Co dělat, když rodina ničí mou vlastní rodinu manipulací

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.04.19 12:03
Co dělat, když rodina ničí mou vlastní rodinu manipulací

Zdravím všechny, za posledních pár let se událo u mě tolik, že teď jsem šťastná, že s manželem bydlíme daleko od mojí babičky dědy, jelikož ti doslova vymývají mozek mému synovi- stejně jako dříve mě a já toho nebyla vědoma do doby co jsem porodila také dítě a začala proti jejich vůli komunikovat s vlastní mámou - jejich dcerou, kterou zavrhli. A důvodem stěhování pryč - velmi zkráceně- byl taky ten obrovský nenormální vliv na naši vlastní rodinu. Nejdříve ať se nastěhujeme poblíž a pak? Vše jako rodiče jsme dělali špatně, a od nich stále hádky, histericke scény, manipulace ve formě vydírání citové i mého syna.Typu koho má radši jestli nás nebo je, kde se mu líbí víc a podobně. A milion dalších věcí. Děda je lepší než tatínek a maminka je histerka. Pak už jsem tam ani nechodila na návštěvu, kvůli klidu druhého těhotenství, jelikož na předešlé to mělo šílený dopad, já na praskach na nervy syn drzý absolutně nerespektující nás jako rodiče a pak potrat. Bum, rozhodli jsme prasknout do bot i když jsme začínali novou etapu tam, kdy nám bylo slíbeno - já můžu pracovat oni s láskou pohlídat. S hlídání bylo neustále volání do práce on kašle a honem přijeď. Tohle udelje jinak a tamto takhle, kolik vydělávás, tohle nekupuj, tohle v bytě nedělej, udělej jinak. A pokud jsem neposlechla tak urážky. Šílený…a to jsme dříve bydleli 250 km dál a fungovali jsme… A teď jsme pryc, jen chvíli, ale syn je stále jak omámený. Když jedu s ním k nim, nebo on tam je sám, nikdo se mu nevěnuje, a je mu řečeno, že stejně je pro něho lepší když si může dělat co chce, a to vše co mu my pořizujeme je na nic!!! Včetně nových bot!!! Vytvářejí v něm pocit nevděčnosti… a stále mu říkají, že co budou dělat až on odjede, že umřou a kdo bude s nima chodit ven- normálně jsme tam pak už chodili 1× za 14 dní. Když jsem vymyslela společné programy
cestovní a včetněe novoroční půlnoci ohňostroje kdyžtak dělají jak nás milují bylo nám řečeno, že to jsou nesmysly a hlouposti i když jsem syna vzbudila a přišli jsme abychom projevili zájem k nim o rodinný život- a to je to nejmenší. To syn nevidí. Je zmanipulovaný. Je malý. 6 let, ale zároveň je to věk dost citlivý. A teď je predemnou rozhodnutí jet tam na svatky. Už týden dopředu je na mě syn opět agresivní a cítím z něho i trochu manipulace. Je zblbnuty…já těhotná a potřebuju klid. Syn počítá, že tam pojedeme, ale já nechci. Nechci ho ranit. Ale nechci aby se opakovala historie- kdy mě tímto způsobem odtrhli od matky, která z toho byla na antidepresivech. Až dnes si k sobě hledáme cestu. Byla jsem tak zblbla jako dítě, že jsem pak neměla domov nikde. A když se mi v životě staly nepříjemný věci stejně jsem na to byla sama. Co byste poradili. Miluju svou vlastní rodinu, nechci být za tyrana co bere synovi co má rád, jak byste mu to vysvětlili, zažili jste něco podobného? Přijde mi, že oni mají problém v hlavě - druh manipulace. Stále něco někomu závidí, řeší kdo ma.vic peněz- já nechci aby takový byl syn!!! vychováváme syna tak, aby jednou žil svůj život, a viděl na životu to hezké, ne takový co by asi chtěli ostatní. Dnes se z toho dostávám já…abych měla odvahu žít po svém. A moje matka sotva začíná myslet sama za sebe. Díky vám všem, snad to nebylo moc chaotické. :srdce:

