Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Čím jste chtěli být?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.2.10 21:14
Hrozně ráda jsem četla, přitohovaly mě hrady/zámky, ale chtěla jsem být princeznou. 
Teď jsem vědeckou pracovnicí, pracující s nejstaršími rukopisy českých zemí a zabývající se středověkými dějinami. A i když to zní strašně složitě, práce mě maximálně baví,potkala jsem řadu zajímavých věcí a naučila se, že nikdy věci nejsou tak, jak se zdají být. A momentálně jsem trochu unavenou maminkou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 21:17
Super téma 
tak já jsem chtěla být baletkou. No a jsem cvičitelkou Pilates a mam obchod s kosmetikou.
Co mi to dalo? Dokážu zatnou zuby a neposlat babu do patřičných míst i když je úúplně blbá.
A Pilates spojuje příjemné s užitečný. Hýbu se což mě baví a ještě za to dostanu zaplaceno 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 21:36
Já jsem jako malá chtěla být vším možným. Znáte to, jak se to u dětí mění. Pak jsem se chtěla věnovat umění, ale o vlásek mě na střední uměleckou nezvali, takže jsem šla na střední sociální(odtud jsem měla z počátku záměr jít na sochařinu), ale pak se mi na oboru vychovatelství zalíbila práce s drogově závislími…ale bohužel školu nedodělám a to kvůli špatnému přístupu školy a osobním důvodům…co ze mě bude? Tak to je ještě ve hvězdách. Ale bavilo mě být servírkou. Teď jsem na mateřské.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 21:38
hezounké téma!!!
chtěla jsem být knihovnicí,ale knihovnická škola byla daleko,musela bych na intr-a to jako 14ti letá jsme nechtěla,tak jsem šla na pajdák(chyba 
)nebavilo mě to,moc mě bavila a baví psychologie-já trubka jsem měla jít na výšku,mohla jsem být psycholožka 
ted bych studium už nezvládla,takže bud ted skončím zase ve školství nebo jinde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 21:44
Koukám Putin s Medvěděvem raketa, Jura technik, Angua a nevím ještě kdo kosmonauti a my s Theou psychologická podpora NASA - třeste se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 21:46
Jé, to je krááásné téma!
Na „malé základce“ jsem chtěla být učitelkou. Na „velké základce“ jsem chtěla jít na konzervatoř (hrála jsem na klavír) - byla to dost póza, dělat něco, co ostatní nedělali…
Šla jsem na gympl a chtěla dělat biologii (botaniku nebo ochranařinu). Hlavně jsem nechtěla být právníkem! Otázkami typu „a nechceš jít studovat práva?“ mě až do třeťáku mamka neskutečně štvala 
(až se stalo, že mamka jela na jakési školení na práva do Brna, odkud mi přivezla knížku „Právo životního prostředí“ a JEN TAK bez řečí ji nechala ležet v kuchyni na stole - a už mě měla! - jakto, že ti rodiče vědí, jak na nás??? 
)
Tak jsem tedy porušila své první předsevzetí, že nikdy nechci být právníkem. Po matuře mě ale nevzali (do Plzně jsem se nehlásila ), dělala jsem rok historii (což mě hodně bavilo a na práva jsem jaksi pozapomněla), ale rodiče mě přesvědčili, abych si ty přijímačky za rok ještě „odjezdila“. No a tak se stalo, že jsem začala studovat práva. Když už jsem je studovala, tak jsem říkala, že ale NIKDY NECHCI BÝT ADVOKÁTKOU! No a před rokem a půl (během RD) jsem si udělala advokátní zkoušky a vloni v lednu otevřela vlastní kancelář )
Ale té ochranařině jsem se zas tak moc nezpronevěřila, protože teď dělám poradenství pro několik eko-nevládek 
V mém životě teda beze zbytku platí heslo NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 21:50
Hanule píše:
ale ta podpora doufám myslíš na zemi!!do rakety nesednuuuuu
bych 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 22:06
když mi bylo 5, chtěla jsem být servírka. na základce učitelka. na gymplu chemik, farmaceut, lékař (v tomto pořadí v jednotlivých ročnících.., chvíli i učitelka chemie) no a nakonec jsem vystudovala potravinářskou chemii na VŠCHT a už tam zůstala… a baví mě to!
lékaře mi - naštěstí - rozmluvila maminka, - ty rodiče to s námi fakt umí - protože už pár let pozoruju, že bych to asi nezvládla --
vy všechny, které jste zdravotními sestrami, obdivuju, že tuhle těžkou a špatně hodnocenou práci děláte!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 22:09
Už odmalička jsem chtěla být veterinářkou. Sbírala jsem zvířátka (k velké radosti rodičů) a snažila se je chovat (např. pulec, který jednoho dne záhadně zmizel z otevřeného akvárka ).
Vystudovala jsem střední a už při praxích jsem zjistila, že práce veterináře není o zvířátkách, ale o lidech a to mě hodně zraňovalo. Sebralo mi to jakoukoliv motivaci jít dál. Chvíli jsem jako technička pracovala, ale nesedl mi kolektiv a tak jsem skončila v podniku vyrábějící elektromotorky do aut, žaluzií a pod.
