Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, jaké písničky jsou vaše oblíbené při běhání nebo třeba nordic walkingu? Podělte se ![]()
Já mám v přehrávači hardstyle, například Headhunterz, Wildstyles atd. Nebo D'n'B, trance… Napumpuje to pořádně
hodně zdaru
Nic. Nejraději mám úplný klid ticho.
Ale občas by se hudba hodila. Že mě znervózňuje, že mám pocit, že moc nahlas dýchám
.
A pokud se k hudbě někdy odhodlám asi budu potřebovat svoji uklidňující, mám ráda hudbu 80-90 léta, taková ta retro klasika co známe vseci, můj muž říká moje modernejsi dechovký pro 30-40r.:-D
Prošla jsem si různými typy muziky, až jsem se sluchátky skončila úplně, běhám bez nich a je to mnohem lepší
. Víc se soustředím na běh samotný, na lepší držení těla a jsem klidnější, protože teď už běhám ve tmě a chci vědět, co se kolem šustne ![]()
@kaja00 píše: Žádné, soustředím se na běh. Ale to si slyšet nechtěla
Naprostý souhlas
.Ještě aby na mne někde někdo třeba ze zadu vybafl..
,to bych se snad..
![]()
Mám radši mluvené slovo - odborné podcasty nebo knihy. Hudbu bych nedala, často běhám na silnici a to chci mít přehled i o tom, co se děje kolem mně. Nehledě na to, že bych se nerada dočkala chvíle, že mě zezadu překvapí nějakej úchyl někde ve tmavym parku…
No tak i hudba se dá poslouchat potichu. A i by měla. Jinak na závody hudbu taky nemám, tam mám potřebu se soustředit na tempo.
No já vyrážím do pole a do lesa za domem a hudbu mám ráda, myslela jsem, že bych mohla dostat inspiraci ![]()
Poslouchám pomalou, protože musím běhat pomalu, abych to vydržela co nejdál a nemusela kus jít. Ještě se zeptám, mate někdo při běhání peprak? Jak se dřív st mívá, začínám se v lese bát a bude hůř…v lese bych si ho připravila do ruky, prst na spoušť a třeba bych se nebala…pak ve městě bych ho stačila do kapsicky. Je to blbost?
@MadGirlNancy Blbost to není, ale já ho nemám. Za tmy běhám jenom v dosahu lamp a za ty leta se mi nikdy nic nepřihodilo.
U mě to ani nejde, chodim běhat na školní oval v podvečer teď. Driv jsem behala po vesnici a jen kdyz to slo. Ted bravam sebou všechny tři na kolech motorizovane trpaslíky ( není komu je dat a jsou tak navykli, že aj jak je tatka doma, tak stejně chtějí semnou).
Tak já si ani nemůžu zacpat uši, pac potřebují být ve střehu, kdyby něco říkali.
Občas mají ve SK. posilovně chlapi puštěnou hudbu, nebo minulé tam nějaký cvičil boxera venku na hřišti a měli puštěné tvrdou hudbu a ještě po něm řval furt.
Po půl hodině jsem byla sedrena, unavená, jak sandál.