Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co dál?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.12.10 17:07
Mně to přijde, že jste ze sebe unavení a že spolu neumíte komunikovat.
Tvůj popis mi nepřijde nijak hrozný, pokud je ještě na obou stranách vůle to zachraňovat.
Byli jste někdy v poradně?
Vzpomeneš si, jak jste spolu komunikovali, když to ještě fungovalo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.12.10 17:25
Sany..píšeš že to není tak hrozný. A máš pravdu. Nemlátíme se , nehádáme v klidu vedle sebe žijem ale já chci víc. V 31 chci cítit city a blízkost toho druhého.
Anonymní..přesně jak to píšeš. Já vím že tak žít nechci.
Nechci muže podvádět, ale jsme jenom lidi a zoufalé ženy dělají zoufalé věci.
Raději nedomýšlím.
- Citovat
- Upravit
7.12.10 17:50
Anonymní píše:
Sany..píšeš že to není tak hrozný. A máš pravdu. Nemlátíme se , nehádáme v klidu vedle sebe žijem ale já chci víc. V 31 chci cítit city a blízkost toho druhého.
Naprosto tě chápu, já bych nechtěla žít v něčem, v čem mi není dobře. A v tom, co popisuješ, by mi dobře nebylo.
Ale nepsala jsi, že by tě manžel pernamentně s…, že by ti byl on nebo jeho zvyky odporné. Zamýšlíš se, jestli to má cenu.
Já nevím, jaký byl váš vztah v době, kdy jsi byla spokojená, jak si představuješ, aby to fungovalo. Samozřejmě jsou lidé, kteří s ek sobě nehodí, mají jiné požadavky na společně trávený čas, jiné nároky, méně pochopení, než by bylo potřeba. Proto jsem se ptala, jak jste fungovali, když jsi byla spokojená.
Ale pokud to není nijak drastické, tak má cenu zachraňovat vztah, pokud mají snahu oba pracovat. Ale nesmí se příliš navzájem obviňovat, to se pak spíš zatvrdí.
Ale pozor na jednu věc, odluka někdy pomůže si ujasnit myšlenky, ale nesmí být moc dlouhá, protože pak je nebezpečí nového vztahu, a ten vždy baví víc než něco, kde je potřeba řešit problém.
Jsou to vše jen mé názory, nejsem žádný vztahový poradce 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.12.10 18:21
Ahoj, tak co píšeš,je podobné ,jako u mě. S manželem budeme 11let,máme 4letou holčičku a náš vztah dospěl tak,že před dvěma lety, si manžel našel milenku,pak to ukončil, pak bylo období,že chodil do hospody a já pořád byla doma sama,každý večer jsem čekala,jestli zůstane doma,jestli bude se mnou,pořád jsem čekala až vše přejde až se zase vrátí do normálu a budeme zase jako rodina 
Dokonce jsem šla do poradny,nejdřív tam byl manžel a pak po nějaké době já a bylo mi doporučeno,pokud mám možnost,abych odešla i s malou,aby si manžel nebyl jistý se mnou,aby si uvědomil,co vlastně v životě chce.A já,abych zase začala trochu žít,abych pořád nebyla sama.
Tak jsem šla k rodičům a dopadlo to tak,že manžel mi po určité době řekl ( a to jsem mu musela dát už ultimátum,protože pořád nevěděl,co vlastně chce) že nechce ,aby jsme se vrátili domů chce svobodu,nechce asi rodinný život!!!!!
Takže, chtěla jsem ve svém věku (32),zase cítit,že mě má někdo rád,že rodina je pro něj důležitá a že dcera pro něj nebude doma jen ,když on chce,musela jsem odejít,abych zjistila,že on už dávno nechtěl být s námi,jen to asi nechtěl říct. Moc mě to bolí a ještě víc kvůli dceři,ale zase žít s někým,kdo vás má jako spolubydlícího,to je asi lepší začít znovu a snad budu mít štěstí a budu zase šťastná,jako dřív
Lidi se mění,ale nikdy bych nevěřila,že až takhle moc!!
