Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky,
na začátek bych chtěla říct, že jsem ještě relativně mladá (22)S přítelem spolu bydlíme rok, ale často se hádáme, právě kvůli jílu…On je zvyklej, že žena vaří, ale já s tím mám problém, proč to musím dělat? Stále mám pocit, že to ve vztahu musí být vyrovnané, tak to nedělám…já jsem na MD se svým dítětm, on podnikatl…jidlo nakupuje, nemusela bych se o to starat, kdybych nebyla tak tvrdohlavá, ale stejně s tím mám problem, hned si připadám jak služka…vím, že to zní hloupě, ale nemůžu si pomoct.Hned přemýšlím on dělá to, já děla na oplátku to apod,.Například, když chce abych prala a žehlila, nakupuje prášky, aviváže apod, jinak bych to nedělala, protože by to nebylo vyrovnané. Musím mít pocit, že děláme stejně, jinak bych si připadala poníženě..jsem vůbec normální? Ted jsme už skoro byli rozejití, protože se ty hádky vrstvily na sebe a já začínám mít pocit, že je třeba vážně problém ve mě? Děkuji za každý názor
Vaření nesnáším, je mi přes 30 a nevařím. Ovšem s dítětem budu nucena světonázor změnit a vařit kvůli němu, s tím počítám ![]()
A co takhle kompromis? On bude nakupovat jídlo, ty vařit a k tomu jednou týdně uvaří on?
Jinak já teda nevím, ale mně přijde naprosto normální, že žena v domácnosti vaří ba i to jídlo nakupuje. Ale každej to má nastavený jinak. ![]()
Tak momentalne, ty jsi doma a on pracuje. Pro me to tedy zadny problem neni. A kdyz de mi nechce, tak uvari i on. Ale jsi na matersky i s Jeho ditetem, nebo-li s VASIM ditetem ne??? Tak on chodi vydelavat, tak ty mu uvaris. To nejak nechapu ![]()
Jo a jsem taky mlada 23let v tom nic neni.
Příspěvek upraven 02.01.13 v 10:43
Můj názor se asi nebude líbit, ale myslím že jsi málo sebevědomá, nebo je tu jiný problém, protože ve vztahu přece nemá jít o soupeření! Já něco a ty taky.. Já tobě dárek za tisíc a ty mě taky.. Příjde mi to hloupé a já osobně bych v tom vztahu spokojená nebyla. A s vařením, nevím no žena nemusí vařit, ale proč ne? co tedy dáváš dítěti? já si radši uvařím doma vím co do toho dám a jak kvalitní suroviny použiju, ale to je opět můj názor.. jsem zvědavá co Ti napíšou ostatní doufám, že Ti pomůžou víc než já! ![]()
Až on bude vydělávat 30tis., jakou protislužbu mu nabídneš? Až on postaví barák, nabídneš mu co?
Nevaříš přoč? Jsi doma, co jíš ty? A co bude jíst dítě, až nebude na skleničkách?
Takže za mě, normální fakt nejsi promiň. :smajlťukajícísinačelo:
Taky nevařím, teda jo, jednou týdně se přemůžu, ale kvůli malé asi budu muset jednou začít.
Jsi doma s dítětem, tak nevidím žádný problém uvařit nebo vyprat. Nemusíš přece vařit každý den, jde udělat oběd i na dva dny. Až zas půjdeš do práce, tak si zase domácí práce rozdělíte jinak.
No, podle mě je problém v tobě. Ale je to asi věc názoru. Já se starám o domácnost se vším všudy a nepotřebuji něco „na oplátku“, to bychom už byli dávno od sebe. Když něco chci, řeknu si o to, ale že bych přestala prát jen proto, že manžel nechce koupit prášek, to fakt ne. To je ujetý. Vařím, protože i já jím a jí i dítě. Ty nejíš? Nebo máš představu, že si budetevařit každý pro sebe? Moc tomu nehovím. Ale zase každýho věc…
Aha, no nějak tomu nerozumím - říkáš nakupuje prášky a já peru a žehlím, tak proč nevaříš, když nakupuje jídlo?
A jinak konkrétní odpověď na dotaz - určitě nemusíš vařit
Každý k tomu musí dojít sám.
Já třeba vařím, protože mi to chutná, pokud se pár dní (když je nějaké zařizování nebo malování apod.) odbydu nějakýma chlebama s něčím apod., tak si pak připadám přechucená a přechlebovaná, takže se ráda vracím k vaření ![]()
A co jíš, když jsi doma s prckem? čistě ze zajímavosti
V tvém věku jsem taky nevařila, přišlo to až později a teď s dítětem už pravidelně ![]()
Promiň, ale normální mi nepřijdeš
Nebo ses nad tím moc nezamyslela. Uvědom si, že když on chodí do práce (pokud teda chodí), je ekvivalentem jeho zaměstnání to tvoje – tedy práce v domácnosti. Pokud byste pracovali oba dva, potom je jasné, že se domácnost dělí napůl. Ale takto ne, je to prostě tvoje práce. Jistě, že je dobře, když pomůže nebo má nějaké svoje specifické povinnosti (např. u nás manžel téměř výhradně nakupuje, ale to je tím, že to vezme cestou z práce, já se třema děckama sama v supermarketu, to by byla akce století
).
Krom toho teda nechápu, co s dítkem doma obědváte, když nevaříš.
Podle mě je prostě naprosto na místě, zvlášť když máš jen jedno dítě, abys dělala většinu prací v domácnosti a přítel příležitostně vypomůže, třeba s větším úklidem atd. Ostatně pokud je potřeba nějaká chlapská práce jako např. vrtání nebo tak, určitě to dělá, ne?
Třeba mě vaření baví a manžela taky. Tak vaříme oba, jak to koho chytne. Pokud si doma připadáš jako služka, můžeš zkusit podnikat ty a přítel ať jde na mateřskou.
No tak tomu říkám vztah, pořád jen něco za něco. Jak dlouho si myslíš, že vám to vydrží… Stani