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
unuděná
Kelišová 7077 příspěvků 04.04.19 12:08
@Anonymní píše:
Zdravím všechny, za posledních pár let se událo u mě tolik, že teď jsem šťastná, že s manželem bydlíme daleko od mojí babičky dědy, jelikož ti doslova vymývají mozek mému synovi- stejně jako dříve mě a já toho nebyla vědoma do doby co jsem porodila také dítě a začala proti jejich vůli komunikovat s vlastní mámou - jejich dcerou, kterou zavrhli. A důvodem stěhování pryč - velmi zkráceně- byl taky ten obrovský nenormální vliv na naši vlastní rodinu. Nejdříve ať se nastěhujeme poblíž a pak? Vše jako rodiče jsme dělali špatně, a od nich stále hádky, histericke scény, manipulace ve formě vydírání citové i mého syna.Typu koho má radši jestli nás nebo je, kde se mu líbí víc a podobně. A milion dalších věcí. Děda je lepší než tatínek a maminka je histerka. Pak už jsem tam ani nechodila na návštěvu, kvůli klidu druhého těhotenství, jelikož na předešlé to mělo šílený dopad, já na praskach na nervy syn drzý absolutně nerespektující nás jako rodiče a pak potrat. Bum, rozhodli jsme prasknout do bot i když jsme začínali novou etapu tam, kdy nám bylo slíbeno - já můžu pracovat oni s láskou pohlídat. S hlídání bylo neustále volání do práce on kašle a honem přijeď. Tohle udelje jinak a tamto takhle, kolik vydělávás, tohle nekupuj, tohle v bytě nedělej, udělej jinak. A pokud jsem neposlechla tak urážky. Šílený…a to jsme dříve bydleli 250 km dál a fungovali jsme… A teď jsme pryc, jen chvíli, ale syn je stále jak omámený. Když jedu s ním k nim, nebo on tam je sám, nikdo se mu nevěnuje, a je mu řečeno, že stejně je pro něho lepší když si může dělat co chce, a to vše co mu my pořizujeme je na nic!!! Včetně nových bot!!! Vytvářejí v něm pocit nevděčnosti… a stále mu říkají, že co budou dělat až on odjede, že umřou a kdo bude s nima chodit ven- normálně jsme tam pak už chodili 1× za 14 dní. Když jsem vymyslela společné programy
cestovní a včetněe novoroční půlnoci ohňostroje kdyžtak dělají jak nás milují bylo nám řečeno, že to jsou nesmysly a hlouposti i když jsem syna vzbudila a přišli jsme abychom projevili zájem k nim o rodinný život- a to je to nejmenší. To syn nevidí. Je zmanipulovaný. Je malý. 6 let, ale zároveň je to věk dost citlivý. A teď je predemnou rozhodnutí jet tam na svatky. Už týden dopředu je na mě syn opět agresivní a cítím z něho i trochu manipulace. Je zblbnuty…já těhotná a potřebuju klid. Syn počítá, že tam pojedeme, ale já nechci. Nechci ho ranit. Ale nechci aby se opakovala historie- kdy mě tímto způsobem odtrhli od matky, která z toho byla na antidepresivech. Až dnes si k sobě hledáme cestu. Byla jsem tak zblbla jako dítě, že jsem pak neměla domov nikde. A když se mi v životě staly nepříjemný věci stejně jsem na to byla sama. Co byste poradili. Miluju svou vlastní rodinu, nechci být za tyrana co bere synovi co má rád, jak byste mu to vysvětlili, zažili jste něco podobného? Přijde mi, že oni mají problém v hlavě - druh manipulace. Stále něco někomu závidí, řeší kdo ma.vic peněz- já nechci aby takový byl syn!!! vychováváme syna tak, aby jednou žil svůj život, a viděl na životu to hezké, ne takový co by asi chtěli ostatní. Dnes se z toho dostávám já…abych měla odvahu žít po svém. A moje matka sotva začíná myslet sama za sebe. Díky vám všem, snad to nebylo moc chaotické. :srdce:

