Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Freeandwild píše:
To je vtipný, jak tu ženský radí, že máš deset let počkat. Třicítkám tu pak píšou, že už jim ujel vlak a na dítě bylo včera pozdě
Za mě dítě měj, pokud ho oba chcete. Něco pokazit se může kdykoliv…
Já právě nechápu proč bych měla přemýšlet nad tím, že mě přítel opustí ![]()
Oba dítě chceme, není to tak, že bych si to prosadila
@a12 píše:
Jasnětak proč si ho neudělat hned, ze jo
Hele za me udělat maturitu, najít si práci a můžete pracovat na miminku..
Nebo jak si to představuješ? Než otěhotnis může ještě chvíli trvat, můžeš otěhotnět v měsíci co budeš maturovat a pak co? Budeš sedět doma zadarmo az do mateřský?
Nejspíš bych šla ještě do práce. A pak by se vidělo, podle zdravotního stavu.
@Zumpa píše:Řekl bys to samé své dceři v maturitním ročníku?
@EliElis Lepší v devatenácti, než ty polomrtvoly se zaplevelenou DNA ve čtyřiceti.
@EliElis píše:
Tak dítě bude tak či tak po maturitě.
Hele a na co se teda vlastne ptas? Evidentne jsi rozhodnuta a nazory drtive vetsiny hazis ze stolu. Tak k cemu ta diskuze?
@EliElis píše:
Já právě nechápu proč bych měla přemýšlet nad tím, že mě přítel opustí
Oba dítě chceme, není to tak, že bych si to prosadila
Ne premyslet, ze te opusti, ale byt pripravena na to, kdyby se to stalo. To ty nejsi, mas holy zadek, penize zadny, prace zadna, skola nedodelana.
@Eemii píše:
Hele a na co se teda vlastne ptas? Evidentne jsi rozhodnuta a nazory drtive vetsiny hazis ze stolu. Tak k cemu ta diskuze?
Ne, já si čtu názory… „když mi někdo normálně napíše, já si myslím, že by bylo lepší…“
Ale když mi někdo říká, že jsem sama dítě, nejsem připravená mít dítě, přítel mě opustí… tak takové názory já neberu a budu oponovat.
Takže si vlastně rozhodnutá. Já měla první v jednadvaceti, celou střední jsem měla brigády a přítele se kterým jsem plánovala budoucnost a v 19 prásk a rozchod půl roku na to jsem se vdávala za jiného dnes jsme spolu 12 let, a máme dvě děti, z mého pohledu je určitě lepší dodělat maturu, pak si najít práci (ani čerství maturanti nemají lehké sehnat dobré zaměstnání) a mít praxi no rok je podle mě úplný minimum. Jak tu padlo nejprve spolu bydlet a budovat to hnízdo a pak až přiveďte na svět potomka jsi mladá a přítel taky vždyť ono vám nic neuteče. Černé scénáře které ti zde ostatní nastiňují se dějí a bohužel opravdu často a ano můžeš být ta výjimka, ale chceš to riskovat už takhle mladá, určitě je lepší sama si něco vydělat a našetřit než pak brečet.
@EliElis píše:
Máme naspořené peníze. A nechápu, jak z mého projevu může vyplynout, jak jsem, nebo nejsem vyspělá. A zažila jsem toho, řekla bych dost.
Jsou věci, které jsou evidentní po pár větách - ale ano, já vím, že to nechápeš.
Jak jsem psala už v prvním příspěvku - diskuse je celkem o ničem. Zaujala jsi přístup typický pro všechny děti - chceš panenku na hraní, ňuchání, chování a mazlení (protože Ti něco chybí a neumíš to zaplnit jinak) a chceš ji za každou cenu. A protože jsi už plnoletá, tak nic z toho, co ti kdo kde říká, nemá smysl, stejně si ji pořídíš. Dělej, jak sama rozumíš - následky, v dobrém i zlém, poneseš také Ty sama.
Každopádně přeji hodně štěstí a ať je pád z toho Tvého „modrého obláčku“ co nejméně bolestivý.
@EliElis píše:
Ahoj všem. Chtěla bych se poradit o jedné věci. Je mi 18 let, za chvíli mi bude devatenáct. Jsem ve čtvrtém ročníku střední školy. Chtěla bych dítě. Mám samozřejmě přítele, který pracuje a uživil by nás. Momentálně nastoupil do nové práce, tak jsme si řekli, že necháme ještě nějaký čas, aby se v práci rozkoukal a chtěli bychom se začít snažit do konce roku. Myslíte, že je to dobrý nápad, nebo se máme začít snažit až po maturitě? Jen podotýkám, že příteli je 27 let. Děkuji za vaše nazory.Příspěvek upraven 17.09.20 v 08:33
A ty nechceš jít po škole aspoň na rok do práce? Vždyť po mateřský budeš bez praxe…
Nikdo se o tebe prát nebude, holka s dítětem a bez praxe, to je „terno“ pro každého zaměstnavatele. Zvaž to raději ještě. Je fajn mít partnera, který se postará, ale určitě bych se na to nechtěla spoléhat, život je nevyzpytatelný.
