Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Co vy a minimalismus?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Lugerr
27.7.19 12:01
- Citovat
- Upravit
29.7.19 17:35
@Nimie @Heivka
Můžete mi napsat, jaký multicooker přesně máte a jak jste s ním spokojené? Klidně do SZ. Děkuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.19 18:50
@milami Phillips HD 3037/70 
spokojená jsem s ním hodně, zvířatům vařím už jenom v něm, dušené hovězí a rýži mám bez práce a chutná to skvěle, na omáčky je to taky luxusní, používáme ho i jako friťák, případně třeba věci co se mají dělat ná páře, tak taky supr s minimem zpraseného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.19 16:49
Rada bych začala žít trochu minimalisticky. Ale neumím to. Mám narvané skříně oblečením, které stejně nevezmu na sebe. Je mi líto to vyhodit. Co kdyby náhodou… dětem pravidelně skříně uklizim, malé věci vyhazuji. Tam je problém u hraček. Nestíhám to pořád třídit. Máme opravdu hodně věcí, bot - hlavně já a neumím se s nenosenymi rozloučit. Nedávno jsem pokročila o level výš v nakupování pečiva. Pořád zbývalo. Teď nakupuji jen to, co se sni a zbytek do mrazáku. Nekoupim nové, dokud se i to z mrazáku nesmí. Zbytky nejsou. Jak to děláte, ze žijete v minimalismu? Nějaké osvědčené triky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.19 17:02
Mě nutí okolnosti. Byt 2+1 a druhé dítě na cestě 
Ale nemám problém ty věci vyhodit. Dokonce se mi tím kolikrát uleví. Začala bych oblečením. Co jste neměla rok na sobě, ať nekompromisně letí. Oblečení jsem probírala už několikrát. Moje pravidlo je, že si nechám věci, které mám ráda, a ty, které mi slouží. Co jen zabírá místo a věčně překáží, musí pryč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.19 17:28
Už jsem se tak narodila 
Hodně tomu asi přispívá i to, že jsem škrt lakomej. Peníze mám tak moc ráda, že je nerada utrácím.
Nenávidím krámy, mám z nich úzkosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.19 22:02
Stěhování nebo jiné razantní rozhodnutí je nejlepší motor. Jinak já jsem zrovna vyhazovač od narození, ale mám pár kamarádek, které sysí všechno… a nějak se do minimalismu nemohou dokopat, protože to prostě není jejich životní styl. A zas proč se do toho nutit. 
Na druhou stranu, když se stabilní situace otřese nebo čistku bereš jako očistu organismu či nový start, tak to jde dost od ruky. Pozvolna to zrovna u minimalismu moc nejde, jak to tak pozoruju, zato když se chytne ta správná chuť…
Zkusila bych si přečíst knížku od Marie Kondo, občas to někomu pomůže nastartovat se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.19 09:27
@pristelepe píše:
Rada bych začala žít trochu minimalisticky. Ale neumím to. Mám narvané skříně oblečením, které stejně nevezmu na sebe. Je mi líto to vyhodit. Co kdyby náhodou… dětem pravidelně skříně uklizim, malé věci vyhazuji. Tam je problém u hraček. Nestíhám to pořád třídit. Máme opravdu hodně věcí, bot - hlavně já a neumím se s nenosenymi rozloučit. Nedávno jsem pokročila o level výš v nakupování pečiva. Pořád zbývalo. Teď nakupuji jen to, co se sni a zbytek do mrazáku. Nekoupim nové, dokud se i to z mrazáku nesmí. Zbytky nejsou. Jak to děláte, ze žijete v minimalismu? Nějaké osvědčené triky?