Dobře, že jste se odstěhovali a ne, nemáš vůči nim žádné závazky a povinnosti, uděláš lépe, když s nimi styk úplně minimalizuješ. Uleví se tobě, manželovi i synovi. Přeji, ať máš klidné těhotenství a pohodový porod a ať se ti daří držet si manipulátory od těla :mavam:

anupati
Kelišová 6835 příspěvků 04.04.19 12:12

No…já ti asi neporadím. V případě, že by mi vztahy přišly patologické s negativním dopadem na vlastní dítě, tak bych je prostě přerušila a asi už dávno. Nenechala bych to zajít tak daleko. A když už bych udělala ten krok a odstěhovala se, tak bych prostě na nějakou dobu úplně přerušila kontakt. A pak bych nastavila pravidla a hranice za kterých jsem ochotná se stýkat. A pokud by je nedodržovali, tak zase šlus. Mluvíme o patologii - viz tvoje vlastní máma na antidepresivech a bez vlastního dítěte díky nim - alespoň tak jsem to pochopila. Ne o tom, že mi nikdo nemůže říct jiný názor… A ty pořád řešíš…evidentně pod jejich vlivem není jen syn…Co na to manžel?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.04.19 12:13
@unuděná píše:
Dobře, že jste se odstěhovali a ne, nemáš vůči nim žádné závazky a povinnosti, uděláš lépe, když s nimi styk úplně minimalizuješ. Uleví se tobě, manželovi i synovi. Přeji, ať máš klidné těhotenství a pohodový porod a ať se ti daří držet si manipulátory od těla :mavam:

Díky moc za reakci ! :srdce:

Průzkumník
Závislačka 2592 příspěvků 04.04.19 12:18
@Anonymní píše:

To je jak pohádka o třech generacích, které se numěli postavit proti prabábě s pradědou.

Pořád dokola. Dítě se neumí prosadit, vytvořit si vlastní prostor v rodině, vymezit se vůči rodičům, prarodičům a tak utíká. :roll:

Psychoterapeut pro všechny. Začít od nejmladších směrem k nejstarším.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.04.19 12:22
@anupati píše:
No…já ti asi neporadím. V případě, že by mi vztahy přišly patologické s negativním dopadem na vlastní dítě, tak bych je prostě přerušila a asi už dávno. Nenechala bych to zajít tak daleko. A když už bych udělala ten krok a odstěhovala se, tak bych prostě na nějakou dobu úplně přerušila kontakt. A pak bych nastavila pravidla a hranice za kterých jsem ochotná se stýkat. A pokud by je nedodržovali, tak zase šlus. Mluvíme o patologii - viz tvoje vlastní máma na antidepresivech a bez vlastního dítěte díky nim - alespoň tak jsem to pochopila. Ne o tom, že mi nikdo nemůže říct jiný názor… A ty pořád řešíš…evidentně pod jejich vlivem není jen syn…Co na to manžel?

Manžel řekl,že tam jezdit nemusíme a že by tam prostě nejel. A mě je syna líto,že mu beru něco na co se těší i když vím,že to bude zase síla. Nevím jak se synem jednat. Dneska jsem mu už řekla ,že bydlíme tady a tady jsme společně a máme se rádi a že já tam nechci jet ,protože se tam hádáme …a taky chci jet za moji mámou, ta už se těší, my na ni, máme plány na volný čas. Veselo .....a co tam - zase hloupé řeči, nervy. Ale jak to vysvětlit synovi. Kamarády má už i tady v novém. Je spokojený ve škole, dokonce začal dříve číst. Jen má v hlavě nasazený pocit jako já malé díte - aby jim to nebylo líto, když nepřijedu. Chci být tvrdá a udělat radikální řez, ale asi na to nemám. Manželovi jsem řekla, ať to vysvětlí on. Vše vysvetluju já - manžel je radikální a prostě to tak s dítětem neřeší. Syn je hodně komunikativní a tím že jsem s ním často- manžel hodně pracuje. Tak to má vliv asi na to debatování. Hold budu za matku zlou a pojedeme jen k mojí mamce - jeho babičce, která ho miluje, ale tam dal už nepojedeme. Asi mám taky vymleto hormony - rodit mám za 1,5 měsíce. Omlouvám se pokud je toto téma pro někoho lehké k řešení. :oops:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.04.19 12:26
@Průzkumník píše:
To je jak pohádka o třech generacích, které se numěli postavit proti prabábě s pradědou.