Práce to byla titěrná, ale strašně mě bavila (mám na to tu správnou trpělivost) a narozdíl od období kdy jsem pracovala na veterině (a spoustu nocí probrečela nad nezachráněnými), jsem hned za bránou podniku okamžitě přepla na režim „domů“ a na práci jsem nemyslela.
No a teď pracuju na 2 úvazky (jako mamka a pečovatelka o své dítě ) a jsem taky moooc spokojená. I když občas bych se vrátila do fabriky a vygumovala si hlavu pásovou výrobou, protože mi chvilkami doma hrabe 
Příspěvek upraven 17.02.10 v 22:11
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 22:09
Ahojky, já chtěla být paní učitelka. Pak jsem si řekla, že by mě štvalo někomu pořád něco dokola vysvětlovat. Teď jsem telefonní operátorka - teda na rodičovské, před tím 5 let - a říkám si kolikrát - jestli by to s těma dětma nebylo jednodušší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 22:18
Ahojky, ja chtela byt jako holcicka ucitelka. No a kdyz jsem byla v 9 tride, tak jsem sla na prvni skolu, kde se nemuseli delat prijmacky - marketing a management obchodu, vystudovala jsem, odjela delat aupairku do Anglie, za dva roky Evropska unie, zacala jsem makat jako kazdy v tovarne, pak delala cisnici, hlavni cisnici, manazerku restaurace, presunula se do recruitmentu, zamestnavala lidi a po case delala business no a pak jsem vsim triskla, rekla jsem si, ze sukynek mam plny kecky, ve 14-17 jsem byla blazen do kamionu, mela jsem vsude plakaty a tak, udelal jsem si ridicak na Ccko a zacala jsem po Anglii jezdit 18 tunovym nakladakem a pomalu se presouvala i do Evropy - Spanelsko, Francie, Nemecko atd…
No a ted sedim doma, cekam mimi a doufam, ze az se narodi, ze aspon na jednu kratsi jizdu vyrazim i s malickym
PS: Jinak jsem opravdu normalni, nepotrebuji zadne leky na hlavu a mam kolem sebe spoustu pratel Ale co jsem si udelala ridicak, tak vsem rikam, ze sny se daji splnit, jen musi clovek najit tu spravnou dobu a jit si za tim!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 22:20
Jsem učitelka prvního stupně. Jo, baví mě to, ale kdybych mohla vrátit čas a absolvovat znovu gympl, učila bych se a měla tím pádem sebevědomí hlásit se na medicínu. Já byla děsnej flink, nepsala sešity, neučila, vpodstatě udělala gympl jen tak z plezíru. Na maturitu jsem se naučila celé 4 roky za týden…no podle toho vypadaly výsledky na vysvědčení,odmaturovala jsem teda se dvěma dvojkama a dvěma trojkama, ale to už byly kostky vrženy - přihláška myslím… a tak jsem si dala jenom jednu na učitelství 1. stupně. Ale byla bych skvělý lékař, medicína by měl být můj život - bohužel, už je pozdě, letos mi bude třicet…sice vím, že ten Měšťák taky studoval nějak pozdě, ale až takhle pozdě ne.
Příspěvek upraven 17.02.10 v 23:40
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 22:31
Dlouho mě držela představa- paní na poště s razítkem v ruce- měly jsme s kamarádkou dětskou poštu a pořád jsme vypisovaly nějaké složenky a mě to chytlo..
S přibývajícím věkem a vášní pro knihy jsem toužila být spisovatelkou ( uznávanou, bohatou a velmi váženou ) , ale s každou další přečtenou knihou jsem si uvědomovala, že na to nemám..No neva.
Gympl byl utrpení..Jediné co mi přinesl, byl nepovinný předmět psaní na stroji, který jediný byl o něčem..
Pak ve dvaceti první dítě,takže jsem žádnou kariéru nerozvinula a byla jsem rozhodnutá po mateřský se hezky od píky někde upíchnout i kdybych měla uklízet( mám chonickou absenci ambicioznosti)..Zrovinka byl nábor do Tesca a tam jsem na pohovoru udělala asi dojem a bylo..nejdřív administrativa a papírování, nyní jsem již vedoucí..
Není to moje zaměstnání snů, nechci ho dělat ( ale asi budu muset ), ale kvůli té srandě a kolektivu se to přežít dá..
Tato drsná práce mě naučila všechno - opravdu všechno..Byla jsem introvert non plus ultra a tato práce mi dala takovou průpravu, že už se ničeho nebojím..vzala mi iluze, ale i strach z cizích lidí ( který mě někdy dost omezoval)..
Na to jak jsem tuto práci v duchu neměla ráda, jsem v ní moc dobrá ( jé já se chválím - fuj)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.10 22:45
na ZŠ - něco praktického, technického, v kanceláři, od-do - truc kumštýřské rodině.
na gymplu spisovatelkou - jojo, každý pozér patří pod buldozér
Do těch kanceláří vpadám jako lektorka. Naučilo mě to, že svůj stín nepřekročím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