@EliElis píše:
Já právě nechápu proč bych měla přemýšlet nad tím, že mě přítel opustí
Oba dítě chceme, není to tak, že bych si to prosadila
No tomu se rika zivotni zkusenost vis. Znám dvě pani, ktery manžel opustil když si spolu pořídili dokonce 3 děti. A chlap pak sel a poridil si jeste 4 dítě s novou mladší. A předtím by to do nich nikdo neřekl. A jak uz jsem jednou psala, nemusí té opustit bohužel dobrovolně. I takový věci se stavaji. Jak se s dítětem uzivite?
Příspěvek upraven 17.09.20 v 10:10
@EliElis píše:
Ne, já si čtu názory… „když mi někdo normálně napíše, já si myslím, že by bylo lepší…“
Ale když mi někdo říká, že jsem sama dítě, nejsem připravená mít dítě, přítel mě opustí… tak takové názory já neberu a budu oponovat.
Jenomze ty nektery veci proste nevidis, nemuzes videt, je ti osmnact a proste nemas zkusenosti dospelych zenskych.. ver tomu, ze treba za 10 let, budes urcity veci videt uplne jinak, nez je vidis ted. A je to dano prave tema zivotnima zkusenostma. A vsadim se s tebou o co chces, ze az ti bude rekneme ctyricet a prijde za tebou sotva dospele dite, ze chce a bude mit mimino, skakat radosti rozhodne nebudes.
@EliElis píše:
Nejspíš bych šla ještě do práce. A pak by se vidělo, podle zdravotního stavu.
A ještě poznámka, hlavně k tomu, že by, se dítě stejně narodilo po maturitě.. Jak víš, že ji uděláš?
Kdoví jak to zas letos bude se skolama, maturitama atd. Fakt bych o tom vůbec nepřemýšlela, udělala maturitu, nasla si práci a klidně se hned zacla snažit o miminko.. Ale určitě ne letos.. Když to necháš na léto, nic ti neuteče..
@JancaS84 píše:
No tomu se rika zivotni zkusenost vis. Znám dvě pani, ktery manžel opustil když si spolu pořídili dokonce 3 děti. A chlap pak sel a poridil si jeste 4 dítě s novou mladší. A předtím by to do nich nikdo neřekl. A jak uz jsem jednou psala, nemusí té opustit bohužel dobrovolně. I takový věci se stavaji. Jak se s dítětem uzivite?Příspěvek upraven 17.09.20 v 10:10
Bohužel zkušenost je nepřenosná. Já zastávám názor, že by se měl člověk učit na cizích chybách ne na vlastních.
@EliElis píše:
Ne, já si čtu názory… „když mi někdo normálně napíše, já si myslím, že by bylo lepší…“
Ale když mi někdo říká, že jsem sama dítě, nejsem připravená mít dítě, přítel mě opustí… tak takové názory já neberu a budu oponovat.
Já to psala proto, aby ti došlo, že tyhle věci že v životě stávají relativně často. A to je i důvod, proč ti píšu, abys alespoň ještě těch pět let studovala, pracovala a celkově žila.
Vytvoříš si něco, o co se budeš moct opřít kdyby něco. Škola a praxe (dejme tomu i smlouva na neurčito), ti v případě, že něco nepůjde dle plánu, hodně pomůže. Navíc za těch pět let i osobnostně budeš někde jinde.
A taky si myslím, že by si žena měla dávat bokem finance pro neočekávané případy a ne vše slepě dávat na jednu hromadu, tím spíš, když nejste manželé.
@EliElis Ne, opravdu není rozumné aby si dítě pořizovalo dítě. Už jen Tvá argumentace tady v diskuzi značí, že jsi nedospělá (ve svém věku na to máš ještě nárok). Žádáš rady, ale pořád si jedeš jen tu svou písničku. Nemáš vzdělání, nemáš zázemí, nemáš životní zkušenosti, nemáš práci. Jak to dítě chceš uživit, co mu předáš do budoucna? To, že přítel chce dítě, opravdu není záruka, že Tě neopustí. Nebyla bys první, ani poslední. Jak potom dítě uživíš? Když se přítel sekne, přijde o práci, onemocní,… a nedostaneš od něj ani korunu?
Rozumné a dospělé by bylo dodělat alespoň maturitu (pokud nestuduješ gymnázium, ale školu, díky které budeš mít uplatnění „jen“ s maturitou), najít si stabilní práci, bydlení, něco našetřit a až poté uvažovat nad dítětem.