Pořád dokola. Dítě se neumí prosadit, vytvořit si vlastní prostor v rodině, vymezit se vůči rodičům, prarodičům a tak utíká. :roll:

Psychoterapeut pro všechny. Začít od nejmladších směrem k nejstarším.

Něco na tom je … A když už se postavíte vy- tak jako blbci se tam ve víře nastehujete a začnou blbnout vaše dítě .....a vy přijdete o to co jste vybudovali u sebe…prostě jak to čtu, být tvrdá a nekompromisní a nejezdit…

unuděná
Kelišová 7077 příspěvků 04.04.19 12:27
@Anonymní píše:
Manžel řekl,že tam jezdit nemusíme a že by tam prostě nejel. A mě je syna líto,že mu beru něco na co se těší i když vím,že to bude zase síla. Nevím jak se synem jednat. Dneska jsem mu už řekla ,že bydlíme tady a tady jsme společně a máme se rádi a že já tam nechci jet ,protože se tam hádáme …a taky chci jet za moji mámou, ta už se těší, my na ni, máme plány na volný čas. Veselo .....a co tam - zase hloupé řeči, nervy. Ale jak to vysvětlit synovi. Kamarády má už i tady v novém. Je spokojený ve škole, dokonce začal dříve číst. Jen má v hlavě nasazený pocit jako já malé díte - aby jim to nebylo líto, když nepřijedu. Chci být tvrdá a udělat radikální řez, ale asi na to nemám. Manželovi jsem řekla, ať to vysvětlí on. Vše vysvetluju já - manžel je radikální a prostě to tak s dítětem neřeší. Syn je hodně komunikativní a tím že jsem s ním často- manžel hodně pracuje. Tak to má vliv asi na to debatování. Hold budu za matku zlou a pojedeme jen k mojí mamce - jeho babičce, která ho miluje, ale tam dal už nepojedeme. Asi mám taky vymleto hormony - rodit mám za 1,5 měsíce. Omlouvám se pokud je toto téma pro někoho lehké k řešení. :oops:

Já myslím, že je nemusíš odtřihnout úplně, ale musíš se naučit asertivně se ohradit. Prostě budou blbé řeči, že má zase nové boty? Tak slušně řekni „ano, už nové potřeboval, ze starých vyrostl“ :nevim: Nebo co konkrétně vám vyčítají a předhazují? Myslím, že kdybys ukázala, že si nenecháš skákat po hlavě, tak by to taky bylo celé jinak. Jela bych tam na návštěvu, ale zůstala vždy jen tak 2-3 hodinky maximálně.

unuděná
Kelišová 7077 příspěvků 04.04.19 12:29

Mimochodem, skvěle funguje věta „dnes je jiná doba, než když jste děti vychovávali vy“ nebo „my jsme rodiče a děláme to podle svého nejlepšího přesvědčení“ ;) Nenechat se vytočit, ale zároveň se ohradit.

anupati
Kelišová 6835 příspěvků 04.04.19 12:30
@Anonymní píše:
Manžel řekl,že tam jezdit nemusíme a že by tam prostě nejel. A mě je syna líto,že mu beru něco na co se těší i když vím,že to bude zase síla. Nevím jak se synem jednat. Dneska jsem mu už řekla ,že bydlíme tady a tady jsme společně a máme se rádi a že já tam nechci jet ,protože se tam hádáme …a taky chci jet za moji mámou, ta už se těší, my na ni, máme plány na volný čas. Veselo .....a co tam - zase hloupé řeči, nervy. Ale jak to vysvětlit synovi. Kamarády má už i tady v novém. Je spokojený ve škole, dokonce začal dříve číst. Jen má v hlavě nasazený pocit jako já malé díte - aby jim to nebylo líto, když nepřijedu. Chci být tvrdá a udělat radikální řez, ale asi na to nemám. Manželovi jsem řekla, ať to vysvětlí on. Vše vysvetluju já - manžel je radikální a prostě to tak s dítětem neřeší. Syn je hodně komunikativní a tím že jsem s ním často- manžel hodně pracuje. Tak to má vliv asi na to debatování. Hold budu za matku zlou a pojedeme jen k mojí mamce - jeho babičce, která ho miluje, ale tam dal už nepojedeme. Asi mám taky vymleto hormony - rodit mám za 1,5 měsíce. Omlouvám se pokud je toto téma pro někoho lehké k řešení. :oops:

