Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chlap pije, kouří, hulí trávu...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.4.26 13:52
Co bys chtela delat krome odchodu? Pokud on je sam takto spokojeny, nenadelas nic jineho. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.4.26 14:00
@Silverine247 já vím, ale měla jsem ho ráda, zažily jsme toho spolu hodně. Vychoval mé dítě, když na něj jeho otec kašlal. Bral ho jako své. Není to jen tak. Zároveň, ale vím, že tohle nechci. Nechci doma připitého mimoňe, který smrdí alkoholem, nemytý smradlavý si lehne do postele. Nechci doma někoho kdo smrdí trávou. Kdo vypadá jak dement a mluví jak dement, když je zhulený. A hlavně který už s tím nechce nic dělat a nevím kam až se to vystupňuje dál…
Je fakt dost hrozný vidět ten progres za ty roky.. 
- Citovat
- Upravit
23.4.26 14:18
No a proč se to ubíralo tímto směrem? Když jste vychovávali dítě, tak to asi nedělal, nebo podstatně míň. Co se ve vašem životě změnilo od té doby? Nicméně i kdyby se ti povedlo tu příčinu najít, tak už může být pozdě. 15 let je dlouhá doba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.26 14:25
Staci mi precist zacatek…
Vazne chces zivot s nekym takovym? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.26 14:26
Tak to mě mrzí, zakladatelko, překvapivě těchto hodných lidí s takovýmito zlozvyky je celkem dost. 
Nemáš tušení, čím to může být? Co se v jeho životě událo, změnilo? Jaké měl životní cíle, jaké má teď? Když člověk ztratí motivaci, začne se zanedbávat. Pitím zase zahání nějakou nespokojenost či nenaplněnost v životě. Hádáte se kvůli jeho pití a lenosti něco se sebou dělat?
Ono nejspíš s tím nic nenaděláš. Jako tvou vděčnost k jeho zásluhám chápu, ale jakmile jeho změněné chování překročí určitou mez, musíš bránit hlavně sebe a v případě neúnosnosti odejít. Ať jsou jeho zásluhy, jaké jsou. Pokud nechce se sebou nic dělat, je to holt všechno jeho vina a nejsi povinna ho za každou cenu zachránit. Kdyby chtěl, tak neřeknu. 
Možná, že právě to, že ho opustíš, může i jemu nakonec prospět a dát se dohromady. Možná ale ne. Pokud všechna jednání již selhala, odchod je jediná možná volba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.26 14:26
@Anonymní píše: Více
Nemusíš se na něj úplně vykašlat, můžeš mu pomoct, když bude v úzkých, můžeš mu udělat vrbu, až bude mít depku, cokoliv. Ale není to tak, že za to, že se staral o tvé dítě, mu dlužíš takhle příšernej život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.26 14:27
Mluvil bych s ním o tom. Jestli to vůbec vnímá, jak se v těchto věcech změnil. A ptal se co je za tím.
Ale soužití s osobou, jakou popisuješ, mi přijde dost obtížné, pokud sama máš v životě nějaké nároky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.26 14:28
Já bych si už na začátku nezačala s chlapem, který hulí, i kdyby to bylo „jen občas“ jednou týdně. Právě tohle sem tam je často začátek cesty, kdy si člověk zvykne, posouvá hranice a za pár let je z toho běžný standard. U alkoholu i trávy je ten skluz do závislosti mnohem snazší, než si lidi chtějí připustit. 
Ty dneska řešíš už závisláka. Navic on v tom problém dle všeho nevidí, a to je nejdůležitější informace z celého příspěvku. Když člověk problém neuzná, nic se nezmění. Můžeš brečet, domlouvat, hádat se, prosit, vyhrožovat a nic.
Zachovala bych si vlastní hodnoty a důstojnost. Propustila bych ho. Ať si klidně hulí do bezvědomí nebo vypije játra, pokud to tak chce.
To, že kdysi vychoval tvoje dítě a byl hodný člověk, je hezké, ale minulost není doživotní odpustka pro současné chováni.
Dítě máš odrostlé, svoje nemáte a o to víc je čas začít myslet na sebe. Užij si život, cestuj, poznávej svět, dělej věci, které jsi odkládala. Žít se závislákem, co si nechce přiznat problém a pracovat na sobě, tě bude jen stahovat ke dnu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.4.26 14:50
Taky mi z toho vyplívá jediné odchod. Zas na druhou stranu potřebuju asi nějaké ujištění, protože ve vztahu bývají daleko horší věci, nevěra, násilí a bůhví co ještě.
Tohle je slabej odvar toho, co někdo ve vztahu prožívá a já si připadám prostě špatně. Není to zas tak strašný člověk, ale změnit ho nezměním a nechci takhle žít, s člověk co o sebe nedbá, přestal dbát na nás, pije, hulí zároveň, ale vím, že se můžu mít tisíckrát hůř…ach jo, věřte mi je to těžké a já mám poslední týdny hlavu jak pátrací balón, žaludek na vodě pořád…
- Citovat
- Upravit
23.4.26 14:52
@Anonymní píše: Více
Tak s ním zůstaň, co chceš slyšet? Máš doma smradlavýho a vychlastanýho vyhulence, ale určitě je na tom některá ještě hůř.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.4.26 14:54
@DivícíSeŽena ano taky by mě mohl mlátit, psychicky deptat, zakazovat mi kamarádky a spouuustu dalšího.
- Citovat
- Upravit
23.4.26 14:55
@Anonymní píše: Více
A jak ti pomůže, že je někdo na tom ještě hůř? Jsi v tom nešťastná. Co je důležitějšího než tohle?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.26 14:56
@Anonymní píše: Více
Jo, jasně, mohlo by to být ještě horší, tak s ním zůstaň. Nám je to fuk, my v tom naštěstí nežijeme. Jenom pak nechápu, proč tu diskuzi zakládáš, když ho pořád omlouváš. Nebo jsi čekala, že ti někdo napíše to, co chceš slyšet, že to vlastně není tak hrozný? Je. Prase, co se nemyje, vyfetlo a ještě chlastá jako bonus.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Hezký den, byly byste s chlapem co 2-3 x do týdne chodí domu přípitý, zhulený.. Skoro každý den alespoň to pivo musí proběhnout, hulí jakmile s ním nejsem. Co se hygieny týče tak s věkem to začíná být horší a horší. Lehá si oblečený do postele, v tom v čem chodí celý den a jednou v tom i spal.
Nemyje si ruce, vůbec.. 
a je toho mnohem víc..
Podotýkám, že jsme spolu už skoro 15 let a dřív takový nebyl. Jasně, šel na pivo s kamarády, ale nic extra a to hulení bylo taky sem tam. Ale během těch let se to nenápadně vystupňovalo a poslední řekněme 2 roky už je to hnus. Doma nic neudělá, krom toho že umyje nádobí sem tam a pověsí prádlo třeba. Co se nějakých oprav doma týče, tak vůbec, dům nám pomalu padá na hlavu… Rozhovorů a hádek za ty roky bylo už tolik, že vím, že už to nemá cenu. Jede si to svoje a je to čím dál tím horší. Jsem s ním protože v jádru je to hodný člověk a jsme spolu už dlouho, ale teď už jsem se dostala do bodu, kdy zvažují odchod. Protože tam kde je to teď, už je za hranou nějaké únosnosti..Děti nemáme. Mám dítě z prvního vztahu - už velké. Které mimochodem vychoval on a proto vím, že je to hodný člověk..
Co byste dělaly?