Tobě anonymní přeji,aby jsi vše vyřešila a aby jsi byla zase spokojená a šťastná
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.12.10 19:03
Víš,já jsem se taky pořád snažila a říkala si,že vše přejde,vždyť jsme schopní mluvit spolu,ale když ono to pořád nejde,jen čekat. Když jsem se odstěhovala,tak manžel chodil o víkendu za dcerou,občas za mnou přišel do práce na pokec a taky jsme šli spolu do hospůdky,ale nic víc tam nebylo a já potřebovala cítit,že mě má rád,že mě potřebuje Pak jsem si říkala,že kdybych třeba neodešla,že by se to nějak zvládlo,že bych aspoň měla rodinu,protože pro mě rozvod je životní prohra,ale asi to nešlo jinak vyřešit,manžel už se nesnažil a žil svojí prací,takže má tu svojí svobodu co chtěl!!!!!!
Já jsem právě taky nedokázala říct,tak a je konec,chtěla jsem ,aby manžel udělal to rozhodnutí,když on se přestal snažit!!!! Tak to právě dopadlo takhle,možná jsem ho k tomu dohnala,ale mám aspoň trochu úlevu,že už nemusím pořád čekat,kdy on něco udělá!!!!
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.12.10 19:25
Ještě jsem chtěla dodat,že ono je to hrozně těžké se rozhodnout,já se rozvádět nechtěla,já chtěla zachránit manželství a rodinu,ale bohužel manžel ne. Tak pokud ty chceš také zachránit vaše manželství,tak si o tom promluvte a určitě manžel pochopí,co po něm chceš a vše se zlepší.
U mě to bohužel nepomohlo
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.12.10 20:02
Holky dík, ale moc povzbudivě to tu nezní.
Stále o tom přemýšlím.
Táta je to docela dobrý, partner nic moc. Asi se objednám do poradny. Už fakt nevím. Představa 30 let s životem bez něhy mi nahání strach.
Přece nemůžu dát svému dítěti takový vzor rodiny. Maminka dělá všechno, tatínek chodí nabručený a stále se hroutí. Jeho úsměv už skoro neznám.
KK
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
7.12.10 20:09
Je mi líto,že tě moc nepovzbudím ,ale píšu jen to,co jsem prožila a vím moc dobře,že to bude ještě všechno moc náročné, ale tobě se to určitě podaří,neboj
A pokud ne,tak třeba někde na tebe čeká někdo,kdo tě bude mít rád a budeš zase spokojená 
Moc ti držím palečky
Ale souhlasím,aby jsi šla do poradny,třeba ti pomůže a uděláš si jasno,jako mě 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.12.10 20:22
Jo jo holky, už jsem našla poradnu a zítra se objednám. Ach jo
ale v duši vím že takto to dál nepůjde
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, náš vztah je po 14 letech asi pomalu minulostí. Máme 7 leté děcko a další i přes velkou snahu se nepovedlo.
Doma spolu dokážem vycházet docela dobře. Skoro všecno jsem schopná zařídit sama a asistenci nepotřebuju. Maluju, stěhuju, vrtám, tapetuju atd.
Sex je špatnej už víc než 3 roky. Stále jsem tomu dávala naději. Ale teď je to i ma mjě moc. Pauza téměř 4 měsíce a to jsme se o prázdninách domluvili že pokud nebude toto téma lepší tak se dál trápit nebudem. Žijeme vedle sebe jako bratr a sestra. Pusa jen maminkovská a doteky žádný.
Po mnoha měsících snahy o sblížení jsem ho dnes viděla s další známou jak si jde z kafíčka. Naparoval se vedle ní jak krocan a nebyl schopnej mě ani představit. Milá paní vzala nohy na ramena a byla pryč dřív než řekneš švec.
Tak a teď prosím radu. Má ještě cenu zachraňovat vztah nebo udělat radikální řez?
Ještě dodám že chlap se o sexu nedokáže bavit a všechny hovory okamžitě vztáhne na mně že málo uklízím, furt jsem pryč a dál a dál. On přece za nic nemůže. Díky KK