Strašně lehce přebíráš pocit viny. Opravdu s tím pracuj. Napsala jsem, že ti asi neporadím, protože bych to řešila jinak. A vím, že se do radikálních řezů nedá tlačit, na to musí být člověk připravený. Vůbec jsem to nemyslela jako Jéžiš, co tady řešíš! Asi pro tebe mám radu. Nech jednat manžela v této záležitosti, dokud si nevybuduješ nadhled, sebevědomí, nepřestaneš jednat z pocitudomělé viny. Syn - prostě rozhoduje dospělý. Ty chceš jet tam…nesmíš ani s ním jednat z pocitu viny. Prostě rozhodla jsme se..jestli toho nejsi schopná, tak popros manžela, aby tě v tom podržel. A synovi řekni Domluvili jsme se s tátou a noic víc, ať to s ním řeší manžel, když to zvládá. Myslím, že potřebujete „detox“ od prarodičů na nějakou dobu bych prostě styky přerušila, než přebuduješ vzorce svého chování. Není to sranda a většinou ty své záležitosti člověk zpracovává tak nějak celý život, ale pokroky jsou. Držím pěsti.

stín katedrál
Kecalka 133 příspěvků 04.04.19 12:31

Nejezděte tam, jeďte k tvojí mamce a synovi vysvětli, že nemůžete být všude a teď prostě jedete k babičce, potřebuješ klid a u praprarodicu ti není dobře.

Průzkumník
Závislačka 2592 příspěvků 04.04.19 12:33
@Anonymní píše:
Něco na tom je … A když už se postavíte vy- tak jako blbcise tam ve víře nastehujete a začnoublbnout vaše dítě .....a vy přijdete o to co jste vybudovali u sebe…prostě jak to čtu, být tvrdá a nekompromisní a nejezdit…

Ano.

A když budou žadonit o kontakt, tak suše:

Ano, klidně přijedťe. Máme čas v sobotu od 15:00 do 17:00 h

A sem tam se jich optat jestli už ví, kde chtějí být pohřbeni. ;-)

Hele, celé je to hra, kterou jste si domluvili a dokud se jim nepostavíš jako dospělá, která je nepotřebuje, tak tě budou pořád testovat - vychovávat - udělovat lekce.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.04.19 17:29

Všem moc děkuji za reakce, všechny mi něco daly !!!! Jste úžasný!!!