Myslím, že se tak musíte narodit nebo vás musí zformovat výchova (v pozitivním i negativním slova smyslu). Pokud někoho nechává naprosto chladným obrovské množství krámů kolem sebe, ani okolnosti ho nepřinutí. Jako příklad uvedu svou matku, která má tak zaskládaný byt 3+1, že není, kam se hnout. Stěhovala se několikrát. Na vzorovaných tapetách jí visí tuny obrázků, které bych zařadila do kategorie absolutní kýč. Všechny vitrínky jsou přeplněné broušenými a malovanými skleničkami, na každém kousku volného prostoru je něco postavené, třeba sušené květiny 10 let staré. Všude jsou jinak barevné přehozy, dečky a polštářky. Samozřejmě prach z toho neutře, jak je rok dlouhý, protože by to byla strašná práce, což opravdu chápu. Ve skříních oblečení, co jí už 15let není (co kdyby náhodou - zhubla, přišlo to opět do mody, někdo to někdy chtěl nosit apod.). Kosmetika 5let prošlá - nemá přehled, co tam má, pořád kupuje něco, co se jí aktuálně zalíbí. Děsím se okamžiku, až po ní budu nucena ty prostory vyklízet (opravdu neplánuji si z toho cokoliv ponechat - ani ze sentimentu). Já jsem asi v důsledku tohoto naprostý minimalista. I přesto, že mám dvě děti a třetí čekám, nemáme zaskládané prostory. Všechny otevřené plochy - police, stoly jsou bez odložených věcí. Vše sklizeno do skříně. Takto to vyžaduji od dětí a ty to berou jako samozřejmé. Prostor působí vzdušně a nedusí vás. Na sedačce max. 3 polštáře. Na stěně jeden velký černobílý obraz. V kuchyni mám pouze to, co opravdu potřebuji, a to nejméně jednou týdně. Kuchyňská linka je čistá, bez odložených kávovarů. Jen je na ní pouze varná konvice, kterou využiji několikrát denně. Moje rada zní, nechte si jen, to, co opravdu používáte. Bez dovětku, co kdybych náhodou někdy… Ono totiž v 90% to někdy nepřijde. A pokud ano, a vy budete danou věc skutečné chtít pravidelně využívat, koupíte si novou. Zásadní je také vědět, kde co máte. Když něco potřebujete, položte si otázku: Vím, kde danou věc doma najdu? Pokud ne, mám toho nejspíš mnoho a ztratila jsem přehled. Pokud by se mne někdo doma zeptal, kde je něco konkrétního (třeba sponky na papír, zelené ponožky, dóza s hladkou moukou), jsem schopná mu to přesně říct a v 10 vteřinách věc najde. Myslím, že o tom taky minimalismus je, nekupovat zbytečnosti, o kterých za čtvrt roku nemám tušení, že je vlastním. Nezahlcovat se nepotřebným a nekvalitním. Pokud chci něco koupit, pak věc, kterou opravdu využívám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.19 10:21
@monikek VELMI pekne napsane. Do puntiku souhlasim.
Mne osobne se nelibi to, co si hodne lidi pod minimalismem predstavuje a to je v podstate holobyt. Zadny nabytek, zadna dekorace.
Ono preci jenom bydleni by melo pusobit utulne. Coz chapu, ze pro kazdeho znamena neco jineho.
Ty tretky a obrazky na stenach je moda nasich babicek, skoro vsichni stari lide to tak doma maji. Kdyz jsem kupovala svuj byt po jedne stare pani, tak tady taky nebyl ctverecni centimetr na stene, ktery by nebyl necim zaplacnuty. Ne ze by mela doma bordel, to ne, ale vsude nejake tretky a kycovinky. Kdyz jsem chtela nahlednout do komory, abych si udelala predstavu, jak je velka, tak mi to pani rozmlouvala, ze pry komora je plna a ze tam stejne nic neuvidim. No mela pravdu, otevrela jsem dvera a stala jsem doslova pred stenou kramu. Komora byla napechovana az ke stropu vecmi, neco takoveho jsem v zivote nevidela.
