Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Uprimne? Nesla bych do toho ani s vlastni mamou. Kazda mame zazity urcity styl zivota, hospodareni atd. Ja obecne ale nejsem velkym priznivcem mezigeneracniho souziti, pokud to neni mezni situace.
A presto je jiste spousta rodin, kde spolu velmi dobre vychazeji a zadne zavaznejsi problemy nenastaly.
Tudiz nejake obecne pravidlo neexistuje. Kazdy vychazi ze zkusenosti vlastnich i sveho okoli.
Na jednu stranu má, je velký rozdíl přijít na návštěvu a nebo tam bydlet. ![]()
Ahojky ja bych s rodinou nesla bydlet ani za nic
(moje zkusenost)
A svagrove bych za takovy nazor koupila minimalne ![]()
Sice je fajn ze mas s mamkou dobry vztah.. ale ver mi za nejakou dobu se vam to oboum preji
budete si koukat do taliru.. slyset kazdy prd… a pak uvidis jak se to muze vymstit
Myslím, že odstěhovat se budete moci vždycky. Je to tvoje matka, ty nejlépe odhadneš, jestli to je dobrý nápad nebo ne.
S maminkou svého muže mám dobrý vztah, ale opravdu bych si netroufla jakkoliv hodnotit, kdyby se tam chtěla švagrová nastěhovat. Ony dvě by to posoudily nejlépe, takže si promluv znovu s mámou, jestli máš pochybnost, ale primárně s nenechávej tolik ovlivňovat ![]()
Tak podstatné asi je, proč vám to mamka nabídla a proč jste na to vy kývli. Jestli třeba máte finanční problémy a ona vám jen chtěla pomoct, může mít švagrová pravdu. Jestli naopak impuls vzešel od mamky, protože sama nezvládá péči o barák a má ze samoty jen deprese, tak se může švagrová mýlit.
Já bych do společného bydlení dobrovolně nešla, ale sama jsem v tom vyrostla a mělo to samozřejmě nevýhody i výhody. Co na to říká tvůj manžel?
@zrcadlo píše:
Tak podstatné asi je, proč vám to mamka nabídla a proč jste na to vy kývli. Jestli třeba máte finanční problémy a ona vám jen chtěla pomoct, může mít švagrová pravdu. Jestli naopak impuls vzešel od mamky, protože sama nezvládá péči o barák a má ze samoty jen deprese, tak se může švagrová mýlit.
Já bych do společného bydlení dobrovolně nešla, ale sama jsem v tom vyrostla a mělo to samozřejmě nevýhody i výhody. Co na to říká tvůj manžel?
S mamkou vychází skvěle
Takze deti budou mit pokoj, jinak vse spolecne? Maminka chudak nevi, do ceho jde. Muzes se detem venovat jak chces, ale furt tam budou. Povyk, krik, nemoznost mit klid kdykoli si vzpomenu. Tohle v 95 % zacne driv nebo pozdeji nedelat dobrotu. Staci projit zdejsi diskuze.
No narusite to mamce poradne, ne ze ne. K rodicum bych sla pouze v pripade nouze, jedno z jake strany by byla. Pokud jste vsichni zdravi, sobestacni, tak je to hodne hloupy napad.
No, aby sis na švagrovou do roka a do dne nevzpomněla
Píšeš jen o pokojíčku pro děti, doufám, že to neznamená, že budete žít v jednom bytě se společnou kuchyní a sociálkou, to by bylo dost hardcore a tím víc bych s názorem švagrové souhlasila. Když už bych v nějaké výjimečné životní situaci šla do dvougeneračního bydlení, tak jedině do samostatných bytů.
My tak bydlime, ale mame svoje patro a jde to… Kdyz vidim ze si chce mama odpocinout, jdeme k nam. Neni vubec problem.
Žijeme s tchyni která je sama ve dvougeneracnim domě, máme každy svůj byt, dům je rozdelen na dvě samostatné bydlení se společným vchodem…je to jakoby jsme bydleli v bytovce nad sebou…nevadí mi to, snažím se tchyni nezneuzivat, hlídá obcas, nechci ji pretezovat, jinak je zdravá, soběstačná, chodí na brigadu aby se prý nenudila…to že za ní malý, vyběhne snist nějaký oplatek nebo si pohrát jí vubec nevadi…v jedné domacnosti bych to ale nedala ani s vlastní matkou.
Souhlasím se švagrovou. Nejsem příznivce vícegeneračního bydlení, neznám nikoho, kdo by tak žil spokojeně (ani ta starší generace, ani mladší). Vždy je zkrátka nějaká třecí plocha. My jsme teď měsíc byli „dočasně“ s dětmi u našich (mezidobí při stěhování) a i když máme skvělé vztahy a samozřejmě nám to navrhli oni sami, tak už to začalo skřípat. Jeden má pocit, že druhej delá moc, jinej zase že málo, další že ve špatnou dobu…
Pokud byste měli vlastní i sociálku a hlavně kuchyň, tak snad ano, ale jinak neeee.
Ahoj. Máme se stehovat s manzelem a dvema malymi detmi k moji mamce do baraku. Stersi ditko mi do skolky zatim nevezmou, az od zari. Svagrova mi ted furt mluvi, ze moje mamka je starsi clovek, ma urcite rada svuj klid a jestli toho nebude na ni moc. Rikala jsem, ze deti tam budou mit svuj pokojik a ja se jim venuji takze nebudou furt prilepeni na moji mamce. Prece takhle zije vic rodin, ne? ted me s tim nahlodala. Pomalu si pripadam blbe, ze se tam vubec chceme stehovat a ze tim mamku budeme kdovijak obtezovat. Pritom mamka nam to sama nabidla, vychazime dobre, vnoucata miluje.Co na to rikate? ma svagrova pravdu???