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.04.19 18:12

Pokud bych měla napsat víc o tom jak to funguje tzv u nich. Tak mi přijde,že všichni trpí nedocenenosti , žárlivosti a podobně. O ničem jsem fakt nevěděla, když jsme je dřív jen navštěvovali. Párkrát jsem se chytla s babičkou jelikož tě se nesmí odporovat jinak brečí a tzv opět pouziju to slovo manipuluje dědu proti mě, který pro svůj klid jí dává vždy za pravdu. Když jsme se nastěhovali, začli tzv útočit na malýho. Já přišla žít do domoviny z důvodu jak jsem psala, můžu chodit do práce atd. Nic z toho nebylo reálný. A když pominu všechny histericke scény, kdy jsem třebas i počkala u dveří abych věděla jak se za mými zády věci mají… zjistila jsem,že babička si vymyslí lži !!!!!!! A trousí je dál !!!!!! Když jsem v klidu pak vešla a zareagovala začala křičet že jsem jí napadla a děda že je napadám a tak …Psycho !!!!!! Pak jsme omezili kontakt jelikož si tzv začali malýho půjčovat pouze s ohlášením jako by to byl můj bratr. A za mými zády vedli tajné diskuze a synovi řekli,že mi to nesmí říct,že to je mezi nima. Kontakt byl omezen a návštěva pouze za mého dozoru. Diskuze omezeny na obecná témata - babička se totiž začla natolik vyptávat na náš osobní život až to bylo šílené, a proč šílené- vzala telefon a vše vykládala dalším pro mě cizím lidem. Ale.vse překroutila a dobarvila tak,že Mi ty lidi začali volat či když jsem se s nima setkala- tak.mi hubovali !!!!!!! Prostě šílený. Vše jsem oznámila s tím,že jakmile se to bude opakovat nebudeme je navštěvovat vůbec. Pak začala stejně intrikovat mého manžela!!!!!! Ještě že ten je fakt realista a vyrostl stabilně. Co dál? Mě návštěvy 1× za 2 týdny a výčitky od strýce,který dal posilal informace do druhé poloviny rodiny,že jsem odstřihla syna od nich a co si to dovoluji …co to je? říkala jsem si 3 roky tam. Tohle nemůže být normální, kde je chyba. Pro rekonstrukci bytu jsem slyšela na svou adresu i nadávky ,že mám sporák na jiné straně a podobně. Že mám kamna taková a makova,že stejně jednou uvidím. Potom že taky budu jednou stará, jednou budu tlustá a bez vlasů......mému synovi stále říkáno ,že je nejlepší pro něj zůstat na vesnici a jezdit reaktorem, že to co chceme pro něj my není důležité. Ale pokud máme na všechno prachy tak ať si jdeme. A dál a dál a dál…tohle je jen minimum. Pak jsem se z toho složila, brala prášky, a řekla dost. Jdeme pryč. A teď je mi lépe- trvalo mi měsíc se srovnat. A dnes nechci se vracet, a mému synovi jsem to s manželem řekla,tak jak tady bylo napsáno- funguje to. Vyrostla jsem hodně diktatorsky kdyz počítám nevlastního tátu plus tyhle psycho intriky. A mám guláš v hlavě jak syna vést aby nebyl vymaštěný jako někdy já …pomáhá mi když vidím,že je potřeba vykašlat se na rodinné příslušníky a jít svou cestou. Ve 20 jsem utekla tzv. Šla svou cestou, ale mateřskou a jejich návštěvami se to rozjelo …a mým přestěhováním jsem zjistila kdo jsou. Nechci být nenávistná, to je můj problém. Ale chci aby můj syn byl stabilní a uměl se hájit a hájit své zájmy. Já rozdělala dvě výšky a vždy před ukončením odešla jinam z důvodu blbych rad, které zkoušejí nasazovat Synovi už dnes !!! Já radikální řez brada udělám, ale chtěla jsem slyšet rady jak to říct dítěti a jestli není tzv bezcitné a samolibé odtrhávat ho. Říkám si třeba má jinou povahu, ale ne. My jsme jeho rodiče, staráme se dobře, čekáme druhé, těšíme se ..... odtrhnutí chce čas …tímto vám všem opět děkuju !!!! A pokud se v mém případě někdo uviděl a pomohlo mu nebýt sám , tak jsem ráda,že jsem o svém problemu napsala i když bych mohla být souzena za svůj projev - možná opět vychovaný strach z projevu sebe sama. Že přijde soud …každý má právo na názor a já ho beru. Ale do té doby než je cítit nenávist a manipulace mezi lidmi jen pro vysvětlení na téma patologie výše zmíněné. Díky moc všem :blossom:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.04.19 18:16
@Anonymní píše:
