Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Čím jste chtěli být?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.2.10 10:37
Pudli - také ráda sci-fi..Lema a Asimova znám, ale už si na nic nevzpomínám - já mám ráda moc Kurta Vonneguta - to je taková reálná fikce..
Jinak kdo by netoužil být uhlobaronem, že???
a já jsem dospěla k názoru ( hlavně proto, že vlastně nic neumím), že člověk se dokáže spoustu zaměstnání naučit, aniž by k tomu potřebovat osvědčení, studium a školení.. Stačí tvrdá praxe - hodit do vody a pokud není Forest, tak to zvládne..no ale nebavíme se samozřejmě o neurochirurgii..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.10 10:42
webparazit píše:
Musim fakt uznat, ze tema je to paradniTak jako tady jsem se nepobavila uz dlouho… Zajimave je, cim jsme chteli byt a kam nas ten osud zaval
3 metříky na jedno mimino? nebo to jsou trojčata?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.10 10:44
no ale nebavíme se samozřejmě o neurochirurgii..
hele nepřeceňuj je hochy, oni se s tim taky extra nes*rou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.10 10:50
Pudloslava píše:no ale nebavíme se samozřejmě o neurochirurgii..hele nepřeceňuj je hochy, oni se s tim taky extra nes*rou
Hi, hi.. hlavně po přečtení zprávy,že v Mostecké nemocnici chybí cca 20 doktorů( především gyn., pediatrů a inter.), tak si dokážu představit, co tam vyvádí ten zbytek, co se to snaží udržet nad vodou.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.10 11:15
Lizbeth: no jo, souhlas. Ale tím víc mám důvod si jich vážit, i když nejsem z Mostecka (Pudli, nevnímej to, prosím - nebo si budeš myslet, že ti pochlebuju…) Já se příští týden chystám na transfúzku (sedmatřicátý odběr krve, heč! 
) a chodím tam hrozně rád. To vždycky duševně pookřeju, ve srovnání s tím světem před bránou nemocnice… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.10 11:55
Taky jsem chtěla být paní učitelka, ale teď vím, že bych na to neměla nervičky 
No a skončila jsem v kanclu, napřed jako asistentka ekonoma a pak jako daňařka. No uvidíme co bude po RD 
Mám strojárnu, tak, že by něco technického 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.10 12:30
Lizbeth píše:Pudloslava píše:Hi, hi.. hlavně po přečtení zprávy,že v Mostecké nemocnici chybí cca 20 doktorů( především gyn., pediatrů a inter.), tak si dokážu představit, co tam vyvádí ten zbytek, co se to snaží udržet nad vodou..no ale nebavíme se samozřejmě o neurochirurgii..hele nepřeceňuj je hochy, oni se s tim taky extra nes*rou
pricvakavaj si koutky ust sesivackou ke kosti, aby jim usmev neuvadl, co jineho......
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.10 12:38
Jura007 píše:
Pudli, co říkáš třeba na takové Clarkovo „Setkání s Rámou“?
Ja sci-fi miluju, vetsinou trosku jiny, ale Setkani s Ramou a dalsi asi 4 dily Ramy nebo kolik jich je se mi moc libily 
Jinak ja to menila s pribyvajicim vekem:
Ucitelka, veterinarka, chemicka, letuska, prekladatelka…
Sla jsem na obchodku a zjistila jsem, ze me strasne bavi cisla, patlani se s nima a hlavne jako predmet ucetnictvi 
Skoncila jsem na VS obor ucto a tim se zivim doted 
Nejsem si uuplne jista, jestli me to nejak naplnuje, docela me to bavi, i kdyz obcas bych si dala rict s nejakym kosmetickym salonem nebo kadernictvim, ale toho je mraaky a spis je to takova moje libustka, proste koncim u cisel 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.10 12:44
Ve školce a na základce jsem chtěla být kuchařka. Později jsem měla takové nerozhodné období, bavilo mně všechno. Ale odmalička jsem ráda poslouchala vyprávění mé babičky, která pracovala jako laborantka v lékárně.
A jsem lékárnice . Práce mně hodně baví, i když bych se nejraději vrátila o pár (desítek) let zpátky, lákala by mně ta stará „lékárničina“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.10 14:15
Já jsem moooc chtěla být modní návrhářkou. Ale tento obor se tenkrát učil dost daleko a já jako závislák na mamince, si nedovedla představit, být na intru. Pořád jsem si malovala nějaký návrhy a nedávno jsem několik sešitů našla a musím říct, že jsem si asi za tím měla jít…vůbec nejsou špatný
Nakonec jsem se vyučila servírkou a pak si dodělala nástavbu v oboru hotelový management. Hned po škole jsem nastoupila do jedné restaurace u hranic a odlítala jsem si tam deset let. V podstatě mě tahle práce baví a dala mi hlavně křečový žíly . Teď mě jako spoustu z vás naplňuje být maminkou, ale co budu dělat po mateřský, bůh ví 
. Bavilo by mě mít kavárničku s dětským koutkem, která tady dost chybí, ale kde sehnat penízky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.10 14:47
radúna píše:
Tak mě napadá nové téma:Čím jste chtěli v životě být? Baví vás současné zaměstnání/povolání? Co vám vadí ve své práci? Nebo co vám vaše zaměstnání dalo/vzalo?