A i to je fenomen starych lidi. Hodne z nich zazilo valku a pak komunizmus, kdy nebylo nic k sehnani a tak jsou setrivy, veci se schovavaji na „co kdyby“ a jak starnou, tak jim ubyvaji sily i resit uklid. Takze se to hromadi hromadi hromadi. Jsem zvedava, jaci budou minimalisti na stari.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.19 10:33
@monikek maly edit k tomu, jak vis vzdycky, kde co clovek najde u vas… ja bych to vedela taky, kdybych tady bydlela sama. Kazda vec ma sve vyclenene misto, ma to svou logiku, vim kam jsem to dala… pak prijde manzel a ten mi to uz „prerovna“. V zasede neodklada veci tam, odkud si je bral, pry jak si to ma pamatovat… pokud je vubec odlozi. Protoze jeho specialitla je trouseni drobneho i vetsiho bordylku. Tady propiska, tady kousek nejakeho papiru s kryptickyma poznamkama, clovek nevi, zda to je smeti a muze si dovolit to vyhodit, nebo to je neco duleziteho. Tamhle se vali hromadka malinkatych sroubku buh vi z ceho, on to casto ani manzel nevi. Strcim mu do ruky sroubovak, co jsem nasla na jidelnim stole spolu s hromadou dalsich kramu, at si to uklidi, on mi to odkyve a za 2h najdu sroubovak odlozeny v knihovne… protoze proc ne. Veci se uklizeji tak, ze se jenom presouvaji z jednoho odkladaciho mista na druhe. Vsude se tvori doslova zaveje kramu, veci a veciccek, co mel manzel v ruce, neco s tim delala a pak to nekam odlozil a klidne to tam necha lezet x tydnu, nez to JA uklidim. A protoze na tohle nemam ani cas ani psychickou energii fort za nim chodit a resit, kam si odklada sroubky, pytlicky, soucastky, pera, obaly po nejake elektronice, etc etc etc etc, tak se nekdy stava, ze se z maleho navateho bordylku stane jednolita vrstva na lince.
Jo a ze zacatku naseho spolubydleni me silene stval tim, ze mi treba v kuchyni prerovnal bez meho dovoleni a vedomi panve a hrnce, prej je to takto logictejsi. Koukala jsem jako blazen, proc mi na to saha, kdyz varim ve 90% ja a me to prijde logicky ulozene takto. Pak mi preprvnal i korenky, suche potraviny a hrnky v kredenci, vse s dobrou virou, ze mi dela sluzbu. Ja pak nemohla nic najit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.19 11:16
@warita Mám v tomto asi štěstí, protože můj muž je stejný jako já. Své věci si uklízí v 90% na své původní místo. Nemusím po něm provozní věci skoro vůbec uklízet. Pokud bych to měla dělat, byl by problém. Samozřejmě domácnost je pouze moje pole působnosti. Kdyby mi na můj systém sáhnul, byť v dobré víře, se „zlou“ se potáže. Já se naopak nemontuji do jeho věcí - nářadí v dílně, jeho skříň s oblečením, důležité dokumenty apod. Tam kdybych začala úřadovat, taky by mě velmi rychle poslal tam, kde slunce nesvítí. Sbírám pouze po dětech, které samozřejmě po celý den věci trousí. Ale netrousí v místech, kde to mají zakázáno, třeba obývák. Pouze u sebe v pokojích nebo na jídelním stole.
Ženy, které jsou nuceny neustále uklízet po svých dospělých partnerech, obdivuji za trpělivost a věřím, že nosí svatozář.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.19 11:31
@warita A ještě k těm starým lidem. Moje babička je taky expert na schovávání věcí, které by se mohly ještě hodit. Její dům je taky kvalitní muzeum všeho možného. Když pak ale něco skutečně potřebuje, nikdy to nemůže najít. Její specialitou ale je, že novou věc nekoupí. Nechá tu starou rozbitou s tím, že už to nemá cenu kupovat nové. Ovšem s rozbitou věcí žije dalších 10let. Nicméně jde o věci denní potřeby (např. vodovodní baterie, zlomené nože, hrnky bez uší). Jinak vyžije s málem. Používá minimum věcí. Nákupy pouze, co skutečně sní a základní potraviny. Nevyhazuje. Věřím, že toto ji naučil nedostatek, který zažila, když byla mladá. V tomto ohledu minimalistka je. A to bude podle mého zakopaný pes u většiny starých lidí.