Pokud bych měla napsat víc o tom jak to funguje tzv u nich. Tak mi přijde,že všichni trpí nedocenenosti , žárlivosti a podobně. O ničem jsem fakt nevěděla, když jsme je dřív jen navštěvovali. Párkrát jsem se chytla s babičkou jelikož tě se nesmí odporovat jinak brečí a tzv opět pouziju to slovo manipuluje dědu proti mě, který pro svůj klid jí dává vždy za pravdu. Když jsme se nastěhovali, začli tzv útočit na malýho. Já přišla žít do domoviny z důvodu jak jsem psala, můžu chodit do práce atd. Nic z toho nebylo reálný. A když pominu všechny histericke scény, kdy jsem třebas i počkala u dveří abych věděla jak se za mými zády věci mají… zjistila jsem,že babička si vymyslí lži !!!!!!! A trousí je dál !!!!!! Když jsem v klidu pak vešla a zareagovala začala křičet že jsem jí napadla a děda že je napadám a tak …Psycho !!!!!! Pak jsme omezili kontakt jelikož si tzv začali malýho půjčovat pouze s ohlášením jako by to byl můj bratr. A za mými zády vedli tajné diskuze a synovi řekli,že mi to nesmí říct,že to je mezi nima. Kontakt byl omezen a návštěva pouze za mého dozoru. Diskuze omezeny na obecná témata - babička se totiž začla natolik vyptávat na náš osobní život až to bylo šílené, a proč šílené- vzala telefon a vše vykládala dalším pro mě cizím lidem. Ale.vse překroutila a dobarvila tak,že Mi ty lidi začali volat či když jsem se s nima setkala- tak.mi hubovali !!!!!!! Prostě šílený. Vše jsem oznámila s tím,že jakmile se to bude opakovat nebudeme je navštěvovat vůbec. Pak začala stejně intrikovat mého manžela!!!!!! Ještě že ten je fakt realista a vyrostl stabilně. Co dál? Mě návštěvy 1× za 2 týdny a výčitky od strýce,který dal posilal informace do druhé poloviny rodiny,že jsem odstřihla syna od nich a co si to dovoluji …co to je? říkala jsem si 3 roky tam. Tohle nemůže být normální, kde je chyba. Pro rekonstrukci bytu jsem slyšela na svou adresu i nadávky ,že mám sporák na jiné straně a podobně. Že mám kamna taková a makova,že stejně jednou uvidím. Potom že taky budu jednou stará, jednou budu tlustá a bez vlasů......mému synovi stále říkáno ,že je nejlepší pro něj zůstat na vesnici a jezdit reaktorem, že to co chceme pro něj my není důležité. Ale pokud máme na všechno prachy tak ať si jdeme. A dál a dál a dál…tohle je jen minimum. Pak jsem se z toho složila, brala prášky, a řekla dost. Jdeme pryč. A teď je mi lépe- trvalo mi měsíc se srovnat. A dnes nechci se vracet, a mému synovi jsem to s manželem řekla,tak jak tady bylo napsáno- funguje to. Vyrostla jsem hodně diktatorsky kdyz počítám nevlastního tátu plus tyhle psycho intriky. A mám guláš v hlavě jak syna vést aby nebyl vymaštěný jako někdy já …pomáhá mi když vidím,že je potřeba vykašlat se na rodinné příslušníky a jít svou cestou. Ve 20 jsem utekla tzv. Šla svou cestou, ale mateřskou a jejich návštěvami se to rozjelo …a mým přestěhováním jsem zjistila kdo jsou. Nechci být nenávistná, to je můj problém. Ale chci aby můj syn byl stabilní a uměl se hájit a hájit své zájmy. Já rozdělala dvě výšky a vždy před ukončením odešla jinam z důvodu blbych rad, které zkoušejí nasazovat Synovi už dnes !!! Já radikální řez brada udělám, ale chtěla jsem slyšet rady jak to říct dítěti a jestli není tzv bezcitné a samolibé odtrhávat ho. Říkám si třeba má jinou povahu, ale ne. My jsme jeho rodiče, staráme se dobře, čekáme druhé, těšíme se ..... odtrhnutí chce čas …tímto vám všem opět děkuju !!!! A pokud se v mém případě někdo uviděl a pomohlo mu nebýt sám , tak jsem ráda,že jsem o svém problemu napsala i když bych mohla být souzena za svůj projev - možná opět vychovaný strach z projevu sebe sama. Že přijde soud …každý má právo na názor a já ho beru. Ale do té doby než je cítit nenávist a manipulace mezi lidmi jen pro vysvětlení na téma patologie výše zmíněné. Díky moc všem :blossom:

Dodatek
A když jsem bydlela poblíž, bylo mi říkáno, že moje máma je praštěná,že mě.tyraji a že mě nemají doma rádi. Pak mě vyhazovali z domu jelikož naše babča jezdila k nám domu na mámu řvát, a na víkendy jsem tzv. Musela k nim kde trebas jsem zůstala doma sama a oni se šli bavit. Hlavně že dosáhli svého- ale jako dítě jsem nic neviděla- jako můj syn dnes

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama