Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chvilka co změní život
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Makca87
3.7.19 15:20
Člověk si vždycky při takové tragédii uvědomí, jaké dosud řešil malichernosti a hlouposti.
- Citovat
- Upravit
3.7.19 15:22
No jo. Kdyby nejezdili jako hovada, tak se jim ty nehody nestavaji. Co druha je nezvladnuti rizeni z duvodu vysoke rychlosti a dalsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.19 15:30
@Cenarius mame nekolik znamych, kteri uz jsou na hrbitove a neporusili vubec nic, jen byli ve spatny cas na spatnem miste a autonehoda jim vzala zivot.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.19 15:31
@Cenarius jo a nedání přednosti v jízdě, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky…
Ale i tak mi je těch lidí a jejich příbuzných líto 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.19 15:32
Ahoj,
já si to uvědomil, když se mi při závodech zabil známý. Zjistil jsem, že nikdo se nemůžeme být jistý příští vteřinou, zítřejším dnem, další šancí, a proto nemáme nechávat citové dluhy a každý den těm, co si to zaslouží, dát maximum.
A také jak malicherná je řada našich starostí, stresů, tužeb.
A že pokud máme šanci někomu změnit život k lepšímu, tak nemáme váhat to udělat, protože nikdy nevíme, jestli další taková šance bude.
A tisíc dalších věcí.
Jedna z myšlenek která mě od té doby fascinuje - lidé večer usínají s důvěrou, že se ráno probudí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.19 15:35
Mně takhle dostali dvě autonehody, které se stali v mém okolí během 12 měsíců - cca před rokem vzdálený bratranec, mladý kluk 25 let, to po hádce s matkou napálil do jediného stromu na úplně rovné cestě za vesnicí. Ano byla to pravděpodobně sebevražda, ale i tak - kvůli úplné blbosti se pohádali, a to že jeho přítelkyně čekala s ním mimčo a jeho matka když jí to oznámil to nemohla rozdýchat (nemá přítelkyni ráda), a strašně se pohádali. Tak hned jak po té hádce šel od mámy ráno do práce, tak to napálil do toho stromu A pak druhá autonehoda v lednu, kdy kolegova žena taky narazila do stromu a na místě byla mrtvá - doma zůstali po ní dvě děti 5 a 1,5 roku. Navíc se to stalo v době kdy kolegu vyhazovali z práce a byl v těch dnech už nuceně doma, takže najednou jak úmrtí manželky tak ještě i zaměstnavatel se ho dost hnusným způsobem po x letech zbavil - hodili na něho niake podvody, které ale pak jak se ukázalo vůbec nebyli jeho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.19 15:40
@Premek_Orac píše:
Ahoj,
já si to uvědomil, když se mi při závodech zabil známý. Zjistil jsem, že nikdo se nemůžeme být jistý příští vteřinou, zítřejším dnem, další šancí, a proto nemáme nechávat citové dluhy a každý den těm, co si to zaslouží, dát maximum.
A také jak malicherná je řada našich starostí, stresů, tužeb.
A že pokud máme šanci někomu změnit život k lepšímu, tak nemáme váhat to udělat, protože nikdy nevíme, jestli další taková šance bude.
A tisíc dalších věcí.
Jedna z myšlenek která mě od té doby fascinuje - lidé večer usínají s důvěrou, že se ráno probudí.
Tak to je přesný 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.19 15:41
@katintheBOx63 Oboje smutný věci :-/
Někdy jsou lidé s životem lehkovážní, někdy jsou vystavováni událostem, že je pro ně těžké mít motivaci dál žít… Osud často servíruje kilo hovínek na deset deka šunky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.7.19 15:43
Tak já jsem se v devatenácti probudila s angínou. Přitel mi šel udělat čaj a snídani. Po deseti minutách jsem se šla podívat, kde je tak dlouho. Stal přede mnou, nemohl mluvit a spadl do křesla a přestal se hýbat. Jen slzel a byl v šoku. Krvácel do mozku a týden jsme my ani doktoři nevedeli, zda bude žít. Po týdnu ho operovali cely den. Přežil s minimem trvalých následků. Od te doby vim, ze se nedejou jen dobré věci. Neni to jediná věc co mě změnila možná k horšímu, meně radostnějšímu typu clověka. Ale dopadlo to dobře. Život je boj.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.7.19 15:46
@Premek_Orac píše:
Ahoj,
já si to uvědomil, když se mi při závodech zabil známý. Zjistil jsem, že nikdo se nemůžeme být jistý příští vteřinou, zítřejším dnem, další šancí, a proto nemáme nechávat citové dluhy a každý den těm, co si to zaslouží, dát maximum.
A také jak malicherná je řada našich starostí, stresů, tužeb.
A že pokud máme šanci někomu změnit život k lepšímu, tak nemáme váhat to udělat, protože nikdy nevíme, jestli další taková šance bude.
A tisíc dalších věcí.
Jedna z myšlenek která mě od té doby fascinuje - lidé večer usínají s důvěrou, že se ráno probudí.
Ano máš pravdu, táta mi vždycky říkal, nikdy nechoď z domova naštvaná nevíš jestli se vrátíš… Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
3.7.19 15:50
Je to tak, až při takových událostech si člověk uvědomí, jak jen život pomíjivý. Je to 4 roky, co měl manžel (nezaviněnou) autonehodu, naštěstí to přežil, ale prognózy nebyly dobré, do nemocnice ho transportovali vrtulníkem. Přežil, ale doktoři tvrdili, že už nikdy nebude chodit. Nakonec zabojoval a chodí, následky ale bude mít do konce života. Nejvíc mě štve, že ženská, která to zavinila, zůstala téměř nepotrestaná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.7.19 15:51
@Cenarius píše:
No jo. Kdyby nejezdili jako hovada, tak se jim ty nehody nestavaji. Co druha je nezvladnuti rizeni z duvodu vysoke rychlosti a dalsi.
Mas pravdu, ale třeba brácha byl spolujezdec a mnoho z nich je pouze obětí těchto řídicu… Zakl
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.7.19 16:16
Švagrové se zabil manžel když jeli s kolegou z práce na montáž, ráno odešel do práce a už se nevrátil. Bylo mu 34 let a tři malé děti po něm zůstaly.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.7.19 16:21
Manželův nejlepší kamarád šel pomoct známému strhávat barák, zabilo ho kus padající zdi, měl dvě malé děti. Ještě volali jeho ženu ať se s ním přijde rozloučit (bydleli pár metrů od toho baráku), vrtulník jel už prázdný.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
Vlastně ani nevím proč to píšu, ale včera to na mě padlo, asi proto že už mám sama děti, tak to vnímám jinak, včera to bylo 12 let, co měl brácha autonehodu, při které přišel o oko, měl zlamané obratle, nohy atd.. Přežil, ale následky má do teď, hodně utrpěla i jeho psychika, byl to mladý, zdravý 18tilety kluk. Vzpomínám jak u nás v noci zazvonili policisté ta bezmoc, je hrozne kolik mladých životu zbytečně vyhasne, denně čtu o autonehodach a jiných úmrtí. Samozřejmě jsme vděční, že přežil, spousty mladých takové štěstí nemá.
Anonym údaje o bratrovi