Já začnu:
V současné době jsem ošetřovatelkou na LDNce, není to procházka růžovou zahradou - je to dřina neskutečná. Kdo ví a zná, bude souhlasit. Obzvláště, když vybavení naší nemocnice zažilo ještě Marii Terezii
Chtěla jsem být právničkou. Jenže jsem moc líná na to, abych dokázala tohle povolání vystudovat. A v Plzni už to nejde…
Ale krom dřiny mi tohle povolání pomohlo ovládat své emoce na veřejnosti, což mi dřív dělalo docela problémy…. A jsem pokornější k životu, ke stáří a možná jsem malinko zmoudřela.
A co vy?
Já jsem na tom podobně,jsem zdravotní sestra,dá se říci že také v LDNce a souhlas s radúnou…jinak jsem chtěla být původně krejčová,ale nelituji.I když mě to v práci občas pěkně štvalo,tak jak jsem ted doma na MD,tak se mi docela stýská,jak po práci tak po kolegyňkách.Byla tam super parta,týmové hráčky,držely jsme při sobě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.10 14:48
Jura007 píše:
Radúno, jestli děláš v LDNce, tak to máš můj obdiv. Jak jsem chlap, tak tohle by mě psychicky složilo.Když mně v rajhradském hospicu umírala babička, tak jsem na opakované návštěvy taky neměl sílu.
Jako malýkluk jsem strašně moc chtěl být kosmonautem. Chtěl jsem totiž dělat něco, co dělá málo lidí na světě. V patnácti jsem chtěl být leteckým mechanikem u dopravních letadel. (Letadla mě fascinujou dodneška.) Pak jsem chtěl pracovat v televizi (což se mně částečně splnilo - jako externí autor jsem psával otázky pro AZ-kvíz…) A jinak se po zbytek života potácím okolo strojírenských fabrik…
Páni, tady to teda žije, koukám.
Jinak díky Jura007 za poklonu. Ale můžu Tě ujistit, že když mi umřela 1. pacientka (taková pohádková babička to byla) tak jsem týden brečela. Taky mi chvilku trvalo než jsem si zvykla na to, že se na LDNce setkám se smrtí častěji než je zdrávo. Ale jsem za to ráda, i když tohle povolání nebyl můj sen. Ale víc než vzalo mi dalo. Dospěla jsem.
Jo a AZ-kvíz mám moc ráda, i když teď ho bohužel nestíhám - koupu v tom čase svoje princezny.
Jinak je moc hezké, když si někdo splnil svůj sen a proměnil ho ve skutečnost. Tleskám 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.10 18:03
hele celkem by me zajimalo, jestli i dnesni deti chteji byt kosmonauty, nebo jestli to bylo dalsi poznamenani komunismem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Betty03
18.2.10 18:48
Tak já jsem o kosmonautice neuvažovala ani omylem. Asi že mám strach z výšek (acrofobie - měli byste mě vidět, když jsem blbec vylezla na Petřín - odteĎ u rozhleden čekám na rodinu dole v přízemí ), navíc ta klaustrofobie by v raketě taky nebyla moc super, že…
Moc si myslím, že jsem cíle v dětství neměla, na ZŠ jsem chtěla být spisovatelkou, protože jsem hltala knížky. Na gymplu už to pomalu spělo k těm společ. vědám a skončilo na fildě na historii a bohemistice. Ještě jsem zvažovala, že skončím jako učitelka na gymplu, ale NAŠTĚSTÍ mi nevyšlo místo a místo něj jsem získala místo v archívu, kde můžu dělat historii vědecky, a děkuju Bohu, že se mi školství vyhnulo. Takže se mi vlastně splnilo i to psaní knížek, i když trochu jiný styl a žánr. Práce je to klidná, nestresová, takže se po mateřské budu těšit. Zas ale do práce nespěchám, až nastoupím, budu se snažit co nejdéle držet co nejmenší úvazek /jak rodinné finance dovolí/, abych se mohla max. věnovat dětem. Protože už na výšce jsem při debatách na téma náš cíl říkala: můj životní cíl je mateřská dovolená (ve smyslu, že o to mi v životě šlo na prvním místě - mít rodinu a děti - s vědomím, že je to a) nesamozřejmé a b)to nejdůležitější - zejména nalezení toho pravého partnera pro život). Holky z výšky mi říkaly, že si tehdy v duchu ťukaly na čelo, to je teda kariéra, a po letech když jim biologické hodiny zatikaly, najednou viděly, že to opravdu je to, co si nejvíc přejí.
- Citovat
- Upravit
18.2.10 21:14
Pudli, s těma kosmonautama to myslím u naší generace byla reakce na let Vladimíra Remka - holt byl ten kosmonaut v celém státě jenom jeden… To stejné jako po Naganu 1998 chtěl skoro každý kluk hrát hokej jako Jágr…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
