí různými pózami, aby se lišili:-). To je vždy o varietě normy:-). A jinak mě je to jedno jak to má kdo a jak kdo nemá…Ale prostě do intimity patří jak slova, tak činy, jak emociální blízkost tak fyzická…
@pisisvori píše: Více
Tak koukám, že si tady asi všichni nerozumíme. Shrnu to - uvařím chlapovi oblíbené jídlo, poděkuji za pomoc, po sexu řeknu, že je teda extratřída, že se fakt vytáhnul, když má starosti vyslechnu ho, poradím a řeknu, že to spolu nějak zvládneme, když potřebuje pomoci, pomůžu mu. Když jdu z obchodu koupím mu oblíbenou mlsku, a když se blíží narozeniny nebo Vánoce, intenzivně si lámu hlavu s tím co mu koupím. Vezmu ho večer u telky za ruku, přikryju ho dekou, když z něj spadne, přitulím se a dám mu pokaždé na dobré ráno a dobrou noc pusu, a co víc. Když mu není dobře a nemůže, postarám se o jeho psa 40 kg, ze kterého mám enormní strach, jenom abych mu ulehčila a JEHO pes nějak nestrádal. Vymýšlím a pořizuji i dárky pro jeho rodiče etc. A je toho samozřejmě daleko, daleko víc. Akorát mu večer po sexu neřeknu miluju tě. Má někdo z toho popisu snad dojem, že svého chlapa nemiluji?