Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, to je těžký, něco k tomu napsat…třeba jde jen o nějakou přechodnou krizi..nepíšeš jak jste spolu dlouho…a jak dlouho už trvají tvoje pocity?
Já si myslím, že ho prostě nemiluješ. Líbí se ti, jakej je, má hodně pro…
Třeba můj manžel má více proti, než pro
Ale je to o tom, že ho prostě miluju, takže mi nedělá problém s ním být a na jiné nemyslím…
Před ním jsem měla 8letej vztah, také jsem často myslela na jiné, ale říkala jsem si, že to prostě nejde se rozejít, že je hodnej, bude dobrej táta, jeho rodiče mě měli rádi…ale, když to tam není, tak to tam prostě není. Až když jsem se opravdu hodně zamilovala do svého teď už manžela, tak jsem pochopila, co mi v předchozím vztahu chybělo…(a s manželem budu už 8 let)
No, jestli ti už po roce představa, že byste se rozešli, srdce nerve - čili je ti to vlastně tak trochu fuk, tak to zabal…ikdyž, teď jsem si pořádně přečetla druhý odstavec, ty už předem počítáš s tím, že se po třech letech rozvedeš…máš obavy z dlouhodobých vztahů…jestli to opravdu chceš řešit, klidně zkus psychologa, třeba v tobě objeví něco, čeho si ani nejsi vědoma…
a jinak klid, já vztah delší, než dva, tři roky, mám až s otcem mého dítěte…prostě skoro patnáct let pokusů a pak trefa do černého! ![]()
Příspěvek upraven 03.01.13 v 12:31
Jste spolu rok, žádné závazky nemáte…tak ybch asi zkusila to probrat přímo s přítelem (ne teda to, že myslíš na jiné, ale tvojí nespokojenost, která z něčeho musí pramenit)…zkusit něco změnit, často pomůžou i maličkosti…a nebo prostě rozchod…po roce takovýhle problém, který trvá už půl roku…
@atominnka píše:
Jako k tomuhkle nemam radu… nevis co chces, no, to mas blby
to je někdy možná lepší prostě nereagovat, než z autora udělat hlupáka.
@Anonymní píše:
No to víš, jsou tu i hlupáci, co to jinak neumějí.
a kde? ![]()
@Anonymní píše:
to je někdy možná lepší prostě nereagovat, než z autora udělat hlupáka.
ja si prave myslim, ze autorka ho ze sebe udelala sama
Ty to holka zabal, kdyz uz po roce je ti pritel proti srsti, nechala bych ho, aby si nasel jinu, lepsi.
Kašli na to, jestli po roce musíš hledat rozumové důvody, proč s ním být, nemáš chuť na sex s ním, závazky nemáte a drží tě u něj jen to, že je údajně super chlap (ale ty to tak necítíš), a to, že bys v budoucnu mohla mít problém se vztahy.
Na mně to dělá dojem, že ho nemáš ráda, ale je ti to líto. Myslím, že na tom by se asi nemělo stavět. Najdi si jiného, co bude pro tebe super a on si najde tu, která ocení jeho.
Jsi mladá a máš spoooooustu času potkat někoho, kdo ti bude vyhovovat ![]()
@wildcherry píše:
Od vcera me muj drahej sere, posles mi cislo na sveho?
výměna manželek? ![]()
Ahoj, omlouvám se za anonym, ale mohl by si to přečíst někdo, o kom bude řeč.
Bude mi 26 let. Mám rok přítele. Vztah je jak na houpačce. Když s ním nejsem, chybí mi. Když s ním jsem, vytáčí mě - většinou. Představa, že bychom se rozešli, mi nijak nerve srdce. Nicméně to ani nechci. Často myslím na jiný chlapy, na bývalého (byli jsme spolu velmi krátce), na kamaráda, který se mi jako muž líbí - nicméně jsem měla možnost oba dva mít a dala jsem přednost současnému příteli. Aktuálně ale nevím, zda bych dokázala být věrná. Nikdy jsem nikoho nepodvedla, vztahů jsem měla dost, nejdelší 2 roky. V sexu nám to absolutně neklape - respektive když je, je to ok, ale on většinou není, nemám chuť. Žijeme spolu od začátku.
Jsem ze sebe zoufalá, mám úžasnýho chlapa - chytrýho, pohlednýho, udělal by pro mě první poslední…jeho rodina je fajn, naši ho mají rádi, kamarády má bezva…a vím, že bude jednou super táta, je na něj spoleh.
Myslíte si, že je to začátek konce? Nechci se s ním rozejít, ale zároveň bych asi neměla myslet na jiný chlapy. A nejvíc se bojím toho, že přijdu o chlapa, který je v podstatě ideální. No a taky mám takový svůj osobní problém, že mám obavu, abych se někdy usadila. Podobný stav nastal téměř u většiny mých dlouhodobějších vztahů. Nechci děti v 35 anebo si ze zoufalství nabrnknout někoho, koho nebudu mít ráda, nebo se s ním za tři roky rozvedu. Někdy koukám na fotky mých přátel a říkám si, že i po mnoha letech vypadají se svým partnerem tak zamilovaně…a proč to nejde mně?
Ani nevím, co chci slyšet…možná jen podporu.