Je smutné, že v dnešní době mají lidé pocit, že bez věcí nedokážou fungovat. Pořád musí něco nového kupovat. Je to strašný konzum. Věci nekvalitní, nevydrží téměř nic. Naši předkové přitom vystačili opravdu s málem. Ženy měly troje šaty, jeden kabát…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.19 11:43
Zdaleka nejlepší inspirací je kouknout na youtube na nějaké show o hoarders - lidech, kteří se už nemohou ve vlastním domě ani pohnout. Na mě to funguje perfektně, klidně můžu vidět ty samé víckrát. Nebo potom různá „decluttering“ uklízecí videa.
Člověk také musí postupně dospět k tomu, že nejenže se umí věcí zbavit, ale hlavně je přestane nosit domů. To třeba Marie Kondo moc neřeší.
Příspěvek upraven 17.10.19 v 11:47
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.19 11:44
@monikek u toho minimalismu je takovej drobnej problém… mě se taky velmi snadno udržuje minimalistická domácnost na ploše 200m2 s kuchyňskou linkou dlouhou 10m. Pak můžu mít vše co potřebuju, na vše je dost místa a prostor se velmi snadno dá uspořádat tak, aby byl čistý a skutečně minimalistický. No a pak to samé množství věcí zkus nacpat na čtvrtinovou plochu, do 3m linky a zjistíš, že už to ani trochu není o „nekupuju co nepotřebuju/nepoužívám“, ale „musím se obejít bez…“.
Já jsem třeba pohodlný člověk a zvlášť pokud jde o domácí práce, tak mnohem radši budu mít to vybavení navíc, které mi pak usnadní v něčem práci, než abych se s tím pižlala ve stylu „brambory se taky dají oškrabat nožem“. Když mě někdo uvidí v malém bytě, tak mě bude mít za totálního bordeláře a skladovače nesmyslů. Naopak pokud to bude v baráku/velké bytě s dobře vyřešenými úložnými prostory, tak mě bude mít za stepfordskou paničku
Jako jasně, pokud bych chtěla, jsem schopna zaplnit jakýkoliv prostor, protože byť jsem mladší generace, jsem vychovaná přesně ve stejném naladění jako zmiňovala @warita „co když už to nebude k sehnání“. A tohle si ponesu po zbytek života. Bojuju s tím, nebo spíš… učím se zbavovat se průběžně věcí, které skutečně nejsou potřeba a nejsou využívané a nejspíš ani v budoucnu nebudou. Na druhou stranu mívám i slabší chvilky a nestojím o minimalizaci za každou cenu.
Kromě toho zrovna třeba ty úložné prostory jsou docela podstatný faktor. Kolikrát domácnosti které mají krásnou minimalisticky vypadající domácnost nemají nijak extra méně věcí. Ale opravdu mají dostatek vhodně řešeného prostoru. Ve skutečnosti zvlášť na takových místech jako je kuchyně je to poznat nejlíp… např. když srovnám naší první kuchyň a kuchyň kterou tehdy měla kamarádka. Kamarádka byla neskutečný bordelář. Ovšem měla o něco větší kuchyň a hlavně - měla luxusně vyřešené úložné prostory. Dostatek skříněk, šuplíků… mohla jsem se snažit jak jsem chtěla, ale maximum čeho šlo dosáhnout bylo, že ty kuchyně sice vypadaly obě dobře uklizené, ovšem u naší to znamenalo opravdu uklidit pořádně každou drobnost a u kamarádky jen „tak nějak naházet věci na místa“. A stejně její kuchyň vždy působila mnohem čistším dojmem čistě protože měla možnost všechny věci zavřít za dvířka a hotovo. A jako bonus nikde nesedal žádný mastný prach apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
@warita
